Výsev květnatých luk „původními“ druhy rostlin: ano či ne?
Květnaté louky se staly populární volbou nejen pro přírodní rezervace, ale také pro zahrady, zahrádky a městské plochy. Představují totiž esteticky krásný prvek, který zároveň podporuje místní faunu, a také opylovače, jako jsou včely a motýli. S nárůstem zájmu o ně však vyvstává otázka: Jaké rostliny bychom zde měli vysazovat? A je nutné sázet pouze původní druhy, nebo můžeme použít i směsi s obsahem rostlin, které nejsou pro daný region typické?
Pestré louky představují cenný prvek krajiny, který mimo jiné poskytuje útočiště pro mnoho druhů hmyzu, ptáků a dalších živočichů. Odborníci se shodují, že výsev květnatých luk je přínosem nejen pro samotnou přírodu, ale i pro nás ostatní, kteří jsme její součástí.
Skladba rostlin a jejich pestrost hrají důležitou roli v udržování biodiverzity a mají vliv na výskyt místních živočichů. A zde se dostáváme k otázce, která kolem výsevu lučních porostů vzniká - výběr vhodného osiva. Tedy zda by mělo osivo být složeno striktně z původních druhů rostlin nebo ne. Střetávají se zde dva rozdílné názory, přičemž oba chtějí pomáhat přírodě.
Dva pohledy na výsev luk
-
Jedním z hlavních argumentů pro výsadbu květnatých luk s výhradně původními druhy rostlin je ochrana a podpora místní biodiverzity. Tento přístup spočívá ve snaze zachovat genetickou čistotu ekosystému a předejít invazi druhů, které by mohly narušit rovnováhu dané oblasti. Podle zastánců tohoto názoru je klíčové získat osivo specifické pro daný region. V praxi to znamená buď koupit směs vytvořenou na základě lokálních studií, nebo si dokonce vyrývat drny ze sousedních luk, které jsou maximálně několik kilometrů od místa plánované výsadby. Což může být řešení poněkud komplikované, zaprvé bude třeba získat k takové činnosti souhlas majitele pozemku a zadruhé je možné (spíše pravděpodobné), že i na danou louku již pronikly druhy nepůvodní.
Potíž je také v tom, že regionální osivo není dostupné pro všechny oblasti České republiky v dostatečném množství. Oblasti jako Moravský kras, Českomoravská vrchovina nebo Český kras jsou na tom lépe a disponují pečlivě vybranými druhy rostlin místního původu. Tyto směsi jsou přitom pečlivě zvoleným složením komerčně pěstovaných trav středoevropského původu a jsou doplněné o převážně ručně sbírané nebo v matečnicích pěstované byliny. Nicméně, dostupnost těchto směsí je stále omezená a rozhodně neodpovídá poptávce, která v posledních letech narůstá.
-
Druhý názor zpochybňuje samotnou definici „původních rostlin“. Historický vývoj krajiny, zemědělská činnost a lidský zásah do přírody totiž způsobily, že hranice mezi původními a nepůvodními druhy je často velmi nejasná. Kritici striktního vyžadování regionálních rostlin argumentují tím, že příroda je dynamický systém, a že druhy se přirozeně šíří a adaptují do nových podmínek. A to ať už přirozeným vývojem, v souvislosti se změnami klimatických podmínek nebo dlouhodobým ovlivňováním krajiny naším hospodařením.
I podle tohoto názoru je vhodné používat regionální směsi, pokud jsou dostupné, protože rostliny z těchto směsí jsou lépe přizpůsobeny místnímu klimatu a půdním podmínkám a mají tedy vyšší šanci na dlouhodobé přežití. Nicméně, pokud taková směs není k dispozici, není třeba se obávat použití běžně dostupných směsí. Hlavním cílem je totiž především podpoření biodiverzity a poskytování potravy pro opylovače, a to i za cenu, že se v louce objeví druhy, které nejsou pro danou lokalitu typické. Především jedná-li se o malou plochu na zahradě, odborníci se shodují, že není tak důležité, zda se použije směs obsahující nepůvodní druhy. Hlavní je, aby vznikl prostor, který bude poskytovat potravu a útočiště pro včely, motýly a další drobné živočichy.
Flóra prochází neustálým vývojem
Na prvopočátku skutečně existovala neobydlená a nedotčená krajina, tzv. anekumena, která se s příchodem člověka začala pozvolna měnit. Již v mladší době kamenné, kdy se člověk začal usazovat, docházelo k prvotním odlesňování krajiny a postupně lidé začali zasahovat do druhové skladby rostlin, kterou přizpůsobovali svým potřebám. Některé druhy rostlin preferovali a podporovali jejich růst, jiné, z jejich pohledu neužitečné, ničili. Později se přidalo pěstování dovezených plodin a okrasných rostlin z jiných koutů světa.
