Příroda už zaslouženě odpočívá a probíhá období vegetačního klidu. Mnohá zvířata zalezla do svých nor i brlohů. Včelky jsou také schované v úlu, ale zimní spánek se jich netýká. Přezimují v útvaru zvaném chomáč, kterým obklopí své zásoby a matku.
Pospolu okolo zásob
Během krátkých prosincových dnů je včelstvo semknuto v chomáči, kde udržuje optimální teplotu a přečká v něm i velmi mrazivé počasí. Jak důmyslný takový zimní chomáč je a jak fuguje, jsme vám více přiblížili v listopadovém dílu našeho kalendáře.
Činnost včeliček není na rozdíl od letních dnů nijak aktivní, matka již neklade vajíčka a včelky se drží při sobě. Během zimy nevylétávají většinou vůbec – výjimkou může být opravdu teplé počasí. I v případě takového výletu by se ven vydaly pouze z očistných důvodů, aby vyprázdnily své výkalové váčky. Včelky se v úlu totiž zásadně nevyprazdňují, protože se tím snaží předcházet šíření různých infekcí uvnitř úlu.
Během zimy počet včel klesá
V prosinci žije včelstvo skutečně úsporně. Spotřebovává co nejmenší množství svých zásob, protože si se zásobami musí vystačit až do jarní snůšky. Matka totiž ještě nezačala klást vajíčka a vychovávat nové včely.
Vzhledem ke spotřebě zásob a přeplnění výkalového vaku je pro včelky obecně lepší dlouhá mrazivá zima než mírná zima. Během mrazů spotřebovávají včelky jenom málo zásob, naopak během mírnější zimy jdou zásoby více na odbyt. S teplejším počasím totiž přichází více vyrušení, a tedy i rozvolnění chomáče související s větší spotřebou zásob. To, že každé jaro vídáme včelky poletovat po rozkvetlých loukách, tedy určitě není samozřejmost – je to spíše zázrak přírody, který člověka provází už tisíce let.
Včelař nechává včelky nerušeně odpočívat
Úkolem včelaře je nechat včelky v klidu a nerušeně odpočívat. Kontroluje pouze zabezpečení úlu proti vniknutí škůdců. Zároveň se snaží zamezit vyrušování včel a odstranit vše, co by mohlo včelky v zimním odpočinku rušit.
Může se jednat i o zdánlivé maličkosti jako větve, které se naklání nad úl a při větru do něj bubnují, nebo menší děti, které si z úlů udělaly cíl pro trefování kamínky či sněhovými koulemi. Včelky mohou rušit také jiná zvířata, zejména ptáci. Když včelař zajistí včelkám zasloužený odpočinek, měl by se také postarat o stálý přívod čerstvého vzduchu. Proto zkontroluje, zda nejsou česna ucpaná sněhem či ledem, případně mrtvolkami starších včel, které zimu nepřežily.
Pozor na návštěvníky úlu
Během prosince mohou být pro včelky nebezpeční zejména hlodavci a ptáci, kteří by chtěli do úlu proniknout. Tomu může včelař snadno zabránit zúžením česen.
Na konci prosince či na začátku ledna včelař vloží do úlu kontrolní podložky, které za 30 dní vyjme a nasbíranou měl (směs vosku, nečistot, tělíček mrtvých včel a parazitů) odevzdá ke kontrole. Díky tomu zjistí, zda byla úspěšná léčba varroázy (varroáze jsme se blíže věnovali v našem červnovém a červencovém článku z úlu).
Proč včelstvo nepřečká zimu?
Mohou včely umrznout?
V našich podmínkách by včelky zmrznout neměly. Pokud mají dostatek zásob, správně na nich sedí a jdou do zimy zdravé a dostatečně silné, nemělo by se to stát.
Příčin zániku včelstva přes zimu může být celá řada. Při každém vyrušení včel během zimy se rozvolňuje jejich chomáč, jeho vnitřní teplota se tím pádem snižuje a zároveň se zvýší spotřeba zásob včelami. Při příliš velké spotřebě zásob se včelkám rychleji plní výkalové váčky. A pokud se naplní úplně a venku ještě nepanuje vlídné počasí, musí včelky kálet uvnitř úlu.
A právě znečištění úlu může způsobit úplavici, která včelstvo zachvátí a nepřežije kvůli ní zimu. Druhou příčinou úplavice je medovicový med. Zásoby na zimu by včelstvo mělo mít převážně z květového medu. Pokud včelky zimují na medovicovém medu, může je zachvátit úplavice. Medovicový med je pro zimování totiž nevhodný z důvodu většího množství pro včelky nestravitelných látek. To vše pak vede k rychlejšímu přeplnění výkalových vaků.
