Co je to včelí vosk?
Včelí vosk je základním materiálem pro stavbu pláství. Vzniká ve speciálních orgánech v zadečku včel a dříve byl pro lidi prakticky nenahraditelný. Vyráběli z něj svíce – svůj jediný zdroj světla v noci, využívali ho k utěsňování, voskovali jím různé předměty a chránil je před vlhkem. Dnes už včelí vosk takové funkce neplní – používá se jako přísada přírodní kosmetiky, v perníkářství, ale také v gastronomii. Vyrábějí se z něj účinné bylinné masti a krémy, slouží k prevenci onemocnění dutiny ústní anebo ho můžete využít jako dietní alternativu tuku a připravit si na něm třeba palačinky nebo vajíčka.
Včelí vosk je metabolický produkt včel
Včelí vosk vylučují mladší včely dělnice. U čerstvě vylíhlých včel není voskotvorná žláza zcela vyvinuta, vosk produkují včely ve věku 12 – 18 dní. Voskotvorné žlázy jsou umístěny na třetím, čtvrtém, pátém a šestém zadečkovém článku, na každém článku se nacházejí dvě, takže dělnice jich má dohromady osm. Matky a trubci voskotvorné žlázy nemají vůbec.
Žlázový sekret po vyloučení tuhne a velmi rychle se změní na bílé voskové šupinky. Včely visící v hroznu si je vzájemně sbírají ze zadečků a zpracovávají kusadly. Přidají k nim sekret, díky němuž má vosk svou vláčnou a plastickou konzistenci. Po této úpravě z něho začínají stavět plástve. Včelí vosk vzniká metabolickou přeměnou – přestavbou cukrů a pylu v trávicím a voskotvorném ústrojí včel.
Barva vosku odpovídá potravě včel
Včelí vosk je žlutavá hmota charakteristické vůně spojené s medem. Panenský vosk je bílý nebo jemňoučce nažloutlý. Do vosku se však pylovými zrny, která tvoří potravu včel, dostávají další barviva. Barva včelího vosku tak velmi závisí na oblasti, kde dané včelstvo žije.
Silně vosk barví pyl ze slunečnice, máku a pampelišky – vosky z oblastí s hojným výskytem těchto rostlin mívají jasně žlutou barvu. Existují i rostliny, které vosk nezabarvují vůbec, například len a vojtěška. Na Kubě či v oblasti Karibiku má vosk velmi specifickou tmavou barvu, která je dána pylem z tabáku. Vosk z Jižní Ameriky a rovníkové Afriky bývá též velmi tmavý. Snad nejrozličnější barevnost mají evropské a severoamerické vosky – díky různorodé floře mívají řadu barev od světle žluté až po tmavě hnědou.
Složení včelího vosku
Včelí vosk je poměrně složitá směs uhlovodíků, esterů vyšších mastných kyselin s vyššími alkoholy, volných mastných kyselin, sterolů, barviv a aromatických látek. Obsahuje více než 15 složitých sloučenin a u různých včelstev má i odlišné složení – jiné je složení vosku bezžihadlových včel, vosku čmeláků, vosku z díla divokých včel, vosku z přirozených dutin a vosku stavěného v úle na mezistěnách.
Včelařství je známo už z doby 3 600 let před Kristem. V Egyptě se včelařilo v hliněných rourách, ze kterých po vykouření včel získávali vosk a med. Téměř všechna včelstva patřila panovníkovi a profesionální včelaři odváděli horentní daně.
Z nejstarších egyptských dob pochází i pověst o mystickém využití včelího vosku. Obsahuje ji tzv. Westcarův papyrus a vypráví o těžkostech dvorního učence Vabaoné. Ten měl problémy se svou nevěrnou ženou, která posílala drahé dárky jakémusi měšťanovi. Vabaoné vytvořil malou voskovou sošku krokodýla, vhodil ji do zahradního bazénu a krokodýl obživl. Vyrostl do čtyřmetrové velikosti a jeho nevěrnou ženu slupnul jako malinu. Po takové svačince se stal opět malou a neškodnou soškou.
Vosk jako základní konstrukční materiál
Včelí vosk je základním stavebním materiálem pro výrobu včelích pláství (neboli voštiny či souše). Včely ho produkují voskotvornými žlázami ve formě malinkatých voskových šupinek. Ty k sobě dělnice slepují jednu po druhé a stavějí z nich plásty. Na 1 kg vosku je potřeba 1,25 milionu malých voskových šupinek. Tyto ploché oválky mají velikost 1 mm a váží okolo 0,8 mg.
