Probíhá migrace webu, omlouváme se za případné chyby, pracujeme na nich.

Péče o rány a čerstvé jizvy po úrazu, zranění či operaci

Péče o rány a čerstvé jizvy po úrazu, zranění či operaci

Rány po úrazech i operacích se vám mohou hojit podstatně lépe a rychleji, pokud jim dopřejete důkladnou rekonvalescenci. Poradíme vám, čím a jak je namazat i jak správně provádět tlakovou masáž. Zároveň vám představíme čtyři vědecké studie, které potvrdily účinnost léčby propolisem u diabetické nohy a dalších zranění.

Péče o ránu po operaci

O ránu po úrazu, zranění či operaci byste měli pečovat už během pobytu v nemocnici, co možná nejdříve od jejího vzniku. Dobré zhojení jizvy vyžaduje vytrvalost, ale právě správná a důsledná péče je cestou k minimalizování viditelnosti jizvy, protože zajistí, aby se nově vytvořená tkáň na ráně co nejvíce blížila té původní.

Důležité rady pro péči o rány a jizvy:

  • Při péči o ránu vždy dbejte na dostatečnou hygienu – znamená to, že se nemusíte bát na jizvu sáhnout, ale vždy pečlivě čistýma rukama. Samotnou jizvu byste měli ve sprše postupně omývat vodou a odstranit z ní zbytky zaschlé krve, udržování rány v čistotě výrazně snižuje riziko infekce. Po omytí nechte ránu zaschnout a chvíli větrat – ideální je, když ji ihned nebudete obvazovat či přikrývat prádlem.
  • Při lehání, sedání a vstávání buďte co nejopatrnější. Nebojte se tyto pohyby vykonávat pomalu a nenamáhejte přitom postižené místo.
  • Při záchvatech kašle, smíchu nebo při kýchání stiskněte ránu naplocho dlaní.
  • Až do úplného zahojení (zhruba dokud je jizva zbarvena do červena) jizvu nevystavujte slunečnímu záření, zabráníte tak hyperpigmentaci poškozené kůže.
  • Chraňte jizvu před mechanickým poškozením např. třením o oblečení apod.
  • Jizvu co nejčastěji promašťujte.
  • Pro co nejlepší zhojení a následný vzhled jizvy provádějte pravidelně tlakovou masáž jizvy.
  • Potíže, nejasnosti a problémy s bolestí konzultujte s ošetřující sestrou či lékařem.

Péče o ránu v domácím prostředí

péče o rány a jizvy, vlhké hojení ran

Pro hojení ran po úrazech i operacích můžete využít metodu vlhkého hojení. Tento způsob hojení je založen na předpokladu, že rány se nejlépe hojí ve vlhkém prostředí. Rychlé a účinné hojení však není jedinou výhodou této metody – vlhké hojení je pro pacienty méně bolestivé, zkracuje dobu hojení rány a umožňuje prodloužit intervaly mezi jednotlivými převazy rány, díky čemuž není nutné tak často cestovat k lékaři. Více o vlhkém hojení ran, jeho výhodách a možnostech se dozvíte v článku Vlhké hojení ran: pochvalují si ho (nejen) sestřičky v nemocnicích. Znáte jeho výhody?

Pro potírání okolí rány, která se ještě nezatáhla, nebo na které se ještě nevytvořil strup můžete využít Propolisovou tinkturu. Pokud je rána již dobře zhojená a jsou odstraněny případné stehy a svorky, začněte zataženou jizvu nebo vytvořený strup promazávat co nejmastnějším přípravkem. Obvykle se k tomu využívá vepřové sádlo (samozřejmě nesolené), šípkový olej, bambucké máslo, měsíčková mast nebo propolisová mast.

Po jednom až dvou týdnech od odstranění stehů můžete začít provádět tlakovou masáž jizvy. Ta vám pomůže proti vzniku hypertrofického jizvení. Masáž se provádí pouze v případě, kdy je jizva zhojená, nebolestivá, bez známek infekce, bez hematomů nebo zarudnutí. Pravidelná tlaková masáž a časté promazávání a promašťování podporuje měknutí jizvy a její lepší splynutí s okolní pokožkou, jizva pak může být téměř neznatelná.

Tlaková masáž: Jak ji provádět?

Tlaková masáž se provádí minimálně třikrát denně po dobu přibližně deseti minut. Čím častěji se jí budete věnovat, tím rychleji uvidíte výsledky. Účinek můžete očekávat přibližně za jeden, spíše za dva měsíce.

