0 Kč(0 ks)
Zpět

Manukový med - je svými účinky srovnatelný s našimi lokálními medy?

Manukový med - je svými účinky srovnatelný s našimi lokálními medy?

02. 08. 2019

Manukový med vznikl z iniciativy včelařů na Novém Zélandu, kteří k medu přistoupili jako k vínu a začali hledat odlišnosti v jednotlivých chutích. Ve své domovině se stal díky svým antibakteriálním účinkům hitem, zvedl povědomí o medech, ale také jejich ceny. U nás dostanete 1 kg manukového medu za 1 500 až 4 000 Kč, tedy desetinásobek ceny lokálního medu. Přitom i klinické studie dokazují, že naše medy si v porovnání s manukovým medem nevedou vůbec špatně a jejich účinky jsou prakticky srovnatelné.

Med z plevelného keře z Nového Zélandu

Manuka neboli Balmín košťatý byla ještě před 15 lety plevelným keřem, ze kterého se med nedělal. I když to někteří včelaři zkoušeli, s výsledkem nebyli spokojeni. Med se jim totiž špatně stáčel a měl nevzhlednou rosolovitou konzistenci. K znovuobjevení manuky nedošlo překvapivě změnou jejích vlastností, ale změnou „myšlení“ včelařů.

květy růžové manuky plnokvěté
Květy růžové manuky plnokvěté

Včelaři se totiž domluvili, že nebudou spoléhat na stát, a zavedli vlastní podporu prodeje, do které sami přispívali 50 centů na úl. Změnili i svůj pohled na med – přestali se na něj dívat jako na komoditu, ale začali ho vnímat jako jedinečný produkt s výjimečnými vlastnostmi. Vyhledávali odlišnosti jednotlivých druhů medů a snažili se zdůraznit jedinečnost každého medu. Svůj vzor měli ve vinařích podle hesla „The taste of honey, the taste of wine“ – stejně jako vinaři se pečlivě věnovali výběru „odrůdy“ a vychovávali trh k tomu, aby medy poctivě ochutnával a vážil si jich. A právě hledání odlišností u jednotlivých medů vyústilo v tak velkou oblibu manuky.

Pro zákazníky, kteří dbají na kvalitu

Obliba manukového medu velmi souvisí s jeho prodejem. Stejně jako řada medů má antimikrobiální vlastnosti – ovšem ke každé skleničce o tom dostává zákazník certifikát. Manukový med zákazníci považovali za kvalitní, vnímali jeho odlišnosti a prodejci na Novém Zélandu jim uměli jeho jedinečnost dobře vysvětlit. Zákazníci si uvědomovali kvalitu kupovaného zboží a nebáli se za něj sáhnout hlouběji do kapsy. Manukový med tedy posunul ceny medu na Novém Zélandu směrem nahoru. A podobný trend s sebou přinesl i do Evropy a naší republiky. Za 1 kg manukového medu dnes zaplatíte 1 500 až 4 000 Kč, zatímco cena kvalitního českého medu se pohybuje o řád níže. 1 kg českého medu vás vyjde na 150 až 200 Kč. Diskutabilní ovšem je, zda vysoká cena opravdu souvisí jen s kvalitou výrobku.

Antibakteriální vlastnosti mají i ostatní medy

Manukový med si získal popularitu zejména díky svým antibakteriálním účinkům, těch ovšem dosahuje i řada našich či slovenských medů, ovšem ne všechny medy to mohou prokázat certifikáty.

Účinky a antibakteriální vlastnosti nejrůznějších druhů medu zkoumal v Laboratoři molekulární apidologie a apiterapie Ústavu molekulární biologie Slovenské akademie věd Ing. Juraj Majtán, PhD. Z jeho studie vyšel z antibakteriálního hlediska vítězně jedlový medovicový med, který pocházel přímo ze Slovenska. Sterilní med medicínské kvality používal při testování k hojení chronických infekčních a jiných ran a výsledky jednotlivých medů porovnával. Jedlový medovicový med a manukový med dosahovali téměř totožných výsledků. Z tohoto pohledu se tedy cena manukového medu nezdá být opodstatněná.

