Naše kůže není jenom obyčejným tělesným obalem, ale významným a vůbec největším orgánem těla. Má celou řadu funkcí, z nichž některé jsou životně důležité, proto je pro nás stejně nepostradatelná jako srdce nebo plíce. Není náhodou, že pokud se necítíme dobře, říkáme, že "nejsme ve své kůži".
Kůže je největší orgán celého těla
Naše kůže má podle hmotnosti a výšky daného jedince velikost 1,5 až 2 m². Její dvě vrchní vrstvy váží dohromady asi 2 až 4,5 kg. Například u dospělého muže o výšce 180 centimetrů a hmotnosti 82 kg zaujímá kůže plochu 1,8 metru a váží asi 3,5 kg, když k tomu ovšem připočítáme podkožní tuk, bude to rovných 15 kg. Pokud bychom si vážně poškodili (například popálili) více než jednu třetinu celkové plochy těla, můžeme být ohroženi na životě. Funkce kůže jsou pro naše zdravé fungování zcela zásadní.
Vlastnosti kůže
Možná si ještě ze školy pamatujete, že kůže není na všech místech stejně silná. Nejtenčí kůži máme na rtech a očních víčkách, zatímco nejsilnější na patě. Jemným rtům i citlivému očnímu okolí a tomu, jakou si zaslouží péči, jsme se zvlášť věnovali v článcích Úsměv, prosím! Jak pečovat o rty po celý rok a Unavené oči a péče o oční okolí. Jak si poradit se zatvrdlou či popraskanou kůží na patách si přečtěte v článku Vklouzněte do sandálů s krásnými chodidly.
Průměrně je kůže silná od 1 do 2 mm a v porovnání se zvířecí kůží je tedy poměrně tenká, právě proto potřebujeme na rozdíl od medvěda či lišky od jara až do zimy oděv a v zimních měsících i vytápění místností. Zvířata mají silnější kůži kvůli drsnému počasí i zubům predátorů – je ovšem zajímavé, že pokud se člověk delší dobu pohybuje v nehostinném prostředí, pracuje hodně v lese či na poli, kůže mu postupně zesílí a zhrubne. Povrch naší kůže není ani v mládí úplně hladký, na článcích prstů máme jemné rýhy už od dětství, proto se právě otisky prstů používají k identifikaci osob.
Upraveno dle, autor: Don Bliss
Složení kůže
Naši pokožku tvoří tři základní vrstvy kůže:
- pokožka (epidermis)
- škára (dermis)
- podkožní tukové vazivo (hypodermis)
Kromě těchto částí se v kůži vyskytují i vedlejší útvary: mazové žlázy, potní žlázy, krevní cévy, nervy, vlasy, nehty a na hrudníku též mléčné žlázy.
Vše, co potřebujete vědět o pokožce
Pokožka má obvykle 0,1 až 0,2 mm. V očním okolí je to od 0,03 do 0,08 mm, zatímco na zádech asi 0,3 až 0,6 mm a na patách i více než 4 mm. Pokožka tvoří pro nás viditelný povrch kůže a neustále se obnovuje. Pokud by tomu tak nebylo, sedřeli bychom si ji hned brzy po narození.
Stárnutím a dalšími nepříznivými vlivy se ovšem přirozená regenerace pokožky výrazně zpomaluje. Z kosmetického hlediska i zdravotního hlediska jsou pokožka a její stav mimořádně důležité záležitosti, neboť zrcadlí fungování našeho těla. A dvojnásobně to platí pro pokožku obličeje, tedy pleť.
Barva i vzhled pleti jednoznačně odrážejí náš zdravotní stav a každý svědomitý lékař si vaši pleť před stanovením diagnózy poctivě prohlédne. A protože je pleť úzce spjata s nervovou soustavou, pokožka toho hodně prozradí i o našem duševním rozpoložení. I když se snažíme potlačit rozčilení, začnou se nám potit ruce. Když se vylekáme, zbledneme jako stěna a z rozpaků se občas červenáme.
