Pro menší objednávky Zásilkovna za 69 Kč, pro objednávky nad 2300 Kč poštovné zdarma.

Podzim v zahradě s ohledem na hmyz a další zvířata

Podzim v zahradě s ohledem na hmyz a další zvířata

Nadešel snad nejpestřejší čas v zahradě. Sklízíte rudý rybíz, zelené cukety i oranžové dýně. Listí už se barví do všech podzimních odstínů a vás čekají přípravné práce na zimu. Zazimování zahrady můžete udělat s velkým respektem k přírodě a s ohledem na hmyz a živočichy v okolí. Pokud jste nad tímto aspektem uzavírání koloběhu prací v zahradě ještě nepřemýšleli, máme pro vás několik nápadů, jak udělat zimu přívětivější pro vše živé kolem nás.

Přírodní zahrada?

Zahrada je kousek zeleně, o kterou pečujeme dle svých představ, vytváříme takové prostředí, které odráží nás samotné. Ti, kteří se ve své zahradě snaží podporovat přirozené přírodní děje, omezují rozsah zásahů a svoji zahradu chápou jako samostatný ekosystém s širokou paletou rostlin a živočichů, mohou nazývat svoji zahradu jako přírodní. Takový způsob péče vnímáme pozitivně, ale není nutné zahradu hned dělit na přírodní a nepřírodní. Každá zahrada má svoji minulost a každé přiblížení se směrem k podpoře rozmanitosti zvířat a hmyzu a zvýšení různorodosti rostlin se počítá.

Přirozená řešení v zahradě

zahrada jako samostatný ekosystém

O tom, že v zahradách můžeme nahradit chemické postřiky za různé výluhy z bylin, jste již jistě slyšeli. Pokud půjdeme ještě dál, můžeme v zahradě a jejím fungování hledat přirozené procesy, které pomáhají rostlinám ke zdraví, zelenině k bohaté úrodě a nám samotným dokonce ušetřit práci.

V souvislosti s podzimní prací je dobré v zahradě nechat co nejvíce organické hmoty, tedy listí ze stromů dát na hromádky, bylinky a trvalky ostříhat až na jaře. To může být základem pro vybudování zdravého, rozmanitého a vzájemně se podporujícího ekosystému. Čím různorodější a divočejší vaše zahrada bude, tím více živočichů v ní najde místo. Můžeme tomu jít naproti nejenom tím, že na podzim vytvoříme místa a úkryty pro živočichy na přezimování, ale poskytnout obydlí hmyzu a dalším zvířatům celoročně, například suchou zídkou pro ještěrky a slepýše nebo hromadou dřeva pro brouky.

Přizvěte do své zahrady malé pomocníky

Ke spolupráci při zahradničení pozvěte tzv. pozitivní predátory, tedy takové druhy hmyzu, kteří za vás budou regulovat množství nechtěného hmyzu. Takovým příkladem nechtěného hmyzu jsou mšice a vítaného zase berušky. V každé zahradě se během vlhkého jarního období objeví mšice, které mohou napadnout některé rostliny. Pokud byste se začali úzkostlivě všech napadených rostlin zbavovat, odstřihávat a odnášet na kompost, brzy se budou mšice nacházet prakticky na všech rostlinách, které jste měli cestou, a sát jejich šťávu.

slunéčko sedmitečné v boji proti mšicím

Každý nechtěný predátor má ovšem v přírodě svého přirozeného nepřítele, tedy hmyz či jiného živočicha, který se jím živí. Na mšice platí slunéčko sedmitečné. Beruška za svůj život zkonzumuje několik stovek mšic. Navíc se líhne ve stejné době jako mšice, takže na většině zahrad k zahlcení mšicemi ani dojít nemusí. Abyste kalamitě mšic nemuseli čelit, je potřeba připravit dostatečný prostor pro přezimování slunéček – ideálně spadané listí a jeho hromady. Na zametené a vyčištěné zahradě nemají berušky kde přezimovat, ovšem mšice vás na jaře pravděpodobně navštíví a dovedou nevratně poškodit celou řadu rostlin. Hromádky listí pro slunéčka jsou potřebné zejména v zahradách, které jsou nově založené, protože se v nich zatím nevyskytuje vyrovnaný ekosystém.

