Zajímavosti ze života včel

„Včela nás živí, včela nás léčí, včela obohacuje naší přírodu".

Včela žila na zemi již před 15 miliony lety

Včela se podílí na opylení hmyzosnubných rostlin asi 95 %

U řepky ozimé se zvyšuje výnos přísunem včel o 33% a u hořčice o 50 %

Včela přejímá vůně okolí tykadly

Včela létá rychlostí 8 m za sek., tj. asi 29 km za hod.

Oplozená vajíčka může klást jen matka

V úle je obyčejně jen jedna matka

Matka nepoužívá žihadla k obraně - nepíchá

Matka naklade v době nejvyššího rozvoje asi 1500 vajíček denně, což je asi dvojnásobek vlastní váhy

Během roku naklade matka 150-200 tisíc vajíček, za celý život kolem 1 miliónu

Vývoj matky trvá 16,5 dne a líhne se v tzv. matečníku

Vývoj trubce trvá 24 dní a líhne se v tzv. trubčině. Buňky jsou větší, než u včel.

Vývoj včely trvá 21 dní

Úkolem trubce ve včelstvu je oplodnit matku, a pomáhá v chladných dnech udržovat teplotu.
Matka se oplodňuje mimo úl na tzv. snubním letu. Většinou s více trubci po sobě.

Trubec po oplodnění hyne !!

Trubec je v úlu trpěn od jara do konce léta a poté (když přestane snůška) jsou vyhladověni a vyhnáni z úlu ven. Tento neblahý osud je vyvážen tím, že v době páření matek jsou včelami hýčkání a krmeni.

Trubec není schopný se sám živit

Trubec nemá žihalo

Při píchnutí včela hyne, žihadlo má tzv.vratné zoubky, které brání vytažení žihadla včelou

Při vpichu se dostává cca 0,012 mg jedu do kůže

Od jedné včela můžeme získat cca 0,085 mg jedu

Matka má buňku tzv.matečník ve tvaru žaludu a dno tvar polokoule, stěny silné, zesílené mřížováním, hloubka cca 25 mm

Průměr trubčí buňky je 6,85 mm - tvar šestiboký hranol

Průměr dělničí buňky je 5,35 mm - tvar šestiboký hranol

Hloubka buňky ode dna je asi 13 mm, síla stěny jsou setiny mm

Dno těchto buněk tvoří 3 kosočtverce nízkého trojbokého jehlanu

Plást o velikosti 39 x 24 cm má plochu 8,25 dm2 a je v něm 6600 buněk

Mladuška v úle - nejmladší včela vykonávající v úle čištění apod.

Ve stáří:
3-6 dní je krmičkou - ošetřuje plod starší 3 dnů
6-12 dní je kojičkou a krmí nejmladší plod
12-20 dní krmí matku, trubce a pomalu se stává stavitelkou- staví včelí dílo a produkují vosk, zpracovává nektar a mění jej v med, pěchuje pyl do buněk, pak se z stane strážkyně- stráží úl, aby něco cizího nevniklo dovnitř.
Od-20 tého dne se stane létavkou a nosí do úlu nektar, propolis a pyl, vodu až do konce svého života.

V době rozvoje musí být teplota v plodovém tělese 35°C

Plnou pohyblivost má včela při 15°C, úplnou nehybnost při 6°C
Matka při kladení má 30°C, včela při práci 37°C, trubec 39-40°C, vylíhlá mladuška 11°C

Teplota v zimním chumáči 22-25°C

Na 1 kg pylu je potřeba asi 50 tisíc výletů včely

Tvar pylu je více méně koule o velikosti 20-75 mikrometry

Pylové rousky váží maximálně 110 miligramů

Silné včelstvo spotřebuje více než 25 kg pylu za rok

Dolet za snůškou je 1,8-3,6 km

Život létavek je 10-14 dní, zimní včela až 8 měsíců (nepracovaly tolik)

Do zimy musíme mít alespoň 15000 včel a ty se sesednou do koule o průměru 20-21 cm

Ve středu koule je matka a mladé včely a čím starší včely, tím blíže k povrchu jsou

Přes zimu má včela spotřebu cca 2 mg zásob denně, záleží na síle včelstva a průběhu zimy

Medem se nedá přejíst !! Tím že je okamžitě vstřebáván do krve, tak si náš organismus včas řekne „dost" a přestaneme na něj mít chuť.

Včelky