Obdarujte včelky nákupem "Potěšení pro včelky" ke Světovému dni včel. K tomu od nás dostanete 2x dárky.

Rozhovor – Monika Jindrová, Včelařství Kunvald: o apiterapii

Rozhovor – Monika Jindrová, Včelařství Kunvald: o apiterapii

S apiterapeutkou, spolumajitelkou rodinného Včelařství Kunvald a Mgr. et Bc. Monikou Jindrovou jsme se setkali na jednom setkání nadšenců, kteří používají k léčení včelí produkty. Monika spolu se svým manželem navázala na včelařskou tradici obou rodin a v současné době se ve svém včelařství ve východním výběžku Orlických hor starají o přibližně 100 včelstev. Včelaří v souladu s přírodou a kromě produkce medu a včelích produktů se věnují apiterapii a výstavbě apidomků. A právě o své cenné znalosti a zkušenosti s apiterapií se s námi k naší velké radosti podělila v následujícím rozhovoru.

Mohla byste nám prosím stručně představit, co to apiterapie je a co vše pod ni spadá?

Apiterapie je léčba včelami a včelími produkty. Jedná se o všechny včelí produkty - med, propolis, mateří kašičku, pyl (jak rouskovaný, tak perga), dále trubčí homogenát, vyzařování včel v takzvaném apidomku a i samotné včely - buď ve formě včelího jedu, nebo jako vlastní těla včel, která se mohou nakládat do různých alkoholových roztoků.

Jak jste se k apiterapii dostala?

Já osobně jsem se věnovala přírodním terapiím už téměř od dětství. S babičkou jsem chodila na byliny a vždycky mě to zajímalo. Babička mě učila jejich názvy a jaké bylinky na co jsou. Sušily jsme je a vždycky jsme pak měli doma na zimu bylinný čaj. Dědeček včelařil, takže jsem k tomu také měla blízko a když zemřel, tak to po něm převzal taťka. Když jsem se potom seznámila s mým mužem, bylo včelaření vlastně takovým naším společným koníčkem. V jeho rodině se také včelařilo, takže my jsme pokračovali dál v tradici.

apiterapeutka Monika Jindrová s manželem Alexejem Bezrukovem
Monika Jindrová s manželem Alexejem Bezrukovem

Jsem původně zdravotní sestra, tak mám ke zdraví blízko. Bohužel mě ale odradilo papírování a to, že člověk nemůže mít k pacientům individuální přístup. Takže jsem po roce práce v LDNce odešla ze zdravotnictví, protože mi to nedávalo takový smysl, jaký bych chtěla. Pak jsem ještě studovala nějakou dobu řízení ve zdravotnictví a potom jsme se s mým mužem po narození našich dětí rozhodli, že se přestěhujeme z města na vesnici a že se budeme věnovat už jenom včelám.

A jak jsem pozorovala život včel a také účinky těch klasických včelích produktů, jako je med nebo propolis, tak jsem se začala zajímat i o ostatní včelí produkty a vzdělávat se v tom. V České republice bohužel nejsou žádná - nebo jsou, ale spíše taková laická – školení ve včelích produktech, a proto jsem se rozhodla studovat apiterapii v Rusku, kde se apiterapie používá i v klinické praxi a studují ji tam vlastně pouze zdravotničtí pracovníci. To znamená lidé, kteří už mají nějaký základ ve fyziologii, nebo anatomii těla.

Jak člověk může najít apiterapeuta? A jak pozná, že je tento apiterapeut „kvalitní“, že opravdu ví, co dělá?

To je v naší situaci v České republice poměrně složitá otázka. Já bych možná rozdělila apiterapii na několik složek, nebo spíše druhů. Jedním druhem apiterapie, kterou člověk může přijímat, je třeba medová masáž, která se používá i v kosmetických, masérských nebo lázeňských službách. Takové školení na medovou masáž si může udělat kdejaký masér, který pak dokáže kvalitně udělat medovou masáž.

Potom tady máme včelí produkty, které zastupují hlavně včelaři. Ti, kteří o to mají zájem a chtějí včelí produkty prodávat, jsou poměrně dobře vzdělaní, nebo se mohou dobře vzdělat tady u nás, s pomocí literatury. Protože například informace o pylu perga nebo třeba o propolisu jsou poměrně dostupné. Potom je u drobných včelařů samozřejmě otázka ohledně procesů zpracování včelích produktů a zázemí, kde se tyto produkty zpracovávají.

včelí jed, apiterapie
Včelí jed

A v poslední řadě se mě asi nejvíce lidí ptá, kde najít kvalitního apiterapeuta na podání včelího jedu. To je v České republice poměrně komplikované. Třeba v Rusku používají včelí jed na klinické praxi a člověk tam dochází na aplikaci včelího jedu přímo na kliniku k lékaři, který je vybaven antialergickými léky a kde je pacient pod dohledem, kdyby se náhodou cokoli stalo. Tak to tady u nás bohužel nemáme, apiterapeut na včelí jed u nás stojí na tenkém ledě, protože my nemáme k aplikaci včelího jedu žádnou legislativu.

