Každý rok zmizí ze světa 2,5 % z celkového objemu hmyzu. Pokud by jeho úhyn pokračoval stejným tempem, nebude už hmyz na naší planetě za 100 let vůbec. V takovém případě nastane environmentální kolaps, nebude k dispozici řada potravin rostlinného původu, na které jsme zvyklí, a na konci tohoto příběhu možná vyhyne i člověk. Ještě je ale čas s tím něco udělat.
Pastva pro hmyz po celé vegetační období
Hmyz je závislý na druhově bohatém prostředí a řada hmyzu sbírá nektar a pyl během celého vegetačního období, proto potřebuje kvetoucí rostliny. Pokud polím vládnou monokultury řepky a zahradám zase monokultury thují, moc jim toho nezbývá. Včelám nejvíce prospívá, když mohou v každém vegetačním období létat na rostliny, které právě kvetou.
Proto řada zahrádkářů a včelařů pomáhá včelkám tak, že koncipují svoje zahrady přímo pro včely a nemine týden, kdy by na nich něco nekvetlo. To ovšem není prospěšné jenom pro včely, ale příjemné i pro oko zahrádkáře nebo dítěte. Vybrat si základní keře a trvalky do zahrady tak, aby se doba jejich kvetení nepřekrývala, není žádné velké umění, stačí k tomu chytrá knížka, třeba Zahrada pro včely. Inspirovat se také můžete v našem článku Zahrada nejen pro včely: jaké rostliny a kam je vysadit. Nejdůležitější je myslet i na březen, podpořit včely a hmyz cibulovinami a také na babí léto, pro které můžete vysadit některý z pozdně kvetoucích keřů a sami si tak prodloužit letní čas.
Vliv konvenčního zemědělství na hmyz
Jaká je spojitost mezi hmyzem a zemědělstvím? Ve střední Evropě došlo během předchozích několika desítek let k takovým změnám, ze kterých se bude hmyz vzpamatovávat ještě dlouho. Před více než sto lety se totiž zvířata chovala na pastvinách a na zimu se jim sušilo seno. Takový způsob chovu vyžadoval pořádně velké pastviny a podporoval šíření rostlinných druhů. Po druhé světové válce se ovšem obdělávání polí a luk ujaly traktory a dobytek se začal chovat výhradně ve stájích nebo v malých výbězích.
A tím se pro hmyz změnilo úplně všechno. Nejprve zmizely druhově bohaté meze, protože jejich keře a stromy zabraňovaly traktorům v práci, poté byla sjednocena a scelena pole, louky se začaly vyhnojovat až po začátky lesů, vlhké louky byly meliorovány a louky ve vyšších polohách se často změnily v les, protože by jejich udržování bylo velmi časově i technicky náročné.
A na tyto změny doplatili všichni živočichové i rostliny, žijící tisíce let v příjemném soužití s člověkem. Jejich životní prostor postupně zmizel. V současné době se navíc luční porost kosí dřív, než mohou rostliny vytvořit semena, často dokonce před prvními květy, což nedává žádný smysl z hlediska hmyzu. Takové louky jsou pro hmyz bezcenné a neskýtají mu žádný prostor k životu a potravě. Pokud vysadíte stromy, keře i trvalky, na které si k vám na zahradu může hmyz zaletět, dovede se vám i dobře odměnit.
Hmyz je základním stavebním kamenem ekosystému naší planety
Hmyz stojí na počátku potravního řetězce a tvoří 80 % živočišných druhů na Zemi. Zajišťuje potravu pro řadu ptáků, kteří zase poslouží jako potrava dalším živočichům. Pokud bychom nezvratně přišli o hmyz, přestali by velmi rychle existovat bezobratlí a následně i řada obratlovců. Ani člověk není nad potravní řetězec vyvýšen, což by pro nás měl být zásadní důvod situaci řešit.
Hmyz spolehlivě zajistí opylování
I když se některé stromy a traviny spoléhají na šíření pylu větrem a vodou, většina rostlin vyžaduje klasické opylování hmyzem. Rostliny a opylovači k sobě nerozlučně patří, tato spolupráce se označuje krásným českým slovem hmyzosnubnost. Hmyz přilákán nektarem sedne na květ a jeho pyl se mu nalepí na tělo. Pak navštíví jiný květ téhož druhu, dojde k dotyku s pylem na jeho těle a květ je úspěšně opylen. A vy se můžete těšit na úspěšnou sklizeň. Za tu můžete včelkám poděkovat výsadbou další potravy pro ně i pro vás.