1. Na zhojenou ránu zatlačte prstem proti ráně tak, aby se vaše nehtové lůžko odkrvilo (jemně zbělalo).

2. Tlak udržujte přibližně 30 sekund. Poté povolte.

3. Přesuňte se na další část jizvy a postup opakujte. Tímto způsobem promasírujte celou délku jizvy.

Tvrdá, hrubá a hrudkovitá místa můžete tlačit více do hloubky. Přejíždění přes jizvu nepřinese žádný účinek, je třeba na jednotlivých místech skutečně lehce tlačit.

V pooperační době se doporučuje klidový režim a postupný návrat do běžného života. V prvních týdnech je třeba se šetřit, nenakládat si toho mnoho, vyhnout se sportovním aktivitám, náročným fyzickým úkonům, zvedání těžkých břemen, ale také nadměrné psychické zátěži. Zároveň se snažte dodržovat zdravou životosprávu – pravidelně a dostatečně pít, každý den se projít na čerstvém vzduchu a dopřát tělu zdravou a vyváženou stravu.

Druhy jizev

Po každém poškození kůže tělo okamžitě zahájí proces její regenerace, jehož cílem je zacelení rány. Výsledkem hojení rány je jizva, která se svým vzhledem odlišuje od okolní tkáně. Čím je rána větší, tím déle její hojení trvá a zvyšuje se možnost vzniku viditelnější jizvy. Konečná podoba jizvy závisí na průběhu hojení a péči, kterou jí v tomto období věnujeme. Zásadní součástí péče o rány a terapie je prevence. Rána po operaci by měla vykazovat co nejmenší napětí, čemuž můžete napomoci poctivou péčí o ni.

Ideálně zhojená jizva co možná nejvíce splývá s okolní pokožkou, a to jak barevně, tak i plasticky. Vytvořit se však mohou také nežádoucí typy jizev:

druhy jizev, atrofická jizva

Jizvy atrofické

Atrofické jizvy jsou pod úrovní okolní kůže, protože nejsou zcela vyplněny vazivovou tkání. Jsou to nejčastěji jizvy po akné, neštovicích, po chirurgickém odstranění mateřských znamének nebo jiných kožních útvarů, patří mezi ně také strie. V průběhu času se barva atrofické jizvy čím dál více blíží barvě okolní kůže a je tak méně nápadná.

Foto: Wikimedia Commons, autor: B. Amichai and A. Zalewska, CC BY 3.0

druhy jizev, hypertrofická jizva

Jizvy hypertrofické

Hypertrofické jizvy jsou začervenalé a vystouplé nad úroveň pokožky v důsledku nadbytečné tvorby vazivové tkáně. Vznikají obvykle po úrazu nebo operaci a jejich vznik může být důsledkem nesprávné nebo nedostatečné péče o jizvu v průběhu hojení.

Hypertrofická jizva nepřesahuje rozsah rány a její povrch se může zhruba po roce samovolně vyrovnat do úrovně okolní kůže, může se z ní však také vyvinout jizva atrofická.

Foto: Wikimedia Commons, autor: Cgomez447, CC BY 3.0

druhy jizev, hypertrofická jizva

Jizvy keloidní

Keloidní jizvy vznikají také zbujením kolagenní tkáně a jsou vystouplé nad úroveň okolní pokožky, ale na rozdíl od jizev hypertrofických rostou ve všech směrech a přesahují původní rozsah rány. Jsou tvrdé, mají převážně červenou nebo fialovou barvu, která postupně přechází až do bílé, nebo hnědé a nevstřebají se. Kromě estetického hlediska mohou také omezovat pohyblivost, zejména, pokud se vyskytují v okolí kloubů. Keloidní jizvy vznikají po operacích, úrazech, mohou vznikat také po popáleninách, kosmetických chirurgických zákrocích či piercingu. Příčiny keloidních jizev nejsou zcela objasněny, ale často se projevují u pacientů s genetickou predispozicí nebo lidí se zvýšenou pigmentací.

Foto: Wikimedia Commons, autor: Htirgan, CC BY 3.0

Vědecké studie léčby ran a jizev s propolisem

Představíme vám několik vědeckých studií z posledních desetiletí, které se zabývaly účinky propolisu při hojení ran a jizev.

Léčení diabetických ran a vředů s využitím propolisu

Co je to diabetická noha?

