Moderní včelí úl Flow Hive stáčí med z kohoutku

Pokud sledujete svět včelaření už nějaký ten pátek, určitě jste zaznamenali obrovské mediální “haló” okolo vynálezu nového typu včelího úlu s názvem Flow Hive (česky „průtokový úl“). Pokud ne, stručně princip Flow Hive vysvětlím. V tomto článku chci také popsat svůj názor na tuto stále relativní novinku ve světě včelaření.

Co je to vlastně Flow Hive?

Flow Hive je relativně nový druh úlu, kde namísto tradičního medobraní pouze otočíte kličkou a med z úlu teče přímo do sklenice. Za tímto vynálezem stojí včelaři Stuart a jeho syn Ceder Andersonovi, kteří v roce 2015 spustili crowdfundingovou kampaň na Indiegogo (u nás takto funguje například Hithit nebo Startovač). Díky tomu, že se projekt stal virální na sociálních sítích (na YouTube získalo video přes 3 miliony shlédnutí), se jim podařilo vybrat rekordních 12,2 milionů dolarů za pouhé tři měsíce. Vynálezci z Austrálie přitom původně sháněli „pouhých“ 70 000 dolarů na vývoj a design prvních úlů. Následně pak produkt vyhrál celou řadu ocenění, mezi nimi i např. designové ocenění „Produkt roku 2016“. Podívejte se na originální video z kampaně:

Abychom byli přesní, jedná se o revynález – princip tohoto systému si nechal patentovat Juan Garriga Bizcarro už v roce 1939. Australští vynálezci postavili kampaň jen na hlavní výhodě úlu – medobraní téměř bez práce, kdy není nutné žádné speciální náčiní a zmenší se stres včel oproti tradičnímu medobraní. Z videa kampaně to vypadá, že včelky vůbec nevyrušíte, pomalu o tom ani neví. Tvůrcům rozumím, chtějí hlavně prodat svůj nový vynález, který opravdu samotné medobraní může usnadnit. Mně se tato trochu prvoplánová kampaň moc nelíbí, protože celá problematika okolo úlů a včel je mnohem složitější. A to se z jejich videa, které nadchlo miliony lidí, bohužel nedozvíte.

Klasické medobraní vs. Flow Hive

Ve videu ke kampani vynálezci nejen ukázali, jak funguje Flow Hive, ale i jak se obvykle postupuje při tradičním medobraní. Nejdříve se otevře včelí úl, zjistí se, zda je med již zralý pro vytáčení (pokud med zralý není, obsahuje moc vody a pak kvasí), vyndají se rámky s medem, včely se odeženou pomocí dýmáku a smetou, následně se v medometu pomocí odstředivé síly vytáčí med a poté se prázdné rámky vrátí do úlu. Ve Flow Hive úlu pouze pootočíte kličkou a teče med.

Flow Hive vs. tradiční medobraní, na fotografii v levé části: Honeyflow

Co však už video neukazuje je, že součástí Flow Hive medobraní, stejně jako toho tradičního, je také posouzení medových zásob a ponechání dostatečného množství pro potřeby včel, nebo jejich následné dokrmování.

Co na to včelaři?

Hned po uvedení vynálezu se objevily názory na velké zjednodušování nejen medobraní, ale i celého včelaření. Několik nejen amerických odborníků se ihned postavilo proti tomuto vynálezu. Například Andrew Cote, prezident asociace včelařů v New Yorku se vyjádřil, že je to celé drahý marketingový trik a opravdový včelař si Flow Hive nekoupí.

I jiní včelaři, kterým se toto řešení líbilo, měli problém s tím, jak Flow Hive včelaření zjednodušuje, že celé včelaření je daleko více práce, než jen otočení páčkou. Viceprezident americké včelařské federace Gene Brandi varoval před koupí Flow Hive, pokud je důvodem ke koupi pouze to, že je to moderní a jednoduché. Podle něj je daleko důležitější zájem a vášeň okolo včel, než se člověk rozhodne úl koupit a začít včelařit.

I když se může zdát, že medobraní a následné plné láhve mohou být pro včelaře vrchol celého včelaření, není to tak úplně pravda. Většina včelařů, které znám, se netěší celý rok na vytáčení, ale těší se na každou další návštěvu včel. Rádi se zajdou k úlům i jen tak podívat nebo zkontrolovat, jestli je vše v pořádku. Když dostanou žihadlo, nic si z toho nedělají, je to přece zdravé.

A mimochodem ano, znám i včelaře, kteří žádný med včelám neodebírají. Včelky jsou prostě jejich koníček! Včelař během roku dává pozor, co kvete a když prší, nebo jsou bouřky, i tehdy myslí na své   včely. Med není na včelaření to hlavní. Hlavní je láska, partnerství, učení se, vztah. Sledování včel, starost o jejich zdraví, hlídání mladušek, hledání královny a pozorování toho, kolik zásob vzniká.

Je to opravdu tak jednoduché a revoluční?

