0 Kč(0 ks)
Zpět

Kalendář včelaře Milana Plevy: květen v úlu - stáčí se první jarní med

Kalendář včelaře Milana Plevy: květen v úlu - stáčí se první jarní med

10. 05. 2019

Pokud jste u včel nikdy nebyli a máte se svým včelařem domluveno, že za ním vyrazíte, až nastane příhodná doba, právě teď je vhodný okamžik. Včelky jsou aktivní, na česnech je rušněji než na Letišti Václava Havla a včelař se otáčí, aby do úlů dodal dostatek mezistěn. Na takovou podívanou je radost pohledět.

Stálé počasí i košatá dodávka pylu

V květnu bývá oproti dubnu stálé počasí bez nepříjemných překvapení. Včelaři a zahrádkáři si musejí dát pozor ještě na tzv. ledové muže Pankráce, Serváce, Bonifáce a jejich kuchařku Žofii. Zmrzlí muži často překvapí přízemními mrazíky, proto na ně musejí být opatrné nejen včely, ale také zahrádkáři, kteří před ledovými muži nikdy nevysazují rajčata ze skleníku na zahradu.

Nádherně rozkvetlé májové dny jsou ovšem bohaté i na řadu pylů – dokvétají ovocné stromy, zejména jabloně a hrušně. Krásně kvetou hlohy, javory, akáty, kaliny nebo šípkové růže. Včelky mohou chodit i na řepku, zaletí si také na pivoňky, konvalinky, vlčí máky nebo rozchodníky. Naše potštejnské včelky si oblíbily dokonce i vlaštovičníky, tymián a kosatce.

Rozvoj včelstva je v plném proudu

V květnu včelky naplno využívají bohatou nabídku pylu a nektaru v přírodě. Potravy je nyní nadbytek, takže si mohou začít vytvářet zásoby na horší časy. Včelstvo v květnu pokračuje v dubnovém rozmachu a maximálně ploduje. V době vůbec největšího rozvoje naklade matka až 1 500 vajíček denně, což je dokonce dvojnásobek její tělesné hmotnosti. Protože včelstvu začíná být prostor malý, začne stavět nové plásty. Stavbu zajišťují včely stavitelky - včela se zapojuje do chodu společenstva už 12. den svého života, tehdy se stává stavitelkou, která svou prací přispívá ke včelímu dílu. Pokud vás zajímají vývoj a činnosti včel, určitě se podívejte na Duben v úlu z kalendáře Milana Plevy.

Pozor, včelí roj!
Během května se mohou objevit první roje. Jednou z příčin rojení může být právě silná populace v příliš malém prostoru. Matka, která klade úctyhodné množství vajíček, už nemá kam vajíčka klást. Kromě toho mohou být příčiny rojení v nedostatečném větrání v úlu nebo genetické dispozici matky.

Květnové včelí žně

V květnu mají včely i včelař první „žně“, protože příroda je plná kvetoucích rostlin. V tomto příjemném a teplém měsíci se člověku skýtá překrásný pohled na česno. Těžké včely, které nesou nektar a pyl, na něm rychle přistávají a hned běží do úlu. Po odevzdání svého nákladu opět vylétají za dalším sběrem snůšky. Takový pohled se včelaři neomrzí ani po desítkách let.

Při vyšších teplotách může pozorný včelař na česně pozorovat včely, které intenzivně mávají křídly a neodlétají pro novou snůšku. Takové včely mají speciální úkol. Svými křídly větrají a pomáhají v úlu udržovat potřebnou teplotu. Zároveň se jim daří odvětrávat vlhkost, která vzniká při zahušťování medu. Bystrý včelař snadno zpozoruje i trubce, kteří se vylétli podívat ven a chystají se hledat trubčí shromaždiště.

Ze života trubce

kalendář včelaře, trubec
trubec

Trubci mají oproti včelám dělnicím daleko snazší život. Tito samečci nepracují a nemusejí sbírat potravu – tu jim naopak přinášejí dělnice. Proto se občas slovo „trubec“ hanlivě používá pro označení lenocha a povaleče. Hlavním úkolem trubce totiž je oplodnit matku a stát se otcem nových včel. Mimo to také pomáhá udržovat stabilní teplotu v úlu.

Trubci, kteří svůj úkol splní, bohužel ihned umírají. Trubci, kteří ještě matku neoplodnili, žijí déle, ale i tak jejich život netrvá ani celý rok. Na podzim je včelky z úlu vyhodí a trubci umřou hlady. Rozeznáte trubce od dělnice či matky? Takhle se liší stavbou těla:

Kolik kilometrů včelka denně nalétá?

