Tabulka čokolády s pylem jako dárek k nákupu nad 1500 Kč.

Zpět do poradny

Co je to Apisin?

Co je to Apisin?

Včelí jed neboli apisin či apitoxin je bezbarvá tekutina, která je hořkokyselá a má jemnou aromatickou vůni, kterou připomíná med. Po vysušení vzniká bílá krystalická látka, která se používá v apiterapii, pro kosmetické a další účely. V malých dávkách je velmi cennou přísadou, ale ve velkých dávkách může způsobit vážné zdravotní problémy i smrt. U zdravého jedince je však tato hranice poměrně vysoká – muž by musel dostat 700 až 1 000 bodnutí, žena o něco méně a dítě zhruba 90 bodnutí. Výjimku samozřejmě tvoří alergici na apitoxin, kterých je v populaci přibližně 1 %.

Se včelím jedem se velmi dobře pracuje - pokud ho necháme vyschnout, zkrystalizuje do modrošedých krystalků a ztratí svoji medovou vůni. Je ovšem termostabilní, proto ani při zahřátí na 100 stupňů Celsia neztratí svoje vlastnosti. Účinky včelího jedu se neztratí ani při zmrznutí, rozpuštění ve vodě, vysušení nebo třeba vmíchání do mastí.

Jak vzniká včelí jed

Včelí jed je sekretem jedové žlázy včel dělnic. Shromažďuje se v jedovém váčku, odkud putuje do žihadla a odtud pak na místo bodnutí.

Včelí žihadlo s jedovým váčkem
Včelí žihadlo s jedovým váčkem

Žihadlo s jedovou náplní včelám slouží k obraně úlu – medných zásob, larev a celého včelstva. Bodnutí má vyvolat v protivníkovi co nejvíce negativní zážitek, aby si to zapamatoval a nevracel se.

Kdyby se včely takto nebránily tak by si všichni chodili do úlu jako do obchodu. Bodnuvší včela navíc vyšle pomocí feromonů poplašnou zprávu, která přivolá na pomoc další strážící včely.

Žihadlo však paradoxně vlastní jen „holky“ dělnice, a nikoli „kluci“ trubci, u kterých bychom to v lidském světě očekávali mnohem spíše. Žihadlo má jinak také včelí královna, ale ta jej používá jen při souboji se sokyní (protože královnino žihadlo nemá protiháčky, po bodnutí nezahyne jako dělnice) a zároveň jí slouží jako kladélko vajíček.

První pomoc při včelím bodnutí

Včelí jed, který se dostane při vpichu žihadla do těla, způsobí popraskání buněčných membrán, stimuluje syntézu prostaglandinů a vyvolá v místě vpichu zánětlivý proces. V místě vpichu pozorujeme u člověka zarudnutí pokožky a otok. Vyšší počet žihadel má vliv i na dýchání a nervový systém.

Když včela bodne, vytrhne se jí žihadlo ze zadečku společně s jedovým váčkem a některými svaly. Žihadlo totiž obsahuje zpětné háčky, které nedovolí žihadlo vytáhnout. Pokud netrpíte alergií na včelí bodnutí, nemělo by vám jedno či dvě žihadla ublížit.

Včelí žihadlo s jedovým váčkem
Žihadlo vytržené i s vnitřnostmi

Žihadlo byste ovšem měli z rány co nejdříve odstranit, protože svalstvo na jedovém váčku stále pracuje a do rány postupně "pumpuje" jed. Následně místo vpichu potřete alkoholem či propolisem, octem, cibulí, mýdlem, nebo obyčejnou hlínou (ideálně vlhkou), kterou máte venku prakticky neustále na dosah. Doporučuje se postižené místo zchladit ledem, abyste zpomalili vstřebávání jedu a případnou prudkou reakci. Osvědčený způsob je také potřít postižené místo medem. Alergici by pak měli užít antihistaminika.

A jak poznat alergii? Nejzákladnější poučka, kolující mezi včelaři zní: Otok do vzdálenosti maximálně dvou kloubů od místa bodnutí je v pořádku a jedná se spíše o běžnou reakci. Pokud je otok větší, bohužel se jedná o alergii na včelí jed. Reakce a rizika při včelím bodnutí i témata, jak uklidnit včelí bodnutí, ale i jak mu předcházet, jsme důkladně rozebrali v článku První pomoc při včelím bodnutí.

