Menší zásilky poštovné od 67 Kč. Doprava zdarma nad 2300,-

Velikonoce. Znáte čugar, šibalku, mrskačku nebo „ženské pomlázkové právo“?

Velikonoce. Znáte čugar, šibalku, mrskačku nebo „ženské pomlázkové právo“?

Z etnologického hlediska navazují Velikonoce na tradici původně pohanského svátku jara. V České republice je to nejvýznamnější křesťanský svátek, který oslavuje vzkříšení Ježíše Krista. Velikonoce jsou svátkem pohyblivým, připadají vždy na první neděli po prvním jarním úplňku.

Velikonoční půst

Před velikonočním hodováním se dodržoval přísný půst. Bylo to zřejmě způsobeno i tím, že z období zabijaček před Vánocemi jim nezbylo mnoho masa ani sádla, tak se čekalo na veškerou zeleň, co ze země vyroste. Samozřejmostí na stole byly vejce - na Hod boží velikonoční se muselo sníst jedno rozdělené vejce, aby zůstala rodina pohromadě.

Vajíčka a jejich zdobení

Vejce samotné je nejstarší symbol plodnosti, úrody, nového a stále opakujícího se vzkříšení. Vejci se přisuzovaly magické vlastnosti, jejichž síla byla umocňována ornamenty a barvením.

Velikonoční tradice a zvyky, barvení vajec - Pleva
Velikonoční kraslice zdobené voskem

Nejvýznamnější byly barvy života:

  • Zelená – zeleň přírody, jaro, mládí, růst a život, naděje

  • Žlutá – světlo slunce

  • Hnědá a černá - barvy životadárné země

  • Červená – proudící krev a láska, červené barvě se přisuzuje i vznik jména kraslice, Slované ji nazývají „krasnaja“

  • Modrá – čistota, víra, barva nebe

Vejce na koledu se nevařila, protože by tak ztratila kouzelnou moc. Vajíčka se dávala i dobytku do maštale kvůli zdraví a plodnosti. Do osení se pokládala, aby zajistila zdárný růst plodin a příchod léta.


Zkoušeli jste už zdobit vajíčka voskem? Láká vás barvení vajíček pomocí přírodních surovin? Jak na přírodní barvení vajíček a návod na jejich zdobení voskem spolu s několika nápady na jarní tvoření, recept na netradiční velikonoční cukroví - perníkové beránky a tipy na zpracování vajíček z koledy najdete v tomto článku.


Velikonoční pomlázka

Pomlázka, mrskačka, kančák, čugar, švihačka, šibalka – to vše je název pro svazek živých a zapletených proutků, které mají omlazující, uzdravující a životadárnou sílu. Jak předávání této síly probíhá, asi nemusíme příliš vysvětlovat, zajímavé je ale „ženské pomlázkové právo“, na které se často zapomíná. Ženy totiž mohou, většinou po poledni, oplácet zelenými pruty, upletenou pomlázkou nebo poléváním vodou.

Další symboly Velikonoc

Velikonoční zvyky a tradice, Jidáše - Pleva
Velikonoční jidáše

Jidáše - tradiční velikonoční pečivo z kynutého těsta, původně měly svým tvarem představovat provaz, na kterém se oběsil apoštol Jidáš poté, co zradil Ježíše. Narazit však můžete nejen na jidáše ve tvaru copánků stočených do koleček či tradičních uzlů, ale i v dalších variacích.

Mazanec - jeden z nejstarších druhů obřadního pečiva, který má symbolizovat tělo páně. Velikonoční bochánek ze sladkého kynutého těsta (podobného těstu na vánočku) pekly hospodyňky na Bílou sobotu a na Velikonoční neděli ráno s ním chodily do kostela pro svaté pomazání - a právě odtud vzniklo pojmenování mazanec (zkrácení slova pomazanec). V pohanském pojetí pak symbolizoval slunce, které se na jaře vrací. Méně známé je, že mazanec se také na Brněnsku říkalo vajíčkům smaženým na másle a nastavovaným mlékem a krupicí - aby toho mazání na chleba bylo více. V Čechách se mu říkalo škvar a na Slovácku škvařinka a na Valašsku škvařenice.

Pučálka byl pokrm z hrachu, který se zalil teplou vodou a nechal se dva dny naklíčit. Voda se slila, třetí den z hrachu vyrašily klíčky a takto nachystaný hrách se zprudka opekl na másle a na talíři už jen osolil a opepřil.

Velikonoční zvyky a tradice, velikonoční beránek - Pleva
Velikonoční beránek

Velikonoční beránek (jeden ze symbolů Ježíše Krista, ktarý byl právě jako čistý, nevinný a poslušný beránek obětován) se pekl z těsta, protože spousta rodin nebyla tak zámožná, aby mohla na Velikonoce obětovat beránka. Beránek představuje také mláďátka a nový život, rodící se na jaře. Podle tradic by měl zdobit každý velikonoční stůl.

