Že na tom včelím bodnutí něco je, si lidé brzy všimli díky (nám) včelařům. Protože často netrpěli dnou ani revmatem, začali lidoví léčitelé zkoumat vliv včelího bodnutí na lidský organismus. A nepřestává nás překvapovat dodnes.
Právě dna a revmatismus proslavily účinek včelího jedu nejvíce, zdaleka to ale není jediné použití. Například Ing. Jiří Janča, CsC (1924-2005), známý autor knih o alternativních léčebných postupech, využíval apisin k léčbě otoků, zánětů a dokonce i na ženské cysty. Mimochodem, jeho knížky určitě doporučujeme, dodnes je v prodeji více než 10 jeho titulů.
V roce 2014 také agentury informovaly o zcela nové apiterapii, se kterou v Rumunsku léčí roztroušenou sklerózu. A dokonce tam už nabízí dalších třicet homologovaných produktů z medu, propolisu a mateří kašičky, se kterými lze léčit další nemoci. Podobný trend lze zaznamenat i u nás a na Slovensku. Více informací najdete na stránkách Včelařství Kunvald.
Žihadlo, foto: Wikimedia Commons autor: Waugsberg, CC BY-SA 3.0;
Na našem serveru používáme název apisin, často je ale také nazýván jako apitoxin. Česky jde o včelí jed, tedy bezbarvou hořkou tekutinu, která na vzduchu rychle krystalizuje. Vyrábí ji včelky jako náboje do své mocné obranné zbraně – žihadla. Záměrně píšeme množné číslo „náboje“, protože navzdory všeobecnému mínění nemusí včelka bodnout jen jednou a zemřít. Je sice pravda, že žihladlo má zpětné háčky, takže se v kůži zachytí a včelku nevratně poškodí. Pokud ale včela bodne do něčeho měkčího, například vosy při obraně úlu, o žihadlo nepřijde a souboj bez následků přežije.
Žihladlo, a tím i včelí jed, paradoxně vlastní jen „holky“ dělnice, a nikoli „kluci“ trubci, u kterých bychom to v lidském světě očekávali mnohem spíše. Žihadlo má jinak také včelí královna, ale ta jej používá jen při souboji se sokyní.
Jak včelí jed získáváme?
Při sběru apisinu využíváme právě jistou odolnost žihadla proti vytržení, takže včelka neuhyne. Včely přebíhají přes sklo, na kterém je mikrotenová folie. Nad folií jsou natažené drátky, do nichž je pouštěn elektrický proud, který včely dráždí. Ony píchnou a zanechají kapičku jedu na skle a tenká folie jim nezabrání ve vytažení žihadla.
Co všechno včelí jed obsahuje
Podobně jako mateří kašička mění své složení působením vzduchu a času, i včelí jed „zraje“. Není proto jednoduché určit jeho přesné složení, obecně je ale nejvíce zastoupený melitin (ten poškozuje krvinky), apamin, který působí na nervovou soustavu, a fosfolipáza, která stojí za hemolýzou (tedy poškozením membrány krvinek, jež tím zanikají).
Krystalky včelího jedu
Všechny složky apisinu navzájem posilují své účinky, jsou tedy v tzv. synergii. Způsobují rychlou paralýzu a pohybové ochrnutí, protože působí na nervovou soustavu. Jed se rychle dostává do oběhového systému a snižuje krevní tlak, rozkládá červené krvinky a působí i na dýchací soustavu.
Alarm!
Během bodnutí uvolňuje včelka do okolí amylacetát, tedy tzv. poplašný feromon. Jak jej ostatní včely zachytí, okamžitě se přepnou do útočného módu a začnou být agresivní. Na osobní souboj s jednou včelkou proto zapomeňte, hrdost dejte stranou a utečte – ostatní jí brzy přiletí na pomoc.
Jedno píchnutí může vadit jen alergikům, jinak jej normálně ustojíme jen s otokem a pocitem pálení nebo svědění. Problém nastává u většího počtu bodnutí – nad 200 žihadel už může jít o život, za téměř jistou hranici se obecně udává 500 bodnutí za jeden útok. U menších obratlovců, jako třeba myšky, které se zachtělo medu, stačí několik desítek bodnutí.