K dalším důvodům, proč včelky nepřežijí zimu, patří:
- Nedostatečné zásoby medu.
- Slabé včelstvo, které v zimě nestačí vyhřát svůj hrozen.
- Špatné sezení na zásobách. Na podzim se včelky usídlí a udělají hrozen uprostřed plástů, tak jak v zimě postupují po zásobách na jednu stranu, tak dojdou na konec plástů, tedy ke stěně úlu. Pokud zima trvá, bohužel nemají šanci, aby hrozen přešel přes prázdné vyjedené plásty, a tak umírají hlady. Ideální tedy je, pokud včely vytvoří hrozen na kraji plastů a postupují na druhou stranu úlu.
- Napadení roztočem kleštíkem včelím, viry nebo jinou nemocí
Lesní med v zimě chutná nejlépe
Nemoci se ovšem netýkají jenom včelek, ale také člověka. U nás v Potštejně jsme především zastánci prevence než léčby. Raději každý den uděláme několik maličkostí pro své zdraví než pak strávit některý z předvánočních týdnů v posteli. A ony maličkosti často začínají u cenných včelích produktů.
Na zimní podporu imunity a zdravé mlsání můžeme doporučit lesní med pro dospělé a květový med pro děti. Jednou či dvěma lžičkami do čaje můžete imunitu posilovat po celý rok. A pokud si vyberete med s příměsí propolisu nebo příměsí mateří kašičky, získáte cenné látky i z dalších včelích produktů. Určitě je to přirozenější a zdravější než několik tabletek vitamínů.
Další příměsí s mimořádnými účinky při zvyšování obranyschopnosti organismu je betaglukan. Výrazně pomůže s „obyčejným“ nachlazením, které ovšem dokáže neobyčejně potrápit, pokud se vás drží už od října a pravidelně se vrací až do února.
Kromě chřipky a angíny ovšem dovede pomoci při léčbě závažných onkologických onemocnění a projevuje se i výraznými antioxidačními účinky. Je velmi dobře vstřebatelný, nejsou známy žádné kontraindikace a bez problémů se snáší s potravinami i léčivy. Zkrátka léčivá síla přímo z přírody. Více o betaglukanu se dozvíte v článku Betaglukan: posiluje imunitu a pomáhá při infekcích i nádorových onemocněních.
Beta-glukan z hlívy ústřičné nejvyšší kvality ve výběrovém českém včelím medu - Apiglukan od rodinné firmy Grulich najdete v naší nabídce. Spojení medu a betaglukanu je vhodné pro všechny, kteří se v zimě potýkají s oslabenou imunitou a bakteriálními či virovými záněty. Pomáhá při angíně, chřipce i nachlazení. V zimních měsících dochází k celkové únavě a větší zátěži organismu, se kterou si apiglukan umí též dobře poradit.
Včelky kontroluji jenom pohledem
Prosinec je pro včelaře krásným měsícem, kdy výrazně zpomalí své snažení a stává se tichým pozorovatelem, který potichu a po špičkách našlapuje kolem česen a pozoruje, zda je u včel všechno v pořádku.
Pokud jsou opravdu ladovské Vánoce, musí včelaři ometat sníh z česen, aby se včelkám nezablokoval přísun čerstvého vzduchu. Po takové obchůzce pak v teple domova třídím v počítači fotky ze včelnice a připravuji je na vytisknutí.
Často se zasním a plánuji, co bych mohl v příštím roce udělat lépe, na co se zaměřit, abych hlouběji poznal život včel a méně jim svými zásahy komplikoval jejich práci.
Věnuji se také četbě včelařské literatury, kterou většinou čtu jedním dechem, třeba jako letos knihu Včelaření vstřícné ke včelám. Ze zkušenosti ale vím, že podruhé už čtu pomaleji a pozorněji. Rád se začtu i do zajímavých článků či diskuzí na internetu, které často mohou posunout člověka z jeho nevědění do vědění. Poctivé včelařské zkušenosti jsou totiž k nezaplacení.
Od mládí jsou jeho koníčkem včelky, z koníčka se později stalo podnikání. Zajišťuje chod firmy, aby vše fungovalo jak má. Každý nápad umí realizovat. Velmi ho baví vyrábět omezené série různých druhů medovin a zkoušet nové postupy při výrobě medoviny. Když má trochu času, hned je u včel.