Křen je symbolem hřebíků, hořkosti a utrpení Krista.

Mléko s medem – symbol dvojjedinosti Krista. Mléko jako zaslíbená zem a med (včely) jsou symbolem slz Amon-Re, ze kterých se zrodili lidé.

Zlatá buchta, neboli dechánek, kukla, sekaná, sekanina, nádivka nebo hlavička je dalším tradičním pokrmem. V lidových tradicích symbolizuje jaro a nový život i naději na dobrý úrodný rok. Připravovala se z pěti druhů masa, vajec a hodně zeleně (především mladých jarních kopřiv a dalších bylin). Pekla se ve zdobené formě s volným středem, kam se po upečení vyrovnala vařená vejce.

Kočičky jsou symbolem palmové ratolesti, kterou lidé v Jeruzalémě vítali Ježíše Krista. Kočičky jsou také vnímány jako první známka a tedy symbol přicházejícího jara. V minulosti se také věřilo, že mají moc ochraňovat před zlou mocí. Hospodáři zase zapichovali větvičku s kočičkami do rohu svého pole, aby si zajistili bohatou úrodu.


Pokud se chystáte na velikonoční pečení, můžete se inspirovat vyzkoušenými recepty na tradiční Jidáše z medového těsta, velikonočního beránka z tvarohového těsta a báječný mazanec.


Svatý týden

Týden před Velikonocemi se nazývá Pašijový, za své pojmenování vděčí pašijím – biblickým vyprávěním o umučení Krista. Každý den v tomto svatém týdnu má své vlastní pojmenování a význam.

  • Květná neděle - připomíná Ježíšův příjezd do Jeruzaléma, začíná svatý týden.
  • Modré pondělí a Žluté úterý – dny, kdy se v chalupách uklízelo a vymetaly se pavučiny.

  • Škaredá středa – připomíná Jidášovu zradu, tedy škaredý skutek. Je to den, kdy se nikdo nesměl mračit, jinak by se mračil po celý rok. Podle tradice se vymetaly komíny, aby byly z příbytku vyhnány zlé síly. 

  • Zelený čtvrtek – název je podle zelené barvy Olivové hory, kde začalo Kristovo utrpení, připomíná se také poslední večeře Páně. V tento den, se musel připravit pokrm ze zelené zeleniny nebo bylin (špenát, kopřiva), aby byl člověk po celý rok zdravý. Na Zelený čtvrtek utichaly zvony a znovu se rozeznívaly na Bílou sobotu. Místo zvonů se však ozývaly ve vsích dřevěné řehtačky, jejich zvuk měl vyhánět nečisté síly z domů a stavení.

  • Velký pátek - den ukřižování Krista. V tento den se nesmělo hýbat se zemí (orat, kopat, sázet), projevovala se tím úcta k matičce zemi. Chlapci se chodili koupat a potápět, přitom lovili oblázky ze dna a poté je zahazovali; mělo je to chránit před bolestmi zubů. Nesmělo se prát prádlo, protože by se nemáčelo do vody, ale do Kristovy krve. Také se tento den otevírala zem, aby ukázala své poklady.

  • Bílá sobota - v domácnostech uhasla všechna ohniště a světil se oheň před kostelem, z něhož si hospodyně přinesla domů žhnoucí polínko a doma z něho zažehla nový oheň. Pekly se mazance, beránci, jidáše. Vše se chystalo na Boží hod velikonoční. Chlapci pletli pomlázky a zdobila se vajíčka.

  • Velikonoční neděle – Boží hod velikonoční, v noci ze soboty na neděli došlo ke Zmrtvýchvstání Ježíše Krista, tato noc se označovala jako "velká" a tak vznikl název Velikonoce. Velikonoční svátky vrcholí, končí půst.

  • Velikonoční pondělí - u nás je spojeno s nejrůznějšími zvyky a tradicemi, které souvisí s koncem zimy a začínajícím jarem. Tyto zvyky vystupují z křesťanského chápání Velikonoc. Brzy ráno vycházeli koledníci s pomlázkami šlehat děvčata, aby z nich vyhnali nemoci a lenost. Pomlázka byla pletena z mladých proutků, které dívkám předávaly mládí a krásu. Dívky pak koledníky podarovaly malovanými vajíčky.

Přejeme vám krásné Velikonoce, ať už jsou pro vás připomínkou umučení a oslavou vzkříšení Krista, nebo svátky jara oslavujícími probouzení přírody, vždy jsou spojeny s nadějí, láskou a radostí ze života, tak si je užijte!

Sdílejte produkt s přáteli

Další články, které by se vám mohly také líbit