Jinou kapitolou jsou alergici, kterým i jediné žihadlo může způsobit anafylaktický šok. Je to silná alergická reakce s výrazným otokem, dušností a změnou krevního tlaku, příznakem bývá také změna barvy kůže a celková nevolnost. Zde již nezbývá než volat záchrannou službu 155 a počkat na injekci – záchranáři alergikovi podaji adrenalin a sterilní roztok, který stáhne cévy a uvolní svaly. Rychle se mu pak uleví.
Nejlepším způsobem je ale prevence, proto nedrážděte včelky především před deštěm, kdy se nervózní létavky vrací k úlu, nechodťe k úlu příliš navonění a nedělejte prudké pohyby. Pokud zpanikaříte a začnete se před zvědavou včelou ohánět rukou, můžete malého tvorečka zbytečně vydráždit k útoku. A víte co jsme si řekli v boxíku alarm ;-)
Pokud už ke včelímu útoku dojde, máte dvě účinné možnosti – skočit do vody, nebo proběhnout křovím / listovím. Členitý podrost zmate smysly včel, a můžete se jim tak snadno ztratit. Naopak utíkat po volném terénu není příliš účinné, stále uvidí vaši běžící siluetu a v letu jsou daleko rychlejší. Určitě zavřete pusu, jediné bodnutí do jazyka může způsobit velký problém.
Jak na včelí bodnutí?
Zaručených“ receptů, jak se zbavit pálení a otoku, koluje mezi lidmi mnoho. Nám se osvědčilo klasické chlazení, rozkrojená cibule, ocet nebo med. Pomoct může i šumivé Calcium. Pro zmírnění otoku vyškrábněte žihadlo co nejrychleji, nejlépe jedním nehtem, aby nedošlo k ještě většímu stisku jedového váčku. Např. rovná pinzeta je proto zcela nevhodná. Více se dozvíte v článku První pomoc při včelím bodnutí.
Co léčí apisin
Mast s apisinem
- včelím jedem
Když už nějaké to žihadlo dostanete, můžete se uklidnit tím, že jste udělali i něco pro sebe. Zaprvé se vám zlepší obranychopnost na další žihadla, reakce pokožky už nebude tak divoká. Zadruhé jste se s trochou nadsázky podrobili apiterapii.
Včelí jed léčí zánětlivé bolesti, má schopnost ředit krev a rozpustit nahromaděné organické složeniny v místě zánětu a touto krví odplavit z organismu. Působí také jako silné analgetikum, které pomáhá při revmatických bolestech, zejména při změně počasí. Na bázi této zkušenosti jsou vyráběné masti se včelím jedem na vnější použití při lokálních, blíže nespecifikovaných, převážně neuralgických bolestech.1 V lékařství je využíván při zánětlivých revmatických procesech, zánětech kloubů, šlachových systémů, chronických bolestech zad, neuralgii trojklaného nervu, poruchách pohybového aparátu, k desenzibilizační léčbě, proti nežádoucím reakcím.2
Léčení včelím jedem je jedna z forem apiterapie, která vyžaduje odborné znalosti. Léčení včelími žihadly vždy stanoví specializovaný odborník, tedy apiterapeut na základě výsledků vstupních vyšetření a alergologických testů. Včelí jed se aplikuje přímo v přírodní formě, tedy metodou bodnutí žihadla včelami na konkrétní místo, nebo nepřímo, například masáží kůže přípravkem se včelím jedem nebo akupunkturou. Jednodušší, příjemnější, bezbolestnou a nejvíce využívanou metodou je pak používání mastí s apisinem, které však mají o něco nižší účinek. Více o včelím jedu, jeho účincích a využití se dozvíte v článku Co je to apisin?
1 Ing. Štefan Demeter, CSc.: Apiterapie: Léčení včelími produkty; Vydal Jaroslav Čadra, Olomouc, 2021, str. 129 Zpět
2 Ing. Štefan Demeter, CSc.: Apiterapie: Léčení včelími produkty; Vydal Jaroslav Čadra, Olomouc, 2021, str. 151 - 152 Zpět
