Menší zásilky poštovné od 67 Kč. Doprava zdarma nad 2300,-

Zvyky a tradice Štědrého dne

Zvyky a tradice Štědrého dne

Snad žádné období během roku není spojeno s tolika pověrami a tradicemi jako právě Vánoce a nejvíce z nich se váže právě ke Štědrému dni. Štědrý den byl odnepaměti výjimečným dnem, kdy se scházela celá rodina, děti dostávaly cukroví, aby byly sladké (hodné), zdobil se stromeček a rodina dodržovala celou řadu zajímavých tradic a zvyklostí. Zatímco některé z nich jsou dnes již pozapomenuty, pouštění svíčkových lodiček, lití olova nebo krájení jablíček má své místo v mnoha domácnostech i dnes.

Svátky klidu, pohody a komerce

Zatímco pro křesťany jsou Vánoce dnem narození Ježíše Krista a začátkem jeho putování a šíření evangelia, pro ateisty mají spíše atmosféru klidu, pohody a odpočinku v kruhu úzké i široké rodiny. Postupně se Vánoce staly také zajímavou komerční příležitostí, každoročně se zvyšují tržby výrobců a obchodníků s dárky a vánoční stres už se stává tradiční součástí jinak poklidných svátků. Když odhlédneme od drahých a zbytečných dárků a nestřídmého přejídání, můžeme se zaměřit na tradice a zvyky – některé z nich se proměnily v zábavu, oživující Štědrý den a jiné byly zcela zapomenuty. Připomeňme si alespoň některé:


Štědrovečerní večeře

U krásně prostřeného stolu se schází celá rodina, podává se tradičně rybí polévka, smažený kapr a bramborový salát. Ke stolu by se mělo usednout, až tehdy, když vyjde první hvězda na obloze a zahájí Vánoce. Během večeře se nesmí vstávat od stolu a odcházet – ten, kdo se tímto pravidlem neřídí, nemusí se příštích Vánoc dožít.

Zvyky a tradice štědrého dne, Štědrovečerní večeře

Pod talíř se dává kapří šupinka nebo mince, která zajistí dostatek peněz v příštím roce. U stolu musí být sudý počet strávníků – pokud tomu tak není, prostírá se talíř pro nenadálého hosta. Lichý počet stolovníků může přinést neštěstí nebo dokonce smrt. V některých rodinách se talíř navíc přidává pro náhodného kolemjdoucího, nebo v upomínku na ty, kdo už ke společné tabuli neusednou.

Žádný roh štědrovečerního stolu by neměl nezůstat prázdný. Na jeden se pokládal pecen chleba, aby rodina měla v příštím roce dostatek jídla. Do druhého rohu se dávala ošatka s úrodou, aby v příštím roce byla dobrá úroda. Na třetí roh stolu se pokládala mince, která měla v následujícím roce zajistit blahobyt, a čtvrtý roh byl určený na misku, do níž se dávaly zbytky.

O ty se pak hospodář a hospodyně podělili s dobytkem a drůbeží, to v určitém smyslu setrvalo dodnes, protože málokterý pejsek a kočička přijdou na Štědrý den zkrátka. Svůj díl ze štědrovečerního stolu dostávaly dřív ale také stromy, aby byly úrodné a oheň a voda, aby neškodily. Někdy se také část zakopávala do země, aby byla úrodná.

Nohy štědrovečerního stolu se omotávaly řetězem nebo provazem, což mělo zajistit, aby rodina v následujícím roce držela pohromadě a chránit ji před zlými duchy a zloději.


Vánoční stromeček a jmelí

Zvyky a tradice Štědrého dne, vánoční stromeček

Tradice zdobení vánočního stromečku - smrku, jedle či borovičky - se k nám dostala z Německa a má svůj původ ve zdobení lidských obydlí chvojím na ochranu před vším zlým. Ačkoli se katolická církev ještě nějakou dobu proti zdobení stromků vyhrazovala, přijala tento zvyk za své a dnes větve symbolizují věčný život. První stromky byly zavěšovány za špičku ke stropu a později dokonce špičkou dolů. O první vyřezávané a papírové ozdoby dovážené z Německa u nás dlouho nikdo nejevil zájem. Stromky se tradičně zdobily sladkým pečivem, perníkem, jablky nebo hruškami. I chudý stromeček byl hezky ozdobený. Balil se cukr do papírků, věšela se jablíčka, trnky, ořechy,... A zapalovaly se svíčky na stromečku.

První stromek u nás postavil v roce 1812 ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich. Tehdy to bylo ale spíš pro zábavu a ohromení jeho přátel.

Doma se zelená nejen stromek, ale také větvičky jmelí, které v dnešní době bývají dokonce pozlacené či postříbřené. Připevňují se na lustr či nad dveře. Darované jmelí přináší štěstí, proto ho s sebou přinášejí návštěvy. Muži zase pod jmelím líbají ženy a dívky, protože tím údajně získají jejich lásku.