Kolik jedu se vám při takovém bodnutí vlastně do těla dostane?

Celkem je to 0,1 – 0,4 mg. Trvá ale asi 15 - 30 minut, než se jedový váček zcela vyprázdní, takže pokud žihadlo rychle odstraníte, jedu se samozřejmě do těla uvolní podstatně méně. Na videu se podívejte, jak svaly na jedovém váčku pumpují jed do rány:

Složení a působení včelího jedu

„Včelí jed je složitou směsí různých chemických látek. Čerstvě získaný obsahuje až 88 % vody. Svou podstatou se podobá hadímu jedu.

Největší složkou jedu (asi 60 % sušiny) tvoří bílkoviny, z nichž téměř polovina připadá na melittin (peptid složený z 26 aminokyselin). Ten poškozuje buněčné struktury a rozkládá krvinky – má tedy zřetelně toxický a hemolytický efekt. Rozrušuje tedy buňky a uvolňuje z nich histamin a serotonin.

Sušený včelí jed
Sušený včelí jed

Dalším významným polypeptidem je apamin, složený z 18 aminokyselin, z nichž hlavní je cystin. Je obávanou neurotickou složkou. V malém množství excituje (dráždí) buňky centrální nervové soustavy, ve velkém může způsobit i nekrózy mozkové tkáně. MCD peptid (mast cell degranulating) z 22 aminokyselin uvolňuje histamin a způsobuje dilataci (rozšíření) krevních kapilár, kontrakci hladkých svalů a otoky.

Z enzymů jsou obsaženy hlavně fosfolipázy A a B a hyaluronidáza, mají hemolitický efekt. Fosfolipáza A způsobuje rozpad červených krvinek, hyaluronidáza spolupůsobí při rozpadu tkání. Sušina jedu dále obsahuje lipidy, těkavé látky, hormony histamin, dopamin a noradrenalin a také jednotlivé prvky jako měď, sodík, hořčík, vápník, fosfor a síru. Z cukrů je ve včelím jedu obsažena glukoza a fruktoza.“1

Všechny složky apisinu navzájem posilují své účinky, jsou tedy v tzv. synergii. Způsobují rychlou paralýzu a pohybové ochrnutí, protože působí na nervovou soustavu. Jed se rychle dostává do oběhového systému a snižuje krevní tlak, rozkládá červené krvinky a působí i na dýchací soustavu.

Účinky včelího jedu

Apisin má podle Štefana Demetera „protizánětlivé vlastnosti, ničí bakterie, léčí epilepsii a roztroušenou sklerózu, snižuje krevní tlak, pomáhá při chronické bolesti, zahání migrénu, revma, zvyšuje odolnost tkání před škodlivým zářením. V lékařství je využíván při zánětlivých revmatických procesech, zánětech kloubů, šlachových systémů, chronických bolestech zad, neuralgii trojklaného nervu, poruchách pohybového aparátu, k desenzibilizační léčbě, proti nežádoucím reakcím. Aplikuje se ve formě mastí, inhalací, vpichem živou včelou, injekčně.“2

Výčet účinků včelího jedu na lidský organismus uvádí ve své publikaci Apiterapie: Léčení včelími produkty:
  • „Po aplikaci postihuje včelí jed malá nervová zakončení nacházející se v lidské kůži a uvnitř těla, čímž stimuluje krevní oběh a metabolismus organismu tak, že se rozšiřují drobné cévy a vlásečnicový systém kolem důležitých orgánů jako jsou srdce, mozek, dýchací aparát, játra a další.

  • Umožňuje tělu obnovit normální funkce všech tkání, čímž výrazně snižuje hladinu cholesterolu.

  • Zlepšuje funkci kostní dřeně pro tvorbu červených krvinek.

  • Snižuje srážlivost krve, což je velmi důležité pro prevenci infarktu myokardu a cévní mozkové příhody.

  • Zvyšuje rozpustnost močových kamenů.

  • Peptid adopanin, jedna ze složek včelího jedu, má analgetický účinek.

  • Zabraňuje adhezi červených krvinek a tím se podílí na prevenci a léčbě trombózy.