Včelí plásty mají naprosto unikátní fyzikální vlastnosti, které není možné uměle napodobit. Ve včelstvu mají význam dokonce i pro komunikaci včel, a to díky své tepelné izolaci a tepelné roztažnosti vosku.
Dokonalá včelí geometrie
Geometrická dokonalost včel udivovala člověka už od pradávna – pravidelné šestiúhelníky jsou z hlediska řešení využití prostoru naprosto unikátní, mají obrovský úložný objem, pevnost, a přitom relativně nízkou spotřebu materiálu. Matematici by se zřejmě shodli, že žádné výhodnější řešení neexistuje.
Plástve jsou postaveny tak, aby z co nejmenšího množství materiálu vznikla co největší a nejodolnější konstrukce. Včely přišly na řešení, které by jen stěží někdo vymyslel – pravidelný šestiúhelník tvoří pevnou a silnou strukturu, i když jeho stěny jsou opravdu tenoučké. Velkou výhodou je i to, že k sobě stěny dokonale přiléhají tak, že mezi nimi nevznikají vůbec žádné mezery či škvíry.
Podívejte se na úžasné video, ve kterém se dozvíte, proč včely mají rády šestiúhelníky:
Lidé se v tomto ohledu od včel inspirovali a začali podobnou strukturu také používat – narazíme na ně všude tam, kde je zapotřebí lehká a odolná konstrukce. Konstrukcí včelího hnízda se inspirují součástky letadel, vrtulníků, automobilů nebo lodí. Opisují z něho nosné stěny domů, police, dveře, snowboardy nebo surfová prkna. Plástev je zkrátka přírodou prověřené řešení, které využívá nejeden inženýr a konstruktér.
Využití plástů
Zatímco na nové běloučké plásty je radost pohledět, starší tmavé až černé plásty už je nevhodné používat. Proto je včelaři vytavují, vylisují a ve vodě z vylisovaného vosku odlévají kostky na další použití, například se z vosku lisují mezistěny, které se poté vkládají do úlů a tvoří základ plástů, včely na nich už jen dostaví buňky.
Mezistěny jsou pro řadu včelařů velké téma k diskuzi – často totiž bývá část včelího vosku podvodně nahrazována syntetickými materiály, například parafinem, ale pro včely to není žádná velká výhra. Parafin se do vosku přidává kvůli jeho napodobení za účelem více vydělat při prodeji.
Včely na něm ale často stavět nechtějí a mnohdy ho vykoušou a nahradí svým voskem. Pokud na parafinu vystaví, plásty se ve velkém vedru bortí, protože neudrží váhu medu. Včelám proto mnohem více vyhovuje mít vlastní uzavřený koloběh vosku a je pro ně prospěšné, když jejich včelař staré plásty přetaví v nové mezistěny.
Plásty asijské včely obrovské
V jižní Asii žije zvláštní druh včel nazvaný včela obrovská – jejich pojmenování je poněkud úsměvné, protože délka těchto včel mnohdy nepřesahuje ani 2 centimetry. Obrovské je ovšem jejich dílo. Jejich veliká hnízda totiž mají podobu jedné velké plástve. Může být i více než 2 metry dlouhá a obsahovat několik desítek kilogramů medu. Taková hnízda-plástve si včely staví venku a připevňují je k větvím stromů či do skalních útesů.
Otevřené hnízdo ovšem musí ochránit nejen před chladem, ale také před milovníky medu – proto ho dělnice chrání doslova svými vlastními těly. Včely obrovské tedy nenajdete v hnízdě, ale naopak hnízdo se schovává přímo v nich. Včely svými těly plást obalí, přitom se ho však nedotýkají a udržují v něm stálou teplotu.
Jejich hnízda-plástve se stávají terčem lovců medu. Ti vyšplhají na vysoké stromy nebo se zavěšují na lanech nad propastmi, aby ukořistili celou plástev. Včely vyženou kouřem, plástev odříznou a odnesou si ji celou.
Včely obrovské se zatím nepodařilo domestikovat – jsou totiž stěhovavé jako někteří ptáci. Protože si svá hnízda-plástve budují venku, dbají na počasí. Když se přiblíží období dešťů, opustí své dosavadní obydlí a vydají se do oblastí s větším výskytem květů. Při takové cestě urazí i dobrých 200 km a dělají si jenom krátké přestávky na sběr potravy. Když se zima či deště přeženou, vracejí se zpět do své domoviny.