Včelky sbírají pyl a nektar v okruhu dvou až tří kilometrů od úlu, proto jim na Potštejně přejeme a vysazujeme ovocné stromy a keře o sto šest. Včelky ale uvítají také trvalky nebo kytky ve venkovních truhlících. Každé kvítko se zkrátka počítá.

Pilné včelky za den uletí neuvěřitelné množství kilometrů – aby vznikl 1 kg medu, uletí včely dohromady úctyhodných 150 000 kilometrů. Je to stejná vzdálenost, jako kdyby čtyřikrát obkroužily zeměkouli. Pro 1 kg medu obvykle navštíví milion květů. Za jeden pracovní den uskuteční všechny dělnice z úlu dohromady kolem 150 000 výprav pro pyl a nektar. To je panečku bzukot.

Náš tip

Křídla jako strunný nástroj

Včelí mávání křídel způsobuje, že vzduch v jejím bezprostředním okolí začíná kmitat. Čím rychlejší mávání, tím vyšší bzučivý zvuk se ozývá. A kdyby včelku poslouchal někdo s absolutním sluchem, dovedl by přesně podle tónu bzučení určit, jak rychle se křídla včelky třepetají. Včelí křídla totiž fungují stejně jako strunné nástroje – čím rychleji kmitají křídla (či struna), tím vyšší zvuk vydávají.

Včelař kmitá jako včelka

Včelař musí se včelami držet krok. Rozšiřuje prostor včelstvu, které postupně sílí, a přidává mezistěny, na nichž včely staví. Zároveň zajišťuje dobře větraný úl a to tím, že zvětší otvor v česnu (hlavním vchodu do úlu) dle potřeby.

Pokud už je v přírodě nektarová snůška, nastává čas na jeden ze včelařových fíglů. Nad plodiště přidá nástavek (tzv. medník), který od prostoru plodiště většinou dělí mateří drátěná mřížka. Mřížkou dokážou prolézt jen dělnice, matka se kvůli své větší velikosti do medníku nemůže dostat a klást tam. Z nektaru poté včely vyrobí zahušťováním a přidáváním výměšků svých žláz světlý „květový“ med. Koncem května již obvykle bývá zralý květový med a přichází první medobraní.

Náš tip

Založení nového včelstva

V květnu může včelař pomocí oddělků založit nové včelstvo. Oddělek je nové uměle vytvořené včelstvo, které vzniká ze starého včelstva. Včelař ze svého silného včelstva odebere pár plodových plástů a včel mladušek. Z nich včelař po přidání matky nebo matečníku vytvoří včelstvo nové.

Škůdci jsou součástí přirozeného koloběhu života

V květnu se v přírodě pohybuje řada živočichů, které lze považovat za včelí škůdce, ale včelař je zároveň nemůže systematicky ničit, protože jsou součástí přirozeného koloběhu života. Včelám škodí mravenci, vosy, sršně, lišaj smrtihlav a pavouci.

včelí škůdci, pavouk běžník kopretinový
Běžník kopretinový

Lišaj smrtihlav leze v noci do úlu a pomocí svého krátkého a ostrého sosáku probodne víčka v plástvi a vypije med. Pavouk běžník kopretinový zase včelky rád pojídá – čeká na ně přímo na květech, které navštěvují, a tu a tam jednu slupne. Na včelách si pochutnají dokonce i sršně. Některá zvířata se do úlu nevydávají za včelami, ale za přístřeším a úkrytem. Občas se tak ke včelám nastěhují mravenci a v zimě do úlu mnohdy zabloudí myš nebo rejsek. Takoví nezvaní hosté ovšem nejsou vítaní. Včely obtěžují a dovedou pořádně zaneřádit i úl.

Ovšem největším škůdcem, bohužel nejen v květnu, je člověk, který svým chováním a nepromyšlenými zásahy do přírody včely ničí. Včelkám ubližuje především výroba a používání pesticidů i jiných toxických látek a znečišťování přírody. Zásahy člověka do přírody mění přirozené prostředí včel, což jim nesvědčí.

