0 Kč(0 ks)
Zpět

Kalendář alergika

Kalendář alergika

23. 06. 2018

Pylová sezona trvá zpravidla deset měsíců v roce a můžeme ji rozdělit na tři základní období podle toho, jaké dřeviny, rostliny či byliny ovlivňují alergiky nejvíce. V každém období roku totiž rozkvétá jiná skupina alergenů: Brzy na jaře jsou to především stromy a keře, do ovzduší se tedy dostává pyl z dřevin – nejčastěji z lísky, olše a břízy. Druhá polovina jara a první polovina léta je ovlivněna převahou pylu travin a obilovin. Ve vrcholném létě a časném podzimu jsou hlavní alergizující složkou byliny a jejich pyly společně se sporami různých plísní. A právě plísně se nejhojněji rozmáhají na podzim. Od pylových alergií si nejvíce odpočinete v zimním období, ovšem v tomto období zase častěji hrozí alergie na roztoče, plísně a alergie potravinové.

Alergie v lednu

Alergie nejsou jen sezónní záležitostí, jak se lidé často domnívají. Alergici na pyl si sice mohou v zimním období oddechnout, ale v chladných měsících tráví lidé delší čas pobytem ve vnitřních prostorách, které obvykle nejsou dostatečně větrány a to s sebou přináší zvýšený kontakt s alergeny vnitřního prostředí. Hlavními alergeny vnitřních prostor jsou roztoči a plísně.

alergie v lednu, líska
Kvetoucí líska

Leden není typickým měsícem, na který by si pyloví alergici stěžovali. Ovšem i v průběhu ledna, pokud je teplejší počasí, se můžete setkat s prvními rozkvétajícími stromy. K těm nejčasnějším patří lísky. Je-li mírnější zima bez sněhu, mohou kvést už v lednu, ovšem dokvétají až v dubnu. Lísky můžete najít v přírodě volně nebo opečovávané v zahradách, jejich listy i plody mohou mít různou barvu podle druhu, ovšem jako alergeny působí prakticky všechny velmi silně.

Alergie v únoru

alergie v únoru, olše
Kvetoucí olše

V únoru se probírají k životu po zimě především stromy, konkrétně líska a olše. Olše najdete nejčastěji podél vodních toků, ale vysazují se také do okrasných parků. Pyly z olše obsahují středně silné až silné alergeny.

Olše patří do čeledi břízovitých rostlin a stejně jako lísky vykazují silné zkřížené reakce s pyly bříz. Proto trpíte-li silnou alergií na břízy, můžete reagovat i v období, kdy kvetou právě olše a lísky. Asi nejznámější je olše lepkavá, která kvete od února do dubna, opět v závislosti na délce zimy, podobně jako líska. Pyl se vytváří na dlouhých pevných jehnědách, které mohou mít hnědou až fialovou barvu.

Alergie v březnu

Březen je měsícem, kdy alergiky trápí především pyly ze stromů, konkrétně se jedná o břízu, dub, jalovec, jilm, lísku, olši, tis, topol a vrbu.

alergie v březnu, bříza
Kvetoucí bříza

Snad nejtypičtějším březnovým alergenem je právě prvně jmenovaná bříza, jejíž jehnědy se začínají objevovat počátkem března. Jsou plné lehkého, ale velmi agresivního pylu, který vítr díky jeho nízké hmotnosti roznáší daleko od stromů. Alergici se pak na ulici diví, proč se najednou tak rozkýchali, ovšem netuší, že o dva domy dál je mohutná bříza. Pokud vás alergická reakce zastihne i bez zjevného alergenu v okolí, zřejmě se bude jednat o podobný případ.

Protože je bříza bělokorá velmi rozšířeným stromem na sídlištích i v parcích, je mezi námi četné množství alergiků na tento okrasný strom. Nejvýrazněji působí od března do května, kdy se alergie na pyl břízy kombinuje s dalšími stromy z čeledi břízovitých – konkrétně lísky, olše a habru. Alergeny obsažené v jejich pylech totiž mají podobné složení, proto někteří alergici reagují na více z nich současně.

Alergie v dubnu

Dubnové alergeny v přírodě jsou podobně bohaté jako ty květnové. Duben totiž patří k měsícům, kdy rozkvétá velké množství stromů, konkrétně borovice, bříza, buk, cypřiš, dub, habr, jalovec, jasan, javor, jilm, jírovec, kaštanovník, líska, olše, ořešák, platan, tis, topol a vrba. Závěr jara je zároveň doménou travin, obilovin a bylin.

