0 Kč(0 ks)
Zpět

Etapy v životě včely: od vylíhnutí po poslední zamávání křídly

Etapy v životě včely: od vylíhnutí po poslední zamávání křídly

17. 09. 2019

Včelstvo je ze sociologického hlediska jedna velká rodina. Matka a její potomci (dělnice a trubci). V přírodě nevznikla náhodně, naopak se vývojově velmi dlouho formovala do dnešního stádia, které je neskutečně synchronizované, zastane všechny potřebné funkce a zajistí včelám pokračování další generace.

Smysly včely pracují v dokonalém souladu s prostředím

Včela je perfektně vybavena pro svůj život, její smysly pracují v dokonalém souladu s prostředím, ve kterém žije, a dovolují jí bezpečně se pohybovat za svými cíli. Ve známé krajině se výborně orientuje, rozlišuje barvy i vůně a umí se vzájemně dorozumívat s ostatními včelami. Jak se včelky mezi sebou dorozumívají, se dozvíte v článku s úžasným videem o včelím tanci. Mají-li včelky všechny své úkoly zvládnout, musejí si práci rozdělit, ale dělají to trošku jinak než jejich hmyzí kolegové.

jak pracují včely v úlu
Na první pohled zmatek, ve skutečnosti řád.

Mravenci a termiti si práci rozdělují tak, že jednotlivé úkoly vykonávají specializovaní jedinci. Jejich schopnost vykonávat tuto práci se dědí. U včelek je tomu ovšem jinak. Matka a trubec jsou jedinci, kteří za svůj život plní jeden úkol – tím se podobají mravencům, ovšem dělnice dovedou vykonávat všechny práce v úlu, které jsou pro přežití včelstva nutné.

Celý svůj život přecházejí od jedné práce ke druhé a v případě potřeby jsou schopné vypomoci i jinde. Hlavním činitelem přechodu od jedné práce k další je pro včelu stav prostředí a přírody, síla pylové a nektarové snůšky, teplota vzduchu i počasí. Na přechod má velký vliv i roční období.

Počet včel se během roku mění. Včelstvo má přibližně 20 000 dělnic. V létě jejich počet stoupá na 40 až 60 000, ve velkých úlech se někteří včelaři dopočítají až 80 000 dělnic. K nim je třeba připočítat jednu matku a přibližně 300 až 600 trubců.

Matka (královna) zajišťuje růst a rozmnožování včelstva

Úkolem matky je klást vajíčka a postarat se o růst a rozmnožování včelstva. To začíná snubním letem – v jeho průběhu se postupně spáří s až 15 trubci. Jejich sperma si uchovává v semenném váčku po celý život a postupně jím oplodňuje vajíčka. Páření již nikdy neopakuje. Snubní let je až na případy rojení jedinou příležitostí královny, kdy se dostane ven z úlu. Jak včelí páření vypadá, jde krásně vidět ve videu v tomto článku.

včelí královna se svou svitou
Matka se svým doprovodem

Těžký úkol čeká včelí královnu hned po vylíhnutí, kdy bojuje s ostatními včelími matkami o trůn. Silnější vyhrává, poražené umírají. Během dospělého života se pak od ostatních včelek liší svou velikostí. Měří přibližně 20 až 25 mm (cca o 1 cm více než dělnice) a váží 180 až 260 mg. Dožívá se tří až pěti let, přičemž většina včelařů matku po třech letech vymění (pokud tak neučiní samy včely). Nejcennější a nepostradatelný člen včelstva se celý den zabývá kladením vajíček, v nejintenzivnějším období naklade až 1 500 vajíček denně, ročně pak naklade asi 200 000 vajíček. Kromě toho nevykonává žádnou práci a nemá vyvinuté žádné pracovní orgány jako dělnice, například kartáčky, pylová tlačítka nebo košíčky. O matku pečují mladé včely - mladušky, jejich svita (doprovod matky) čítá 8 až 26 mladušek.