Získávání včelího vosku
Samotné získávání vosku je poměrně pracnou záležitostí – včelaři se jím zabývají v obdobích mimo pracovní špičku. Vosk se získává trojím způsobem:
-
U tavení suchou cestou se plásty umisťují do slunečního tavidla. To je plochá skříň se zrcadlem nebo plechem na vnitřní straně víka. Když na něj posvítí slunce, vosk se rozehřeje a stéká do vaničky. Tímto způsobem se získává opravdu velmi kvalitní vosk, ovšem výtěžnost bývá různá – včelaři se shodují na tom, že je spíše nižší než u dalších dvou variant. Pro úspěšnost metody je logicky důležité, aby pěkně svítilo slunce.
-
Při zpracování vosku horkou vodou se vosk taví v nerezové nádobě s měkkou vodou, čistou dešťovou vodou či destilovanou vodou. Při použití tvrdé vody se může vosk snadno znehodnotit, protože obsahuje hořečnaté a vápenaté soli, které reagují s voskovými kyselinami. Plásty se ve vodě postupně rozvářejí a vzniká řídká kaše. Ta se sbírá z povrchu lázně do pytle či jiné tkaniny a následně vylisuje nebo odstředí. Čím pomaleji pak vosková hmota chladne, tím čistší je výsledný vosk.
-
Klasikou je zpracování vosku párou na pařácích. Voští se propařuje v hustém plátěném pytli vloženém v děrovaném koši, aby mohla pára všude pronikat. Po prohřátí vosk odtéká spodem.
Skladování včelího vosku
V pokojové teplotě můžete vosk skladovat prakticky neomezeně dlouhou dobu. Pouze při teplotách okolo 0 °C se na povrchu vosku vytvoří šedý práškovitý povlak, který se nazývá voskový květ.
Šedavé pokrytí vosku ovšem velmi snadno odstraníte ohřátím na slunci, fénem nebo teplou vodou – bude k tomu stačit teplota 38 °C. Při uložení pod bodem mrazu se vosk šedým povlakem nepokrývá.
Pokud nevčelaříte, včelí vosk si můžete koupit přímo od včelaře. Jeho cena se přibližně rovná ceně medu. Dále u něho můžete koupit mezistěny – jejich vosk je velmi čistý, proto je přibližně o polovinu dražší než včelí vosk. Včelaři ovšem mezistěny příliš často neprodávají a nenabízejí, k dostání jsou ovšem ve včelařských potřebách.
Tání a tvárnost vosku
Vosk taje při teplotě nad 30 stupňů Celsia. V pokojové teplotě je tvárný, ale netaje. Jeho tvárnost se logicky zvyšuje spolu s teplotou. Klasickým příkladem, ve kterém sehrálo klíčovou roli tání včelího vosku, je pověst o Daidalovi a Ikarovi. Otec se synem se snažili uprchnout z ostrova pomocí křídel slepených včelím voskem. Syn Ikaros ovšem nedodržel doporučenou letovou výšku, vosk se roztavil a jeho křídla se rozpadla.
Léčebné využití včelího vosku
Včelí vosk se nejčastěji využívá při výrobě nejrůznějších mastí – má totiž pro jejich základ skvělou konzistenci a navíc alergie na včelí vosk nebývají obvyklé, proto vyhovuje celé řadě lidí.
Včelí vosk zvyšuje přilnavost kosmetických výrobků na kůži a vytváří na pokožce ochrannou vrstvu. Používá se také pro výrobu balzámů na rty, přidává se do mýdel a krémů, které zajišťují ochranu a elasticitu pokožky.