Kdo především zajišťuje opylování?
-
Včely medonosné
Patří mezi naše nejvýznamnější opylovače a zaslouženě se pro nás staly symbolem pracovitosti. Oproti jiným opylovačům snáší nektar velké množství dělnic pro celé početné včelstvo, díky čemuž navštíví velké množtví květů. Velký význam má u včel medonosných také věrnost druhu květů (dělnice navštěvuje jeden druh rostlin tak dlouho, dokud poskytuje potravu). Toto chování snižuje konkurenci se samotářskými druhy včel, čmeláky a dalšími opylovači. Kromě opylování můžeme být včelkám vděční za med, vosk, propolis, pyl, mateří kašičku a dokonce i jed.
-
Čmeláci
Dokáží opylovat i úzké a dlouhé květy, do nichž včely mnohdy nedosáhnou a podobně jako samotářky vylétávají také za větrného, deštivého a chladnějšího počasí. Na našem území žilo kolem 30 druhů, z nichž v posledních desetiletích některé vyhynuly a další jsou vážně ohroženy. Čmeláci jsou vyhlášení svou dobráckou a mírumilovnou povahou.
-
Včely samotářky
Dokáží opylovat mnoho druhů rostlin a na rozdíl od včel medonosných létají i za nižších teplot či za deště. Na našem území žije kolem 600 druhů rozličného vzhledu i velikostí. Některé druhy přenášejí pyl na spodní straně zadečku, jiné vytvářejí pylové rousky podobně jako včely medonosné. Obecně jsou samotářky přátelské a mírumilovné, některé z nich žihadlo ani nemají, a ty, které ano, ho využijí jen tehdy, pokud se cítí v životním nebezpečí.
-
Vosy
Sice nepatří zrovna mezi oblíbený hmyz, ale i ony mají na opylování svůj podíl. Kromě funkce opylovací zajišťují v přírodě také regulaci jiných nepříjemných druhů hmyzu, jako jsou například mouchy, pavouci, nebo klíšťata. Patří mezi ně řada druhů včetně vosy útočné nebo sršně, ale také některé samotářsky žijící druhy.
-
Pestřenky
Mouchy, které svým vzhledem napodobují blanokřídlý hmyz – vosy, včely i čmeláky, díky čemuž se jim často lidově říká vosičky. Pouze však klamou tělem, nejsou nebezpečné, nemají žihadlo ani nemohou kousat. Mají také nižší nároky na počasí, za kterého rostliny navštěvují a opylují velké množství druhů rostlin. Larvy některých druhů se navíc živí mšicemi a jiným drobným na rostlinách parazitujícím hmyzem.
-
Motýli
Početná skupina denních i nočních motýlů, z nichž mnoho druhů již vyhynulo a řada dalších je ohrožena. Jak denní, tak noční motýli patří mezi významné opylovače a díky svému dlouhému sosáku navštěvují i květy, které jsou pro jiné druhy nepřístupné. A navíc, jemná krása poletujících barevných křídel je pro nás nenahraditelná a je vítanou ozdobou každé zahrádky.
-
Brouci
Původně byli jedněmi z prvních opylovačů. I dnes se některé druhy podílejí na opylování, nicméně jejich funkce je spíše doplňující a pravděpodobně na jejich opylení žádná rostlina zcela nespoléhá. Květy navštěvují kvůli potravě, ale kromě pylu a nektaru se také často živí i dužnatými částmi květů. Mezi opylující brouky patří především zlatohlávci, tesaříci a páteříčci.
Spojenci proti přemnoženým mšicím
V hmyzím světě naštěstí funguje i hmyzí rovnováha a užitečný hmyz vám pomůže zbavit se toho nepříjemného a škodícího, například mšic.
Larva pestřenky požírající mšici
foto: Wikimedia Commons autor: SecretDisc , CC BY-SA 3.0
Proti přemnoženým mšicím vám pomohou zlatoočky, jejichž larvy dokáží zkonzumovat neuvěřitelné množství mšic. Jediná larva zlatoočky dovede během dvou týdnů svého vývoje spořádat až 500 mšic.