Náš tip

Jak důležitá je královna pro dělnice?

Matka je nejzásadnějším členem celého včelstva. 50 včel se včelí matkou tvoří včelstvo, ale ani 500 včel bez matky ho netvoří. Osiřelé včely se chovají zvláštně, nejsou družné, a naopak jsou velmi nezávislé na včelstvu. Pokud je ve včelstvu matka, vylučuje feromon nazývaný mateří látka. Prostřednictvím včel, pečujících o matku, se tento feromon šíří do celého včelstva jako informace, že matka je v pořádku. Pokud matka zestárne či ve včelstvu chybí, mateří látka přestane kolovat a včely si začnou vychovávat matku novou.

Trubci a jejich životní poslání

Trubci jsou včelí samečci, jejichž úkolem je osemenit mladou matku. Líhnou se z neoplozených vajíček. Oproti včelkám jsou větší a zavalitější, mají kulovitou hlavu s velkýma a složenýma očima. Příroda je ve srovnání s dělnicemi vybavila podstatně méně – nemají žihadlo, voskotvorné žlázy, hltanovou žlázu a ve včelstvu se téměř nezúčastňují žádné činnosti. Nicméně nezahálejí úplně - v úlu pomáhají udržovat konstantní teplotu, a to třeba zahříváním plodu.

trubec
Trubce snadno poznáte podle stavby těla.

Trubců bývá ve včelstvu přibližně 300 až 600. V prvních dnech po vylíhnutí je krmí mladušky, nejvíce se věnují dvoudenním až pětidenním trubcům. Většinu času tráví nečinně na plástech nebo ve skupinkách s jinými trubci. Často se procházejí a žebrají o potravu u dělnic. Pravidelně pak vyletují na prolety.

Trubci žijí přibližně 6 týdnů a na zimu se včelstvem nezůstávají. Trubci, kteří jsou úspěšní při páření s matkou, ihned zahynou. Ti neúspěšní na tom nejsou o moc lépe. Na konci snůšky je včelky přestanou krmit a slabé dostrkají až na česna, odkud je vyhazují dolů pod úl.

Náš tip

Trubci na proletech zaletují i do cizích včelstev. Ačkoli včely si úl před cizími včelami neúprosně střeží, trubčího cizince do úlu vpustí. Bohužel tak trubci mohou šířit mnohé včelí nemoci.

Dělnice se dělí na mladušky a létavky

Dělnice jsou v úlu nejdrobnější, ale vykonávají největší množství práce. Měří přibližně 12 až 14 mm a váží 100 mg. Dovedou rozlišovat barvy, i když je vnímají trošku jinak než lidské oko. Neznají červenou, ale naopak vnímají pro nás neviditelnou ultrafialovou barvu. To jim pomáhá při hledání rostlin, ale i při práci s pylem - v květinách ho lépe vidí. Některé rostliny mají na květech vzory, které jsou viditelné jen v ultrafialovém světle a pro člověka i většinu savců tedy běžně viditelné nejsou.

Mladé včelky (mladušky) mají oproti starším včelkám (tzv. létavkám) řadu jiných prací. Mladušky zahřívají plod, udržují v úlu potřebnou vlhkost, vylučují vosk, stavějí nové plásty a čistí ty starší. Jejich zásadním úkolem je krmení plodu, matky a mladých trubců. Střeží bezpečnost včelstva, v dlouhém řetězci předávají nektar přinesený létavkami a dbají také o čistotu úlu, tmelí škvíry a trhliny. Létavky, jak již jejich označení napovídá, vyletují z úlu a přinášejí nektar, vodu, rouskovaný pyl a pryskyřičnatý tmel – propolis. Podílejí se na některých dalších pracích – větrají v úlu, odpařují vodu ze zásob medu, střeží česno nebo čistí dno v úlu.

Začátek života včely – vajíčko, larva a kukla

Náš tip

Vývoj včelí dělnice od nakladení vajíčka trvá 21 dní. Vývoj matky díky nepřetržité kvalitní výživě mateří kašičkou zabere pouze 16 dní. Nejdelší je vývoj trubce, trvá 24 dní.