  • Má pozitivní vliv na zlepšení spánku a chuti k jídlu.

  • Včelím jedem se léčí artritida (revmatoidní artritida – RA, chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje především klouby, svaly, šlachy, ale někdy i jiné orgány a systémy, především plíce, cévy, srdce, oči či nervový systém).

  • Léčí revma, při revmatických bolestech je výborným analgetikem, rozpouští usazeniny v místě zaníceném v důsledku revmatu a tím napomáhá jejich vyplavování a obnovení funkcí.

  • Významně pomáhá při bolestech zad, má analgetický a protizánětlivý efekt, uvolňuje spasmy postiženého svalstva.

  • Podporuje léčení onemocnění kůže.

  • Pomáhá při léčení sklerózy a roztroušené sklerózy.

  • Pomáhá při léčbě boreliózy.

  • Pomáhá při léčbě syndromu chronické únavy.

  • Využívá se při léčbě neuralgie trojklaného nervu.

  • Využívá se při poruchách pohybového aparátu (všeobecně).

  • Léčí kožní indikace: všechny edémy alergického nebo zánětlivého původu se zlepšují aplikací včelího jedu.

  • Včelí jed zvyšuje odolnost tkání před škodlivým zářením.

  • Včelí jed působí jako lokální anestetikum.

  • Urychluje metabolismus: stimuluje různé metabolické procesy, jako je kostní metabolismus (urychluje srůstání zlomenin), zvyšuje přísun kyslíku a poskytuje organismu potřebné teplo.

  • Zvyšuje odstranění nahromaděných toxinů v organismu.

  • Včelí jed značně zvyšuje peristaltický pohyb trávicího traktu.

  • Inhibuje (zpomaluje) otoky a bolesti, obsahuje polypeptid s protizánětlivou aktivitou (100x vyšší než hydrokortizon).

  • Zlepšuje funkce jater, mozkovou činnost, léčí postižení myokardu.

  • Je to velmi účinná ochrana proti radioaktivitě, čímž může významně sloužit k ochraně proti ozáření při léčbě rakoviny.

  • Snižuje obsah bílkovin v krevní plazmě, a tím zvyšuje propustnost cév.

  • Má antiarytmické vlastnosti, odstraňuje arytmii.

  • Při léčbě onemocnění se netvoří protilátky proti samotnému včelímu jedu jako takovému, a proto si na něj lidské tělo nezvykne. Proto opakované bodnutí nebo injekce se včelím jedem jsou v organismu stále účinnější.

  • Včelí jed je nejúčinnější známá antibiotická látka.

  • Antibakteriální vlastnosti včelího jedu účinkují proti různým mikroorganismům: streptokokům, stafylokokům, E. Coli, původcům záškrtu, tuberkulózy a dalším.

  • Včelí jed urychluje procesy obnovy v postižených oblastech mozku u Parkinsonovy choroby tím, že obnovuje normální přenos nervových impulsů. Včelí jed působí také jako tonikum n krevní cévy v mozku, zlepšuje průtok krve do nervových buněk, snižuje viskozitu krve a tak působí preventivně proti tvorbě trombózy (mozkové příhody).

  • Včelí jed je vysoce účinný při léčení dny. Jeho účinnost podporuje unikátní složení včelího jedu, obsahuje více než 50 biologicky aktivních látek, které mají zvláštní protizánětlivé působení (melitin), jako analgetikum (adolapin), peptid apamin tonizuje nervový systém tím, že se rychle snižuje zánět, zmírňuje se i bolest a obnovuje se rozsah pohybu v postiženém kloubu.“3

Zde uvedený výčet není kompletní, v knize Apiterapie: Léčení včelími produkty si můžete projít celý výčet účinků apitoxinu, čítající 54 položek.

Historie využívání včelího jedu

Podle dochovaných záznamů byl včelí jed využíván v lékařství již ve starém Egyptě, Řecku a Římě a v arabských krajích. Z pozdější historie je známo, že například Karel Veliký a později také Ivan Hrozný se při léčení dny spoléhali na léčivou sílu včelích žihadel. Využití včelího jedu v lidovém léčitelství bylo založeno na náhodných zkušenostech a následném pozorování. Bylo odpozorováno, že lidé, věnující se včelařství, žijí déle a méně trpí dnou a revmatizmem.

