Umělý med: Opravdu zachrání včely?
Herbicidy, klimatické změny, stále se rozšiřující zástavba a mizející zeleň. To jsou výzvy, se kterými se v posledních letech potýkají včelstva a včelaři. Když k tomu připočteme stoupající spotřebu medu, nebo naopak snahy o její snížení z důvodu názorového přesvědčení, není divu, že vědci v laboratořích aktuálně bádají nejen nad umělým masem, ale také nad umělým medem. O tom, jaké by to mělo přínosy se ale vědci a včelaři neshodnou. A to ještě nepřišlo na zákazníky.
Med bez včel
Podívejme se na pár faktů a na to, jak to s výrobou umělého medu – medu bez včel (bee free honey) je:
Pravdou je, že spotřeba medu globálně stoupá. Očekává se, že tržby na trhu s medem dosáhnou v roce 2029 výše padesáti miliard dolarů. Až do roku 2029 podle odhadů ekonomů trh ročně poroste téměř o osm procent. Nikoho zřejmě nepřekvapí, že největším producentem medu je Čína, která je zároveň největším exportérem této komodity na světě.
Že nemáte po zkušenosti s čínským česnekem chuť na čínský med? V budoucnu se ale jeho větší vstup na český trh vyloučit nedá. Již dnes se často vyskytuje jako přídavek do českých medů v sítích supermarketů, což dokazují kontroly a zprávy CZPI. Podle statistik Česká republika totiž nedávno přestala být v produkci medu soběstačná. Nicméně tyto statistiky zahrnují i exportovaný med, a navíc nejsou zcela přesné, jedná se převážně o odhady. Takže je otázkou, zda za nedostatkem medu stojí nízká produkce, nebo spíše rozdělení medu mezi export a domácí trh. Ale to už odbočujeme.
Problém soběstačnosti netrápí jen Českou republiku. V celé Evropské unii se vyprodukuje jen zhruba šedesát procent medu, který Evropané spotřebují. Cestou, jak produkci medu urychlit a učinit ji nezávislou na rozmarech počasí, varroáze, melecitóze a dalších včelařských trablech, je právě výroba umělého medu. Aktuálně se jí věnuje několik společností po celém světě.
Napodobení "DNA" medu
V roce 2023 zahájila testování výroby nizozemská společnost FOODITIVE s heslem Save the bees! a veganskou myšlenkou, že med je zimní potrava včel, kterou potřebují pro vlastní přežití a člověk jim ji v podstatě krade (veganskými názory na včelaření a med, které se různí i mezi samotnými vegany, jsme se zabývali v článku Je med vegan? Včelí med a etika veganství). FOODITIVE našla způsob, jak napodobit „DNA“ medu a pomocí fermentačních enzymů vytvořit produkt, který věrně imituje běžný med.
Vědci nejprve identifikovali enzym zodpovědný za přeměnu rostlinných živin na látku podobnou medu. Poté vytvořili bakterii Escherichia coli, která tento enzym produkuje a využívá ho k přeměně cukrů na produkt s texturou, chutí a viskozitou podobnou medu. Tato veganská varianta medu má údajně stejnou strukturu, barvu, a dokonce prý i zdravotní účinky jako včelí med. Než se však umělý med dostane do polic supermarketů, bude to podle FOODITIVE ještě chvíli trvat. Primárně společnost plánuje dodávat med potravinářským společnostem jako přísadu.
Napodobení včelího žaludku
Svou technologii na výrobu umělého medu vyvinula také izraelská potravinářská společnost BEE-IO. Využívá proces, který přemění přírodní nektar z květin na med, a to bez pomoci včel, ačkoli se vědci inspirovali anatomií včel. V přírodě mají včely na nektar samostatný žaludek, kterému se říká medový. V něm přeměňují nektar na med. V laboratoři proto vytvořili v podstatě atrapu tohoto žaludku a také enzym, který je shodný s enzymy, které mají včely běžně v žaludku. V této atrapě se nektar a enzym míchají tak dlouho, až vznikne med.
