Menší zásilky poštovné od 67 Kč. Doprava zdarma nad 2300,-

Kalendář včelaře Milana Plevy: říjen v úlu - přípravy na zimu jsou v plném proudu

Kalendář včelaře Milana Plevy: říjen v úlu - přípravy na zimu jsou v plném proudu

Včelky se připravují na dlouhé zimní období, sbírají pyl z posledních kvetoucích rostlin a vylétají z úlu spíše skromně, když panuje teplejší babí léto. Zato včelař jim musí být pořád po ruce, kontrolovat jejich stav a zabezpečit je před případnými škůdci. Závěrem měsíce se pak stává tichým pozorovatelem, který neslyšně naslouchá včelstvům u česen.

Poslední sběr pylu

Říjnová příroda je nádherná. Duby, javory, lípy a další listnaté stromy začínají hýřit barvami. Pro nás lidi to znamená, že častěji zvedneme pohled z chodníku a rozhlížíme se kolem, pro včely je to zase poslední příležitost získat pyl z rostlin, které ještě v říjnu kvetou. Naše včely v Potštejně chodí nejčastěji na břečťan, který popíná nedalekou kůlnu. Blízko kvete také tymián, hvězdnice a ploštičník.

Říjnový život včel

Během teplejších dnů včely vylétají z úlu a vyhledávají poslední kvetoucí rostliny, aby z nich ještě získaly pyl a nektar. Na podzim se uklidňuje a zpomaluje příroda i všichni její tvorové. Z plodových plástů se líhnou poslední včely, matka přestává klást vajíčka a celé včelstvo se již naplno připravuje na zimní období.

včela na pozimním listě

Když se začne snižovat venkovní teplota, včely začínají tvořit v blízkosti česna zimní hrozen. Včely už si vytvořily zásobu potravy na zimu. Jedno včelstvo potřebuje na zimu přibližně 12 až 18 kg potravy. Taková zásoba včelám vystačí až do hlavní snůšky.

Pokud včelař v tomto roce vytvořil nové včelstvo pomocí oddělku, vzniklý oddělek čítá v tomto období přibližně kolem 8 tisíc včel. Pro srovnání klasické produkční včelstvo mívá 10 až 15 tisíc včel, tedy téměř dvojnásobek. Oddělek je způsob vytvoření nového včelstva – malé včelstvo, který vzniklo oddělením části včelstva a plodu různého stáří a zásob. Ihned po vytvoření oddělku se k němu přidává matka nebo zralý matečník těsně před vylíhnutím matky.

Jak se včelař obléká ke včelám?

Oficiální poučky říkají, že je dobré zvolit vzdušnou kombinézu z přírodní látky ve světlé barvě, která je určena právě k tomuto účelu. Umělé tkaniny často elektrizují, což se včelám nelíbí a podráždí je to. Nemají rády ani chlupaté látky – zřejmě jim připomínají srst medvědů, kteří jim v dávných dobách chodili na med, anebo jiných zvířat s kožichem, které mají na med chuť neustále.

Já chodím ke včelám tak, jak jsem – v běžném oblečení. Důležitější než to, co máte na sobě, je totiž to, jak se u včel chováte. Člověk musí být klidný a dělat umírněné pohyby. Takže si nemyslím, že by při každé návštěvě úlu byly včelařské rukavice nebo klobouk vyloženě potřeba. Ledaže byste vypadali jako medvěd :-)

Varroáza a zavíječ voskový mohou na podzim potrápit

Během října zároveň pokračuji v ošetřování všech včelstev proti varroáze v době, kdy jsou včelstva bez plodu. Bezplodovost si ještě pojistím tak, že začátkem října najdu matky a dám je do klícek - tzv. je zaklíckuji. To proto, aby již nemohly dále klást. Klícku vždy umístím doprostřed plodového tělesa, kde se včelky dlouho zdržují, protože si okolo umístily zásoby na zimu.