Trvalky uvítají až jarní sestřih

Bylinky a rostliny se středomořským původem (například oblíbené šalvěje, levandule, tymián a další) by mohly po podzimním sestřihu přes zimu poměrně utrpět. Zejména v oblastech, kde nesněží, jim hrozí vymrznutí. Přirozený příkrov jim může vytvořit sněhová peřina, jehličnaté chvojí, kterým přikryjete záhony, nebo hutná dávka listí, které na trvalkové záhony nahrabete. Pokud zůstanou záhony holé, mohou rostliny vymrznout. Z tohoto důvodu, ale i kvůli možnému úkrytu hmyzu doporučujeme stříhat je až po zimě. Jarní sestřižení je zároveň stimuluje k tvorbě většího množství listů, což je výhodné zejména u bylinek, které budou v následujícím roce bohatší stejně jako vaše kuchyně.

přirozená krmítka pro ptáky

Některé jednoleté a dvouleté rostliny se mohou během posledních podzimních měsíců vysemenit a přichystat vám spoustu překvapení pro další rok v zahradě. Zejména měsíček zahradní, svazenka vratičolistá, lebeda zahradní, koriandr setý a šalvěj muškátová by měly na záhonech zůstat bez zastřižení až do zimy, aby jejich semena mohla postupně vypadávat. Navíc si na přirozené květinové krmítko mohou na konci sezony přiletět například sýkorky a stehlíci.

Během zimy se na vzrostlých květinách vytvoří nádherné ornamenty z jinovatky, pavučin a rosy. Jako návštěvníci i pozorovatelé za oknem můžete každý den sledovat jejich proměny. Byla by přece škoda se o takové představení připravit!

Bohatý fungující ekosystém je dnes už malý zázrak

Z nějakého nepochopitelného důvodu jsme si zvykli rozdělovat živočichy na užitečné a neužitečné podle toho, jaký bezprostřední užitek máme z jejich přítomnosti. Bohužel v přírodě to takhle nefunguje a vše je mnohem složitější. Každý živý organismus je nezastupitelný a má ve vaší zahradě své místo a svůj význam. I nenáviděné mšice jsou zdrojem potravy pro spoustu živočichů. Pokud se tedy přemnoží, stačí většinou počkat, než se namnoží jejich přirození predátoři.

Pokud chcete, aby se příroda starala sama o sebe, byla zdravá, krásná a přinesla vám pořádnou úrodu, měli byste se starat i o jednotlivé tvory kolem vás a s trpělivostí v zahradě obnovovat vše živé.

I když se pavouků a jejich sítí mezi trvalkami někdy vyděsíte, měli byste se naopak radovat, protože přítomnost pavouka je známkou zdravé zahrady. Pro užitečné živočichy se vyplácí vytvořit vhodné podmínky, tedy především úkryty a zdroje potravy.

V každé zahradě byste měli ponechat místo, které bude úplně bez vašich zásahů. Pravděpodobně se stane úkrytem pro užitečný hmyz, ptáky, ježky, ještěrky, žáby nebo rejsky. Z hmyzích kamarádů byste v zahradě měli podporovat především zlatoočky, slunéčka, střevlíky, lumčíky, pestřenky, ploštice a pavouky.

Tipy na úkryty pro vše živé v zahradě:

  • hromada větví a menších pokácených stromů
  • hromada listí
  • hromada kamení
  • starý kmen velkého stromu
  • máte-li malou zahrádku, vyrobte pro hmyz dřevěné domečky
  • vysoká tráva kosená pouze dvakrát za sezonu (i kdyby jen na malé ploše zahrady)
  • husté keře s trny (chrání ptáky před predátory a dává prostor jejich hnízdění)
  • ježkovník (jde většinou o dřevěnou bedýnku, která ježkovi poskytuje bezpečný úkryt)
  • hadník (zjednodušeně se jedná o ohrádku o min. rozměrech 2x2 metry s výplní)
  • budky a krmítka pro ptáky a netopýry
  • malé jezírko
  • bedna na žížaly (tzv. vermikompostér) nebo zahradní kompostér
  • mulč

zimní útočiště na zahradě

zazimování zahrady s ohledem na vše živé

přírodní útočiště na zahradě

úkryt pro živočichy na zahradě

Ježek v zahradě

Vítanými společníky v zahradách bývají ježci, kterých bohužel rok od roku ubývá. Na zahradě si poradí s řadou škodlivého hmyzu a plžů. Ježci uvítají vaši pomoc hned dvakrát ročně – poprvé v létě, kdy potřebují skrýš na vyvedení mladých, podruhé v zimě pro přezimování.