Vyrábí se z něj různé druhy bylinných mastí – řepíková, měsíčková, jitrocelová, heřmánková, kostivalová a další. A postup je opravdu jednoduchý:
Chladící denní krém
- 15 g včelího vosku
- 55 g mandlového oleje
- 29 g destilované vody
- 1 g tetraboritanu sodného (borax)
Postup: Vosk a olej zahřejeme na vodní lázni na 70 stupňů Celsia. Ve druhé nádobě rozpustíme ve vodě borax, zahřejeme na stejnou teplotu a za intenzivního míchání vlijeme do olejovo-voskové fáze, aby se vytvořila emulze. Jakmile se tak stane, mícháme už jen zvolna, až teplota krému poklesne asi na 40 stupňů Celsia. Vlijeme ho do koncového obalu a dobře uzavřeme. Uschováme v chladu. Používáme jako chladivý denní krém.1
Bylinná mast
- 1 kg vepřového sádla
- potřebná bylina
- 50 až 100 g pravého včelího vosku
Postup: Nejprve si odvážíme 1 kg syrového vepřového sádla, které pozvolna vyškvaříme. Po dobu škvaření sádlo postupně odebíráme a ještě vařící naléváme na zvolené byliny. Pečlivě dbáme na to, aby se sádlo nepřipálilo, protože by se rychle zkazilo a zapáchalo by. Z uvedeného množství syrového sádla získáme nejméně 700 ml čisté vyškvařené suroviny. Druhý den směs rozpustíme, aby se dala přecedit. Přecezené byliny odstraníme. Ještě v teplém roztoku rozpustíme alespoň 50 až 100 g pravého včelího vosku. Pokud dáme vosku méně, bude mast tužší.2
Vnitřní užívání včelího vosku
I když byste na podobný způsob užití možná ani nepomysleli, včelí vosk lze opravdu používat i vnitřně a tato metoda se těší velkému úspěchu.
„Včelí vosk byl označen jako nezávadný pro lidskou konzumaci a bylo schváleno jeho případné použití jako příměsi potravin (USA, 1978). Nemyslí se tím, že by vosk (jak známo nestravitelná látka) měl být přímou součástí lidské výživy, ale pouze jako její aditivum. Nejznámější je forma plástečkového medu, i když v tomto případě se vosk pouze žvýká a nepolyká. Vosk je inertní, tzn. že nedochází k interakci mezi trávicím systémem člověka a voskem. Vosk tak projde zažívacím traktem bez jeho sebemenšího poškození.“3
A teď už ke konkrétním příkladům vnitřního užívání (resp. žvýkání a následném vyplivnutí): „…žvýkání plástů s medem nejen že nekazí chrup, ale má prokazatelně léčivé vlastnosti, zejména na choroby v dutině ústní. Takto je možné příznivě ovlivňovat paradontózu, rozbujelé afty, zánět jazyka a další nepříjemnosti.“4
Josef A. Zentrich doporučuje žvýkání plástů střídat s převalováním olivového oleje lisovaného zastudena v ústech. Následně pomohou výplachy silným měsíčkovým čajem nebo čajem obohaceným o tinkturu připravenou ze šalvěje, myrty nebo semen lichořeřišnice. „Vosk (odvíčkovaný při vytáčení) se doporučuje ke žvýkání, jako lidový lék proti katarům horních cest dýchacích, ale i přidruženým onemocněním, jako je zánět obličejových dutin apod… Je to ideální i na vyčištění zubů a závěsného aparátu zubů (paradontu).“5 Doporučená dávka pro žvýkání je půl čajové lžičky odvíčkovaného vosku s medem po dobu zhruba 15 minut.
Příznivé účinky včelího vosku
Kromě blahodárných účinků na dutinu ústní a její choroby prokázal včelí vosk řadu dalších důležitých vlastností.
„Včelí vosk je bohatý na vitamin A....Vitamin A (oční vitamin, retinol) podporuje růst organismu a zrakové vjemy, při jeho nedostatku dochází k poruše rohovky a sítnice, dále zvyšuje odolnost vůči infekčním nemocem. Vitamin A je potřebný i pro normální růst a vývoj těla, zvláště pro zdravé zuby a kosti. Chrání sliznice před infekcemi a je základem pro tvorbu fotosenzitivního pigmentu důležitého pro zrak.“6
Štefan Demeter ve své knize Apiterapie: Léčení včelími produkty dále zmiňuje řadu důležitých funkcí včelího vosku:
-
„Spolupůsobí na růst, vývoj a dozrávání epitelových tkání, reprodukci (vznik spermií, vývoj placenty a plodu) a produkci testosteronu.
-
Chrání proti poškození slizniční výstelky např. trávicího traktu, dýchacích orgánů a slinných žláz.
-
Je potřebný pro růst a obnovu buněčné membrány. Pomáhá při neutralizaci toxických látek.
-
Při aplikaci voskových pláství na tělo ve formě obkladů dokáže vitamin A proniknout do těla za několik minut až do hloubky 4 mm. Je to jedinečná vlastnost vosku, která otevírá další možnosti jeho využití v léčení včelími produkty.