Z matkou nakladeného vajíčka se vylíhne larva, která má červíčkovitý tvar a chitinovou pokožku. Protože je bohatě živena, velmi rychle roste. Když dosáhne potřebné velikosti a síly, zapřede se do zámotku – v té chvíli vypadá jako mrtvá, ustrne v pohybu a promění se v kuklu. Uvnitř ní pak probíhá celá řada složitých fyziologických procesů, až se jednoho krásného dne vylíhne hotový hmyz. Po vyběhnutí z kukly už dále neroste, jenom dozrává a dospívá. Jak celý proces zrození od vajíčka po dospělou včelu vypadá, uvidíte na tomto úžasném videu (samotné záběry vývoje včely začínají v čase 1:55):

Při čtení následujících řádků mějte na paměti, že dříve se říkalo, že včela na den přesně začíná s jinou činností (nejdříve krmí, pak staví apod.). S pozdějšími pozorováními se ale zjistilo, že nic není tak dogmatické. Mladuška je schopná dlouhou dobu klidně nedělat nic. A někdy, pokud není dost práce v úle, klidně se připojí k létavkám a vyletí z úlu. Posloupnost v životě včel tak sice určitě existuje, ale není zdaleka tak přesná, jak je popsáno dále. V některých dnech může včela dělat klidně činností více a ne jen jednu. Činnost včel v úle je řízena biochemicky – feromony. Řídí se tak prostě svým instinktem a přizpůsobují se potřebám včelstva a okolnostem.

Po vylíhnutí čističkou a krmičkou

Po proměně se z kukly líhne včela mladuška, která je slabá a nemotorná. V přípravném stádiu se stará většinou jenom sama o sebe, čistí se a upravuje si kožíšek. Zhruba po třech hodinách od vylíhnutí se z ní stává včela čistička. Jejím úkolem je vyčistit buňky a připravit je k zakladení pro matku.

líhnoucí se včela
Líhnoucí se včela

Mladé včelky do stáří 3 dnů se živí medem samy jenom výjimečně, obvykle je krmí starší včelky kojičky. Mladušky bývají od okamžiků vylíhnutí z kukly poměrně malátné, ale po prvním nakrmení kojičkami rázem oživnou. Od prvního dne života si mohou pochutnávat nejen na medu, ale také na pylu.

Mezi 3. až 5. dnem života se už dovedou živit zcela samostatně. Med a pyl ale nepřijímají jenom pro sebe, ale v medném váčku si tvoří kašičku, kterou krmí starší plod. V tomto období se tedy z čerstvě vylíhnutých včelek stávají včelky krmičky. Vyhledávají medné zásoby, naplňují si svá medná volátka a přecházejí na pylový plást, poté se vracejí na plást se starším plodem a začínají krmit larvy. A pracují v opravdu svižném tempu – k nakrmení jedné larvy jim stačí přibližně 2 minuty.

Z krmičky se včelka stává kojičkou

Na konci 6. dne života se mladuška ujímá výchovy nejmladšího plodu a je kojičkou jedno až třídenního plodu. Plod krmí „mlíčkem“, tedy odměškem hltanových žláz. Mlíčko se včelce tvoří od šestého do dvanáctého dne života. Včelky kojičky krmí mladší plod i mladušky v opravdu raném stádiu života, ale zároveň krmí také trubce a matku. Matku je třeba živit zejména v době kladení vajíček. V této etapě potřebuje matka každých 20 až 30 minut přerušit akt kladení a nechat se od kojiček nakrmit.

Od třetího dne vylétají včelky ven

Včelky mladušky vyletují z úlu k orientačním letům už třetí den života. Při prvním proletu se ovšem nevzdalují nijak daleko od česna. Pohybují se nejdále 2 až 5 metrů od úlu a létají hlavou obráceny k úlu. Postupně klesají a stoupají – zřejmě se takto seznamují s polohou, tvarem a barvou česna i samotného úlu.

