Kalendář včelaře Milana Plevy: duben v úlu - začíná jarní sběr pylu

Voňavé a rozkvetlé louky zvou včelky na pyl z pampelišek, medvědího česneku nebo podbělu. Na zahradách rozkvétají stromy a pokud teploty neklesnou pod 12 stupňů Celsia, včelky jsou ve výborné kondici a skvěle se jim daří. Kromě zrádného aprílového počasí jim mohou ublížit dvě houbová onemocnění, která musí včelař preventivně sledovat. Pak už nic nebrání jejich spokojenému vylétnutí z úlu za potravou.

Aprílová nabídka pylu je pestrá a bohatá

Dubnové počasí je značně proměnlivé – přicházejí teplé dny, kdy už si bereme letní oblečení, a následně se střídají s chladnými až mrazivými rány. Duben je známý svou nestálostí v počasí, která včelám příliš nesvědčí. Co se jim ale opravdu líbí, je pestrá a bohatá nabídka dubnových pylů. Mezi hlavní producenty pylu a nektaru z dřevin patří v dubnu vrby, hlohy, javory, ptačí třešně, duby, modříny, zimolezy a slivoně. Nyní mohou včelky zavítat i na větší množství bylin, než tomu bylo v březnu. 

Na naší zahradě na Potštejně usedají na modřenec, narcisy, čemeřice, tulipány, macešky, sedmikrásky…no, je toho hodně. Láká je také devětsil a pampelišky. V průběhu dubna uvítají včely snůšku z ovocných stromů, jako jsou třešně, višně, meruňky nebo jabloně.

Duben se nese v duchu rozvoje včelstva

Dění v úlech ovlivňuje nestálé dubnové počasí. V případě, že nejsou velké mrazy, dochází k velkému rozvoji včelstva. Pokud ještě panuje zimní počasí, včelky nestačí vyhřát celý prostor pro vývoj plodu a s rozvojem musejí počkat na teplejší dny. Duben je prvním měsícem v roce, ve kterém včelstvo po zimě nabývá na síle. Rodí se totiž jarní včely, jež intenzivně pracují pro blaho včelstva.

Zrození nového včelího života

Jejich život je ovšem velice krátký, dožívají se zpravidla 6 až 8 týdnů. Včely se v tomto období stávají tzv. létavkami. To je stádium v životě včelí dělnice, dále je popisuji konkrétně. Po 40 dnech od položení vajíčka již nosí první nektar do úlu. Koncem dubna se pak v silném včelstvu může vylíhnout až tisíc včel – mladušek denně. To je panečku bzukot.

Život včely dělnice

Dělnice tvoří ve včelstvu nejpočetněji zastoupenou skupinu. Tyto samičky nemají vyvinuté pohlavní orgány, proto se nemohou spářit s trubci. Líhnou se z oplodněných vajíček v dělničích buňkách. V době hlavní snůšky se v úlu nachází až 50 000 dělnic, zatímco v období zimního klidu je jejich počet násobně menší, pohybuje se kolem 10 000.

Dělnice se líhnou z oplozeného vajíčka 21. den od jeho položení do buňky. Po vylíhnutí začnou sílit a za 3 hodiny se z nich stanou tzv. „včely čističky“. Jak už jejich označení napovídá, mají za úkol vyčistit buňky a připravit je k zakladení pro matku.

Další život včely závisí na potřebách včelstva a okolních podmínkách. Ze včely čističky se stává mladá včela, včelaři ji označují jako mladušku. Mladuška je nejprve krmičkou - od 4. dne zpravidla krmí včelí plod mateří kašičkou s pylem a medem. 6. den se pak dělnici zvyšuje činnost její hltanové žlázy a stává se kojičkou (dojičkou), krmí nejmenší larvy mateří kašičkou, která se jí tvoří v hltanových žlázách.