Matky nechám v klíckách 22 dní - to proto, že včela se líhne 21. den po nakladení vajíčka a tak mám jistotu, že ve včelstvu nebude žádný zavíčkovaný plod. Poté matky z klícek vypustím a provedu zaléčení kyselinou šťavelovou, přírodní látkou, která roztoče Varroa (kleštíka včelího) způsobujícího varroázu, hubí. A proč je důležité, aby při léčbě nebyl ve včelstvu žádný zavíčkovaný plod? Protože roztoč Varroa se množí právě na zavíčkovaném plodu (množení roztoče Varroa jsme se více věnovali v červnovém dílu našeho včelařského kalendáře) a pod víčko plodu se léčivo nedostane, což umožní roztoči množit se ve včelstvu dál až do jara. Proto když zajistím, že včelstvo je zcela bez zavíčkovaného plodu, mohu zaléčením roztoče zlikvidovat úplně a na jaře máme se včelkami klid :-)

Poté zkontroluji spad roztočů na podložkách a očistím je. O způsobech sledování výskytu roztoče Varroa si můžete přečíst v červencovém dílu našeho včelařského kalendáře.

zavíječ voskový na plástu, pleva
Zavíječ voskový na plástu, Foto: flickr, autor: Maja Dumat, CC BY 2.0

Po kontrole varroázy kontroluji také výskyt motýla jménem zavíječ voskový. Jeho vývoj je vázán na voskové včelí plásty, má totiž poměrně unikátní trávicí vlastnosti – dovede trávit včelí vosk, což je z chemického hlediska velmi komplikovaná a těžko odbouratelná struktura. Špatně uskladněné rezervní plásty je schopný zlikvidovat během několika týdnů. Pro včely je velkým škůdcem, ačkoli pokud je včelstvo silné a zdravé, dokáže se mu ubránit samo. Ovšem zavíječ dokáže trávit také nejběžnější plast – polyethylen, proto je tento motýl předmětem fascinace a vědeckého výzkumu. Více o zavíječi voskovém si můžete přečíst v zářijovém článku z úlu. Důležitým říjnovým úkolem je také zabezpečení úlů proti vniknutí škůdců.

Co dělá včelař?

Včelař není jenom člověk, který vybírá med. Stejným dílem je i pečlivý a starostlivý ošetřovatel. Je to správce včelích příbytků, který dbá na to, aby úl zůstával v dobrém stavu, v suchu, čistotě a měl přísun čerstvého vzduchu. Neustále bedlivě kontroluje kondici včel a chování tak, aby mohl v případě problémů zasáhnout. Zatímco lékař vyšetřuje pacienta stetoskopem, včelař naslouchá zvukům v úlu.

Klidné a rytmické bzučení říká včelařovi, že je vše v pořádku. Přehnané a divoké bzučení signalizuje nedostatek potravy nebo nepřítomnost matky a ticho je známkou toho, že včelstvo uhynulo (úl je prázdný). Včely jsou svobodní tvorové. Nejde je zavřít v chlévě nebo ohradě. Přestože s člověkem žijí odnepaměti, jsou stále polodivoké a létají jenom tam, kam chtějí. Včelař se proto musí stále snažit, aby byly včely spokojeny s podmínkami, které jim vytváří.

Včelstvo bez královny nemůže přežít zimu

I v říjnu chodím ke včelám několikrát denně, pozoruji je a poslouchám. Na začátku října je potřeba ověřit, zda nejsou jednotlivá včelstva bezmatečná. To by byl pro včelstvo problém, protože včelstvo bez matky nemůže přežít zimu. Já mám však o tuto starost méně, protože díky výše zmíněnému klíckování matek při zaléčování včelstev na varroázu mám o matkách ve všech včelstvech dokonalý přehled.

hrboplod, buňky zakladené trubčicí
Plást s hrboplody, Foto: Wikimedia Commons autor: Audriusa, CC BY-SA 3.0;

To, že včelstvo nemá matku pozná včelař tak, že v říjnu ještě vidí létat trubce. Znamená to totiž, že včelstvo je bez matky a objevila se tzv. trubčice - včelí dělnice, která po delší době absence královny začala konzumovat hodně mateří kašičky a aktivovaly se její vaječníky. Klade pak neoplozená vajíčka, ze kterých se líhnou pouze trubci. Pokud včelař nezahlédne poletující trubce, absenci matky a případně výskyt trubčic pozná i podle toho, že včely rozrušeně poletují u česna, včelstvo bzučí nepravidelně nebo si všimne, že v plástech jsou jen trubčí plody - na plástech je tzv. hrboplod. Hrboplod vzniká tak, že trubčice klade do malých dělničích buněk trubčí larvy, které však dorůstají větších rozměrů. Včely tyto buňky poté nastavují, takto upravené buňky jsou nepravidelné a hrbolaté - odtud název hrboplod.

Jak včelař situaci vyřeší?

  • Včelstvo nemá matku – spojíme ho s oddělkem, tedy menším včelstvem, které matku má. To reálně znamená, že na oddělek dáme novinový papír a na něj dáme bezmatečné včelstvo. Včely noviny prokoušou a spojí se s oddělkem. Funkce novinového papíru je jediná – včely si při jeho prokusování postupně zvykají na vůni nové matky.