ježek v zahradě

Úkryt jim poskytnou husté keře, hromada listí nebo dříví. Pod dřívím můžete vytvořit prohlubeň o hloubce několik desítek centimetrů, aby se jim tam lépe bydlelo. Mnozí ježci vezmou zavděk i kompostem. Pokud chcete ježkovi zajistit ubytování hotelového typu, pořiďte mu speciální domeček určený pro ježky.

Ještěrky, ptactvo a hmyz

Hromada větví připravená pro ježka nebo hromada kamení poskytne zimní úkryt i dalším živočichům. Ještěrky ocení suché zídky nebo štěrbiny mezi kameny ve skalce. Na jídelníčku ještěrek se objevuje hmyz, pavouci, žížaly a v neposlední řadě slimáci. Na slimácích se pochutnávají i další zvířata, například krtek nebo slepýši. Střevlíci a pavouci se ubytují ve ztrouchnivělém dřevě. Kořistí střevlíků jsou také slimáci, dále housenky, drátovci, ponravy, mandelinky ad.

užitečný hmyz na zahradě

Pro užitečný hmyz můžete vyrobit svépomocí domečky z různých druhů dutých materiálů – provrtaného dřeva, ruliček, stébel nebo dutých cihel, zkrátka podobných materiálů, ze kterých se staví hmyzí hotel. Pokud byste si chtěli pro své malé sousedy také nějaký vyrobit, tady najdete návod. Včely samotářky nám na zahrádce pomáhají s opylováním, larvy zlatooček, berušky a škvoři se živí mšicemi a sviluškami, pestřenky také pojídají mšice a další škodlivý hmyz, který saje rostliny. Více o užitečných druzích hmyzu, které bychom si v zahradách měli hýčkat si můžete přečíst v článku Proč bychom měli chránit včely a hmyz.

Rýt či nerýt?

Touto otázkou jste se možná již také zabývali. Zahrádkář, který se řídí principy přírodní zahrady, může být v jedné neoblíbené činnosti opravdu lenivý – a to v rytí. V přírodních zahradách se holá půda bez rostlin či mulče objevuje jenom výjimečně, přes zimu by totiž neměly zůstávat žádné větší plochy zcela odkryté.

kypření půdy vidlemi

S tím souvisí oblíbená zahradnická otázka týkající se podzimního rytí. Zastánci přirozených zahrad se obvykle nepouštějí do hloubkového zpracování půdy a půdu kypří rycími vidlemi, čímž se zamezí obracení a nežádoucímu promíchávání vrstev.

Dělá se to vcelku jednoduše: zapíchnete vidle do země a kývavým pohybem od sebe a k sobě postupně nakypříte půdu. Následně vidle přepíchnete o 10 centimetrů dál a opět jimi kývete. Pokud ve vás tento způsob kypření půdy nevyvolává velkou důvěru, zkuste si ho letos třeba na polovině zahrady – a příští rok uvidíte, zda se osvědčilo.

Zbyla-li vám například po zelenině volná plocha zeminy, můžete místo rytí vysadit tzv. zelené hnojení, například ozimé žito. Žito prokoření půdu ještě na podzim a poskytne zemině pokrývku po dobu celé zimy. Na jaře jeho porost mělce zapracujete do půdy a přidáte k němu trochu kompostu.

Zazimování zahrady u Plevových v Potštejně

  • Stromy, listí a větve

Naši zahradu koncipovanou pro včely a motýly zazimováváme postupně a snažíme si ji užívat do posledních podzimních dnů. Listí pod ovocnými stromy hrabeme a dáváme na kompost. Podél zahrady máme velké stromy – lípy, ořechy a lísky – a husté keře, jejich listí necháváme pod stromy, aby tvořilo úkryt pro hmyz a zvířata. Výjimkou jsou nemocné stromy, kterým listí a poškozené větve odstraníme a spálíme.