-
Žvýkání včelího vosku má více příznivých účinků, např. aktivizuje tvorbu slin a žaludečních šťáv, mechanicky čistí zuby od zubního kamene a nikotinového povlaku u kuřáků.“7
-
„Žvýkání víček z medové plástve je velmi účinné i proti nachlazení. Vynikající účinky při žvýkání víček z medové plástve se prokázaly i při léčení senné rýmy a při paradentóze.“8
- „Ze včelího vosku se často připravují teplé obklady. Jejich hlavní léčivý účinek se dá zvýšit přídavkem silic. Voskové obklady bývají skvělým pomocníkem pro zvýšení lokálního prokrvení. „Teplý obklad s obsahem včelího vosku se doporučuje při chronických stavech revmatického původu, při artróze, svalové kontraktuře, bolestech kloubů a zad, obezitě, celulitidě.“9
Léčivé svíčky
Svíčky se staly oblíbenou záležitostí alternativní medicíny. Používají se jako speciální ušní či tělové svíčky, ale výborné účinky pro zklidnění má i vdechování spalovaného vosku svíčky. Už starodávné národy přišly na to, že pokud vznikne v cestě proudění energie překážka, způsobuje taková blokáda bolest. Svíčka pomůže uvolnit, odstranit blokádu a získat novou energii.
Svíčky se kdysi vyráběly z kůry nebo z léčivých rostlin, které tlumí bolest, proto měly sílu dvojnásobnou. Později se zjistilo, že ponořením do včelího vosku se hoření svíčky zpomalilo, bylo rovnoměrnější a účinek se zvýšil. Při hoření včelího vosku se navíc uvolňuje příjemné medové aroma spojené s esenciálními vůněmi. „Svíčky ze včelího vosku provoní byt a při hoření nevznikají a neunikají toxické zplodiny jako u parafínových svíček.“10
Svíčky stáčené z mezistěn
Asi nejznámějšími svíčkami ze včelího vosku jsou právě svíčky stáčené z mezistěn. Základem krásné svíčky jsou čerstvé mezistěny, rozhodně by neměly být zašedlé dlouhým skladováním. Stáčí se základní dva typy svíček – válcové (stáčené z obdélníků) a kónické (z trojúhelníků).
Velkou výhodou stáčených svíček je to, že při hoření vosk svíčky zatéká do jejího pórovitého vnitřku. Stáčení svíček je příjemnou kratochvílí, kterou se snadno naučí prakticky každý. Na začátku rodinného podnikání u Plevů stáčely svíčky především děti.
Ušní svíčky
Ušní svíčky slouží alternativní medicíně k řešení problémů s poruchami spánku, pomáhají při celkové regeneraci organismu, při bolestech hlavy, pocitu tlaku, podrážděnosti či stresu. Často jsou spojeny se silicemi, které vždy podporují specifickou funkci organismu.
Tělové svíčky
V alternativní medicíně se užívají při zánětech a revmatických bolestech. Pomáhají při bolestech páteře a hlavy, nachlazení, problémech s dýchacími cestami i trávicími a vylučovacími potížemi. Jejich aplikaci je třeba stejně jako u ušních svíček svěřit odborníkovi.
Vdechování spalovaného vosku svíčky
Zapálená svíčka ze včelího vosku krásně vypadá, zpříjemní večer a uvolní zrak i mysl, ale má i řadu dalších blahodárných funkcí:
- Pozitivně dobíjí energii.
- Pomůže při soustředění.
- Je vynikající přírodní ionizátor vzduchu.
- Neutralizuje nepříjemný a škodlivý tabákový kouř.
- Přivede člověka k psychické vyrovnanosti a vnitřnímu klidu.
Svíčku ze včelího vosku si ideálně zapalte přibližně 15 až 20 minut před spaním. Pomůže vám přinést hluboký, klidný a zdravý spánek. Ráno se pak vzbudíte s pocitem energie a vnitřního zdraví.11
Další využití včelího vosku
Včelí vosk se od doby bronzové používá k odlévání kovů. Jedná se o metodu tzv. ztraceného vosku, kdy se z vosku vytvoří pozitiv (tedy předmět, který vypadá jako finální výrobek), obalí se materiálem vytvářejícím tělo formy a následně se vosk rozpustí.
Vosk má v současné době své využití i v potravinářství, pod označením E901 patří mezi povolené potravní doplňky. Používá se jako leštidlo čokolád a různých bonbónů.