Čáry a kouzla

Štědrý večer byl odpradávna vnímán jako magická doba, se kterou jsou spjaté určité zvyklosti. Přes den se nemá zametat a vynášet odpadky, protože byste spolu s nimi vynesli z domu štěstí a vymetli duchy zemřelých, kteří v tyto dny přicházejí na návštěvu. Stejně tak je na Štědrý den zakázáno prát, i to přináší neštěstí a smůlu.

zvyky a tradice Štědrého dne

Po štědrovečerní večeři se rozkrajují jablíčka napříč. Kdo v něm nalezne hvězdičku, bude mít v následujícím roce zdraví a štěstí. Pokud je jádřinec červavý, čeká ho nemoc. A jestliže jsou jadérka ve tvaru křížku, hrozí smrt. Podobným způsobem se louskaly také vlašské ořechy – při nalezení čtyř zdravých jader, nehrozily v následujícím roce žádné nemoci.

O budoucnosti informoval i další staročeský zvyk – lití olova do vody. Podle tvaru ztuhlého olova pak přítomní usuzují, co dotyčného v následujícím roce čeká. Svobodné dívky v olovu hledají tvář či monogram svého nastávajícího.

Méně nebezpečným zvykem je pak pouštění lodiček na vodu. Podle tradičních zvyklostí se do nádoby s vodou pouští skořápkové lodičky nebo plovoucí svíčky. Zapálené svíčky se nechají plout po vodě. Plavba každé lodičky předznamenává životní pouť toho, kdo ji poslal na vodu.


Zvyky svobodných žen

Tradice Vánoc jsou překvapivě často spojeny s budoucností svobodných žen. V olovu mohou poznat tvář svého milého a díky lodičce zjistit, zda už se letos vzdálí od své stávající rodiny.

Zvyky a tradice Štědrého dne, barborky

Prostřednictvím házení střevíce se mohou osudu zeptat, zda se v příštím roce vdají. Dívka hodí střevícem přes hlavu – dopadne-li patou ke dveřím, zůstává u svých rodičů a žádná svatba nebude. Bota se špičkou namířenou ven znamená, že bude veselka.

Pokud má žena o ženichovi stále pochybnosti, může vyběhnout po večeři na zahradu, zatřást jabloní nebo zlatým deštěm a odkud se ozve první pes, z toho směru či domu se dostaví i ženich.

Nedočkavá děvčata zjišťovala, zda se vdají již o půlnoci před sv. Ondřejem (30.11.). A to tak, že zaklepaly střevícem na kurník, pokud se v odpověď ozval kohout, mohla se těšit na vdavky. Pokud se ozvala slepička, znamenalo to, že zůstanou celý další rok svobodná.

Na sv. Barboru si dívky trhají větvičky třešně, tzv. Barborky, které by měly do Štědrého dne rozkvést. Pokud se tak stane, veselka je zaručena. Dříve si dívky také větvičky označovaly jmény chlapců, na které si myslí. Ta větvička, která rozkvetla první, označila toho, za kterého se dívka provdá. Tento původně pohanský zvyk dříve oslavoval zimní slunovrat, který předznamenával konec zimy.


Úsměvné tradice a pověry

  • Když hospodyně připálí vánočku, bude o Vánocích nemocná, nebo přivolá na rodinu smůlu.

  • Ráno o Štědrém dnu dostávaly děti chléb s medem. To proto, aby byly po celý rok sladké (hodné).

  • Pokud si na Štědrý den potřete tváře medem, zajistíte si tím, že budete po celý příští rok sladcí a budou vás mít všichni rádi.

  • Hospodář během celého Štědrého dne nesmí čistit chlévy a stáje – pokud tak učiní, dobytek bude kulhat.

  • Zamilovaní by si rozhodně o Štědrém dnu neměli psát žádná psaní, mohlo by to znamenat rozchod.

  • A pokud by dívkám nevyšel žádný z výše uvedených tipů na získání ženicha, pokud tajně získají devět patek z vánoček, do roka se určitě vdají.

  • Pokud chcete, aby mělo obilí v následujícím roce dlouhé klasy, uvařte ke štědrovečerní večeři polévku s dlouhými nudlemi.

  • Pokud se na Štědrý večer proběhnete bosí po sněhu, nemoci se vám v příštím roce budou vyhýbat.

  • Kdo při štědrovečerní večeři rozlije víno, ten by měl do roka očekávat křtiny.

  • Kdo pod štědrovečerním stolem šlápne bosou nohou na sekeru, nebudou ho bolet nohy a celý rok zůstane zdráv.

  • Kdo na Štědrý den nikoho neobdaruje, do roka prý skončí v bídě.

  • Kdo prý půjde přesně o půlnoci pro vodu do studny, nabere víno.

  • Smůlu přináší, když ženy na půlnoční mši pletou či šijí, protože dílo následně zničí myši.

  • Chléb upečený v noci ze Štědrého dne na První svátek vánoční má kouzelnou moc, stejně jako vejce snesená během této noci.

Sdílejte produkt s přáteli

Další články, které by se vám mohly také líbit