Takže samozřejmě se to tady v Čechách dělá, zkouší to sami včelaři na sobě a své rodině, ale aplikace včelího jedu má i nějaká svá rizika, takže s tím je třeba počítat. Pokud se tedy jedná o ten nativní, přirozený jed. Potom můžeme používat včelí jed i v kosmetice, nebo v podobě mastí se včelím jedem a jeho účinek můžeme podpořit ultrazvukovým zářením, což nemá tak velká alergická rizika jako při podání přímo přirozeného včelího jedu včelou.

Kvalitní apiterapeut by se měl pořád vzdělávat, hledat informace, články, odbornou literaturu. A to ale převážně v zahraničí, protože u nás těch aktuálních studií je poměrně málo. A když, tak jsou spíše v laboratorních podmínkách, na rozdíl od jiných států, kde se apiterapií a využitím včelích produktů více zabývají.

Komu byste apiterapii doporučila?

Myslím, že apiterapii může podstoupit téměř kdokoli, kdo nemá alergii na včelí produkty. Alergie na včelí produkty je poměrně vzácná, ale nepopírám, že se může vyskytnout. A vyskytnout se může kdykoli během života. To znamená, že se může klidně objevit i v padesáti letech na užívání medu, nebo na včelí bodnutí. Takže je potřeba být obezřetný a pokud se objeví nějaké příznaky alergické reakce, jako je třeba otok dýchacích cest, stížené dýchání, nebo kopřivka, je potřeba okamžitě přerušit užívání včelího produktu.

apiterapeutka Monika Jindrová při přednášce
Monika Jindrová během přednášky...

Včelí produkty jsou příznivé i pro děti. Od jednoho roku už můžeme používat med, můžeme s opatrností a po doporučení používat také propolis. Takže opravdu ta pestrost využití včelích produktů u lidí je téměř neomezená, jedná se o přírodní produkty.

Samozřejmě je potřeba být také součinný se včelařem. Protože i včely se léčí, tak je dobré, aby včelař k tomu léčení přistupoval jinak. Dnes je moderní říkat bioprovoz, takže to já bych třeba doporučila u užívání včelích produktů, aby byly z bioprovozu.

A může být pro někoho apiterapie naopak nebezpečná?

Apiterapie může být i nebezpečná, jak jsem již zmínila výše. A to pro ty, kteří mají alergickou reakci na včelí produkt, zejména na včelí jed. Včelí jed je takovým nejkontroverznějším včelím produktem a ty reakce v některých případech mohou být fatální.

Takže je potřeba opravdu mít toto na zřeteli a být při této terapii vybaven antialergickými léky. Pacient by měl být poučen o tom, jak probíhá alergická reakce, aby ta případná pomoc byla velmi rychlá. Potom bych byla obezřetná u malinkatých dětí, kdy ty dávky je potřeba zkonzultovat a doporučit na míru.

Nakolik představuje apiterapie metodu pokus-omyl? Na základě čeho stanovujete proces léčby? Nebo si „klient“ volí léčbu sám?

To je trochu zvláštní otázka. Taková terapie by se určitě neměla nastavovat. Naopak bychom měli jít přímo za příčinou onemocnění, nebo ke zmírnění nežádoucích účinků, či projevů onemocnění. Přímo. Na míru. To znamená, že pokud třeba řešíme nějaký infekt, tak je jasné, že použijeme propolis a ne třeba něco jiného, třeba mateří kašičku.

apiterapeutka Monika Jindrová
...a při práci

Protože propolis má antibiotické, antivirotické a antimykotické působení. Pokud řešíme třeba hojení rány, tak naopak použijeme třeba pyl perga, protože dokáže dobře epitelizovat tkáň. To znamená, že tkáň se dobře hojí. A k tomu doporučíme třeba pobyt v apidomku, protože se zvýší prokrvení v tom místě, kde potřebujeme zhojit ránu.

Často se také včelí produkty kombinují. Například při úrazu, třeba zlomenině, použijeme jak propolis jako prevenci zánětu, tak pergu pro hojení rány. Takže včelí produkty kombinujeme často a je to ku prospěchu.

Jak se stavíte k tomu, že včely musí obětovat svůj život kvůli tomu, abychom se my lidé uzdravili?

To je velmi častá otázka lidí, kteří přicházejí pro aplikaci včelího jedu. Protože samozřejmě včela po vytržení jedového váčku umírá. Takže my se snažíme lidem vysvětlit, jak to je a snažíme se vybírat starší včely, které už jsou lysé, tmavé a u nichž už víme, že svůj život budou mít brzy za sebou, že už tu svoji práci vykonaly a teď pro nás udělají poslední službu. Spousta lidí to tak i bere.