Kromě lidského vlivu se však krajina a vegetace přirozeně neustále mění a vyvíjí také v důsledku dlouhodobých klimatických cyklů. Změny teplot, srážkových vzorců a dalších klimatických jevů průběžně ovlivňují šíření a přežívání různých rostlinných druhů, které na tyto změny přirozeně reagují. Vliv člověka pak začal tyto přirozené procesy urychlovat a měnit jejich směr. Vývoj vegetace je dynamickým procesem, kde se přírodní a lidské faktory neustále prolínají a vzájemně ovlivňují. Jak tedy vlastně určíme, co je kde onou „původní“ flórou?
Každá snaha o zachování květnatých luk se počítá
My rozhodně věříme, že je lepší zasít květnatou louku, než neustále stříhat anglický trávník. Pravdou však zůstává, že ne každý má čas a možnosti zkoumat původ rostlin v regionu a získávat specifické směsi. Nemluvě o tom, že se často jedná jen o menší plochy, které jsou určené k estetickým účelům. Pokud by se lidé měli soustředit na přesné složení osiva a detailně řešit, které druhy jsou v jejich oblasti původní, mnozí by nakonec nevysadili nic.
V tomto případě také doporučujeme použít směsi, které jsou dostupné, a jejich výroba zároveň splňuje nároky na potřebnou kvalitu. Například společnost Planta Naturalis nabízí vlastní semenné směsi pěstované v České republice, které svým složením odpovídají rostlinám z místních ekosystémů. Tyto směsi jsou určitě lepší volbou, než produkty například z hobby marketů a dalších řetězců, které mohou obsahovat druhy nevhodné pro naše prostředí. My si činnosti Planty Naturalis velmi ceníme, a proto její osiva používáme a také jsme je zařadili do našeho sortimentu. Vybrat si u nás můžete z nabídky osiv, kterou sestavujeme především s ohledem na včelky a další hmyzí sousedy:
Včelí zahrádka u Plevů
Směs semen pestrobarevných lučních trvalek pro motýly, včely a další hmyz navrátí vaší zahradě pestrost. Směs semen obsahuje více než 60 druhů lučních květin, bylin a trav. Můžete se těšit například na bukvici lékařskou, hvězdnici chlumní, hvozdík kropenatý, chrpu luční, lomikámen zrnatý, prvosenku jarní, pilát lékařský, rozrazil ožankový, smolničku obecnou nebo mateřídoušku vejčitou.
Louka starých časů
Druhově bohatá, pestrobarevná vytrvalá květnatá louka, kterou od ostatních lučních osiv odlišují semena vzácných nebo vyhnulých polních plevílků, například koukol, hlaváčky, kravinec. Svou tradiční krásu mají i vlčí máky a modré chrpy. Tyto rostliny pomohou v prvním roce vývoje barevně zkrášlit zelený porost zakládané louky. Od druhého roku pěstování se tyto rostlinky vytrácejí a louka kvete typickými lučními květy.
Květnatá louka pro včelky
Směs více než 20 druhů kvetoucích trvalek nabízející potravu pro včely, ale nejen pro ně. Pestrá směs květů přitahuje také kobylky, cvrčky, motýly a další užitečný hmyz. Kromě prvosenky jarní, jetele lučního a třapatky nachové v osivu najdete třeba dobromysl obecnou, čičorku pestrou, chrastavec rolní nebo šalvěj muškátovou.
Česká květnice - luční trvalky
Osivo skládající se z více než 60 druhů lučních rostlin a bylin, které přilákají včely a další opylovače a jsou velmi oblíbené mezi motýly. Na rozdíl od výše uvedených trvalek pro včelky obsahuje tato směs navíc 20 % lučních travin a vytvoří tak klasický luční porost. Osivo je oblíbené také proto, že se přizpůsobí téměř každému stanovišti.
Letničková včelí zahrádka
Pestrá směs barevných letniček rozzáří vaši zahradu od časného léta do podzimu a nabídne včelám a dalším opylovačům potravu, které obzvláště v pozdějším létě a na podzim bývá nedostatek. Směs je sestavena z jednoletých rostlin, nejedná se tedy o vytrvalou květnatou louku. Pro bohaté a pestré kvetení je vhodné vysévat ji každoročně znovu. V případě mírné zimy mohou některé rostliny nebo jejich nové podzimní semenáče zimu přežít a v následujícím roce opět rozkvétat.
