Co dělají včelky od července do konce roku?
Napadlo vás někdy, proč vlastně včelky přes léto tak pilně pracují? Není to pro potěchu nás včelařů, ale protože se připravují na zimu. A že to není vůbec primitivní proces, ale spíše velký boj o život, prozradí následující řádky.
Mezi lidmi často panuje mylná domněnka, že včely přes zimu spí jako někteří savci. Není to ale pravda, protože včela do zimního spánku nikdy neupadá. A věděli jste také, že v zimě byste nenašli v úlu ani jednoho trubce? V červenci - srpnu, kdy už je včely nepotřebují, jim „zabalí jejich pět švestek“ a vyženou je ven. A pokud by vás zajímalo, jak to v úlu chodí ve druhé polovině roku, podívejte se na další článek, ve kterém jsme se zaměřili na období od ledna do června. Ale teď už se pojďme podívat, jak to chodí u včel ve druhé polovině roku:
Červenec: když trubci musí pryč
Vyhánění trubců z úlu, Foto: Wikimedia Commons autor: Frank Mikley, CC BY 2.5
Během léta (v červnu a červenci) mají včely nejvíce práce. Do úlu totiž musí nanosit zásoby na celý rok. Kromě toho včelstvo vychovává další včely, staví nové plásty a v případě dobrého počasí a snůšky pokračuje vytáčení medu. Obvykle přibližně do 15. července, později už totiž v přírodě není dost nektaru a včelař musí začít s krmením cukerným roztokem hned ze dvou důvodů:
- aby staré včely mohly zpracovat zásoby na zimu
- aby matka mohla klást vajíčka, ze kterých se vylíhne zimní generace včelek; krmení udržuje matku v pocitu snůšky, a proto dál klade – pokud není krmena, přestává
Zajímavostí je, že v červenci v přírodě končí snůška, což vede včely k vyhánění trubců z úlů. Již je totiž nepotřebují a jen přichází o zásoby. Tento krutý proces probíhá tak, že trubce nepustí k potravě.
Ve vrcholném období rozvoje přitom připadá na jedno včelstvo jen 300 až 600 trubců na 50 až 60 tisíc včel dělnic. Během roku pak včelstvo průměrně spotřebuje 70 až 90 kg medu.
Podrobnější informace najdete v článku Kalendář včelaře Milana Plevy: červenec v úlu: nejaktivnější období pro včelky.
Srpen: krmíme, krmíme a chystáme se na zimu
Od poloviny července a v průběhu srpna je nutné včelám dodat potravu za odebraný med. To bychom měli stihnout do půlky měsíce, dokud včelstvo „ploduje“, aby mělo mladé včely, které přežijí až do první jarní snůšky. Matka přitom během jednoho roku naklade 150 až 200 tisíc vajíček.
Včely v srpnu pokračují v pilné práci a přípravách na zimu, své zásoby musí také ochránit před možnými lupiči a tak bývají v tomto období ostražitější.
Srpnu jsme se podrobněji věnovali v článku Kalendář včelaře Milana Plevy: srpen v úlu - pozor na lupiče a slídily!
Září: včelařská „dovolená“ začíná
Začátkem podzimu ještě včely sbírají nektar, ale obecně už pro ně skončilo období hojnosti. Matka polevuje v kladení a vychovávány jsou mladé včely, které v úle přečkají celou zimu, takovým včelám říkáme dlouhověké, protože oproti dělnicím, líhnoucím se na jaře je čeká podstatně delší život.
V září už by včely měly mít připravené zásoby na zimu a včelař už se o úl nemusí příliš starat, až na nutné léčení. Začíná včelařská "dovolená", během které se však věnuje papírování, servisním pracím a dohlíží na úly, aby se do nich nedostali nevítaní návštěvníci.
Podrobněji jsme se září věnovali v článku Kalendář včelaře Milana Plevy: září v úlu - nastává klidnější období.
Říjen: otužujeme se
V říjnu začínají včely snižovat teplotu v úlu s tím, jak se snižuje teplota okolního vzduchu. Přestávají plodovat, z plodových plástů se líhnou poslední zimní včely a včelstvo se naplno připravuje na zimu.
Z úlu vylétají spíše výjimečně během teplejších dnů a vyhledávají poslední kvítky, ze kterých by ještě získaly pyl a nektar. Před zimou se také na svých posledních proletech musí vyprázdnit, protože další možnost budou mít až zase na jaře. Včelař dohlíží na úly a sleduje chování včel, aby mohl v případě problémů zasáhnout.
Více se o říjnu dočtete v článku Kalendář včelaře Milana Plevy: říjen v úlu - přípravy na zimu jsou v plném proudu.
Listopad: tvoříme hrozen
V listopadu přípravy na zimu vrcholí. Kvůli výrazně nižším teplotám včelstvo vytvoří tzv. hrozen, díky kterému včely dokážou udržet vyšší teplotu. Vypadá jako na obrázku, akorát je ukryt v úlu – včelky se k sobě co nejvíce přitisknou a navěsí na sebe.
Na okraji hroznu jsou starší včely, které zpravidla zemřou. Z hroznu však neodpadávají a jsou přichycené až do doby, kdy hrozen povolí. I mrtvé včely tedy napomáhají udržení tepla a přežití ostatních. Matka včelstva jako nejdůležitější člen společenstva je samozřejmě stále uprostřed, v teple a bezpečí.
Více podrobností si můžete přečíst v článku Kalendář včelaře Milana Plevy: listopad v úlu - včelky se shlukují do chomáče.
Prosinec: med musí vydržet
Včelstvo je shromážděno do hroznu, ve kterém udržuje přijatelnou teplotu. Celý hrozen se přitom pohybuje po připravených zásobách, které otevírá a jí. V tomto období žije včelstvo maximálně úsporně, aby mu zásoby potravy vystačily až do jara.
Spotřeba stoupá na dvojnásobek během ledna, kdy matka klade znovu vajíčka a začíná vychovávat nové včely. Pokud je zima dlouhá, může včelstvo hodně oslabit, je pak náchylnější k nemocem a může zcela zaniknout. To, že každé jaro vídáme včelky poletovat po rozkvetlých loukách, tedy není samozřejmost – je to spíše zázrak přírody, který nás provází už tisíce let. Važme si toho!
Více o prosinci se můžete dozvědět v článku Kalendář včelaře Milana Plevy: prosinec v úlu - včelstvo žije co nejúsporněji.