Mezi významné hubitele mšic patří bezpochyby také pestřenky – jediná larva pestřenky během svého vývoje zdecimuje až 800 mšic (množství se liší podle konkrétního druhu pestřenky). Zbaví vás ovšem i třásněnek a dalších parazitů na rostlinách.
Dalším úžasným hubitelem mšic jsou slunéčka – jedno jich zvládne během všech svých vývojových stádií slupnout několik tisíc. Užitečná však nejsou jen proslulá slunéčka sedmitečná. Na našem území se vyskytuje okolo 70 druhů slunéček a téměř všechny jsou masožravé a poradí si s celou řadou dalších škůdců: mají spadeno na červce, svilušky, roztoče nebo plísně způsobující padlí, a to už je důvod, proč si slunéčka v zahradě hýčkat.
Kde v zahradě žije hmyz
Hmyz hledá domov tam, kde najde dostatek potravy. Základem je pestrá nabídka rostlin, stromů a keřů nabízejících své květy od jara do podzimu. Nahrazení třeba jen malého kousku trávníku kvetoucí loukou navíc nejen přiláká užitečný hmyz na vaši zahradu, ale přinese barevné potěšení i vám a zahrada vám ožije před očima. Pro založení rozkvetlé louky si můžete vybrat osivo z naší nabídky:
Včelí zahrádka u Plevů
Směs semen pestrobarevných lučních trvalek pro motýly, včely a další hmyz navrátí vaší zahradě pestrost. Směs semen obsahuje více než 60 druhů lučních květin, bylin a trav. Můžete se těšit například na bukvici lékařskou, hvězdnici chlumní, hvozdík kropenatý, chrpu luční, lomikámen zrnatý, prvosenku jarní, pilát lékařský, rozrazil ožankový, smolničku obecnou nebo mateřídoušku vejčitou.
Louka starých časů
Druhově bohatá, pestrobarevná vytrvalá květnatá louka, kterou od ostatních lučních osiv odlišují semena vzácných nebo vyhnulých polních plevílků, například koukol, hlaváčky, kravinec. Svou tradiční krásu mají i vlčí máky a modré chrpy. Tyto rostliny pomohou v prvním roce vývoje barevně zkrášlit zelený porost zakládané louky. Od druhého roku pěstování se tyto rostlinky vytrácejí a louka kvete typickými lučními květy.
Květnatá louka pro včelky
Směs více než 20 druhů kvetoucích trvalek nabízející potravu pro včely, ale nejen pro ně. Pestrá směs květů přitahuje také kobylky, cvrčky, motýly a další užitečný hmyz. Kromě prvosenky jarní, jetele lučního a třapatky nachové v osivu najdete třeba dobromysl obecnou, čičorku pestrou, chrastavec rolní nebo šalvěj muškátovou.
Česká květnice - luční trvalky
Osivo skládající se z více než 60 druhů lučních rostlin a bylin, které přilákají včely a další opylovače a jsou velmi oblíbené mezi motýly. Na rozdíl od výše uvedených trvalek pro včelky obsahuje tato směs navíc 20 % lučních travin a vytvoří tak klasický luční porost. Osivo je oblíbené také proto, že se přizpůsobí téměř každému stanovišti.
A když už své hmyzí sousedy nalákáte na bohatou pastvu, nabídněte jim také vhodný prostor k zabydlení. Můžete jim například zhotovit hmyzí hotel, třeba podle našeho návodu, nebo si pořiďte už hotový.
V naší nabídce najdete různé typy a velikosti hmyzích hotelů pro užitečný hmyz a včelky samotářky. Krásný dřevěný hmyzí hotel může být i zajímavým designovým prvkem do každé zahrady, ten maličký zase oživí balkon nebo terasu.
Ale aby se u vás hmyzu opravdu líbilo, stačí pár malých změn v péči o vaši zahradu: sekejte méně a pokud možno ne najednou, ale postupně, aby měl hmyz vždy svůj bezpečný prostor. Zachovejte nějaká "neuklizená" místa, kde si hmyzí obyvatelé budou moci najít svá útočiště (hromádka listí, staré trávy, větví, písku, mulče nebo starý pařez), vyhněte se používání chemických postřiků a odstraňte ze své zahrady všechny nepřirozené zdroje světla. Obzvláště v suchých letních dnech vaši hmyzí pomocníci ocení také bezpečný zdroj vody.
