Obdarujte včelky nákupem "Potěšení pro včelky" ke Světovému dni včel. K tomu od nás dostanete 2x dárky.

Co dělají včelky od ledna do června?

Co dělají včelky od ledna do června?

V minulém díle jsme se podívali na to, co dělají včely od července do prosince, nyní nastal čas na druhé pokračování a nahlédneme do úlu v období od ledna do června. Jak to vypadá v úlu zrovna teď a jak proběhne nejbouřlivější období roku – jaro?

Ačkoli si hodně lidí myslí, že včely přes zimu spí jako někteří savci, není to pravda. I přes zimu se totiž v úlu i mimo něj dějí zajímavé věci a probíhá v něm boj o přežití. Pokud vás to detailně zajímá, můžeme vám kromě dnešního článku doporučit i minulý díl zaměřený na červenec až prosinec. Ale teď už se pojďme podívat na život v úlu v prvním pololetí:

časová osa, co dělají včely během roku


Leden: pozor na škůdce

včelí úly pod sněhem

Leden je pro včely klidovým obdobím. Setrvávají v útvaru zvaném hrozen, kterému se také někdy říká chomáč. Ten se celý pohybuje po zásobách a včely si v něm dovedou udržet pokojovou teplotu i během velkých mrazů. Dokonalá synchronizace, potřebná pro úspěšné přečkání zimy.

V této době má včelař jeden jediný úkol – zajistit svým včelám klid. Je ale nutné dávat pozor například na sýkorky, datly a další ptáky. Ti totiž na úly ťukají, čímž včely ruší. Zajímá vás proč? Chtějí včely vylákat ven, kde se z nich následně stane snadná kořist.

Podrobněji jsme se na leden podívali v článku Kalendář včelaře Milana Plevy: leden v úlu - včelky nikdy nespí.


Únor: když je hezky, vyletíme ven

včelí úly pod sněhem

Se stoupajícími venkovními teplotami včely postupně rozvolňují svůj hrozen. Když v únoru přeskočí teploty ve stínu přes 10 °C, včely poprvé po 5 měsících vylétají ven, aby vyprázdnily výkalové vaky a brzy se vracejí zpět. Pro všímavé návštěvníky tak může být velkým překvapením, že i když ještě venku nic nekvete, vylétají včely ven.

V tomto období se včelaři připravují na sezonu – čistí podložky na dně úlů, na kterých najdeme zbytky voskových víček, tělíčka uhynulých včelek nebo roztočů. Veškerý tento odpad, takzvaný měl, pak odesílají na laboratorní rozbory, aby případně včas odhalili nebezpečí v podobě varroázy (infekčního onemocnění od roztočů).

V únoru nastává také ta správná doba pro možnou prevenci pylových alergií, více se můžete dočíst v článku Kalendář včelaře Milana Plevy: únor v úlu - krásné čekání na první prolet.


Březen: jaro začíná

včely na plodovém plástu
Plodový plást s některými již zavíčkovanými buňkami

V březnu, kdy začíná jaro, se včely opět stávají aktivními. Matka v tomto období začíná uprostřed chumáče v největším teplu klást vajíčka. Po zavíčkování buněk voskem se po 21 dnech od položení vajíčka vylíhne letní generace včelích dělnic. Včely přesouvají zásoby blíže k plodovému tělesu a jarní rozvoj začíná. Včelstvo zároveň stále udržuje teplotu uvnitř chomáče okolo 35 °C, aby se mohl plod zdárně vyvíjet. 

Dělnice začínají za teplejších dnů se sběrem pylu a nektaru a také přináší do úlu vodu. Pokud není v blízkém okolí dostatečný zdroj vody, je její zajištění jedním z hlavních jarních úkolů včelaře. Kromě toho poslechem může sledovat stav včelstva, za příznivé teploty může také lehce nahlédnout do úlu a zkontrolovat stav zásob.

Více se o březnu dozvíte v článku Kalendář včelaře Milana Plevy: březen v úlu - první jarní prolet včelek.


Duben: v úlu je rušno

včela na pampelišce

Celý duben se nese v duchu velkého rozvoje včelstva (v případě, že nejsou velké mrazy -20 °C, aby včelky stačily vyhřát celý prostor pro vývoj plodu). Rodí se totiž jarní krátkověké včely, jež intenzivně pracují pro blaho včelstva.

Tyto včely se stávají tzv. létavkami, již po 40 dnech od položení vajíčka začínají pilně sbírat nektar a pyl, což je velmi energeticky náročné, a proto se dožívají jen 6 až 8 týdnů (narozdíl od zimních včel, které se dožívají 6 - 8 měsíců).

Více podrobností se dozvíte v článku Kalendář včelaře Milana Plevy: duben v úlu - začíná jarní sběr pylu.


Květen: radujme se, první med přichází

pracující včelí dělnice na medovém plástu
Pracující včelí dělnice

Včelstvo pokračuje v bouřlivém rozmachu a maximálně ploduje (matka v době největšího rozvoje denně naklade až 1500 vajíček, což je dvojnásobek její tělesné hmotnosti!). Včelstvu začíná být prostor malý, a tak staví nové plásty. Včelař musí rozšiřovat prostor včelstvu, protože postupně sílí, a přidává mezistěny, na kterých včely staví. Zajímavé je, jak rychle se včela zapojuje do chodu společenstva – už ve stáří od 12 dnů se stává stavitelkou.

Pokud už je v přírodě nektarová snůška, nastává čas na jeden ze včelařových fíglů. Nad plodiště přidá speciální nástavek (tzv. medník), který od prostoru plodiště dělí mateří drátěná mřížka (případně plastová). Tou dokážou prolézt jen dělnice, takže se matka nemůže dostat do medníku a klást tam. Z nektaru poté včely vyrobí zahušťováním a přidáváním výměšků svých žláz světlý „květový“ med.

Podrobněji jsme se květnu věnovali v článku Kalendář včelaře Milana Plevy: květen v úlu - stáčí se první jarní med.


Červen: všechny síly do medu

včely přinášející snůšku do úlu

Včely nosí nektar, případně medovici které mění v med. Jejich síly se soustředí na shromáždění co největšího množství sladiny, aby přežily další zimu. Toho využíváme a od včel si, pokud je zralého medu dostatek, část odebíráme. Kdybychom jim odebrali všechny zásoby, mohly by v době případných dešťů pocítit nedostatek, který by se následně projevil v omezení plodování.

V tomto období je pro včely typické také tzv. rojení, tedy přirozený způsob rozmnožování včelstev. Takové rozmnožování může mít mnoho důvodů – malý prostor pro rozvíjející se včelstvo, příliš vysoká teplota v úlu, stará matka či málo otevřeného plodu a tím vzniklý přebytek krmné kašičky u včel „krmiček.

Červen je pro včelaře nádherným měsícem, ve kterém si užívá pohledu na čilý ruch a dokonalou synchronizaci včelek. Více si o červnovém bzukotu můžete přečíst v článku Kalendář včelaře Milana Plevy: červen v úlu - na česnech je nebývale rušno.



Sdílejte produkt s přáteli

Další články, které by se vám mohly také líbit