Klinické testy prokázaly skvělé účinky manukového medu při hojení ran

Ze studie Lokálny vplyv medu pri hojení ran2 publikované A. Mayerem a kol. vyplývá, že manukový med je skvělou alternativou klasické léčby popálenin a infikovaných ran. Klinické testy porovnávaly účinky manukového medu a slovenského jedlového medovicového medu, zaměřovaly se především na léčbu dlouhodobě se nehojících ran a infikovaných ran, například proleženin, diabetických vředů a dalších.

České medy si ještě na srovnatelnou zdravotní studii se slovenským musí počkat, žádná obdobná totiž zatím provedena nebyla. Obecně však u medu platí, že čím blíž k naší domovině byl med stočen, tím lépe pro nás.

Výzkum byl prováděn na vzorku 52 pacientů, u kterých se sledovaly následující změny: bakteriální zatažení rány, aktivita rány a celkový stav rány po čtyřtýdenní léčbě. Důležitým parametrem byl pro výzkumníky také subjektivní pocit pacientů, kteří tuto přírodní léčbu podstupovali. Při testování rychlosti hojení ran jednoznačně uspěl manukový med, který redukoval bakterie už po 14 dnech léčby. V té době medovicový med ještě neprokázal žádné výsledky, na ty si museli výzkumníci počkat o osm dní déle. Pacienti hodnotili léčbu jako uspokojivou a vnímali ji velmi pozitivně. Léčba manukovým i medovicovým medem se tedy ukázala jako skvělá alternativa klasické medicíně, která se oproti přírodní léčbě také značně prodraží.

Když se někde daří, přicházejí i „šmejdi“

Pokud se rozhodnete pro manukový med, měli byste si dát pozor na značku a výrobce, od kterého kupujete. Když se totiž začne určitému produktu dařit a jde doslova „na dračku“, najde se spousta chytráků, kteří se na jeho popularitě chtějí přiživit, přitom ale nenabízejí opravdovou kvalitu.

Časopis dTest uveřejnil zajímavý článek o tom, jak nizozemská spotřebitelská organizace Consumentenbond odhalila problémy s velmi drahými medy. Kromě manukových medů se zaměřila na medy tymiánové i akáciové a zjistila, že jejich výrobci často uvádějí na obalech klamavé údaje. Manukový med vyráběný pro řetězec obchodů s bio potravinami a kosmetikou Melvita neobsahoval ani stopové množství manukového pylu. S manukou se tedy nepotkal ani vzdáleně a jednalo se o obyčejný květový med, ovšem za desetinásobnou cenu. V testu byl tento nejobyčejnější med zároveň nejdražším testovaným medem vůbec.

Základem zdraví je konzumace lokálních potravin

Manukový med je bezpochyby velmi účinný a dobrý (pokud se jedná o originál) a působí určitě jinak než evropské medy. V nektaru z keře manuky jsou totiž jiné antibakteriální látky než v našich medovicových či květových medech. Ovšem je otázkou, zda takové látky skutečně potřebujeme. Člověk se totiž po celou dobu svého vývoje stravoval především lokálními potravinami a odborníci na výživu stále doporučují stavět základy jídelníčku především na konzumaci místních potravin.

Třeba ovoce a zeleninu pěstovanou v našem regionu můžeme nakoupit na každém rohu za dostupnou cenu a zároveň máme jistotu čerstvosti. „Čo sa týka blahodarných účinkov na organizmus, podĺa môjho názoru môžeme manukový med pokojne vymeniť za slovenský,“ uvádí svá doporučení Ing. Juraj Majtán, PhD. z Laboratoře molekulární apidologie a apiterapie Slovenské akademie věd3. Pro naše podmínky bude zase platit med český. Zkrátka a dobře ten, který najdete nejblíž. Zároveň doporučujeme nakupovat od ověřených a poctivých včelařů, o kterých víte, že med nefalšují a nezpracovávají ho při vysoké teplotě.

Druhou otázkou konzumace medu od protinožců je celá ekonomičnost a ekologičnost takového stravování. Pokud má místní med prakticky podobné vlastnosti jako med manukový, nemá přece smysl dávat si do čaje med, který za vámi musel cestovat z druhého konce planety. Nákladný dovoz se mimo jiné musí promítnout i v jeho ceně. Nejen ekologové už často zmiňují, že jsme si zvykli konzumovat širokou škálu potravin, které pocházejí ze zahraničních zdrojů – ovšem ty k nám musejí cestovat stovky a tisíce kilometrů, dlouho čekat, než si je v obchodě koupíme, a logicky musejí stát i více peněz.

