Možná vás překvapí, že něco takového vůbec řešíme, ale často takovou otázku dostáváme a odpověď na ni není vůbec zřejmá. O tom, zda je včelí med vhodný pro vegany nebo není, se mnohdy přou i samotní vegani.
Na úvod je třeba říci, že veganství není jen o způsobu stravování, je to filozofie a životní postoj, který odmítá jakékoli využívání a zneužívání zvířat k lidskému užitku.
Veganství a med
Med patří k pokrmům lidí už odedávna jako cenný zdroj energie. Avšak komerční přístup k přírodě mění úhel pohledu mnoha lidí na etičnost konzumace některých jejích produktů, mezi něž patří právě i med.
Med má samozřejmě i svoje náhražky rostlinného původu, ovšem i u těch je třeba dbát na to, do jaké míry jsou suroviny pro tyto náhražky pěstovány eticky a také ekologicky. Taková melasa získávaná (a dovážená) z třtinových plantáží Jižní Ameriky navíc pravděpodobně bude mít o něco vyšší ekologickou stopu než domácí med od včelaře. Který z těchto produktů je „víc eko“, to je potom na celou filozofickou debatu.
Bohužel, někdy se včely opravdu „zneužívají“ a nakládá se s nimi jako s pouhými roboty na produkci. Například pro opylení v monokulturách mandloní v Kalifornii či na avokádových plantážích, kam jsou včely pravidelně přiváženy. Z důvodu monokulturní vegetace a absence dostatečné pastvy se počítá s tím, že tam včely zahynou a poté se dovezou nové. Monokultura a smutný přístup „pánů tvorstva“ je zkrátka problémem všude. Zároveň vyvstává otázka, do jaké míry je pak možné tato avokáda či mandle považovat za veganské.
Med a včelaření pohledem veganů
Velká část veganů tak vlastně zcela logicky zastává názor, že jakmile med pochází od včel a lidé jim ho berou – nemohou ho s čistým svědomím konzumovat. Kromě jiného také proto, že odebíráním medu včely přicházejí o své zásoby přirozené zimní stravy, která je nahrazována cukrovou vodou.
Nicméně mnozí vegani odebírání (části) medu včelám jako neetické nevnímají. Vždyť přece včelaření přispívá k opylování plodin v okolí a tím i větší biodiverzitě – a vlastně i fungování přírody jako celku. Podmínkou je však včelaření s respektem ke včelám jako takovým. Tito vegani se tedy medu nezříkají, ale kupují ho přímo od malých soukromých včelařů, které znají a vědí o nich, že si včel považují a včelaření berou jako spolupráci, která může přinášet výhody oběma stranám. Anebo dokonce sami včelaří, a tak mají své dárkyně medu a jejich prospěch zcela pod dohledem. Takovíto včelaři si od včelstva vezmou medu pouze část a zbytek mu ponechají na zimu, v případě potřeby pak cukrem nahradí pouze malou část zásob.
„S manželem se stravujeme vegansky 5 let, ale co se týče medu, jsme tak na půl cesty. Výjimečně se k nám dostane domácí med od lokálního včelaře a ten občas konzumujeme. Nekoupili bychom si med v obchodě, malou vaničku s nápisem med, kterou dostaneme v kavárně k čaji si nedáme, vyhýbáme se i kosmetice se včelími produkty, pokud existuje alternativa. Máme doma ale oční mast, která obsahuje manukový med nebo krém na boty se včelím voskem. Jsem samozřejmě proti praktikám vypalování včelstev, obchodování se včelami nebo převozu včelstev za účelem opylování (z toho důvodu např. nekupuji mandle původem z USA). Věřím ale, že včelaření jde dělat i hlavně pro prospěch včel, přirozeně a v souladu s přírodou. Ocenila bych informaci o původu medu ve složení kosmetiky nebo u jídla/nápoje obsahujícího med v restauraci.“
Rovnováha a spolupráce
Již v dávných dobách, kdy včelám med brali přirozeně například medvědi, se říkalo, že včely mají zhruba 1/3 svých zásob připravenou právě pro tyto potřeby.
Spolupráce mezi včelaři a včelím společenstvím byla odedávna prospěšná nejen pro lidi, ale také pro včely, o které lidé za jejich dary pečovali. V ideálním případě (samozřejmě vždy záleží na přístupu konkrétního včelaře) by se včelaření dalo nazvat symbiózou, která je v přírodě v mnoha podobách naprosto běžná a mnohdy je také otázkou přežití.
Slyšeli jste například o spolupráci mravenců se mšicemi či housenkami modrásků? Mimochodem i zde je tenká hranice mezi spoluprací a zneužíváním druhé strany. Většina druhů modrásků žije s mravenci v oboustranně výhodném vztahu, jeden z rodů modrásků (Maculinea) však přešel od spolupráce k parazitování na mravencích pro vlastní potřebu.
Hledání správné cesty
Med, který si můžete zakoupit u nás, odebíráme pouze od českých spřátelených včelařů, které dobře známe, známe jejich včely a způsoby včelaření. Vztahy jsou to dlouhodobé, založené na důvěře a společných hodnotách.
Odpovědí na úvodní otázku pro nás je, že záleží na každém z nás, co pod pojem zneužívání zvířat zahrnuje. V každém případě by každý měl kupovat a potažmo jíst to, co on cítí, že je pro něj ať už ze zdravotního či etického hlediska nejlepší. A není nutné zapadnout do nějaké škatulky vegan/nevegan. V této souvislosti také považujeme za důležité zachovat si toleranci a respektovat volbu druhých v jejich způsobu stravování a jejich životní styl.
V rámci rozhodování je pak třeba vědět, odkud naše jídlo pochází, kde a jakým způsobem bylo pěstováno (získáno). Protože pokud nám na tom bude záležet a budeme se snažit podporovat místní menší farmáře, kteří se snaží jít cestou udržitelného zemědělství a včelaře, kteří včely pouze nevyužívají, ale spolupracují s nimi, posílíme tak jejich místo na trhu oproti těm, kteří se neohlížejí na důsledky svého jednání.