Náš tip

S plísněmi se můžeme setkat vlastně celoročně, pokud v zimním období poleví jejich výskyt ve venkovním prostředí, mohou se objevovat naopak ve vnitřních prostorách.

Pokud je jaro hodně vlhké, objevují se navíc v ovzduší kromě pylů také plísně, jejichž spor může být ve vzduchu dokonce více než samotných pylů. Avšak vrcholy výskytu plísní ve venkovním ovzduší jsou v létě a v časném podzimu, zejména za teplého a vlhkého počasí. Existují však různé typy spor, některé se uvolňují nejvíce za vlhka (v dešti, ranní rose, v noci), jiné druhy se naopak chovají obdobně jako zrnka pylu a uvolňují se do vzduchu nejvíce za sucha a větru.

alergie v dubnu, vrba
Kvetoucí vrba

Nejagresivnějšími dubnovými alergeny jsou vrba bílá smuteční a vrba jíva, které zdobí parky a bývají vysazovány u vodních ploch. Chlupaté jehnědy těchto stromů, lidově nazývané „kočičky“, působí od března do května, ovšem v dubnu dosahují svého vrcholu. Blízkým příbuzným vrby je topol a dalším velkým podněcovatelem alergií v tomto období je jilm.

Kromě alergií na pyly stromů přibudou v dubnu alergikům starosti také s trávami a bylinami – začínají totiž kvést drnavec, hořčice, pampeliška a řepka.

Alergie v květnu

alergie v květnu, dub
Kvetoucí dub

Květen je pro alergiky snad ten nejnáročnější měsíc. Zlobí je pyly z celé řady stromů, konkrétně z borovice, břízy, buku, cypřiše, bezu černého, dubu, habru, jalovce, jasanu, javoru, jírovce, kaštanovníku, lípy, olivovníku, ořešáku, platanu a vrby. Velmi silným alergenem je dub, který roste v listnatých i smíšených lesích a alergiky trápí od března do května. Pokud máte potvrzenou alergii na pyl dubu, hrozí vám i reakce na pyl buku, břízy, lísky a olše.

alergie v květnu, drnavec lékařský
Drnavec lékařský
autor: Dezidor; Wikimedia Commons

Rozkvétá i celá řada trav – bojínek, lipnice, psárka, srha a žito. Z bylin se v květnu probouzejí k životu hořčice, drnavec, jetel, jitrocel, kopřivovité, pampeliška, řepka, šťovík i vojtěška.

U nás se nejčastěji objevuje drnavec lékařský, na který můžete narazit na každém kroku na jižní Moravě a tu a tam na severu Čech. Oblíbil si vlhká stanoviště v blízkosti starých zdí, zřícenin hradů nebo jen tak v lesích. Drnavec je blízký příbuzný kopřivy, ovšem jeho výskyt je ve srovnání s kopřivou výrazně nižší. Z alergického hlediska je řazen mezi agresivní druhy a ve Středomoří, odkud pochází a putuje k nám, patří mezi nejčastější a nejzákeřnější alergeny.

Alergie v červnu

Červen je měsícem, kdy pomalu doznívají alergie na stromy – můžete v něm výrazněji kýchat pouze po černém bezu, lípě, olivovníku a pajasanu. Právě bez černý je velmi rozšířeným a častým alergenem. Jedná se spíše o plevelný než okrasný keř, který se dorůstá výšky až deseti metrů. Často ho najdete podél méně udržovaných cest, železničních tratí, plotů, na okrajích lesů a výjimečně také v parcích.

alergie v červnu, černý bez
Bez černý

Bez se stal velmi oblíbeným díky svým květům, ze kterých se vyrábí lahodná domácí šťáva nebo limonáda. Ovšem právě na výpravách za květy se mohou mnozí z nás rozkýchat, konkrétně v červnu a červenci, kdy bez začíná ve stovkách drobných bílých kvítků kvést. Naše babičky smažily bez v těstíčku jako květák, sušily ho na čaje a vyráběly z něj sirupy – po tepelné úpravě by bez neměl vadit ani alergikům, takže pokud se vám naskytne příležitost, určitě můžete ochutnat.