I Izraelci deklarují, že jejich výrobek je na molekulární úrovni v podstatě identický s přírodním medem. Izraelské know-how, které je samozřejmě tajné, dokáže dokonce vyrobit širokou škálu medů, které jsou stoprocentně z nektaru jedné rostliny. Je libo med kávový nebo manukový? Nic není problém.
Makrobiotická fermentace
A novinkou letošního roku je počin kalifornského start-upu MeliBio. V tomto případě se dokonce jedná o první bee-free med vyrobený pomocí makrobiotické fermentace - sloučeniny z rostlin se míchají s fermentovanými cukry, což ve výsledku napodobuje chuť a vlastnosti skutečného medu. Prvotními surovinami při výrobě tohoto medu jsou fruktóza a glukóza, které se získávají z ovoce a zeleniny. Výsledkem je sirup, který zbývá dochutit. K tomu vědci z MeliBio shromáždí sloučeniny z rostlin, které včely běžně navštěvují – například z ibišku, květů dýně a olivových listů. A tím sirup obohatí o chuťové profily, které jsou pro med typické. K dokonalému chuťovému zážitku pak vědě dopomáhá odborník na medové chuťové profily, tzv. medový sommeliér.
Na rozdíl od nizozemského a izraelského medu nemusíme na ochutnávku kalifornského vynálezu čekat. Je již v prodeji v sedmi desítkách obchodů v Evropě i na americkém kontinentu a je možné ho objednat i online.
Jde to i bez bílých plášťů
Pokud vám představa sterilního laboratorního prostředí a medu nejde vůbec dohromady, existuje také několik tipů, jak vyrobit „med“ v kuchyni. Už v roce 1999 objevila Američanka Katie Sanchez veganskou náhradu medu, známou jako Bee Free Honee, založenou na jablečném moštu, citronové šťávě a třtinovém cukru. Tento objev učinila náhodou, když při vaření omylem přehřála jablečnou šťávu a zjistila, že má podobnou chuť a konzistenci jako med.
Zajímavostí je, že Kate Sanchez založila také neziskovou organizaci Beyond the Blue Orchard, do níž směřovala část zisku z prodeje. Cílem organizace byla pomoc místním farmářům v rozvoji vlastního včelaření a snížení závislosti na velkochovatelích včel, kteří převážejí včely po celé zemi.
V roce 2016 se zakladatelé značky Bee Free Honee dostali do televizního pořadu Shark Tank, v němž se představují projekty potenciálním investorům. Ti byli tímto konkrétním projektem zpočátku nadšeni a hovořili o tom, že pokud se produkt marketingově podá jako záchrana včel, může z něj být byznys v objemu sta milionů dolarů. Bee Free Honee se prodával dvacet let a na obalu lahve výrobci tvrdili, že jedna 350ml lahev zachrání přes sedm a půl tisíce včel. Nicméně v roce 2019 společnost skončila, údajně kvůli malému zájmu zákazníků. K čemuž mohlo přispět i to, že chuť a vlastnosti Bee Free Honee se dost lišily od pravého včelího medu.
Pro náhražky včelího medu ale nemusíme až za oceán. Řada z vás možná v dětství chodila na pampelišky a vařila stovky žlutých květů s cukrem a citronovou šťávou, až vznikla hmota podobná medu, která se stáčela do sklenic a říkalo se jí pampeliškový „med".
Zachrání tedy umělý med včely i lidstvo?
Podobně jako v případě umělého masa, které jsme zmiňovali na začátku, to zatím nevypadá, že by se umělý med v krátké době stal běžně dostupným zbožím v supermarketech. Ale za mořem i v Evropě se o něm mluví čím dál více. Umělému medu nejde rozhodně upřít několik pozitiv – vegani díky němu mohou vyřešit své etické dilema, kdy vnímají včelařství jako zneužívání včel. Může to být i budoucí cesta, jak alespoň částečně uspokojit stále vyšší spotřebu medu i v oblastech a obdobích, kde se včelařům a jejich blanokřídlým kamarádkám nedaří. A obstojí určitě i jako záložní plán například pro případ přírodní katastrofy.