Po několika dalších dnech se jí aktivují voskotvorné žlázy a 12. den se z mladušky stane včela stavitelka. Pomáhá stavět včelí dílo. V následující etapě života se z ní stává strážkyně česna. Dvířka úlu musí chránit proti vetřelcům a v době, kdy není snůška, i před jinými konkurenčními včelami z dalších včelstev.

Od 21. dne se z mladušek stávají včely létavky. Vylétají z úlu a podílí se na opatřování vody a potravy. Tato činnost je ovšem pro včelu velmi energeticky náročná. Projevuje se to mimo jiné i na jejím zbarvení, které začne blednout. Po 6 až 8 týdnech intenzivní práce létavka uhyne. Kdyby tento cyklus fungoval bezvýjimečně, včely by nedokázaly přežít zimu.

Ovšem na zimu se líhnou tzv. dlouhověké včely – ty mají za úkol přečkat zimu v úlu, proto se jejich životní cyklus počítá i na několik měsíců. Více o životě včel, jejich životních etapách a dělbě práce v úlu si můžete přečíst v článku Etapy v životě včely: od vylíhnutí po poslední zamávání křídly.

Včelař v dubnu staví stejně pilně jako včely

Během dubna rozšiřují včelaři včelstva o stavební rámky na odchov trubců a mezistěny pro stavbu včelího díla. Včelař je i při této práci bedlivým pozorovatelem, který se zajímá o stav celého včelstva. Důležitým signálem dobrého stavu včelstva pro včelaře je, že se včely pustí do stavby trubčích buněk a výchovy trubců. Pečlivý včelař by měl zkontrolovat stav zásob ve včelstvech. V dubnu je poměrně zásadní i zateplení stropu úlů. Včelstvo totiž silně ploduje, proto je potřeba, aby mu teplo neutíkalo a udrželo se uvnitř úlu.

Včelky také potřebují dostatek vody. Pokud není v blízkosti úlu potůček, řeka či rybník, včelař instaluje tzv. napajedla, která včelám vodu poskytnou. I vy můžete do své zahrádky, na balkon, terasu nebo okenní parapet nachystat pítko, které pomůže včelkám i dalšímu hmyzu v těžkých časech bez vody. Nezřídka si ho také najdou ptáčci z vašeho okolí a pokud jim to jeho rozměry dovolí, využijí ho i jako lázeň a vám připraví roztomilou podívanou. Pítko si můžete snadno vyrobit podle našich tipů, nebo si vyberte pítko z naší nabídky.

Na jaře škodí včelám především houbová onemocnění

Na jaře se u slabých včelstev může vyskytnout houbové onemocnění zvané zvápenatění včelího plodu. Slabší včelstva totiž mají také slabý čisticí pud, proto řádně neodstraňují původce zvápenatění. Už tak slabé včelstvo je jím tedy nadále ještě více oslabováno. Včelaři problém s tímto houbovým onemocněním řeší výměnou včelí matky, díky níž se zvýší čisticí pud včel, které pak samy nákazu zcela odstraní. Riziko choroby lze ovšem snížit i preventivními opatřeními, jako jsou dostatečné větrání nebo umístění úlu na slunečném místě.

Druhým typicky jarním neduhem je nemoc nosemóza, kterou vyvolává parazitická houba hmyzomorka včelí. Její nákaza se šíří sporami z výkalů nemocných včel. Včely pak nedokáží strávit potravu a kálí i v úlu. Nosemóza napadá včelstva zejména v prvních jarních měsících, kdy včely nemají dostatek příležitostí k proletům. Houba ovšem špatně snáší vyšší teploty, proto v letním období pravidelně mizí. Pokud už k propuknutí nemoci v úlu dojde, musí se dezinfekcí zlikvidovat spory na plástech a stěnách úlu.

Základní produkt včelařství – vosk

Vosk mohou začít včelky vyrábět, když se jim aktivují voskotvorné žlázy, což je přibližně 12. den jejich života. Touto proměnou se také z včely mladušky stává včela stavitelka, která spolupracuje na vzniku včelího díla. Včelí vosk je základním materiálem pro stavbu pláství. Vzniká ve speciálních voskotvorných žlázách, které jsou umístěny v zadečku včel.