Snažím se je třeba motivovat i k tomu, aby si doma vyseli nektarodárnou loučku, nebo si na balkoně zasadili nějakou pylodárnou rostlinu a tak nějakým způsobem navrátili přírodě to, že jsme museli kvůli nim zahubit včelu. Aby se odvděčili něčím přínosným pro včely, aby měly dostatek pylu a nektaru pro svůj život a svoji včelí rodinu.

Existuje nějaká metoda apiterapie, při které nemusí včely umírat? Co říkáte například na metodu injekční?

Injekční forma včelího jedu u nás byla dostupná někdy v 70. letech, tuším. Injekce byly vyráběny v Německu. Tenkrát farmaceutický průmysl nebyl tak mocný a využívaly se často právě včelí produkty. Máme třeba z této doby krásnou československou knihu Včely a materská kašička a spoustu dalších studií, které dělaly vědecké skupiny v Československu. Bohužel už se tu v tom dál nepokračuje. A ani ve výrobě injekčních roztoků včelího jedu se nepokračuje. Třeba v Rusku používají přirozený včelí jed. On velmi rychle podléhá zkáze, takže je problematické jeho uchování. Další ústup také přišel s množstvím farmakologik - nejrůznějších chemicky vyrobených léků.

Jak moc se běžně apiterapeuté dostávají do střetu s tradiční medicínou? Setkáváte se ze strany tradičních lékařů s předsudky? A naopak – setkáváte se i s lékaři, kteří apiterapii respektují?

Jsou ortodoxní lékaři, to nepopírám, ale jsou i lékaři, kteří včelaří a jsou i lékaři, kteří apiterapeutické postupy uznávají. Především užívání medu a pylu nebo propolisu. V podstatě se nesetkávám s tím, že by lékaři pacientovi řekli „tak to nesmíte“. Naopak se setkávám s tím, že když se jedná o nějaká běžná onemocnění, například infekty, nebo třeba podporu imunity, tak naopak doporučují med. Především pro děti, také namísto sladkostí třeba. Co se týká včelích produktů k vnitřnímu užívání, tak si myslím, že jsou přijímány dobře.

apidomek Včelařství Kunvald
Jeden z realizovaných apidomků

Co se týká včelího jedu, tak to je samozřejmě kontroverzní a jsou lékaři, kteří jsou zásadně proti, ale setkala jsem se i s takovými, kterých se moji klienti zeptali, co si myslí o tom, že by měli podstoupit terapii včelím jedem a ti lékaři vlastně neměli nic proti.

Takže tady máme dva takové tábory a musím říct, že přístup k apiterapii ze strany lékařů není tak odmítavý, jak se to obecně vnímá. Myslím si, že se v tomto ohledu posunujeme dopředu. Je to také tím, že spousta lékařů volí jako odpočinkovou činnost včelaření a tudíž o tom trochu vědí.

Já jsem v kontaktu s některými lékaři, kteří přijímají tuto léčbu poměrně dobře. Nemohou ji samozřejmě doporučit, protože apiterapie včelím jedem u nás nemá žádné standardy, žádné metodiky, které by mohli používat ve své klinické praxi, ale část lékařské společnosti není v zásadě proti.

Jaký je trend v zájmu o apiterapii? Připadá Vám, že se na Vás obrací stále více lidí, nebo naopak zájem upadá?

Mám pocit, že se zájem o přírodní terapie zvyšuje. Protože jsou některá onemocnění, zvláště chronického charakteru, se kterými si moderní medicína neumí poradit. Na druhou stranu, my si také bez moderní medicíny už neumíme život představit. Když si třeba zlomíme nohu, nebo máme akutní zánět slepého střeva, tak tady je určitě moderní medicína na místě.

Ale v otázce dlouhodobých chronických onemocnění s nežádoucími účinky léků dokáží včelí produkty velmi napomoci kvalitnějšímu životu. Takže trend je vzrůstající a lidé se pro včelí produkty vracejí, jsou spokojení a je to velmi příjemná práce. V současné, řekněme postcovidové, době vidíme nárůst poptávky po pobytu v apidomku. To je domeček, ve kterém můžete přijímat včelí záření a také úlový vzduch, který je prospěšný pro regeneraci dýchacího aparátu. Takže v tomto smyslu je zájem vyšší.


Navázali jsme na tradici našich dědečků a tatínků. Produkujeme med z čisté přírody Orlických hor bez chemických příměsí v souladu včel s přírodou. Důraz klademe na poskytování apiterapie, což je léčení včelami a včelími produkty. Zabýváme se včelařením v ležanech a výrobou takových úlů a apidodomků. Přednášíme o apiterapii, včelaření v ležanech a apidomcích.

Monika Jindrová a Alexej Bezrukov, Včelařství Kunvald


Moc děkujeme paní Monice Jindrové za čas, který nám věnovala a tak umožnila nám a potažmo vám, našim čtenářům, dozvědět se zase o něco více o apiterapii. Nahlédněte blíže do Včelařství Kunvald a zjistěte, co vám jeho prostřednictvím včely mohou nabídnout.

Sdílejte produkt s přáteli

Další články, které by se vám mohly také líbit