  • Včelstvo nemá matku a ve včelstvu už je (jsou) trubčice – včelař musí včelstvo vysypat mimo úl. Trubčici v úlu totiž na rozdíl od matky najít nejde, vypadá stejně jako dělnice. Někdy se jich v úlu dokonce nachází více. Pokud by se včelstvo spojilo s oddělkem, trubčice je schopna matku z oddělku zabít. Pokud včelstvo vysypeme, trubčice bude mít na rozdíl od ostatních včel problém přidat se k cizím úlům. Je totiž díky zduřelým vaječníkům těžká a není schopná vzlétnout, zbytek včel se rád „vžebrá“. Případně dá včelař na místo vysypaného úlu oddělek, do kterého se mohou včely vrátit.

Když se vrátím od včel, posílím se propolisem

V Potštejně jsme sice činorodí a práce nám šla vždycky od ruky, ale dovedeme se také zastavit a na chvilku splynout s přírodou. Říjen je na takové zamyšlení v lůně přírody ideální. Můj syn Lukáš se v babím létě prochází po zahradě kolem úlů bosky a přemítá o tom, co budeme vyrábět a tvořit v dalším roce. Já zase trávím čas s vnoučaty a ve volných chvílích pozoruji včely, jak postupně přechází do zimního odpočinku.

podzim

A také dbám na prevenci a své zdraví, když cítím, že přichází nachlazení, preventivně užívám ústní spray s propolisem, který si dokáže poradit s každým nastydnutím. Propolis je důležitou součástí celé řady našich produktů, od šamponů a vlasových vod přes mýdla až po masti, které pomohou na podzimní popraskanou kůži. Na lokální problémy je velmi vhodná a účinná propolisová tinktura.

Propolis v lékařství ovšem rozhodně není nic nového, jeho užití má více než 5 000 let starou tradici. Prokázal svou schopnost ničit všechny mikroorganismy, které negativně působí na zdraví člověka, proto se stal velmi oblíbenou látkou egyptských faraonů. Asyřané propolisem léčili rány i nádory, v antickém Řecku byl propolis velmi populární díky Hippokratovi (4. - 5. století př. n. l.), který propolis zmiňoval v souvislosti s léčením zanícených ran. Propolis jako léčebný prostředek popisuje v 1. století n. l. také římský historik Plinius v jedné z prvních všeobecných encyklopedií starověku Historia naturalis.

Vyčůrat a spát :-)

Po posledním ošetření včel našlapuji okolo úlu jen velmi lehce. Potichu a pozorně naslouchám u česen. Pokud babí léto přinese teplé dny, včelky ještě vylétají z úlu. Já je tiše pozoruji a porovnávám, jak hodně létají a kolik jich vylétá. Z takových pozorování mohu zhodnotit zdravotní stav včelstev a vzájemně je porovnat.

Když včelky vyletí z úlu naposledy, musejí se pořádně vyprázdnit. Nemají totiž ve zvyku si ulevovat v úle, a tak s tím musí počkat celou zimu. A za tu se toho tedy nahromadí požehnaně. Když pak na jaře poprvé v novém roce vyletí z úlu, první let jim trvá přibližně půl hodiny a slouží hlavně k tomu, aby se po dlouhé době vyprázdnily. Ale o tom zase příště...


Včelařský slovník:

Pyl – samčí pohlavní buňky rostliny, které včely sbírají ve formě tzv. pylových rousek
Nektar – sladká tekutina, kterou produkují rostliny – včely ji sbírají a přeměňují na med
Česno – hlavní vchod do úlu, brána do včelstva, česno hlídají strážkyně, česnem probíhá výměna úlového vzduchu
Hrozen – též chomáč, semknutý útvar včel v úlu, který se rozkládá na několika plástech, v tomto útvaru včely přezimují
Měl – odpad na dně úlu, který obsahuje rozkousané zbytky voskových víček po otevírání zimních zásob a biologické zbytky z včelstva včetně mrtvých včel.

Milan Pleva
zakladatel rodinné firmy

Od mládí jsou jeho koníčkem včelky, z koníčka se později stalo podnikání. Zajišťuje chod firmy, aby vše fungovalo jak má. Každý nápad umí realizovat. Velmi ho baví vyrábět omezené série různých druhů medovin a zkoušet nové postupy při výrobě medoviny. Když má trochu času, hned je u včel.

Sdílejte produkt s přáteli

Další články, které by se vám mohly také líbit