Na březnovou aktivitu včel je radost pohledět. Po dlouhé zimě a pozvolném únorovém probouzení to na česně zase začne bzučet životem. Včelky se letí tzv. vyprášit – vyprázdnit své výkalové váčky po zimě, a pak už podle počasí pilně začínají se sběrem pylu a nektaru. Ale letos to bylo trochu jinak. Okolo desátého února se oteplilo, teplota vystoupila nad 10 °C a včelky měly možnost vylétnout a vyprázdnit výkalové vaky. To bylo výborné, včelky si mohly ulevit, a díky tomu jsou březnové výlety lehčí a radostnější. A protože jim v Potštejně podstrojujeme a vysazujeme spoustu trvalek, vracejí se celé zaprášené od pylu s plnými košíčky na zadních nožkách. To je ale nádherná podívaná.
První jarní pyl
Prodlužující se teplejší dny časného jara probouzejí včelky k životu. V březnu, po jarním vyprášení, vylétají z úlu čím dál častěji a hojně vyhledávají kvetoucí rostliny. První cenný pyl jim na jaře poskytují především olše a lísky. Dalšími důležitými producenty pylu a nektaru jsou v březnu vrby, jilmy, zimostrázy, vřesovce, bledule, ladoňky a modřence.
Pokud máte na zahrádce jenom trošku prostoru nebo místo za oknem, můžete včelky podpořit vysazením několika modřenců. Krásně vám vydrží až do dubna, udělají velkou parádu a včelkám přinesou mnoho zásob. Včelky uvítají, když se tyto rostliny vyskytují v blízkosti úlu, protože počasí je v březnu přeci jenom nestálé. Proto jsme areál celé naší firmy hustě osadili trvalkami, keři a stromy. Včelky tak pociťují hojnost už od prvních jarních měsíců.
Včelstvo začíná být aktivní
Na začátku jara je už v úlu poměrně rušno. Matka pokračuje v kladení vajíček. Pokud je stále chladno, tak tuto činnost stále provádí uprostřed tzv. hroznu, do kterého se včelky shluknou na zimní období.
Uprostřed tohoto útvaru tvořeného včelami panuje teplota okolo 35 °C, proto se tam plodu velmi dobře daří. Pokud se v chomáči neploduje, teplota klidně klesá i k 22-25 C°. Po zavíčkování buněk voskem se po 21 dnech od položení vajíčka vylíhne letní generace včel dělnic.
Včelí zásoby se postupně přesouvají blíže k plodovému tělesu a začíná jarní rozvoj. Včelstvo uvnitř hroznu stále udržuje vysokou teplotu, aby se mohl plod zdárně vyvíjet. Březnové teploty jsou přece jenom kolísavé, to včelky moc dobře vědí. V teplejších dnech přinášejí dělnice do úlu vodu, pyl a nektar z prvních kvetoucích rostlin. Proto je velmi důležité, aby v blízkosti úlu měly zdroj vody.
Včela silačka
Včela je schopná usnést opravdu těžký náklad. Ve svém voleti do úlu dopraví zhruba polovinu vlastní váhy. Někdy takové množství nasbírá na jednom květu, jindy obletí desítky i stovky chudších kvítků.
Jarní prohlídka včelstva
Za příznivé venkovní teploty se včelař pustí do informativní jarní prohlídky. Musí si na to ovšem vyhlédnout den, který je jako malovaný z čítanky. Teplota ve stínu by měla být minimálně +10 °C. Prohlídkou se ovšem rozumí jenom jemné nahlédnutí mezi plásty. Včelař určitě nemůže rozebírat a vyndávat rámky ze včelstva. Včelky totiž potřebují především klid a pocit bezpečí.
Během prohlídky včelař vidí sílu včelstva a přibližné množství zásob. Právě v březnu totiž začíná největší spotřeba zásob z celého zimního období. Pokud včelař zjistí, že včelky už jsou se zásobami téměř na dně, potravu jim doplní. Pokud mají zásoby daleko od svého chomáče, např. v jiném nástavku, tak plásty se zásobami převěsí blíže k plodovému tělesu.