Náš tip

Včelař Milan Pleva pro běžnou konzumaci doporučuje květové medy a jemu osobně nejvíce chutná voňavý lipový med. Pro alergiky je podle něj vhodný med medovicový.
Odborníci také doporučují "do medu přidat pár kapek propolisové tinktury, která podpoří jeho antibakteriální vlastnosti"1.

Producenty zase trápí to, aby se po cestě potraviny nezkazily, a tak trhají banány, citrusy i další plodiny zelené a nechávají je dozrávat až při transportu. Nevyzrálé ovoce samozřejmě nemůže mít stejné množství prospěšných látek jako zralé. I proto mají dovážené citrony méně vitamínu C než vaše české jahody ze zahrádky. Med samozřejmě podobnou ztrátou či nedostatkem kvality trpět nemůže, ovšem princip neekologičnosti a neekonomičnosti se v něm odráží prakticky stejně. Navíc pokaždé, když vytahujete z kapsy peněženku, se zároveň rozhodujete, v jakém světě chcete žít a koho chcete svým chováním podpořit. Pokud chcete podpořit lokální ekonomiku, určitě je dobré nechat peníze ve vlastním regionu, tedy u včelaře ve vašem blízkém okolí.

Jak poznat dobrého včelaře?

Za dobrým včelařem se určitě nemusíte vypravit k protinožcům, ba naopak. Čím bližšího včelaře najdete, tím lépe. Včelky totiž sbírají pyl přibližně 2 až 3 kilometry od svých úlů – když se vám tedy poštěstí, možná si budete moci dát med vytvořený z pylu z vaší vlastní zahrádky. I kdybyste si zajeli o několik vesnic či měst dál, najít lokálního včelaře dává smysl – jeho včely totiž opylovávají oblast, ve které žijete, a jejich med bude logicky obsahovat pro vás prospěšné látky.

A jak si tedy vybrat dobrého včelaře? I když obecně včelařství nerozumíte a nemáte ani tušení, na co se vlastně ptát, určitě se ptejte hodně. Nebojte se ho zeptat, kde má včely, jak včelaří, jak dlouho to dělá apod. Většina včelařů určitě nevčelaří pro zisk, naopak mají ke včelám vztah a včelstvo se u nich mnohdy předává z generace na generaci. Dobrý včelař dělá svou práci s láskou a s ní vám o včelaření začne vyprávět. Vezme vás ke včelám, poví první poslední a dá ochutnat letošní med. V té chvíli budete už jistojistě vědět, že tady jste správně.


    1 KLÍMA, Z.: Terapeutické využití potencovaného medu při léčbe ran (přednáška v rámci Mezinárodní apiterapeutické konference v Kdyni); Kdyně, 28.-29.10.2017 Zpět

    2 Studii najdete ve sborníku: Medicínské využitie včelích produktov, Zborník z konferencie, Ústav zoológie SAV, 2015. ISBN 987-80-970326-7-8. Zpět

    3 Rozhovor s odborníkem najdete tady: Manukový, medovicový, kvetový? V kvalite medu sme vyspovedali odborníka Zpět


     

    Přečtěte si také:

    Kazí se vám zuby? Může za to cukr, nikoli med!

    Nedávno jsme narazili na klamavou zprávu, že med výrazně kazí zuby. Vědecké studie s tím ale nesouhlasí. Představíme vám hned tři z nich, které dokládají, že med narozdíl od cukru zuby nekazí, ale naopak pomáhá proti bakteriím, které za příčinou zubních kazů stojí.

    Medový mýtus: i mírné zahřátí med znehodnotí

    Taky vždycky čekáte, než vám čaj úplně vychladne, a pak ho medem sladíte téměř studený? Nebo vám připadá zbytečné přidávat do cukroví nebo perníku med, když se v troubě tak jako tak „znehodnotí“? A jak je to doopravdy?

    Jak si vyrobit dobroty naložené v medu

    Připravili jsme pro vás proto tipy na dobroty, které si do medu pro jeho ozvláštnění, ochucení i pro zdraví můžete naložit doma. Dozvíte se, jak si připravit šípky v medu i jak naložit do medu třeba česnek nebo bylinky.

    Všechny články z rubriky

    SkypeFacebookTwitter

    Mobil: 739 045 380
    Po-Pá: 7:00 - 15:00
    Email: obchod@pleva.cz