V tuto chvíli je ale med od včel pořád nenahraditelný. Není to jen sladká hmota s dobrou chutí - od pradávna je díky svému složení považován za všelék a superpotravinu. Dokážou tohle všechno umělé medy nahradit?
A co umělý med znamená pro včelařství? Přejeme si, aby se jeden z vůbec nejstarších oborů lidské činnosti zredukoval na laboratorní rutinu? Aby velké korporace opět nahradily práci malých producentů, kteří svoje včely hýčkají, věnují jim velkou část svého volného času, potu a často i kůže? Máme místo lokálních produktů, které máme doslova „za barákem“ kupovat v supermarketech další průmyslové výrobky, které putovaly v kamionech tisíce kilometrů?
A jak je to tedy se „záchranou“ včel?
Zda včelaření včely ohrožuje, nebo jde spíše o oboustranně výhodný vztah mezi člověkem a včelami, závisí především na způsobu (a motivu) včelaření. Zodpovědní včelaři mohou včelám prospívat tím, že podporují jejich zdraví a udržitelné podmínky pro jejich přežití. Samotné odebírání medu – pokud je prováděno s ohledem na potřeby včel - určitě k jejich ohrožení či dokonce vymírání nevede. Zdravá včelstva totiž vytváří medu mnohem více, než spotřebují, což umožňuje jeho odebírání, aniž by došlo k ohrožení jejich zimních zásob. Naopak ale samozřejmě intenzivní průmyslové včelaření může mít na včelstva negativní dopady. Především kvůli zásahům, které nejsou zaměřeny na blaho včel, ale pouze na maximalizaci produkce.
Domnívat se, že umělý med sám o sobě zachrání včely, je příliš zjednodušené až naivní. Umělý med sice může snížit poptávku po komerční produkci medu, ale včely potřebují širší ochranu, kterou jim zajišťují právě včelaři prostřednictvím zodpovědného chovu, péče o zdraví včelstev a vytváření vhodných podmínek pro jejich život. Proto přínosem pro včely a jejich budoucnost, je především zamyšlení se nad tím, jaký med kupujeme. Volbou medu od lokálních a etických včelařů, kterým jde v první řadě o včely, můžeme totiž spíše přispět k ochraně těchto důležitých opylovačů.
Izraelská společnost BEE-IO dokonce zastává názor, že včelám by se měla nechat jen funkce opylovače, jak to příroda zamýšlela. Dnes je ale na světě přes osm miliard lidí, kteří potřebují jíst. A pokud včelaři přestanou chovat včely, protože je ekonomicky zválcují produkty z laboratoře, zvládnou včely samy překonat všechny klimatické výzvy a opylovat dostatek plodin pro nás všechny?
K zamyšlení také je, zda opravdu vše v přírodě lze nahradit náhražkami. Jestli naše soustavné ničení prostředí pro hmyz a včely akceptujeme a vytvoříme robotické včely pro opylování a med si vyrobíme v laboratoři? Nebylo by lepší zamyslet se nad naším konáním a raději včelám (a to nejen těm medonosným) a dalšímu hmyzu pomáhat, aby se jim lépe žilo? Každý z nás má možnost zamyslet se nad svými volbami. Ať už jaký med a od koho budeme kupovat, jak budeme upravovat své zahrady i veřejné zelené plochy, zda budeme (ne)sekat trávníky, používat chemická hnojiva a pesticidy či nabízet hmyzu útočiště třeba formou hmyzího hotelu nebo drobných změn při péči o naše zahrady.
Kniha Zahrada pro včely
Kniha Včelaření vstřícné ke včelám
Kniha Divočina v zahradě
Kniha Zdraví z úlu
Poznámka: Foto medu v laboratoři, které je součástí úvodní grafiky bylo vytvořeno pomocí umělé inteligence (Microsoft Designer).