Kalendář včelaře Milana Plevy: červen v úlu - na česnech je nebývale rušno
Včelky v červnu pilně přinášejí nektar a pyl ze spousty kvetoucích rostlin, keřů a stromů. Pokud se zadaří, sbírají i medovici z jehličnanů a listnatých stromů. Včelař díky jejich pilnosti stáčí květové i medovicové medy, pečlivě včelám vyměňuje rámky, přidává nové s mezistěnami, aby měly kde stavět a matička měla stále kam klást a stará se o to, aby měly dostatek prostoru pro ukládání svých zásob. Každý den se mu skýtá nádherný pohled na česna, kde se odehrává synchronizované hemžení.
Příroda oplývá pylem, nektarem a medovicí
Červen představuje pro včely i včelaře měsíc hojnosti, protože nabídka pylu je opravdu velmi pestrá. Včely využívají pylu a nektaru z polního kvítí, například z chrp, svízele, jetele, kopretin, heřmánku nebo řebříčku. V Potštejně pěkně nakvete ptačí zob, který si též rády dávají, stejně jako maliníky a ostružiníky. V červnu už začínají kvést i lípy, svazenka, brutnák nebo hořčice. Naše včelky rády zavítají na vřes, kaštanovník nebo bez černý.
Medovice
Mšice vytvářející medovici
foto: Wikimedia Commons autor: Amada44, CC BY 4.0
Novinku v měsíci červnu představuje medovice, kterou v létě včely sbírají. Jedná se o kapičky sladké tekutiny, kterou ze stromů vylučují mšice při sání mízy.
Mšice sají mízu z jehličnanů (jedlí, smrků či borovic) a řidčeji i z listnáčů (javoru, buku, dubu a lípy) a vedlejším produktem je právě medovice, kterou vylučují a zanechávají na listech a větvích stromů. Včely pak medovici vzorně sbírají a vytvářejí z ní medovicový (lesní) med.
Medovicový med poznáte podle tmavší barvy, kterou způsobují rostlinná barviva obsažená v míze dřevin. Oproti květovým medům obsahuje více fruktózy, dextrinů, flavonoidů a větší množství minerálních látek a stopových prvků. Medovicový med má lahodnou chuť a nevšední vůni, proto je velmi oblíbený.
Medonosné rostliny
Některé rostliny vytváří větší množství nektaru pro sběr včel – těm říkáme rostliny medonosné. Ze stromů jsou největšími producenty nektaru lípa a akát (odtud i oblíbené jednodruhové lipové a akátové medy).
Včelka sbírá lipový nektar
Z plodin jsou opravdu velmi medonosné mák a vojtěška. Včelky ovšem zajímají i plané rostliny – vyhovuje jim plevel nebo kvítka, která rostou na okrajích polí a cest. Mimořádnými producenty nektaru jsou v tomto ohledu komonice bílá a dobromysl – z jednoho hektaru rostliny je možné získat více než pět set kilogramů medu. To je tedy snůška.
Včelky produkují jednodruhové medy
Včelstva jsou v červnu v plné síle a nosí nektar i medovici, které ihned mění v med. Práce v tomto období je velmi náročná, proto se včela dožívá poměrně nízkého věku – v tomto období žije jen 6 až 8 týdnů a ke konci svého života začne ztrácet svou výraznou barvu a její tělíčko bledne.
Včelař může podle barvy pylových rousek určit, jaké květy včelky zrovna navštěvují. Podle toho už zkušený včelař odhadne, jaký asi bude med. Včela je totiž kromě pilnosti také mimořádně věrná. Sbírá nektar a pyl z jednoho druhu rostlin tak dlouho, dokud jsou zásoby. Včelař díky tomu může získávat jednodruhové medy. Více o pylu i s příklady barevného rozlišení pylů se dozvíte v tomto článku.
Různobarevné pylové rousky
Jednodruhové medy získávané z jednotlivých rostlin se od sebe liší vzhledem, chutí a vůní. Například akátový med je průhledný, bezbarvý, někdy se může zdát lehce nažloutlý a má velmi jemnou chuť. Med pohankový je oproti tomu tmavý až jantarový a jeho chuť je lehounce pálivá. Specifická je i jeho vůně, která nevyhovuje zrovna každému. V levandulovém a vřesovém medu je naopak nádherně cítit vůně květin, ze kterých pochází. Existuje dokonce i cibulový med – ten ale naštěstí o své silné cibulové aroma přichází.
Včelař se v červnu činí
První jarní med včelař zpravidla vytočí už v květnu a od června začíná letní snůška. Včelám se nesmí odebírat všechny zásoby, aby v době případných dešťů nepocítily nedostatek, který by se následně projevil stresem a poté v omezení plodování. Naopak se jim odebírá jenom přiměřená část. Při medobraní pak včelař opatrně odvíčkuje odebrané rámky a v medometu z nich vytočí med. Prázdné rámky pak vrátí do jednotlivých včelstev. Krátké video z vytáčení našeho Potštejnského medu najdete v předcházejícím květnovém článku z úlu.
Odvíčkování medového plástu
Do poloviny června může včelař odebírat plodové plásty na tvorbu oddělků. Nemají-li včelky dostatek prostoru v úlu, začnou se rojit. Po slunovratu je rojový pud opouští. Se zkracujícími se dny totiž vycítí, že by do zimy nestihly vytvořit dostatek zásob na přezimování a od svého úmyslu upouští. Právě v tomto období může včelař provádět výměnu matek. Druhým vhodným obdobím pro výměnu matek je doba na konci sezóny, kdy se doplňují zásoby. Výměnu matky provádí včelař u včelstev, která matku sice mají, ale je potřeba jim dodat matku mladou nebo matku s lepšími vlastnostmi.
