Menší zásilky poštovné od 67 Kč. Doprava zdarma nad 2300,-

Kalendář včelaře Milana Plevy: leden v úlu - včelky nikdy nespí

Kalendář včelaře Milana Plevy: leden v úlu - včelky nikdy nespí

Včelky se ani na chvilku nezastaví a ani v době vegetačního klidu nejdou spát. Schoulí se společně do jednoho velkého hroznu, který si vytopí na pokojovou teplotu a vzájemně se střídají v jeho středu i na krajích. Hrozen se pohybuje nad potravou, takže jim v dokonalé synchronizaci pohybů nic nechybí. Stejně jako včelaři, který si při praskání krbu čte o včelách, vyřezává souše, zatavuje mezistěny a popíjí medovinu.

Včelky se k sobě tulí v hroznu

Leden je obdobím vegetačního klidu v přírodě i pro včelky. Ty ovšem v zimě nespí. Zimní období přežívají úlu v tzv. hroznu (včelaři mu někdy říkají také chomáč).

včely tvoří zimní chomáč
Čím je teplota nižší, tím více jsou včely semknuté

Shluknou se k sobě do úvaru připomínajícího hrozen a udržují si v něm přijatelnou teplotu. Uvnitř hroznu je teplota podobná jako u vás v obýváku, kolem 25 °C. Na okrajích útvaru pak klesá až k 9 °C. V hroznu včelky dovedou přežít i třeskuté mrazy, protože se pravidelně střídají. Včelky z okrajů se jdou ohřát dovnitř útvaru a ty vyhřáté se naopak posunují k okraji hroznu. Celý hrozen se přitom plynule pohybuje po zásobách, které odvíčkovává a konzumuje. Zkrátka dokonalá synchronizace, která je včelkám vlastní.

V úle mrzne, až praští

Včelky dovedou přežít i opravdu ruské zimy, kdy teploty klesají k -35 °C. Hrozen je totiž dokonale vymyšlený útvar, který má při daném objemu opravdu nejmenší možný povrch – tudíž i nejnižší ztráty tepla. Měřením bylo zjištěno, že v úle v zimě mrzne. Nad samotným chomáčem včel byla naměřena teplota okolo 5 °C. Včelky tedy svůj úl nevytápí, ale zahřívají pouze vnitřek svého chomáče.

uly v zimě

Spotřeba zásob se oproti prosinci zdvojnásobí

Oproti prosinci stoupne spotřeba včelek v lednu přibližně na dvojnásobek. Matka totiž střídmě klade vajíčka a plod potřebuje pro svůj vývoj vyšší teplotu. Konzumací zásob získávají energii pro vytápění hroznu, zároveň zásoby slouží jako potrava pro plod a včely.

Zimní spáči

Ačkoli si hodně lidí myslí, že včely přes zimu spí jako někteří savci, jak jsme si již výše řekli, není to pravda. I přes zimu se totiž v úlu i mimo něj dějí zajímavé věci a probíhá v něm boj o přežití. A i když se každé malé dítě na základní škole učí o zimním spánku medvěda, s jeho dlouhým noclehem to vůbec není tak horké. Medvěd se sice vydatně vykrmí, obalí tukem a uloží se do doupěte, ale jeho životní pochody jsou prakticky stejné jako v létě. Jenom o pár stupňů sníží svou tělesnou teplotu. V lednu se může klidně probudit, vylézt z brlohu, nakrmit se a jít zase spát. Mezi medvědy se dokonce najde pár otužilců, kteří se ke spánku na zimu vůbec neukládají. Pokud ovšem školní osnovy v souvislosti se spánkem někoho opomněly, pak je to určitě sysel. Ten do svého podzemního útočiště zalehne už na konci července a probouzí se v dubnu až v květnu. Celou dobu je v hybernaci, tedy pravém hlubokém spánku. Zkrátka opravdový sedmispáč.

Včelař zajišťuje včelkám klid

V lednu má včelař pouze jediný úkol – zajistit včelkám klidné přečkání zimy. I v tomto období se totiž najde řada přirozených škůdců. Jedná se zejména o mlsouny, kteří by si rádi pochutnali na včelkách i na samotném medu.