Osobní zkušenost s účinky včelího jedu ostatně vedla ke vzniku apiterapie. Jejím zakladatelem byl MUDr. Filip Terč (bývá uváděn i jako Philipp Tertsch či Filip Tertsch, protože jeho otcem byl Němec a matkou Češka). Terč byl revmatik a trpěl intenzivními bolestmi kloubů. Jednoho dne v roce 1868 ho pobodalo několik včel a k jeho překvapení od tohoto okamžiku jeho bolesti začaly postupně mizet a svaly se začaly znovu hýbat.

Tato osobní zkušenost na něj velmi zapůsobila.Obdobný pokus pak provedl na svých 650 pacientech, 593 z nich vykázaly změny k lepšímu. A apiterapie byla na světě! Poté se apiterapii začal věnovat cíleně a své zkušenosti uveřejnil v roce 1888 v knize Über merkwürdige Beziehung des Bienenstiches zum Rheumatismus (O vztahu včelího bodnutí k revmatismu).4

Terapie včelím jedem

Léčení včelím jedem je jedna z forem apiterapie, která vyžaduje odborné znalosti a vstupní testy pacienta. Léčení včelími žihadly stanoví apiterapeut na základě výsledků vstupních vyšetření a alergologických testů.

Léčení včelími produkty, apiterapie, ing. Štefan Demeter
Apiterapii se věnuje kniha Léčení včelími produkty od Ing. Štefana Demetera, CSc.

Podle Štefana Demetera „se použití včelího jedu úspěšně osvědčilo zejména u těchto nemocí: revmatoidní artritida, dna, osteoartróza, butzitida (zánět mazového váčku), zánět šlach, post herpetická neuralgie, pásový opar, skleróza multiplex, fibromyalgie, chronický únavový syndrom, křečové žíly.“5

Terapie včelím jedem má velmi dobré výsledky, ovšem vždy je nutné, aby ji vedl specializovaný odborník, tedy apiterapeut.

Pozor! „Včelím jedem nesmí být léčen nemocný trpící alergií na včelí jed, těžkou srdeční vadou, těžkými záněty ledvin a diabetici.“6

Aplikace včelího jedu

Pamatujte, že jakoukoliv řízenou aplikaci včelího jedu musí provádět zkušený lékař, ideálně pak přímo apiterapeut. Určitě nedoporučujeme, aby kdokoliv se včelím bodnutím experimentoval bez odborného dohledu.

apiterapie, aplikace včelího jedu

Včelí jed se aplikuje přímo v přírodní formě, tedy metodou bodnutí žihadla včelami na konkrétní místo, nebo nepřímo, například masáží kůže přípravkem se včelím jedem nebo akupunkturou. Bezbolestným řešením jsou masti s obsahem apitoxinu, mají však zhruba o třetinu nižší účinek.

Léčení včelím jedem však není záležitost nová, ale spíše metoda tradiční. To dokládají i poznatky B. Handla z knihy Včelí produkty v lékařství, ve které najdete o základech apiterapie více informací.

„Z lékařské praxe je známo mnoho případů větší nebo menší reakce na různý počet bodnutí. Stal se dokonce případ, že sedmnáctiletý hoch stižený reumatismem byl těžce pobodán včelami o počtu cca 400 žihadel. Taková dávka je prakticky smrtelná. Chlapec však byl po několika dnech v pořádku, a navíc kloubový reumatismus, projevující se v takové míře, že málem chodil o berlích, jako zázrakem po bodnutí zmizel a chlapec byl zdráv.“7

Nezapomeňte! Se včelím jedem raději sami neexperimentujte. Pokud chcete benefity včelího jedu vyzkoušet, najděte si zkušeného apiterapeuta a podstupte profesionální apiterapii.

Využití včelího jedu v kosmetice

Apisin nachází četné využití i v kosmetice, která má pomáhat na celou řadu problémů, jako jsou problémy pleti, bolestivost některých míst apod.

Korejská studie na téma včelího jedu a jeho spojitosti s vyhlazováním vrásek byla provedena na 22 ženách ve věku 30 až 49 let. Ve studii bylo zjištěno, že díky použití i velmi nízké koncentrace na pleť došlo k zmenšení oblasti, kde se vrásky původně vyskytovaly, snížil se jejich celkový počet a dokonce došlo i k jejich vyhlazení (snížila se jejich hloubka).