Pokožka obličeje bývá také nejčastěji vystavena vnějším vlivům, téměř neustálá práce mimických svalů pak způsobuje, že první vrásky se objevují právě v obličeji. Právě proto vyžaduje zvýšenou péči, která pomůže udržet pleť zdravou a oddálit viditelné příznaky stárnutí. Základem smysluplné péče o pleť je důkladné a pravidelné čištění doplněné použitím vhodného pleťového krému, vždy je také důležité zvolit si kosmetiku, která vyhovuje typu a potřebám vaší pleti. Někdo vděčí za krásnou, zdravou a svěží pleť svým genům, nicméně s přibývajícím věkem a vlivem okolního prostředí prochází každá pleť změnami. A jak budou tyto změny probíhat velmi závisí na tom, jak se o svou pleť staráte v průběhu života.
Složení pokožky
Hlavními složkami pokožky jsou buňky a až 90 % z nich tvoří keratin, proto se nazývají keratinocyty. Mají tvar podobný vejci s poněkud hranatějšími stěnami a průměr asi 33 mikrometrů. Buňky pokožky jsou výborně hydratované, protože až 70 % jejich obsahu tvoří voda.
Obnova pokožky
Keratinocyty se řadí k vůbec nejzaměstnanějším buňkám v našem těle. Rozmnožují se dělením vždy na dvě buňky a obě dceřiné buňky mají vždy stejné vlastnosti jako zanikající mateřská. S postupujícím věkem naše buňky začínají lenivět a zpomalují svoji aktivitu. Kromě toho mají s každým rokem stále více a více potíží s neustálým poškozováním pokožky různými vnějšími škodlivými látkami. Po rozdělení buněk zastává dceřiná buňka funkci předchozí mateřské buňky a druhá dceřinná buňka proniká k povrchu pokožky. Tímto způsobem tak vytlačuje starší buňky stále směrem nahoru.
Rychlost obnovy pokožky závisí na vašem věku: u dětí se pokožka obnoví za 21 dní, u mladých lidí za 28 dní a u starších až za 40 dní. Zatímco na pleti obličeje a krku se pokožka obnovuje nejrychleji, u jiných částí těla to trvá déle. Obnova pokožky není jednorázovou záležitostí, ale spíše plynulým procesem, proto se jemné šupinky kůže odlupují téměř nepřetržitě. Každou dekádu lidského života pak klesá množství životaschopných zárodečných buněk pleti zhruba o 10 %, čemuž odpovídá i opotřebování a rychlost obnovy pokožky.
Keratin – hlavní složka vrchní vrstvy pokožky
Bílkovina keratin tvoří hlavní složku vrchní vrstvy pokožky, která se nazývá rohovina. Zatímco vlasy, chlupy a nehty představují zrohovatělé útvary pokožky, na většině těla se vyskytuje tzv. měkký keratin, který tvoří aminokyseliny, trocha lipidů, minerálních látek a stopových prvků. Keratinocyty běžně obsahují 70 % vody, ale v rohovině normální pokožky jí mají jenom 20 až 10 %. Tato rohovina slouží jako ochrana pro hlubší vrstvy kůže a celkového organismu. Vyrovnává působení chladu a tepla, zmírňuje UV záření, tlak i rány.
Živé a dobře hydratované buňky jsou tedy ukryty uvnitř pokožky, zatímco na jejím povrchu najdeme staré a vyschlé buňky, které zároveň tvoří ochrannou vrstvu pokožky. Denně se z této části kůže odlučují milionu odumřelých buněk a za celý život takových buněk ztratíme tolik, že by vydaly za 18 kg odumřelé kůže. Řada lidí trpí nadměrným odlupováním rohoviny, které se projevuje například nemocemi kůže, jako jsou lupy či lupénka.
Barva pokožky
O barvě a fototypu pokožky rozhodují buňky melanocyty, které tvarem připomínají chobotnici napínající se svými chapadly až do povrchových vrstev pokožky. Podílejí se i na vytváření vitamínu D, který výrazně ovlivňuje naši schopnost se opálit.
Opálení kůže pak v zásadě funguje jako obrana kůže proti slunečnímu záření. Melanocyty ovlivňují i některá onemocnění kůže, například vznik pigmentových skvrn či jiné skvrny na kůži.
