Kromě včelařství, zpracování včelích produktů a výroby kosmetiky z nich, se také snažíme neustále vzdělávat a dozvídat se o včelách nové informace. To byl hlavní důvod, proč jsem se v říjnu 2017 zúčastnil Mezinárodní apiterapeutické konference spolupořádané Pracovní společností nástavkových včelařů v Kdyni. Konference se konala jako připomínka stého výročí úmrtí Dr. Med. Filipa Terče, kterého považujeme za zakladatele moderní apiterapie a který se poblíž Kdyně narodil.
První den konference byl velice bohatý na nové informace ze světa apiterapie – v rámci přednášek vystoupily jedny z největších kapacit apiterapeutického světa – Ph.D. Moisés Asís z USA, Dr. Pedro Pérez Goméz ze Španělska, univ. prof. Bogdan Kedzia z Polska a další české kapacity, jako Mgr. Silvie Dostálkova, Ph.D. nebo Ing. Štefan Demeter, kterého můžete znát jako autora knihy Apiterapie, léčení včelími produkty.
O propolisu a zázračných postupech a výsledcích apiterapie
Hlavním přínosem první přednášky Moisése Asíse pro mě bylo sdělení, že je vhodné s sebou vždy všude nosit propolis, med a pyl.
Dokážou pomoci v tísňových situacích – v případě spálenin, dehydratace, průjmu i různých zánětů a vředů. Propolis i med totiž fungují antiparazitně.1
Informace je to zajímavá, ale pro nás je samozřejmě propolisová tinktura součástí základního vybavení výletnického batůžku. A co vy, nosíte také tinkturu všude?
Přednáška, která se mi nejvíce vryla do paměti, teprve následovala. Španělský apiterapeut Pedro Pérez Gómez se rozhovořil na téma akupunktury a včelích žihadel, což pro mě znamenalo úžasné propojení metod, které podle mě dávají velký smysl. Dr. Pérez Goméz považuje včely za nejlepší doktory, ale nejsou samozřejmě injekční stříkačkou. Je nutné s nimi soužívat a poslouchat jejich jazyk, a nejen zvuk, který vydávají.
To nejlepší na apiterapeutově přednášce byl fakt, jak hovořil o zdraví. Podle něj být zdravý znamená cítit se dobře. Nemusím se nic učit, prostě se cítím dobře, nebo špatně. Podle něj není nutné, abychom zdraví studovali na univerzitě :-)
Moc se mi také líbilo jeho přirovnání včel a lidí. Když člověk pozoruje včelky při sběru pylu, je vidět, že je to baví, a přitom ví, že plní úlohu, která pomůže společenství, a tedy chápou smysl své práce. Tak by to mělo být i s námi lidmi – kdyby nás někdo pozoroval u práce, měli bychom vypadat šťastně a měli bychom vidět v naší práci smysl :-)
Co se týče včelích produktů, Dr. Peréz Goméz považuje med za energii, kterou potřebujeme, pyl za základní cihly našeho zdraví, mateří kašičku za zdroj vitality a propolis za regulátor imunity, kterou dokáže zklidnit a dostat ji na správnou úroveň. Propolis slouží protiinfekčně jak pro včely, tak pro lidi, ale i pro ostatní zvířata (ani k nim se totiž díky výskytu propolisu v přírodě nedostanou infekce).
A konečně se dostáváme i k samotné kombinaci akupunktury a včelího jedu. Doktor Goméz Peréz provádí apiterapii pomocí včelího bodnutí. Podle něj včely akupunkturu znají – ostatně včelí žihadlo má stejně jako akupunkturní jehla 3 mm. Je podle něj nutné, aby včela měla možnost volného pohybu. Apiterapeut neaplikuje včelí žihadlo do kůže.
V podstatě včelou pohybuje podél kůže a ta se v místě, kde je potřeba aplikovat včelí jed, sama stane defenzivní a píchne do kůže. Pro apiterapii využívá síťku, která umožní, že se žihadlo do kůže nezachytí. Samozřejmě nechce, aby včely umíraly.