Včely versus sršně

Sršně jsou odvěkými nepřáteli včel, a to jak u nás, tak ve vzdálených zemích. Největším nebezpečím jsou sršně mandarínské, které jsou pětkrát větší než včelky.

včelí škůdci, sršeň mandarínská
Sršeň mandarínská
Foto: flickr.com autor: Justin, CC BY 2.0;

Dravé sršně mandarínské posílají ke včelám vyzvědače, kteří mají za úkol včelstvo lokalizovat a vrátit se pro posily. Když se pak společně sršni vrátí, zahájí útok a během několika hodin dovedou zahubit celé včelstvo. Včelí žihadla jim nemohou ublížit, proto včelky nemají žádnou obranu. Sršně hltavě konzumují med, larvami krmí své děti a všechny včelky bez milosti odstraní. Naše evropské včely medonosné jsou vůči nim prakticky bezbranné, ale japonské včely si s nimi poradí poměrně radikálně. Když zavětří ve svém okolí vyzvědače, obklopí ho dělnice ze všech stran tak, že vznikne veliká včelí bzučící koule. Uvnitř pak začíná vznikat opravdu velké teplo a když teplota dosáhne 47 stupňů Celsia, je takový vyzvědač upečen a udušen a už se nemůže vrátit se svými komplici a plundrovat včelí dílo.

U nás žijící sršně obecné nepodnikají hromadné nálety na likvidaci včelstva, ale loví včely jednotlivě za letu z či do úlu, nebo během opylování. Pokud se sršni podaří dostat se do úlu, většinou za účelem plenění zásob medu, dokáží ji včely zlikvidovat způsobem uvedeným výše. Tedy obalením a zahříváním vlastními těly.

V současné době nejsou v našich zeměpisných šířkách mandarínské sršně hrozbou. Těžko však předjímat, jak se bude situace vyvíjet.

Vůně prvního jarního medu

Včelařská sezóna začíná už koncem května, kdy bývá obvykle zralý první květový med, na který se těší celá včelařova rodina. Květový med se tzv. pastováním upravuje, aby krystalizací neztvrdnul. Krystalizace sice nemá vliv na kvalitu medu, ale jako estetická záležitost není pro konzumenty medu příjemná. A právě změně struktury medu včelaři zabraňují pastováním. Zajímá Vás jaká je cesta medu od včel do sklenice? Podívejte se na krátký dokument z vytáčení našeho Potštejnského medu:

V posledních deseti letech hrají kromě pastovaných medů na trhu prim i medy s příměsí. Jedná se o medy, do kterých se přimíchá určité množství včelího produktu nebo jiné vhodné potraviny. V naší nabídce najdete například med s mateří kašičkou, zázvorem, propolisem nebo kořenem ženšenu. U zákazníků jsou takové medy velmi žádané, protože vlastnosti a účinky medu se rozšíří o účinky dané příměsi. Kromě celé řady prospěšných účinků mají tyto medy i zvláštní jedinečnou chuť. Konzumenti jen nesmí zapomenout, že se stále jedná o med, nikoli o dezert – i když jsou v medu příměsi, je to stále med, který není vhodné „jíst po kilech“.

Náš tip

Pokud se chcete se svým včelařem někdy podívat ke včelám, určitě je navštivte v květnu. Příroda je krásně rozkvetlá, na pozorování budete mít příjemné počasí a prostředí a včelky jsou v plné aktivitě.

Milan Pleva majitel rodinné firmy - o autorovi článku

Od mládí jsou jeho koníčkem včelky, z koníčka se později stalo podnikání. Zajišťuje chod firmy, aby vše fungovalo jak má. Každý nápad umí realizovat. Velmi ho baví vyrábět omezené série různých druhů medovin a zkoušet nové postupy při výrobě medoviny. Když má trochu času, hned je u včel.

Přečtěte si také:

Kalendář včelaře Milana Plevy: duben v úlu - začíná jarní sběr pylu

Voňavé a rozkvetlé louky zvou včelky na pyl z pampelišek, medvědího česneku nebo podbělu. Na zahradách rozkvétají stromy a pokud teploty neklesnou pod 12 stupňů Celsia, včelky jsou ve výborné kondici a skvěle se jim daří.

VIDEO: Milan Pleva ukazuje jarní prohlídku včel v Potštejně a včelí královnu

Jako každý rok na jaře je čas na jarní prohlídku včel. Podívejte se jak probíhá u nás v Potštejně, uvidíte i včelí královnu.

VIDEO: Fascinující svatební let včelí královny

Stále vám píšeme o našich produktech, ale opomíjíme to nejdůležitější – včelky, u kterých všechno začíná. Podívejte se na fantastické záběry ze svatebního letu nové včelí královny.

Všechny články z rubriky

SkypeFacebookTwitter

Mobil: 739 045 380
Po-Pá: 7:00 - 15:00
Email: obchod@pleva.cz