Kromě bezu černého vás v červnu může potrápit celá řada trav, konkrétně bojínek, jílek, kostřava, lipnice, medyněk, psárka, pýr, srha nebo žito. V plné síle jsou i bylinky, kterých začíná kvést čím dál víc – heřmánek, jetel, jitrocel, drnavec, kopřivovité, merlíkovité, pampeliška, šťovík či vojtěška. V červnu je zkrátka třeba mít kapesník vždy po ruce.

Alergie v červenci

V červenci už se prakticky nesetkáte s alergiemi na pyly stromů, výjimku tvoří jenom dokvétající bez černý a lípa. Trávy zůstávají při síle a jejich složení se oproti červnu prakticky nezměnilo – potrápit vás může bojínek, drnavec, jílek, kostřava, kukuřice, lipnice, medyněk, psárka, pýr, srha a žito.

alergie v červenci, kopřiva
Kvetoucí kopřiva

Zato bylinky přibývají a přibývají – mezi červencovými alergeny najdete ambrózii, heřmánek, chmel, jetel, jitrocel, kopřivovité, merlíkovité, pampelišku, pelyněk a šťovík.

Právě s kopřivou dvoudomou se setkáte asi nejčastěji, až vyrazíte na prázdniny k babičce. Daří se jí prakticky všude – v příkopech, podél cest, u vodních toků, na vlhčích a méně udržovaných pozemcích. Kvete zpravila od května do října, což znamená opravdu obrovské rozpětí pro alergiky. Alergikům způsobuje kopřivový pyl potíže zejména v době, kdy dosahuje v ovzduší vysoké koncentrace, což je nejčastěji uprostřed letních prázdnin.

Alergie v srpnu

Srpen je prvním měsícem kalendáře, kdy si můžete být jistí, že už vás neohrozí žádné pyly ze stromů. Budete se ovšem muset nadále vyhýbat celé řadě trav – bojínku, jílku, kostřavě, kukuřici, lipnici, medyňku, pýru a srže.

alergie v srpnu, pelyněk
Pelyněk

Z bylin na vás bude agresivně působit zejména pelyněk, který je sice bylina, ale svým vyšším vzrůstem může připomínat keř. Daří se mu na různých skládkách, zanedbaných místech, podél neudržovaných cest nebo železničních tratí.

Některé druhy pelyňku mají rády vodu, proto se usidlují podél řek a potoků. Začíná kvést v druhé polovině července a jeho květ může setrvávat až do října. Mezi další srpnové alergeny z řad bylin patří ambrózie, heřmánek, chmel, jetel, jitrocel, kopřivovité, merlíkovité, pampeliška a šťovík.

Alergie v září

Září je měsícem, který už alergiky netrápí tolik. Nevyskytují se žádné pyly ze stromů a z trav je mohou pozlobit pouze kukuřice, rákos a srha. Hojně se však vyskytují ještě byliny, konkrétně ambrózie, drnavec, heřmánek, jetel, jitrocel, kopřivovité, merlíkovité, pelyněk a šťovík.

alergie v září, merlík bílý
Merlík bílý

Mezi jmenovanými vám možná nic neříkají merlíkovité byliny – merlík je bylinka rostoucí do výšky přibližně 20 centimentů, ovšem některé kousky se mohou dorůst až metru a půl. Má rozvětvený stonek s krátkými chloupky a podlouhlé listy se zakulacenými zuby po obvodu. Rostlina je pokryta práškem, který vzdáleně připomíná mouku.

Mezi merlíkovité patří i lebeda, taktéž má pomoučený vzhled, ale bývá košatější a není tak vysoká. Obě bylinky produkují pyl od června do října. Jsou běžným polním plevelem a v České republice se vyskytují prakticky všude – jak ve zoraných a upravovaných polích, tak na skládkách a rumištích. K merlíkovitým patří ovšem i známější rostliny: třeba špenát, červená řepa nebo cukrová řepa. Tyto plodiny jsou však sklizeny ještě před květem, proto je mezi alergeny neuvádíme. Alergici na merlíky budou pravděpodobně reagovat i na laskavce, kteří jsou merlíkům příbuzné.