Více o Plantě Naturalis se můžete dozvědět v rozhovoru se spolumajitelkou firmy, ve kterém se s námi podělila o cenné rady, zkušenosti a zajímavé informace o květnatých loukách a možnostech jejich začlenění do našich zahrad. Souvisejícímu a také hojně diskutovanému tématu (ne)sekání trávníků jsme se věnovali v článku Sekat či nesekat? Fotogalerie tipů od vás jak vrátit trávníkům život.
Květnaté louky jako přínos nejen pro včely a motýly
A proč je vlastně v posledních letech o výsev květnatých luk takový zájem? Jedním z nejvýznamnějších přínosů výsadby květnatých luk je podpora biodiverzity. V dnešním světě, kdy dochází k rapidnímu úbytku přírodních stanovišť, představují květnaté louky jakési ostrůvky života pro široké spektrum rostlinných a živočišných druhů. Louky tedy především poskytují životní prostor pro hmyz, ptáky, drobné živočichy, ale především opylovače, kteří zde nacházejí potravu i útočiště.
Opylovači, jako jsou včely, motýli a čmeláci, totiž hrají klíčovou roli v ekosystému. Jsou nezbytní pro opylování mnoha druhů rostlin, a právě květnaté louky jim nabízejí bohatý zdroj nektaru a pylu, což pomáhá udržovat jejich populace zdravé a stabilní. V době, kdy se stále častěji setkáváme s úbytkem opylovačů v důsledku intenzivního zemědělství a používání pesticidů, jsou květnaté louky doslova životně důležité. Z českých květnatých luk pochází navíc jeden z nejcennějších produktů našich včelařů – květový med. Ten je jedinečný svou chutí a aromatem, které včely získávají právě z pestré směsi rostlin. Květnaté louky bohaté na rozmanité druhy rostlin tak poskytují včelám dostatek nektaru, což se odráží v kvalitě a chutnosti medu. Med z těchto luk je tedy nejen zdravý, ale také představuje kousek přírody přímo na našem stole.
Květnaté louky mají také významný vliv na ochranu půdy. Rostliny na těchto loukách mají hluboký kořenový systém, který pomáhá zpevňovat půdu a předcházet erozi. Navíc, květnaté louky zachytávají prach a škodlivé částice z ovzduší, čímž přispívají k jeho čistotě a zlepšují kvalitu prostředí, ve kterém žijeme. Dalším přínosem květnatých luk, které se sekají pouze omezeně, je jejich schopnost lépe a déle udržet vláhu a zadržet větší množství ranní rosy. Díky tomu nejen lépe zvládají horká a suchá období a udrží si svěží vzhled bez potřeby zbytečného zavlažování, ale také přispívají k ochlazování okolí a vytvářejí příjemnější mikroklima.
Louky ale nejsou pouze ekologickým přínosem, jsou také estetickým prvkem krajiny. Pestrobarevné koberce květin přinášejí radost a klid. Pobyt v přírodě a krása kvetoucích luk má pozitivní vliv na duševní zdraví. Dlouhodobé studie dokonce potvrzují, že kontakt s přírodou snižuje stres, zlepšuje náladu a podporuje celkovou pohodu. V neposlední řadě mají květnaté louky přínos i pro zemědělství a udržitelné hospodaření s krajinou. V některých oblastech se květnaté louky zakládají jako součást agroenvironmentálních opatření, která pomáhají udržovat půdu úrodnou a zvyšují odolnost vůči klimatickým změnám. Louky také přispívají k rozmanitosti plodin a snižují potřebu chemických zásahů v zemědělství.
Květnaté louky do krajiny patří
Výsev květnatých luk je tedy jednoznačně krok správným směrem, a to jak z pohledu ochrany přírody, tak i z hlediska jejich přínosu pro životní prostředí. Tato prostranství podporují biodiverzitu, poskytují celoročně zázemí mnoha druhům opylovačů, včetně včel a motýlů, a přispívají k udržování zdravého ekosystému. Kromě ekologických výhod louky dotvářejí také vizuální podobu krajiny. Pohled na kvetoucí plochy přináší potěšení a přispívá k pocitu vnitřního klidu a pohody, což má pozitivní vliv i na duševní zdraví lidí. A vzhledem k úbytku přírodních stanovišť i intenzivnímu zemědělství mohou květnaté louky hrát cennou roliv ochraně přírody. Diskuse ohledně toho, jaké rostliny bychom měli při zakládání květnatých luk používat, se sice různí, ale v konečném důsledku je každá iniciativa k jejich zakládání přínosná. Smyslem je především vytvořit prostor, který zlepšuje kvalitu krajiny a s ní i našich životů.