Je nutné si dávat pozor na ptáky, zejména sýkorky, datly, žluny a další ptáky. Ti totiž na úly ťukají a včelky ruší. Chtějí je vylákat ven, kde se z nich stane snadná kořist. A protože včelař nemůže být u úlu pořád, potřebuje mu zajistit spolehlivou ochranu.

včelí úly poškozené ptáky
Úly po útoku ptáků

Včelí úly po útoku ptáků

Zejména žluny jsou v tomto ohledu opravdu důvtipné a brzy se naučí, že v úlu je potrava daleko dostupnější než na nemocných stromech, a chodily by na včelky stále. Takoví záškodníci dovedou úl prakticky zničit. Včelař za účelem ochrany zpravidla používá síť proti ptákům. Instaluje ji už na podzim, aby se žluny o úlu nedozvěděly. Na zemi je pak nutné sítě zatížit, protože vynalézaví ptáci by je mohli podlézat.

Už na podzim kontroluje včelař přítomnost hlodavců v úlu, a to ještě před zazimováním včel. V lednu obchází úly a ujišťuje se, že je vše v pořádku. Přítomnost hlodavce včelař zjistí na první pohled – na podložce dna úlu jsou zbytky včel a rozkousané voští.

První včelí let

Včelař do včelstva nezasahuje až do prvního jarního proletu včelek. Ten je v lednu značně ojedinělý – teploty by totiž musely být mnohem vyšší (nad 10 °C). První prolet je pořádně dlouhý, protože se během něho včelky vyprazdňují. Nechtějí si totiž přes zimu znečistit výkaly úl, a tak se nechávají toaletu až na jaro. Včelka si v zimě výkaly odkládá do tzv. výkalového váčku, protože nechce znečistit plásty. Výkalový váček se dokáže poměrně hodně roztáhnout a hmotnost výkalů může být dokonce větší než polovina hmotnosti včelky. Na jaře pak vylétne ven a veškerých výkalů se zbaví. Takové jarní očistě se říká vyprášení.

Lednové zahřátí

Protože v lednu je méně práce než obvykle, bývá o to více zábavy a radosti. Nic v zimě totiž nezahřeje lépe než medovina. Ta opravdová by měla obsahovat jen čtyři základní ingredience – med, vodu, kvasinky a živnou sůl. Naši medovinu vyrábíme dobrou dvacítku let podle naší vlastní originální receptury.

Osobně si na ní velmi zakládám, proto je receptura opravdu přísná. Vylučuje veškerá barviva, příchutě a konzervanty. Jediné co uznávám, jsou přírodní produkty (ovoce, ořechy, bylinky...), se kterými čile experimentuji. Takovým medovinám pak říkáme jedinečné a obsahují o nějakou tu zdravou dobrotu více.

Nalévání medoviny Pleva

Naši zákazníci už ochutnali například vánoční štrúdlovou, jostovou nebo černorybízovou. Najdete mezi nimi také mladé divoké medoviny, k jejichž ochutnání se běžně nedostanete, jedná se totiž o divokou verzi dokvašené, ale zatím nezrající medoviny lahodné, spíše sladší chuti. Nechte se překvapit, co ještě spřádám za plány do budoucna!

K naší klasice patří medoviny jednodruhové z akátového a lipového medu i medoviny z lesního a slunečnicového medu a samozřejmě také naše tradiční Potštejnská medovina z prvních jarních květových medů.

Při výrobě medovin nepoužíváme žádná dochucovadla, dokyselování či doslazování. Zkrátka chutnají jenom po medu, ze kterého jsou vyrobeny, proto se jen rozplývají na jazyku. A protože chceme zachovat všechny důležité látky obsažené v medu, jsou naše medoviny vyráběny kvasným procesem za studena - to znamená, že se med před přidáním kvasinek nevaří.

Kolem úlu se v lednu chodí po špičkách

V lednu je obecně dobré nechat včelky v klidu a příliš nenarušovat jejich prostor. Kolem úlu se zkrátka musí chodit po špičkách a neprovádět v jeho blízkosti žádné řezání nebo štípání dříví. Daleko lepší je věnovat se údržbě včelařského zařízení.

včelí úly v zimě

V lednu tedy nejčastěji vyřezávám souše, vyvářím vosk, připravuji nové rámky a jejich děrování i drátkování a následně zatavuji mezistěny. A vůbec nejlepší je otevřít si v klidu domova knížku o včelách, nalít si poctivou medovinu a dopřát si trochu zimního odpočinku, který mají v tomto období i včelky.

Milan Pleva
zakladatel rodinné firmy

Od mládí jsou jeho koníčkem včelky, z koníčka se později stalo podnikání. Zajišťuje chod firmy, aby vše fungovalo jak má. Každý nápad umí realizovat. Velmi ho baví vyrábět omezené série různých druhů medovin a zkoušet nové postupy při výrobě medoviny. Když má trochu času, hned je u včel.

Sdílejte produkt s přáteli

Další články, které by se vám mohly také líbit