A jak vlastně píchnutí našim problémům prospívá? Krev v místě vpichu, které zvolí včela, stoupá na povrch k pokožce, a tím se pacient lépe uzdravuje.
Apiterapeut hovořil na téma různých nemocí, jako je třeba roztroušená skleróza (v případě této nemoci prý apiterapie nemoc nevyléčí, ale zlepší její stav), ale největší dojem ve mě zanechalo prohlášení, že někteří jeho pacienti po aplikaci jedu kolem páteře po 5-10 sezeních začínají chodit. Španělský doktor doporučuje i krémy se včelím jedem, říká, že sice nejsou tak efektivní, ale lze je používat (na rozdíl od apiterapie) každý den.2
Působení mateří kašičky, možnosti i kontroverze apiterapie
Magistra Silvie Dostálková, která zastupovala Katedru biochemie Přírodovědecké fakulty při Univerzitě Palackého v Olomouci, promluvila o využití mateří kašičky.
Často slýchám, že kašička podporuje růst různých buněk, a proto i těch rakovinotvorných. Z hlediska bezpečnosti proto u našich produktů s mateří kašičkou nedoporučujeme jejich využití lidem, kteří trpí nádorovým onemocněním. Mgr. Dostálková nás ale vyvedla z omylu svým prohlášením o protinádorovém působení mateří kašičky. Tato kouzelná látka také působí proti stárnutí pohlavních buněk a proti stárnutí obecně (což už víme díky včelím královnám). Podporuje také činnost nervové soustavy, působí proti růstu bakterií. Nejvíce mě na této přednášce zaujal její závěr, kdy magistra mluvila o zkoumání nových antibiotických léčiv přírodního původu. U těch se nevyužívá přímo mateří kašičky jako takové, ale různých jejích sloučenin s dalšími látkami. No není to úžasné?3
Přednáška apiterapeuta Alexandra Barkova řadu účastníků konference překvapila. Věnovala se totiž využití včelí měli, resp. včelích mrtvolek, pro lidské zdraví.
Včelí měl je směsný odpad na dně včelích úlů, tedy především zbytky rozkousaných voskových víček a tělíčka mrtvých včel. Avšak praxe je taková, že apiterapeuté využívají včelí mrtvoly, které za tímto účelem usmrcují, aby zajistili „zdraví a čerstvost“ včel.
To nám v Potštejně připadá neetické a absolutně s tímto přístupem nesouhlasíme. Využívat včelí produkty, které včely vyrábí, je podle nás věc jedna. Zcela odlišné je ale včely usmrtit kvůli našemu zdraví. Při čtení následujících informací k nim tedy přistupujte dle svého uvážení.
Dozvěděli jsme se, že tinktura z mrtvých včel dokáže ovlivnit mužský reprodukční systém, dokonce mu i navrátit potenci nebo vyléčit prostatu. A to již po pouhém měsíci užívání. Pozitivně působí také obecně na pohlavní hormony, na štítnou žlázu, na bolesti kloubů apod.
Teorie vlastně dává smysl – Barkov extrahuje pouze suché čerstvé včely bez stop rozkladu. Nejkvalitnější tinkturu lze podle něj získat z rojových včel. V případě alergie na jed apiterapeut využívá trubce, protože ti jed nemají.
Apiterapeut nám také předvedl modernější metodu aplikace včelího jedu - tentokrát obsaženého v masti a za pomoci ultrazvuku. Tato procedura je oproti aplikaci včelího jedu přímo vpichem žihadla bezbolestná a včelí jed se dostane do hlubších vrstev.4
Hlavní myšlenkou následující přednášky inženýra Štefana Demetera, kterého možná znáte jako autora příruček o apiterapii, byl fakt, že ve světě vznikají choroby, které nelze antibiotiky léčit.
Podle jeho názoru ale apiterapie, a zejména propolis, nabízejí celou škálu nových možností léčby.