Mezibuněčná hmota pokožky
Kdyby na sebe byly vrstvy rohoviny jednoduše poskládané, pokožka by nedržela pohromadě a jednotlivé vrstvy by se po sobě podivně vozily. Proto existuje mezibuněčná hmota pokožky, která funguje jako pojivo mezi jednotlivými vrstvami pokožky. Dovede zabránit přílišnému zavodnění hlubších částí kůže a zasáhne v případě, kdy by do těchto částí kůže pronikaly škodlivé látky.
Kosmetické přípravky věnují péči o mezibuněčnou hmotu obzvláštní pozornost, a to zejména ochranné a regenerační přípravky na pleť. Starší pokožka ovšem postupem času ztrácí schopnost vytvářet dostatek přirozené mezibuněčné hmoty. Toho si všimnete zejména u žen, které často myjí nádobí agresivními mycími prostředky bez rukavic. Jejich pokožka bývá přesušená, šupinatá a zároveň přecitlivělá, což má velký vliv na stárnutí pokožky rukou. Namáhaná a k vysoušení obzvláště náchylná pokožka rukou potřebuje ochranu a hydrataci a to nejen v zimě, přečtěte si, jak na to.
Kožní film
Zásadním obranným mechanismem kůže, který nás chrání před bakteriálními onemocněními kůže, viry a kvasinkami, je rohovina pokožky. Předsunutou ochrannou hlídkou je ovšem kyselý kožní film, který dokáže v případě potřeby intenzivně volat na poplach a uvést obranné mechanismy do pohotovosti. Kyselý kožní film představuje ochranný kabát kůže, který je tvořen emulzí. Jeho vodní část tvoří hmota vyloučená potními žlázami a jeho tukovou část představuje kožní maz. Kožní film se označuje také jako přirozený hydratační faktor, který se snaží kopírovat snad všechny kvalitní hydratační přípravky.
Syndrom suché kůže
Podle lékařů i kosmetiček se syndrom suché kůže projevuje stále častěji. Dříve trápil pouze ženy nad 60 let, dnes už ho znají i ty po 45. roku života, ale také mladší lidé i děti. Jejich suchá kůže bývá přecitlivělá a náchylná k alergickým reakcím. Nejčastějšími příčinami suché kůže jsou nadměrná hygiena, nevhodně zvolená kosmetika, suchý vzduch v klimatizovaných prostorách či chemické škodliviny v ovzduší.
Několik zásad hygieny pro zdravou pokožku
I když je kožní kryt částečně tvořený vodou, není pro něj nadměrné koupání a namáčení pokožky tolik zdravé. Kůže se při dlouhodobém kontaktu s vodou či vlhkostí nalévá, což můžete hezky vidět na zkrabacených prstech nebo na chodidlech, která jsou po dlouhém vylehávání ve vaně dvojnásobná. V tomto případě ovšem nejde o prospěšnou hydrataci, ale o jev, který kůži škodí.
Po vysušení rohoviny se z ní totiž přirozeně vytrácí podstatný podíl vody, a proto kůže praská a začíná se lámat. Dlouhé koupání pokožku odmašťuje a vyšší teplota vody společně s čisticími přípravky tento jev ještě zhoršují. Z toho vychází i velmi dobré doporučení mazat se po každé koupeli či sprše tělovým mlékem. Pokud se velmi často koupete bez následného namazání pokožky, vyčerpáváte tím přirozené obranné mechanismy pokožky a nepřímo ji poškozujete – tím nejmírnějším výsledkem může být suchá a podrážděná pokožka, v horším případě nastává řada dlouhodobých změn.
Proto si dopřávejte hygienu v rozumné míře, upřednostňujte spíše sprchování, dobře si vybírejte mycí prostředky, které nevysušují pokožku a po umytí pokožku hydratujte. Přečtěte si jak suché pokožce předcházet i jak o ni pečovat.