Jedná se o závažné onemocnění, které se týká pacientů s cukrovkou. Syndrom diabetické nohy je spojený s infekcí, vznikem vředu nebo destrukcí hlubokých tkání nohy. Postihuje přibližně čtvrtinu diabetiků, jejich zranění a vředy jsou často chronického charakteru, proto léčba probíhá dlouhé měsíce či roky.

Při léčbě se zpravidla používá řada terapeutických metod, často je však taková léčba pro pacienty poměrně nákladná a těžkopádná. Právě proto řada výzkumů zkouší najít protizánětlivý přípravek, který by díky svým antimikrobiálním a antioxidačním vlastnostem napomohl i léčbě diabetické nohy.

Léčba propolisem je poměrně snadná, aplikaci zvládne každý, oproti jiným prostředkům je propolis velmi levný a jeho velkou výhodou je i to, že nezpůsobuje žádné vedlejší účinky.

Studie Francese R. Henshawa a kol.1 vycházela z dřívějších studií protizánětlivých a hojivých účinků propolisu na hlodavcích. Vědci ovšem tentokrát místo myší sledovali skutečné pacienty a propolis aplikovali lokálně na chronické rány pacientů nemocných s tzv. diabetickou nohou, která trápí asi čtvrtinu cukrovkářů. Podle Světové zdravotnické organizace trpí cukrovkou na celém světě přibližně 347 milionů lidí. Toto onemocnění se projevuje na změnách mnoha tkání a orgánů, k nejčastějším patří právě diabetická noha.

Výzkumníci ve studii sledovali, jak propolis snižuje zánět a zlepšuje hojení. Výzkumu se zúčastnilo 24 pacientů a trval čtyři týdny. Výzkum byl realizován během roku 2011 na pacientech trpících cukrovkou 1. a 2. typu v Královské nemocnici Prince Alfréda v Sydney. U každého z nich byl na lokální rány aplikován propolis a po šesti týdnech provedli lékaři klinickou kontrolu a srovnání s kontrolním vzorkem pacientů, kterým se propolis neaplikoval.

Propolis byl pacientům aplikován na závěr každého plánovaného ošetření těsně před obvázáním rány obvazy, aby se minimalizovalo jakékoli potenciální zkreslení dané změnou v rutinní lékařské péči. Průměrná doba mezi návštěvami lékaře byla 10,5 dne. Většina pacientů navštěvuje lékaře jednou týdně nebo jednou za dva týdny – aplikace tak byla načasována v souladu s obvyklou docházkou pacientů. Pacienty vědci a lékaři nadále sledovali dalších šest týdnů po aplikaci propolisu.

Vědci analyzovali počet životaschopných bakterií i jejich protizánětlivou aktivitu v ráně. Díky aplikaci propolisu se plocha rány v prvním týdnu snížila v průměru o 41 %. U kontrolní skupiny se snížila o 16 %. Ve třetím týdnu došlo u pacientů s aplikovaným propolisem o 63 % snížení plochy rány a o 44 % u kontrolní skupiny. Vědci ani pacienti neobjevili žádné vedlejší či nepříznivé účinky propolisu. Výzkumníci dospěli k jednoznačenému závěru, že propolis dokáže zlepšit a zrychlit uzavírání rány. Doporučují aplikaci jednou týdně.

léčba a hojení ran s propolisem, výsledky studie

Frances R. Henshaw: Topical application of the bee hive protectant propolis is well tolerated and improves human diabetic foot ulcer healing in a prospective feasibility study; Journal of Diabetes and Its Complications, 2014, str. 852.

Na grafu A můžete sledovat, jak se zmenšovala plocha původní rány. U pacientů, kterým lékaři aplikovali propolis, došlo k výraznému poklesu plochy vředu hned během prvního týdne. Tato setrvalá tendence pokračovala až do šestého týdne. Na grafu B pozorujeme průběh hojení rány jako takové. Mezi druhým a třetím týdnem vidíme u pacientů s aplikovaným propolisem výrazný pokrok v celkovém léčení rány, který se už ve čtvrtém týdnu oproti pacientům bez propolisu rozbíhá o 8 %.