Důležitým úkolem včelaře na začátku jara je obstarat včelkám dostatek vody. Pokud v okolí úlu není rybník nebo potůček, instaluje včelař tzv. napáječky (pítka). Do nich nalije vodu, kterou mírně osolí, aby se nezkazila. Včelky díky němu mají co pít a mohou se bez obav vydat na první sběr pylu a nektaru. Minimálně celé jaro musí být v pítku voda a přístup k ní uzpůsobený tak, aby se v něm včely netopily. Nejlepe je do nádoby dát mimo vody i mech, dřívka nebo kameny, které budou vystupovat nad hladinu a umožní tak včelkám bezpečný přístup k vodě.
Zateplení
Kromě celkového monitorování včelstva je důležité sledovat i počasí a jarní prolety včel. Pokud včelky létají jako o závod, je důležité včelstva z vrchní části dobře uteplit. Zateplení je v tomto období poměrně zásadní, protože včely začínají silně plodovat a je potřeba zajistit, aby teplo „neutíkalo“ stropem pryč. Díky zateplení budou mít včelky teplo a klid na svou práci a výchovu plodu.
Včelař může zasít louku
V Potštejně vyznáváme tradice a souzníme s přírodou. Včelaříme poctivými postupy, do kosmetiky dáváme pořádné porce včelích produktů a věříme, že věci by se neměly šidit. Pro naši krajinu byly stovky let přirozené rozkvetlé louky.
Pamatuji si, že za mého mládí snad ani nebyla jiná alternativa. Kolem cest kvetly kopretiny a chrpy a obilí na spoustě míst prorůstalo vlčími máky. Každé vesnické stavení mělo kromě užitkové zahrady několik ovocných stromů, pod kterými děda sekal kosou trávu králíkům, a zbytek plochy tvořila louka. Obyčejná louka s kopretinami a diviznami byla útočištěm pro řadu drobných živočichů, hmyz i bezobratlé. Když jsem se položil do trávy mohl jsem sledovat hotový ekosystém a nejrůznější tvory, kteří se v trávě vyskytovaly ve velké hojnosti.
Ovšem lidé se dnes na rozkvetlé louky dívají poněkud jinak. Připadá jim, že nepatří na vesnice, natož do města. Místo toho udržují anglické trávníky, které jsou neuvěřitelně náročné na zálivku a z tohoto hlediska extrémně neekologické. Péče o trávník tohoto typu je velmi časově náročná – vyžaduje sekání alespoň jednou za čtrnáct dní, časté zalévání a pečlivé upravování, což činí z anglického trávníku v našich podmínkách i záležitost značně neekonomickou. Druhovou pestrost a život v trávě tak vytlačuje zelená plocha, která ovšem není esteticky kvalitnější.
Krása i užitek
Já vidím řešení trávníku zcela jasně: na jaře zasít přirozenou květnatou louku a v létě nesekat. Seji ji u nás na Potštejně a osivo hrdě nabízíme i v našem internetovém obchodě.
Čím více lidí totiž zaseje, tím více pylu a nektaru včelky sklidí. A díky včelkám zase přežijeme my.
A mám ještě jednu zásadu – není třeba osívat loukou lány, protože se počítá každý kvítek. Modřenec za oknem, chrpy pod ním a vy na dece pod třešní, kde to jenom kvete, zpívá a žije. Krása, nemyslíte?
Nejhezčí včelky jsou ty zaprášené od pylu
Na jaře mívám radost z vyzimování (přežití zimy) včeliček z každého z našich úlů. S úsměvem pozoruji jejich zvýšenou aktivitu na česně. Jejich jarní prolety jsou nádherné a dlouhé. Včelky se totiž chodí tzv. vyprášit – po zimě si při prvním přeletu vyprázdní svůj výkalový vak, do kterého „chodí na záchod“ celou zimu.
Když se pak včelky vracejí ze svých jarních proletů, bývají celé zaprášené od pylu a mají plné košíčky pylu na zadním páru nožek. Pohled na takové včelky mám nejraději. A je vcelku jedno, který měsíc se jim to díky počasí podaří. Čím dříve, tím lépe 😊
Od mládí jsou jeho koníčkem včelky, z koníčka se později stalo podnikání. Zajišťuje chod firmy, aby vše fungovalo jak má. Každý nápad umí realizovat. Velmi ho baví vyrábět omezené série různých druhů medovin a zkoušet nové postupy při výrobě medoviny. Když má trochu času, hned je u včel.