Tento efekt byl viditelný i na pohled, a to po aplikaci včelího jedu po dobu 8 týdnů. Vědci zjistili, že při kontaktu s kůží má včelí jed bakteriostatický (tlumí růst a množení organismů, podobně jako antibiotika) a protizánětlivý účinek, což pomohlo v případě problematické pleti s akné. Zajímavé také je, že při studii nedošlo k žádné reakci v podobě podráždění při ani po aplikaci včelího jedu.8

Při získávání apisinu včelky neumírají

V běžném případě včela bodne a při bodnutí se jí vytrhne zadeček společně s jedovým váčkem a některými svaly. Žihadlo totiž obsahuje zpětné háčky, které nedovolí ho vytáhnout, a tak zůstává v útočníkovi. Po vbodnutí a vytržení zůstává živým orgánem, dále pracuje a pumpuje do rány apitoxin.

Včely letící, získávání včelího jedu

To samozřejmě neplatí vždy, například při střetu s vosou včela bodne a své žihadlo zase vytáhne, takže nezahyne. Důvodem je velmi měkká tkáň vosích (a jiných) těl. Na základě tohoto zjištění využívají někteří apiterapeuté speciální mřížku, která zabraňuje vytrhnutí žihadla. Takže i když včela píchne (skrze mřížku), žihadlo jí zůstává v zadečku a přežije.

Pokud si lámete hlavu nad tím, jak získáváme potřebné množství včelího jedu pro výrobu našich produktů, nemusíte se bát, včelám při tom neubližujeme. Při sběru apisinu naopak využíváme výše uvedenou odolnost žihadla proti vytržení, proto včela neuhyne.

Včely přebíhají přes sklo, na kterém je mikrotenová folie. Na folii je natažen drátek, do něhož je pouštěn slabý elektrický proud, který včely dráždí. Včela pak píchne, zanechá kapičku jedu na skle, ale tenká folie jí nezabrání ve vytažení žihadla. Kvůli jedu pro naše produkty tedy žádná včela neumřela.



    1 Trojan, Aleš: Včelí produkty ve výživě a lékařství; Brno, 2005; Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sportovních studií, Katedra sportovní medicíny a zdravotní tělesné výchovy; str. 49 Zpět

    2 Ing. Štefan Demeter, CSc.: Apiterapie: Léčení včelími produkty; Vydala Mgr. Andrea Lenochová, Olomouc, 2015, str. 149 - 150; ISBN 978-80-87274-27-9 Zpět

    3 Ing. Štefan Demeter, CSc.: Apiterapie: Léčení včelími produkty; Vydala Mgr. Andrea Lenochová, Olomouc, 2015, str. 132–135; ISBN 978-80-87274-27-9 Zpět

    4 CUTÁKOVÁ, Zdeňka: Dr. Philipp Terč, zakladatel moderní apiterapie; Moderní včelař. 2014, čís. 1, s. 28 Zpět

    5 Ing. Štefan Demeter, CSc.: Apiterapie: Léčení včelími produkty; Vydala Mgr. Andrea Lenochová, Olomouc, 2015, str. 143 - 148; ISBN 978-80-87274-27-9 Zpět

    6 MUDr. J. Stoklasa: Včelí produkty ve výživě, lékařství, farmacii a kosmetice; Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1975, str. 128; ISBN neuvedeno Zpět

    7 MUDr. Bohuslav Handl: Včelí produkty v lékařství: Jejich význam při léčení nemocí nervových, žaludečních, reumatických, srdečních, kožních, jater, žlučníku, astma, sklerose aj.; Blansko: Základní organizace včelařů a zdravotní osvěta, 1971, str. 11 Zpět

    8 SANG Mi Han, IN Phyo Hong, SOON Ok Woo,SUNG Nam Chun,KWAN Kyu Park, YOUNG Mee Nicholls, SOK Cheon Pak: The beneficial effects of honeybee-venom serum on facial wrinkles in humans [online]; Clinical Interventions in Aging, 2015, č. 10. 1587–1592. [cit. 23. 7. 2019]; Dostupné zde Zpět

    Sdílejte produkt s přáteli