Vše, co potřebujete vědět o škáře
Střední vrstva kůže (škára neboli dermis) začíná přibližně 0,2 až 0,5 mm pod povrchem. S pokožkou je spojena nepravidelným zvlněným zaklíněním, tzv. papilami. Škára má klíčový vliv na to, zda vaše pokožka vypadá mladá a pružná.
Hydrataci škáry zajišťuje kolagen
Úbytek kolagenu v pokožce
Nejdůležitější bílkovinou v lidském organismu je kolagen, který tvoří 30 % tělesných bílkovin. Ve škáře zaujímá výsadní postavení 70% většiny a má nenahraditelný význam pro její zdravý vzhled a výborné fungování.
Jedna jediná molekula mladého kolagenu dokáže vázat až 50 tisíc molekul vody. Tím zabraňuje vysušování pokožky a díky vysokému obsahu vody tvoří i krásně napnutou a pevnou pokožku. S věkem se produkce kolagenu neustále zpomaluje, úbytek kolagenu v pleti nastává již mezi 20 - 30 lety. Pokožka tak postupně ztrácí elasticitu, vláčnost a pevnost a začínají se na ní výrazněji objevovat vrásky. Kolagen je proto cenným pomocníkem a základem péče o pleť zpomalující projevy stárnutí.
Pružnost škáry závisí na elastinu
Elastin je bílkovina, která má schopnost roztahovat se a zase se stahovat zpět. Elastinová vlákna tedy určují pružnost celé škáry. Směrové rozložení elastinových vláken se pak v jednotlivých částech těla liší, což rozhoduje i o tom, v jakém směru se kůže při zranění roztrhne a poraní.
Kyselina hyaluronová ovlivňuje vázání vody
Prostory mezi vazivem ve škáře jsou vyplněny gelem, jehož základ tvoří kyselina hyaluronová. Všestranná molekula cukru, která se v našem těle přirozeně vyskytuje nejen v pokožce, ale také v kloubech a pojivové tkáni. Potvrdilo se, že právě ona ovlivňuje vázání vody daleko více než kolagen. Vytváří totiž síť, která dokáže zadržet 1 000krát více vody, než ona sama váží. Má tedy zásadní vliv na hydrataci, napětí, měkkost a celkový vzhled kůže. S postupujícím věkem i působením vnějších faktorů její množství ve škáře klesá. Podobně jako kolagen je proto velmi oblíbenou ingrediencí v přípravcích působících proti projevům stárnutí pleti.
Vše, co potřebujete vědět o podkožním tukovém vazivu
Třetí nejhlubší vrstvu kůže tvoří podkožní tukové vazivo, které začíná na 2 mm pod povrchem. Jeho rozložení vytváří ladnost či naopak nevzhlednost tvaru našeho těla.Tuková tkáň je pro lidský organismus důležitou zásobárnou energie, ale tvoří také ochranný obal pro nervy a cévy a zabraňují případným ztrátám tepla.
V jednotlivých částech našeho těla se tuk neukládá rovnoměrně. Například na očních partiích či na přední straně krku míváme obvykle jenom slabou vrstvu podkožního tuku, což bohužel přispívá k rychlejší tvorbě vrásek v těchto oblastech. Nejsilnější tukové vazivo máme naopak na hrudníku – podle typu postavy od 4 mm až po několik centimetrů). Ukládání tuku ovlivňují samozřejmě i hormony: zatímco u žen se tvoří tukové polštářky v oblasti boků, zadku a stehen, muži mívají typický tukový polštář okolo pasu.
Zdraví pokožky začíná uvnitř
Skrze různá kožní onemocnění a projevy, jako jsou vyrážky, ekzémy, akné či růžovka nás tělo upozorňuje na to, že se mu něco nelíbí. Nejen pečlivá péče a správně zvolená kosmetika zaručí zdravou, pevnou a svěží pokožku. Naše kůže je především zrcadlem našeho životního stylu. Zdravý a pestrý jídelníček bohatý na živiny, dostatečný pitný režim založený především na blahodárných účincích čisté vody, dostatek pohybu, který přináší radost i potřebný odpočinek a kvalitní spánek dokáží (nejen) s pletí zázraky. A vězte, že nikdy není pozdě na změnu!