Nová matka
Když včelstvo potřebuje novou matku, včelař ji může tzv. přidat. Buďto si ji vychová sám nebo ji zakoupí od chovatele matek. Nejdříve se musí ale ujistit, že stará matka už není v úlu. Kdyby se stará matka v úlu nacházela, včely by novou matku nepřijaly. Proto je lepší matku přesunout do jiného úlu i s rámky s nezavíčkovaným plodem, aby si z nich včely náhodou nechtěly vychovat matku vlastní.
Novou matku včelař vkládá do úlu ve speciální klícce. Východ z klícky je utěsněn medocukrovým těstem. Včely těsto snědí a svou novou matku osvobodí. Taková konzumace těsta trvá i několik dnů, což je přesně doba, za kterou přijmou novou matku všechny včely.
Mor včelího plodu a varroáza
Varroáza je parazitní onemocnění způsobené roztočem Varroa destructor (kleštík včelí). Ten se množí na zavíčkovaném plodu, kam samička kleštíka naklade vajíčka. Z těch se během krátké doby vyvinou dospělí jedinci a páří se. Samečci hynou, samičky dokončují svůj vývoj a přisáté na vylíhnuvší se včele s ní opouští buňku, aby mohly celý proces opakovat. Samičky roztoče jsou viditelné pouhým okem. U nás se toto onemocnění objevilo v 80. letech 20. století, kdy k nám byl tento roztoč zavlečen (původně se nacházel v Asii).
Včela napadená kleštíkem
Varroázu můžeme diagnostikovat i v letním období, proto je potřeba provádět tzv. letní monitoring varroázy. Klíčovým opatřením je vyšetření každého včelstva tzv. smyvem nebo práškovým cukrem. V případě výskytu je nutné ihned nasadit účinné složky a včas zasáhnout. Provádění letního monitoringu probíhá během červnového medobraní. Pokud včelař najde roztoče a ihned učiní opatření, aby včelstvo těchto roztočů zbavil, má jistotu, že na zimu připravuje zdravou generaci zimních včel bez následných virů a poškození.
Druhou nemocí, která může včely v červnu trápit, je mor včelího plodu. Vyskytuje se sice nejen v červnu, ale převážně v teplejších letních měsících. Tuto nakažlivou nemoc způsobuje mikrob, který ničí plod. V České republice se výskyt včelího moru hlásí veterinární správě. Ta při zjištění klinického nálezu moru včelího plodu nařídí likvidaci veškerého zařízení i včelstva. Obojí se bohužel musí spálit.
Péče (jako) o královnu
Královně se dostává luxusní péče – neustále je jí nablízku 10 až 15 osobních pomocnic. Včelky dělnice, které se o královnu starají, se zabývají jejím čištěním, zahříváním a krmením speciální stravou, mateří kašičkou. Díky tomu se královna dožije úctyhodného věku 3 až 5 let, zatímco běžné včely dělnice se dožijí zpravidla několika týdnů. Mateří kašička je pro královnu elixírem mládí a vitality. Mateří kašičku konzumují v prvních třech dnech svého života také trubci, ovšem má poněkud jiné složení (konkrétně jde o pár aminokyselin, nukleotidů a vitamínů navíc) než ta určená královně.
Včelí královna se svým "služebnictvem"
Pozitiv mateří kašičky už léta využívá i člověk – konzumovat ji můžeme v surovém, sušeném i lyofilizovaném stavu nebo mlsat ve formě medu s příměsí mateří kašičky. Cenné látky má mateří kašička i pro pokožku, proto je oblíbenou složkou krémů a pleťové kosmetiky. Díky unikátnímu složení a esenciálním aminokyselinám napomáhá pleťová kosmetika s mateří kašičkou výživě zdravé pokožky a jejímu mladistvému vzhledu. Přečtěte si více o mateří kašičce a možnostech jejího využití.
Včelař se jen kochá
Pro včelaře je červen krásný letní měsíc, ve kterém vidí výsledky své péče o včely od jara. Včelstva jsou na vrcholu své snůšky, a proto si včelař musí dávat pozor, aby měly včelky kam ukládat nektar. Včelstvo s malým prostorem pro kladení matky a sběr zásob se totiž může začít rojit. Rojení je způsob rozmnožování včel, rojivost je jejich přirozenou vlastností. Roj je část včelstva, který je složený z dělnic, trubců a jedné matky. Více o včelím rojení si můžete přečíst v článku Rojení včel a co dělat, když vidím včelí roj?
Na těžké včely, které nesou svůj náklad do úlu, je v červnu moc pěkný pohled. Pilně vylétají z úlu a po čase se zase vracejí obtěžkány nektarem a pylem. Občas se jim do cesty připlete trubec, který se letí proletět venkovní přírodou a obhlédnout, kde hledat trubčí shromaždiště. Na česně je zkrátka v červnu pořádný bzukot a krásné hemžení, které má svůj řád. Pozorovat dokonalou synchronizaci včelek je opravdu krásné, včelař se může kochat od rána do večera.
Od mládí jsou jeho koníčkem včelky, z koníčka se později stalo podnikání. Zajišťuje chod firmy, aby vše fungovalo jak má. Každý nápad umí realizovat. Velmi ho baví vyrábět omezené série různých druhů medovin a zkoušet nové postupy při výrobě medoviny. Když má trochu času, hned je u včel.