Včelí vosk můžete využít na vymázání plechů při pečení - plech si nejdříve trochu nahřejte, vosk se na něm bude lépe roztírat. Kromě využití v potravinářství, farmacii, výrobě kosmetiky a svíček slouží včelí vosk jako:
- politura na nábytek,
- tmel na kámen,
- štěpařský vosk,
- lešticí pasta,
- tekuté leštidlo,
- impregnace na textil, obuv a kůži,
- autokosmetika,
- pečetní vosk,
- vosk na lyže,
- pro zdobení kraslic,
- antikorozní úprava kovů,
- při restaurátorství obrazů.
Tip - vyrobte si praktický voskovaný ubrousek
Vyrobte si s pomocí včelího vosku praktický svačinový ubrousek, který poslouží jako náhrada plastových sáčků. Připravte si kousek látky, včelí vosk a plech na pečení. Látku vystřihněte do tvaru většího ubrousku, položte na plech a nastrouhejte na ni včelí vosk.
Vložte do trouby předehřáté na 85 °C a počkejte cca 5 minut, až se vosk na látce rozpustí. Nenechávejte ubrousek v troubě zbytečně dlouho. Pokud vám připadá, že vosk není do látky vstřebán rovnoměrně, rozetřete jej štětcem. Počkejte, až vosk ztuhne a máte hotovo.
Do takového ubrousku můžete zabalit svačinu, ale i sýr do lednice, nebo jím přikrýt talíř s jídlem, aby neosychalo. Podrobný návod na výrobu a tipy na využití voskovaných ubrousků najdete v tomto článku.
Včelí vosk pro zvídavé
Pokud vás včelí vosk zaujal a chcete se o něm dozvědět více, nahlédněte do nejčastějších dotazů z naší poradny, přípradně můžete prolistovat některou z publikací, ze kterých jsme čerpali při tvorbě tohoto textu:
Vojtěch Daněk: Vlastní vosk slouží zdraví včel i lidí, Moderní včelař 9/2018
Ing. Štefan Demeter, CSc.: Apiterapie: Léčení včelími produkty, vydala Mgr. Andrea Lenochová, Olomouc, 2015
Miroslav Foret: Včelaření od jara do zimy, Grada, 2018
Piotr Socha: Včely, Slovart, 2017 Dalibor Titěra: Včelí produkty mýtů zbavené, Nakladatelství Brázda, 2006
Josef A. Zentrich: Apiterapie: přírodní léčba včelími produkty, Eminent, 2003
1 Josef A. Zentrich: Apiterapie, přírodní léčba včelími produkty; Eminent, 2003, recept str. 43 Zpět
2 Ing. Štefan Demeter, CSc.: Apiterapie: Léčení včelími produkty; Vydala Mgr. Andrea Lenochová, Olomouc, 2015, recept str. 156 Zpět
3 Trojan, Aleš: Včelí produkty ve výživě a v lékařství; Bakalářská práce, Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sportovních studií, Katedra sportovní medicíny a zdravotní tělesné výchovy, Brno, 2005, str. 28 Zpět
4 Josef A. Zentrich: Apiterapie, přírodní léčba včelími produkty; Eminent, 2003, str. 42 Zpět
5 Ing. Štefan Demeter, CSc.: Apiterapie: Léčení včelími produkty; Vydala Mgr. Andrea Lenochová, Olomouc, 2015, str. 154 Zpět
6 Ing. Štefan Demeter, CSc.: Apiterapie: Léčení včelími produkty; Vydala Mgr. Andrea Lenochová, Olomouc, 2015, str. 155 Zpět
7 Ing. Štefan Demeter, CSc.: Apiterapie: Léčení včelími produkty; Vydala Mgr. Andrea Lenochová, Olomouc, 2015, str. 155 Zpět
8 Ing. Štefan Demeter, CSc.: Apiterapie: Léčení včelími produkty; Vydala Mgr. Andrea Lenochová, Olomouc, 2015, str. 163 Zpět
9 Ing. Štefan Demeter, CSc.: Apiterapie: Léčení včelími produkty; Vydala Mgr. Andrea Lenochová, Olomouc, 2015, str. 155 Zpět
10 Ing. Štefan Demeter, CSc.: Apiterapie: Léčení včelími produkty; Vydala Mgr. Andrea Lenochová, Olomouc, 2015, str. 163 Zpět
11 Ing. Štefan Demeter, CSc.: Apiterapie: Léčení včelími produkty; Vydala Mgr. Andrea Lenochová, Olomouc, 2015, str. 160 Zpět