Alergie v říjnu

Příroda se pomalu připravuje k zimnímu spánku a s ní i většina alergenů. Z trav mohou alergiky v říjnu pozlobit jedině rákosy a mezi dlouho kvetoucí byliny patří ambrózie a pelyněk.

alergie v říjnu, ambrozie
Ambrozie peřenolistá
autor: Dendrofil; Wikimedia Commons

Ambrózie je plevelná bylinka, která dosahuje výšky až jednoho a půl metru. Má šedozelený stonek, který je bohatě rozvětven. Její listy na první pohled připomínají listy mrkve či pelyňku. Kvete drobnými žlutými kvítky, které se nacházejí na spodní straně listů. Období květu ambrózie začíná v srpna a končí v říjnu. Je však producentem obrovského množství velmi agresivního pylu, který se nese i stovky kilometrů daleko. Původně pochází z Ameriky, ovšem u nás se rozšířila v Jihomoravském kraji, Moravskoslezském kraji, v Polabské nížině a v okolí Prahy. Nejvíce se jí daří v půdách, které už jsou určitým způsobem upraveny lidskou rukou, kontrétně u želeničních tratí, v přístavištích, na skládkách či na okrajích cest.

Alergie v listopadu

Jak se zbavit roztočů

Často (několikrát za den) větrejte.

Nepřetápějte byt a zabraňujte srážení vlhkosti v bytě – vlhkost by neměla přesáhnout 50 %.

Vynášejte lůžkoviny na venkovní vzduch (pokud však není příliš vlhko).

Perte lůžkoviny a potahy alespoň každé dva týdny a volte takové, které lze prát na 60 °C.

Používejte bariérové povlaky, které jsou pro roztoče neprostupné.

Pravidelně vysávejte i na hůře dostupných místech. Po luxování vyvětrejte.

V tomto měsíci se už nesetkáte s alergiemi na bylinky či trávy, protože všechny už dávno odkvetly. Ovšem alergici mívají i tak potíže, a to, jak jsme zmiňovali již v lednu, s roztoči a plísněmi. V listopadu totiž začíná topná sezona a v domácnostech přibývá plísní i roztočů, kteří bývají velmi častými původci alergické reakce.

Vyšší teploty a vlhkost svědčí nejen plísním, ale i roztočům, kteří se živí částečkami odumřelé lidské kůže a lupy. Nejčastěji obývají matrace, lůžkoviny a koberce. Množí se při vysoké teplotě a vlhkosti, proto je pro ně ideálním stanovištěm třeba předložka v koupelně.

Alergie na roztoče a plísně se může projevit v jakémkoli věku, a to příznaky jako je vyrážka, rýma či kašel, protože se vám spory plísní či roztoči dostali do dýchacího systému.

Jak na plísně

U plísní je pomoc snazší – většinou stačí objevit jejich ložisko a zbavit se jich pomocí protiplísňového prostředku. I v případě plísní ovšem pomůže prevence v podobě častějšího větrání, nepřetápění bytu a udržování optimální vlhkosti.

Plísně se ukrývají nejčastěji v koupelnách a kuchyních, ovšem bývají také za tapetami. Někdy mohou přebývat i v hlíně pokojových rostlin. Navíc se mohou šířit i vzduchem, a to nejčastěji z tlejícího listí. Plísně bývaly dlouhá léta doménou neobydlených a pravidelně nevytápěných chat, ovšem dnes se paradoxně šíří i do rodinných a panelových domů, a to zejména díky kvalitnějším izolacím a plastovým oknům, která těsní tak, že neumožňují ani minimální cirkulaci vzduchu.

Alergie v prosinci

Prosincové alergie se taktéž netýkají stromů, travin ani bylin, ale pokračuje období zvýšeného kontaktu s alergeny vnitřního prostředí - roztoči a plísně.

Také se zvyšuje riziko potravinových alergií, které jsou často spojeny s Vánocemi. Jedná se zejména o hojně konzumované ořechy a ryby. Ačkoli ryby jsou obecně velmi zdravé a doporučované potraviny, přibližně 50 000 obyvatel České republiky trpí alergií na ryby, měkkýše a korýše. Důvodem je bílkovina zvaná parvalbumin, na kterou je většina alergiků citlivá. Tato látka je velmi stabilní a žádná tepelná úprava na ni nemá vliv.