Pro lidstvo byl v dávných dobách prakticky nenahraditelný a umožňoval mu pokrok a rozvoj. Z včelího vosku se vyráběly svíce, což byl jediný zdroj světla po setmění. Lidé ho využívali i podobně jako včely, a to k utěsňování. Voskovali jím také různé důležité předměty, které potřebovali ochránit před vlhkem.

Dnes se včelí vosk používá v gastronomii, zejména v perníkářství. Ve vlastní kuchyni ho můžete využít na smažení, třeba řízků nebo hranolek, které budou vysoce dietní. Včelí vosk je ovšem také důležitou součástí přírodní kosmetiky, najdete ho ve složení pleťových krémů, mastí i balzámů na rty. Bohatou porci včelího vosku obsahuje náš nový Balzám na rty s vanilkou. V jeho složení použili opravdu vydatné množství včelího vosku, který rty krásně hydratuje, ošetří a ochrání před všemi nepříznivými vlivy počasí stejně jako vosk chrání po staletí včelí dílo. Více o včelím vosku se dozvíte v článku věnovaném včelímu vosku.

Kolísavé aprílové teploty jsou pro včelky zrádné

Největší nebezpečí, které v dubnu včelkám hrozí, jsou nenadálé změny počasí a prudká ochlazení. Nemusí se ovšem jednat o teploty pod nulou, problém nastává, když teplota klesne pod 12 °C. Včelky v takovém případě zkřehnou, nemohou létat a nevrátí se do úlu. To je moc smutné. Naštěstí k takovým situacím nedochází každoročně, ale spíše výjimečně. Většina dubnových dnů je krásná a slunečná. S radostí pozoruji, jak včelky vylétají, a kolem úlu to švitoří bzukotem.

Včelky se za celý den nezastaví, nosí do úlu vodu a především pyl. Krásné, nejdříve bílé, poté žluté a pak barevné rousky mají v zadním páru nohou, v tzv. košíčcích. Pylové košíčky jsou důlky na posledním páru nohou, kde je pyl hněten a tvarován do podoby poměrně tvrdé kuličky. Takové kuličky už si včelky bezpečně odnášejí do úlu (včelaři jim říkají rousky). Postupně „přistávají“ na česnech, cupitají dovnitř do úlu odevzdat svůj cenný „náklad“ a za chvilku už vylétají pro novou várku pylu. Když takový bzukot vidím, vůbec se nedivím, že naši předkové přišli s přirovnáním „pilný jako včelička“, určitě museli s obdivem pozorovat včely u česen stejně jako já.

Včelařský slovník

• Snůška - období výskytu pylu z květin, keřů a stromů a jeho snášení do úlu. Měsícem jarní snůšky je květen, kdy rozkvétají ovocné stromy a monokultury řepky, které dnes na českých lánech převládají. Zkušení včelaři rozšiřují plodové hnízdo vkládáním nástavku s mezistěnami. Nedostatek prostoru v úlu by totiž mohl vést k rojové náladě. Po odkvětu ovocných stromů někde snůšková aktivita přechodně ustává a koná se první vytáčení medu. U nás v Potštejně vytáčíme později, až cca 14 dní po odkvětu řepky. V horských oblastech se pravidelně čeká až na letní snůšku. Ta je vázaná na kvetení lip a akátů. Po ukončení snůšky je včelstvu odebrána část zásob medu pro hlavní vytáčení. Včelstvo samozřejmě nemůže zůstat bez zásob, proto se mu část nechává. V červenci pak včelař začíná s tzv. krmením.
• Včelí dílo - včelami vystavěné plástve pro ukládání pylu, medu nebo pro plodování.
• Plástev - soustava voskových buněk.
• Rojová nálada - včely se rozhodnou, že se budou rojit, a začnou na tom pracovat. Dělnice založí matečníky a matka do nich naklade vajíčka, takže je zahájen vývoj nové matky.