Kde tedy v zahradě můžete najít příbytky a zimoviště užitečných hmyzích pomocníků? A jak jim můžete pomoci?
-
Včely medonosné
Přirozeným příbytkem včely medonosné byly po tisíce let vykotlané dutiny starých stromů, i první úly tzv. kláty se ještě podobaly včelím obydlím ve stromech. Přes slaměné zvony a další pokusy s různými stavbami rozdělenými rámečky dospěli včelaři až k dnešní podobě úlu. A v nich dnes najdeme téměř všechny včely medonosné.
-
Včely samotářky
Tato druhově nejbohatší skupina včel uvítá jakýkoli příbytek, který pro ni na zahradě připravíte. Ráda se ubytuje v hmyzím hotýlku, ale nepohrdne ani svazkem bezových větviček.
Z přibližně 15 čerstvě uříznutých bezových větví nařežete stejnoměrné větvičky o délce přibližně 20 centimetrů. Drátkem nebo pletací jehlicí pečlivě odstraníte vnitřní měkkou dřeň větviček. Všechny větvičky pak naskládejte do staré plechovky – začněte těmi většími a mezery postupně ucpávejte tenkými. Utěsněte obsah plechovky tak, aby se nemohl nijak posouvat a pohybovat. Na horní polovině plechovky můžete z dalších delších větviček vytvořit stříšku, kterou upevníte drátkem nebo provázkem. Pevnější drátek několikrát omotejte kolem plechovky a připevněte na větev stromu.
-
Čmeláci
Čmeláci potřebují k hnízdění místo, kde se nachází dostatečné množství jemného teplodržného materiálu. Prozkoumávají tedy díry v zemi, dutiny v dřevinách, stěny budov nebo jiné otvory. Vůbec jim nedělá problém osídlit původní úkryt jiných obyvatel, například drobných hlodavců, ptáků nebo veverek, někdy se zahnízdí i ve stelivu prázdné ptačí budky.
Před příchodem zimy pak hledají mladé samičky vhodný úkryt k přezimování ve škvírách kořenů, v hromadách listí, staré trávy, nebo v zemi, aby pak na jaře mohly založit nová společenstva. Dokonale uklizená zahrada jim však vhodná útočiště nenabídne. Bohatě postačí ponechat v koutku zahrady hromádky kamení, písku, starých větví, listí, trávy nebo mulče. Pomoci jim můžete také instalací čmeláčího domečku, neboli čmelína, ale počítejte s tím, že po sezóně bude třeba věnovat trošku času na jeho údržbu.
-
Slunéčka sedmitečná
Přirozeným útočištěm jsou pro slunéčka, která často lidově nazýváme berušky, staré stromy s rozpraskanou borkou. Dobře jim poslouží například suchý vykotlaný pahýl či pařez, který si můžete z estetického hlediska nechat porůst třeba břečťanem nebo jinou popínavkou. Slunéčka ráda zalézají také do různých škvír a skulin v kamenech či pod nimi. Zimují ale zpravidla ve dřevě a pod kůrou nebo pod mechem či starou trávou. Na vhodná místa se většinou shlukují ve větších počtech.
Slunéčka se rozmnožují až po přezimování a to je dobrý důvod, proč ze zahrady před zimou za každou cenu neodstraňovat všechen mech a nechat jednu či dvě kupky zetlelé trávy nebo kůry někde v rohu zahrady. Vám taková estetická vada na kráse příliš neublíží, ale slunéčkům může připravit úžasnou skrýš a skvělé místo k přezimování. Slunéčka se na lákavá místa slétají ve větším počtu – když si jich tedy všimnete u osaměle rostoucího stromu nebo připraveného podrostu, buďte si jisti tím, že si vyhlédla skvělé zimoviště. Zahrada, na které se mají přirozeně vyskytovat slunéčka, nesmí být nikdy dokonale uklizená. Podobně jako v případě čmeláků stačí na okraji zahrady pod keři ponechat kupku kamení, klacků, staré trávy nebo mulče.