Věděli jste, že včely sbírají propolis pouze jeden den, poté mají volno, a až další den se opět vydávají do „práce“? Sběr propolisu je totiž velmi náročná činnost.5
Propolis a med jako léčivé zázraky přírody
Následující den, tedy 29. října, vystoupil hned ráno se svou fascinující přednáškou MVDr. Zdeněk Klima. Ten se rozpovídal na téma terapeutického využití potencovaného medu při léčbě ran. Hovořil o aktivním, tedy vlhkém hojení ran. Diskutabilní tu je otázka, jestli je potřeba před léčbou ran nějak med upravovat. Med je totiž obecně mikrobiologicky stabilní, zakonzervuje kvasinky, bakterie, ale bohužel není 100% sterilní. Koneckonců obsahuje nějaké vlastní kvasinky a látky. Existuje pak možnost med ozařovat, sterilizovat apod., ale asi vás napadne, že tím z medu zmizí celá řada cenných látek.
Výborný tip, a to i pro využití v domácnosti, je přidat do medu propolis. Ten totiž zvyšuje antibakteriální účinnost medu. Tím může vzniknout takový „gel na hojení ran“, třeba pokud smícháme med s propolisovou tinkturou. Tento gel je ideální nanášet na ránu stříkačkou, jinak je konzistence velmi patlavá.
Doktor Klíma také hovořil na téma různých medů, často zmiňoval antibakteriální účinnost manukového medu, ale vzápětí doplnil, že není potřeba kupovat med z druhé strany světa. Antibakteriální látky ve vyšší míře než u manukového medu byly změřeny v celé řadě medů, třeba i v jednom slovenském. Problémem však je, že většinou se tyto látky v medech neměří, takže nikdo neví, že by byl med ze dvora včelaře, u kterého jej kupujete, z antibakteriálního hlediska horší nebo lepší.
Podle Klímy princip hojení splňuje každý med, je jedno, jestli je lesní, květový nebo manukový. Podle doktora také platí pravidlo, kdy při vmíchání propolisové tinktury do medu několikanásobně znásobíte jeho antibakteriální vlastnosti oproti jakémukoliv jinému medu včetně manukového.6
Zbytek 2. dne přednášek se nesl v duchu apiterapie. Zejména mě pak zaujala názorná ukázka aplikace včelího jedu do akupunkturních bodů, takže jsem mohl vidět španělského apiterapeuta Gómeze v praxi. Celý víkend byl plný úžasných informací ze světa kouzelných stvoření, kterým vděčíme za tolik pro nás prospěšných látek. Na podrobný program a přehled přednášek se můžete podívat tady, další fotky z konference si můžete prohlédnout v galerii pod článkem.
1 Moisés Asís, JD, PhD, MSW: Apiterapie v první pomoci a při neštěstích [přednáška]; Kdyně: Mezinárodní apiterapeutická konference, 28. října 2017 Zpět
2 Pedro Pérez Gómez, apiterapeut: Vztah mezi akupunturou a včelími žihadly [přednáška]; Kdyně: Mezinárodní apiterapeutická konference, 28. října 2017 Zpět
3 Mgr. Silvie Dostálková: Mateří kašička a její využití vůči bakteriální rezistenci [přednáška]; Kdyně: Mezinárodní apiterapeutická konference, 28. října 2017 Zpět
4 Alexandr Barkov, dipl. apiterapeut: Využití včelí měli v apiterapii [přednáška]; Kdyně: Mezinárodní apiterapeutická konference, 28. října 2017 Zpět
5 Ing. Štefan Demeter, CSc.: Propolis v apiterapii [přednáška]; Kdyně: Mezinárodní apiterapeutická konference, 28. října 2017 Zpět
6 MVDr. Zdeněk Klíma: Terapeutické využití potencovaného medu při léčbě ran [přednáška]; Kdyně: Mezinárodní apiterapeutická konference, 29. října 2017 Zpět
Hledá nové možnosti jak šířit povědomí o účincích včelích produktů. Má na starosti marketing, reklamu a eshop. Stará se o obchodní zástupkyně, takže ho někdy můžete potkat i v terénu. Jeho vize je, aby se kosmetika dostala také více do zahraničí. Ve svém volném čase se věnuje svým dcerám, běhá rád bos a fotí.