Při každém následujícím proletu pak roste vzdálenost i doba, na kterou včelky opouštějí úl. Prodlouží se přibližně na 25 minut. V pozdějších stádiích včelka stráví mimo úl i 114 minut.

Práce s nektarem a produkce vosku

Od 8. dne odebírají některé mladušky létavkám nektar, aby jim pomohli s jeho uskladněním. Čekají na ně u česen, nektar si od nich přeberou a odcházejí ho ukládat do pláství. Další změna nastává 12. dne života, kdy se včelkám začnou rozvíjet voskové žlázy. Díky nim včelky produkují vosk a přecházejí ke stavbě plástů. Stávají se z nich včely stavitelky. Stavitelská činnost trvá většinou do 18. dne jejich života. Proč včely staví buňky zrovna ze šestiúhelníků, se dozvíte v zajímavém videu v tomto článku.

Na stráži česna

18. den se ve voskových žlázách přestane vylučovat vosk, a tak včelky přecházejí ke strážní službě na obvodu včelstva, u česna nebo v blízkosti úlu jako strážkyně česna. Česno stráží jeden až čtyři dny svého života. V té době končí pro včelku její práce v úle a z mladušky se stává létavka.

Sběratelka nektaru, pylu a vody

Od 21. dne života se včelka stává létavkou a postupně sbírá nektar, pyl a vodu. Příležitostně pak přechází od jedné suroviny k druhé podle potřeby a okamžitého stavu přírody.

V každém včelstvu sbírá přibližně 58 % včelek nektar, 26 % pyl a 17 % obojí. Sběr obstarávají včelky 26 až 28 dní staré. Někdy jsou v úlu zpátky za chvilku, jindy mimo něj stráví 1,5 až 2 hodiny.

V případě potřeby mohou i starší včelky vykonávat různé jiné práce – krmit plod, vylučovat vosk, větrat na letáku nebo vynášet měl (směs vosku, nečistot, parazitů i mrtvých včel na dně úlu). Rozdělení funkcí během života není neměnné a právě tato pružnost umožňuje včelkám přežití.

K pracím v úlu patří i tzv. leštění. Jedná se o čištění a seškrabování prachu i různých nečistot na česně a uvnitř úlu. Včelky ovšem tyto nečistoty nevynášejí ven, ale zbavují se jich vlastním zažívacím traktem.

Délka života včely

Obecně nejvíce včelek umírá během zimy, kdy se starší včely přesunou na okraj chomáče a svými mrtvými tělíčky ještě izolují celé včelstvo. Nejmenší úmrtnost pak mají včelky od třetího červencového týdne do konce prvního týdne v září.

Délka života včely je závislá na ročním období. Včely se v létě dožívají 6 až 8 týdnů, zatímco na zimu se rodí dlouhověké dělnice, jejichž úkolem je přečkat zimu, proto se dožívají 7 až 9 měsíců.

Od jara do podzimu se délka života včely měří intenzitou její práce. Pokud se snůška vydatná a trvalá, létavky se velmi rychle opotřebují. Trpí zejména jejich létací svalstvo a nervové ústrojí, proto brzy hynou. Včela totiž denně vykoná 4 až 8 letů, přičemž průměrná doba jednoho letu trvá 4 až 114 minut. Zhruba jedno až tři procenta dělnic se z letů bohužel vůbec nevrátí. Za svůj život včelky vykonají 155 letů. Letní intenzivní činnost způsobuje výrazné opotřebení a vyčerpání včelek – kvůli němu se ovšem zkracuje i jejich život. Dělnice se průměrně dožívá přibližně 35 dnů.


Chcete se dozvědět více o včelích produktech?
Přihlašte se k odběru našeho E-seriálu!

 

SkypeFacebookTwitter

Mobil: 739 045 380
Po-Pá: 7:00 - 15:00
Email: obchod@pleva.cz