V odlehlejším koutu zahrady máme speciální prostor pro ořezané větve, který celoročně slouží jako úkryt pro zvířata – návštěvy se nad větvovištěm nepohoršují a zvířata mají klid, protože je neruší nechtění návštěvníci. Po sklizni švestek, třešní, višní a mirabelek děláme podle potřeby prořez poškozených nebo překážejících větví. Ostatní stromy a keře prořezáváme až v zimě nebo na jaře. Pokud máme opravdu velké množství prořezaných větví, které už se nevejdou na větvoviště, proženeme je štěpkovačem. Štěpkou pak mulčujeme stromy a keře.

  • Mulčování

Štěpku můžete využít jako skvělý mulč pro zahradu. Udržuje vláhu v půdě, poskytuje potravu a ochranu mikroorganismům, brání semenům plevele v klíčení, a tak se na zahradě nemusíme tolik namáhat. Na mulčování se hodí nejen zpracované větve, ale i další materiál ze zahrady, například tráva, nebo piliny. Nanášejte ho ale jenom ve vrstvě několika centimetrů, jinak se slepí. Pravidelným mulčováním získáte humózní drobtovitou půdu, kterou rostliny snadno prokořeňují.

  • Výsadba nových stromů

Podzim ovšem není jenom období úklidu a přípravy na zimní spánek. Každoročně během něj dosazujeme nové stromky a keře. Při podzimní výsadbě je velmi důležité keře i stromy náležitě zalévat, aby měly dostatek vláhy a byly chráněny před vymrznutím.

  • Péče o trvalky, keře a zeleninu

Na podzim stříháme levandule, u této skvělé medonosné květiny se nám osvědčilo stříhání již na podzim, i když je doporučován střih až na jaře kvůli vymrznutí. Mladé rostliny do tří let můžeme stříhat poměrně nízko, u starších je třeba nechat rostliny delší, aby jim zůstaly očka, která mohou vyrašit příští rok. I růže sestřihujeme na podzim jenom zlehka, asi na půl metru. Teprve na jaře zastřihujeme na dvě očka, proto aby přes tuhou zimu nezmrzla. Pokud jsou vaše růže náchylné na mráz, omotejte je geotextilií nebo na ně položte smrkové větve. Je-li podzim bohatý na úrodu ovoce a zeleniny, dbejte na to, aby bylo vše sklizeno.

  • Plevele kompostujeme nebo sušíme

Jednoduché plevele vytrháme ze záhonů a zkompostujeme. Vytrvalé plevele obvykle pálíme. Užitečné plevele, například kopřivy a pampelišky, usušíme a použijeme jako bylinky.

  • Upravíme a dosazujeme trvalky

Z květinových záhonů odstraníme uschlé zbytky květin a vytrháváme také letničky. Záhon trvalek obvykle sestřihujeme až na jaře, jelikož mnoho živočichů přezimuje v suchých stvolech rostlin. Ptáci zase mohou sklízet jejich zralá semena. Během září se dají vysazovat trvalky. Rostliny, které nemohou přezimovat venku, přemístíme do chladnějších prostor, kde nemrzne, a necháme je přezimovat tam.

  • Nezapomínáme na praktickou stránku zahrady

Vypustíme veškerou vodu z hadic a vedení, které není chráněné proti zmrznutí – jinak by mohlo v potrubí zamrznout a popraskat. Dále uklízíme čerpadla na vodu a do rybníčku dáme prázdné PET lahve, aby nám celý nezamrznul. Také schováváme pítka pro včely a ptáky, která máme rozmístěna po zahradě. U pítek může také hrozit rozbití důsledkem roztahování zamrzlé vody.

Užijte si klidné podzimní dny

I když nebudeme mít v zahradě vše dle svých představ, je dobré si uvědomit, že zapomenutá hromádka listí může poskytnout úkryt ježkovi nebo beruškám, popadané kamení zase ještěrkám či hadům. Spoléhejte na dokonalost a krásu samotné přírody. Ze zahrady byste se měli především radovat, těšit, chodit si do ní odpočinout a pečovat o vše živé. Vaše zahrada je života opravdu plná: Stačí si jen uvědomit, že když zvednete hrst půdy, držíte ve své dlani více živého, než si dokážete představit.

Sdílejte produkt s přáteli

Další články, které by se vám mohly také líbit