Ranami na diabetické noze se zabývala také klinická studie Verónicy Mujicy a kol. z roku 2019.2 Autoři studie považují rány na diabetické noze za relevantní komplikaci diabetu a velký zdravotní problém pro většinu pacientů. Výzkumníci pomáhali pacientům léčeným v diagnostickém a léčebném centru Regionální nemocnice Talca v Chile. Pacienti s ambulantní léčbou diabetických ran na nohou byly při každé návštěvě lékaře ošetřeni propolisovým sprejem (3% obsah propolisu). Sprej se aplikoval na celý povrch rány. Ošetření probíhalo maximálně po dobu 8 týdnů. Po ukončení propolisové léčby byly pacientům odebrány vzorky pro cytokiny a oxidační stresovou analýzu. U 31 pacientů s diabetem 2. typu se potvrdilo, že propolis podporuje zmenšení oblasti rány v průměru o 4 cm². Výsledek zní zcela jednoznačně: terapeutická strategie s použitím propolisu je velmi účinná a má prokazatelné pozitivní výsledky.

Účinky propolisu při hojení diabetických ran zkoumala ve své studii i Patrycja Chylińska-Wrzos a kol.3 Studie dochází k závěru, že terapeutický účinek propolisu je pravděpodobně spojen s jeho protizánětlivými, antioxidačními a antimikrobiálními vlastnostmi.

Propolis po odstranění krčních mandlí

Ve studii publikované v červnu 2018 uvádí výzkumník Jeong Hwan Moon a kol., že největším problémem při odstranění krčních mandlí u pacientů bývá krvácení a bolestivost.4 Proto se se svým vědeckým kolektivem rozhodl prozkoumat příznivé účinky propolisu rozpustného ve vodě ve formě ethanolu na pacienty po odstranění krčních mandlí. 130 pacientů po zákroku náhodně rozdělil na kontrolní skupinu a skupinu s propolisovou léčbou. Pacientům z druhé skupiny byl propolis orálně aplikován hned po operaci a zároveň ho také kloktali.

léčba a hojení ran s propolisem, výsledky studie

Jeong Hwan Moon et al.: Effect of Topical Propolis on Wound Healing Process After Tonsillectomy: Randomized Controlled Study; Clinical and Experimental Otorhinolaryngology, svazek 11, číslo 2, 2018, str. 148, 149.

Na stupnici od 0 do 8 zkoumali první, druhý, třetí a sedmý až desátý den po operaci bolest. Na grafu A můžete vidět, že ve skupině pacientů s propolisem byla bolest signifikantně menší než u kontrolního vzorku. Rovněž hojení pooperačních ran bylo u skupiny s propolisem zásadně lepší než u kontrolní skupiny, a to zejména sedmý až desátý pooperační den, což zobrazuje graf B. Vědci jednoznačně dospěli k závěru, že aplikace propolisu při odstranění krčních mandlí prokázala příznivý účinek při snížení pooperační bolesti, prevenci krvácení a zrychlení hojení ran.

Rekonvalescence po operaci či úrazu

Postup rekonvalescence rány a jizvy po úrazu, zranění či operaci se liší podle její velikosti a závažnosti. Hojení rány ovšem můžete výrazně ovlivnit volbou správného krému na jizvy nebo masti na jizvy. Zacelené rány a stehy, které jsou bez hematomů, hnisání a otoků, promazávejte propolisovou mastí. Měli byste ji využívat na potírání již vytvořeného strupu a zatažené jizvy. Výzkumníci ve vědeckých studiích využívali propolis zpravidla jednou týdně – vy můžete propolisovou mast používat výrazně častěji. Jak často ránu mazat hojivým krémem na rány byste měli konzultovat se svým lékařem či lékárníkem. Součástí rekonvalescence by měla být tlaková masáž popsaná výše – čím častěji ji budete aplikovat, tím rychleji a kvalitněji se rána zahojí.


    1 Frances R. Henshaw: Topical application of the bee hive protectant propolis is well tolerated and improves human diabetic foot ulcer healing in a prospective feasibility study; Journal of Diabetes and Its Complications, 2014, str. 850–857. Zpět

    2 Verónica Mujica et al.: Propolis as an Adjuvant in the Healing of Human Diabetic Foot Wounds Receiving Care in the Diagnostic adn Treatment Centre from the Regional Hospital of Talca; Journal of Diabetes Research, 2019, str. 1–10. Zpět

    3 Patrycja Chylińska_Wrzos et al.: Use of propolis in difficult to heal diabetic wounds. Short review; Pol J Public Health, 2017, str. 173–175. Zpět

    4 Jeong Hwan Moon et al.: Effect of Topical Propolis on Wound Healing Process After Tonsillectomy: Randomized Controlled Study; Clinical and Experimental Otorhinolaryngology, svazek 11, číslo 2, 2018, str. 146–150. Zpět

    Sdílejte produkt s přáteli

    Další články, co by se vám mohly také líbit