Přehled alergenů v jednotlivých měsících

Měsíc Stromy Trávy Byliny Jiné
leden líska     roztoči, plísně
únor líska, olše     roztoči, plísně
březen bříza, dub, jalovec, jilm, líska, olše, tis, topol, vrba     roztoči, plísně
duben borovice, bříza, buk, cypřiš, dub, habr, jalovec, jasan, javor, jilm, jírovec, kaštanovník, líska, olše, ořešák, platan, tis, topol, vrba   hořčice, drnavec, pampeliška, řepka plísně
květen borovice, bříza, buk, cypřiš, bez černý, dub, habr, jalovec, jasan, javor, jírovec, kaštanovník, lípa, olivovník, ořešák, platan, vrba bojínek, lipnice, psárka, srha, žito hořčice, drnavec, jetel, jitrocel, kopřivovité, pampeliška, řepka, šťovík, vojtěška plísně
červen bez černý, lípa, olivovník, pajasan bojínek, jílek, kostřava, lipnice, medyněk, psárka, pýr, srha, žito drnavec, heřmánek, jetel, jitrocel, kopřivovité, merlíkovité, pampeliška, šťovík, vojtěška plísně
červenec bez černý, lípa bojínek, jílek, kostřava, kukuřice, lipnice, medyněk, psárka, pýr, srha, žito drnavec, ambrózie, heřmánek, chmel, jetel, jitrocel, kopřivovité, merlíkovité, pampeliška, pelyněk, šťovík plísně
srpen   bojínek, jílek, kostřava, kukuřice, lipnice, medyněk, pýr, srha ambrózie, heřmánek, chmel, jetel, jitrocel, kopřivovité, merlíkovité, pampeliška, pelyněk, šťovík , drnavec plísně
září   kukuřice, rákos, srha ambrózie, heřmánek, jetel, jitrocel, kopřivovité, merlíkovité, pelyněk, šťovík, drnavec plísně
říjen   rákos ambrózie, pelyněk plísně
listopad       roztoči a plísně
prosinec       roztoči, plísně, ořechy, ryby

Jak předcházet pylovým alergiím

Pokud chcete své pylové alergie zmírnit nebo se jich postupně úplně zbavit, můžete vyzkoušet terapii pylem. Když totiž tělu pravidelně dopřejete malé dávky nejrůznějších pylů, zvykne si na ně a v květnu a červnu ho už nepřekvapí jejich složení ani množství.

Včelí květový pyl rouskovaný - Pleva

Včelí květový pyl rouskovaný

Pyl byste měli užívat dvakrát ročně, ideálně před začátkem pylové sezony a na jejím konci. Nejlepší měsíce tedy bývají leden, únor či březen (záleží na teplotě a množství rozkvetlých rostlin) a potom září, říjen či listopad. Pyl byste měli užívat pravidelně po dobu 30 dní. Pokud trpíte alergií, začněte opravdu velmi malými dávkami. Třeba dvěma nebo třemi zrníčky rouskovaného včelího pylu a dávky postupně zvyšujte a zrníček pylu přidávejte tolik, aby vyšly zhruba na jednu až dvě lžičky denně. Aby byla pylová prevence co nejúčinnější, měl by být váš imunitní systém vystaven maličkým dávkám pylu každý den, proto byste ho měli užívat po dobu 30 dní a na svou přírodní vakcínu nezapomínat.

Včelí pyl si můžete zamíchat do jogurtu, nasypat do medu nebo ho zalít společně s müsli mlékem. Variant konzumace je spousta, ovšem včelí pyl byste nikdy neměli tepelně upravovat. Pokud se rozhodnete konzumovat včelí pyl na lžičce samotný, vždy ho zapijte sklenicí čisté neperlivé vody. Rouskovaný včelí pyl v naší nabídce je vyroben z pylů všeho druhu, které včelky nasbíraly v našich luzích a hájích. Jsou mezi nimi pyly ze stromů, trav i bylin, které se vyskytují v našem prostředí, proto je tato přírodní vakcína velmi účinná. Vaši alergii tak může rok od roku zmírňovat.

Přečtěte si také:

Křehký imunitní systém a ekzémy, alergie a vyrážky

Nepříjemné projevy atopického ekzému nebo alergie můžete zmírnit a dokonce zcela odstranit vlastními silami a to pokud podpoříte svůj imunitní systém.

Přírodní zmírnění projevů ekzémů a vyrážek

Před několika týdny jsme se věnovali křehkému imunitnímu systému, který trápí časté ekzémy, alergie či vyrážky. Dnes se zaměříme na speciální koupele, na to, čím si pokožku můžete namazat, ale také na bylinky a správnou životosprávu.

Posilte svoji imunitu

Oslabená imunita? Horší imunita po zimě? Narušená imunita a jarní únava? Kouzlo silného imunitního systému tkví v dlouhodobě udržitelném zdravém životním stylu.

Všechny články z rubriky

SkypeFacebookTwitter

Mobil: 739 045 380
Po-Pá: 7:00 - 15:00
Email: obchod@pleva.cz