Slunéčka jsou vyhlášenými likvidátory mšic. Věděli jste však, že jejich larvy jsou mnohem výkonnějšími lovci než dospělí broučci? Hýčkat bychom si tedy měli nejen dospělce, ale také jejich vajíčka a larvy a nezničit je v domění, že se jedná o škůdce.
Vajíčka, larva a dospělé slunéčko sedmitečné v akci
Pokud vnímáte slunéčka sedmitečná jako úžasné zahradní pomocníky, kteří pomáhají s likvidací mšic a dalších škůdců, určitě jim můžete připravit i speciální domov. Přezimovací domeček pro slunéčka nemusí být nijak velký. Stačí jednoduchá dřevěná krabička, kterou snadno stlučete ze zbytkových materiálů, překližky, starších rámů nebo pokladů z půdy. Krabičku pečlivě a bohatě vyplňte senem, mechem, nebo kůrou. Na spodní části krabičky by měla vždy zůstat nejvýše centimetr vysoká škvíra, aby se slunéčka do domečku krásně nastěhovala. Domek pro slunéčka umístěte do klidnější části zahrady, stejně jako hmyzí hotel, ideálně pod korunu košatého stromu nebo k zadní části kůlny.
Dvě z mnoha variací slunéčka východního
V posledních letech začíná naše běžná slunéčka vytlačovat invazivní slunéčko východní. Má mnoho barevných variant, od různých odstínů červeně zbarvených krovek s různými počty různě velikých černých teček, které se mohou různě spojovat až po čistě černé nebo černé s několika červenými tečkami. Slunéčka východní jsou sice velmi výkonnými pojídači mšic, k tomu však požírají také vajíčka a larvy našich původních druhů slunéček, motýlů a jiných užitečných druhů hmyzu.
-
Zlatoočky
Éterický hmyz s třpytivě průhlednými křídly často vyhledává přezimování poblíž lidského obydlí. Vyhovuje mu stará půda, nevytápěný sklep, kůlna nebo garáž, nepohrdnou ani suchým listím či trávou, škvírou za kůrou stromu, nebo dutou kulatinou. Chladné a suché místo by nemělo promrznout a mělo by jim poskytovat dobrou ochranu před větrem.
Pokud by se zlatoočko náhodou zatoulalo do bytu, raději ho ve sklenici vyneste na půdu či naopak do sklepa. V teplém prostředí by totiž rychle spotřebovalo své tukové zásoby a brzo by uhynulo, což je škoda, protože patří mezi vůbec největší konzumenty mšic, které bychom si měli hýčkat.
Vajíčka zlatoočky
Zlatoočky stejně jako slunéčka sedmitečná uvítají také ubytování v hmyzím hotýlku. Pokud byste chtěli připravit příbytek přímo určený zlatoočkám, vycházejte z výše uvedeného domečku pro slunéčka - krabička (dbejte na to, aby do ní nezatékalo) vystlaná suchou trávou nebo slámou, v přední straně s úzkými štěrbinami.
Zlatoočky přilákáte, natřete-li vstupní stranu červenou barvou. Na zimu umístěte domek pro zlatoočky do chladného, ale nepromrzajícího místa (sklep, kůlna, garáž) a na jaře zase vraťte zpět do zahrady.
Hmyz do zahrady patří
Možná vás představa, že byste si měli hmyz hýčkat a opečovávat trošku překvapuje. Než začnete překvapeně zdvihat obočí, zkuste si představit důsledky úhynu hmyzu na celý ekosystém a zvažte, zda byste několika jednoduchými kroky nemohli k přežití hmyzu přispět. Budovat hmyzí obydlí může být velká a příjemná zábava pro děti i dospělé. A co teprve pozorování hmyzu nebo zjišťování zajímavých informací o hmyzích životech.
Takovým způsobem přivedete děti k přemýšlení o přírodě a životě daleko účinněji než v běžných hodinách biologie. A vy si zase na prospěšný hmyz vzpomenete, když vás na zahrádce nepřekvapí nepříjemné mšice a jiní škůdci a také kdykoli si pochutnáte na vypěstovaných dobrotách. Příroda umí velkoryse děkovat a bohatě rozdávat.