O úl je samozřejmě stále potřeba se starat a včely bedlivě sledovat, snažit se pochopit jejich potřeby a zejména dbát o celkovou sílu a zdraví včelstva. Vynálezci tohle ve videu vůbec neřešili, ale celou kampaň založili na jednoduchosti, ze které může snadno vyplynout, že si úl může pořídit úplně každý. Neřeší vzdělání, ani celou problematiku chovu včel. Celé včelaření zjednodušili do medobraní. To může být důvodem převážně nepřívětivých reakcí. Ale ono propagační video je jen upoutávkou na produkt, který zjednodušuje medobraní, ne celé včelaření. Sami vynálezci jsou včelaři, kteří ke včelaření přistupují zodpovědně a s tím i produkt dále nabízejí.

Flow Hive zjednodušuje medobraní, ale péče o včely zůstává, i zde probíhají kontroly včelstva, foto: Honeyflow

Se včelařením bude složité začínat vždy, protože med je vlastně jen takovou třešničkou na dortu. Hlavní je včelám porozumět a dobře se o ně postarat, jinak včelař nebude mít úspěch ani s Flow Hive, ani s tradičním úlem. Flow Hive možná usnadňuje vytáčení medu, nikoliv přežití včel a péči o jejich zdraví. Respekt, trpělivost, pozornost a zodpovědnost k přírodě a zejména ke včelám, to vše zahrnuje včelaření.

Včelaření, ať už ve Flow Hive, nebo v klasickém úlu, tak ve skutečnosti znamená mnoho chození ke včelám, jejich prohlížení a studování. Je stále nutné sledovat, jestli včelstvo nenapadl roztoč nebo jiná choroba, kontrolovat, jestli mají včely zdroj vody, dostatek potravy, včelař vkládá rámky, tvoří oddělky (nová včelstva), chrání před predátory. Na druhou stranu může také o včelstva přicházet kvůli dlouhým zimám, pesticidům, apod. Skutečné zjednodušení Flow Hive tak nastává pouze v případě samotného odebírání medu.

A co na to včely?

Vynálezci uvádí, že je systém pro včelstvo méně stresující, jelikož se nemusí vyndávat rámky a včely tak mají více klidu, jsou méně vystresované. Včely je ale stále nutné průběžně kontrolovat. Klasický úl, ale ani Flow Hive tak nejsou vhodné pro lidi, kteří se bojí včel nebo kteří chtějí med bez práce. V obou případech se jedná o včelaření, a to je především o včelkách samotných než jen o požitku z medu. Jestli tedy někdo uvažuje o včelaření, měl by se nejdříve vzdělávat o včelách. Jak se dostává med od včel do naší sklenice, by mne napadlo asi jako až ta poslední věc, kterou před zahájením včelaření zjišťovat.

Jako negativum včelího úlu Flow Hive přímo pro včely osobně vidím to, že vnitřní úl je z plastu, i když je dokola obložený dřevem. Včelky plní plastové buňky nektarem a dělají voskové zátky (víčkují) jako obvykle. Když chceme med z úlu vytočit, otočíme kličkou. Plastové buňky se tak rozdělí a med mezi buňkami vyteče. Po odtečení medu se buňky navrátí do původní polohy.

Fungování plastového Flow rámku, zdroj: Honeyflow

Systém je to chytrý, ale včely nemají rády plast, nepotřebují ho, neznají ho a v jejich přirozeném prostředí nemá co dělat. Proto mají vosk, který si samy vytváří ve svých žlázách. Ve včelím vosku včely skladují své jídlo (nektar a pyl) a také do něj ubytují svoje děti. Vosk mění teplotu, jak včelky potřebují. Vosk je jejich prvotní obrana proti patogenům. O plastu se v tomto článku rozepisovat nebudu, jen jsem přesvědčen, že do úlu nepatří a z dlouhodobého hlediska včelám určitě neprospívá.

Možná se může zdát, že je plástev z vosku jen skladovací prostor pro náš med, ale ve včelím úlu má hned několik funkcí. Plástev ze včelího vosku má tloušťku 0,07 mm a skládá se z více než 300 různých chemických látek. Včelí vosk mimo jiné do sebe dokáže absorbovat toxiny z léčiv apod. (proto se také používá pro výrobu ušních a tělových svící). Frekvence včelího plástu je 230 - 270 Hz, je totožná s vibrací včelek a tím pádem slouží jako informační dálnice mezi včelami i když jsou na opačné straně této plástve.

Vosková plástev plná medu

Flowhive místo včelího vosku pracuje s plastem, včelky dokáží rozeznat rozdíly ve složení včelího vosku, ale ne plastu. Na druhou stranu někteří včelaři prý tyto plastové kousky ovoskovávají, aby zmírnili negativní postoj včel k těmto plastům. Ovšem i v případě klasických úlu bohužel někteří včelaři, kteří chtějí ušetřit, používají plastové rámky.

Srovnání Flow Hive a klasického včelaření v kostce:

Objektivním rozdílem Flow Hive oproti tradičnímu včelaření je také cena úlu. Zatímco u Flow Hive se cena pohybuje od 500 do 750 USD (cca 11.200 - 17.000 Kč), u tradičního úlu je to cca 3.000 - 5.000 Kč Kč. Bohužel díky vyšším cenám si někteří včelaři pořizují nepravé Flow Hive z Číny, kde lze díky podstatně nižší ceně navíc pochybovat o nezávadnosti použitých materiálů.

Tak je to dobré, nebo ne?

Ať už s Flow Hive souhlasíte, líbí se vám možnost ušetřit čas při stáčení medu nebo se včelaření věnovat bez tradičního medobraní, nebo u vás naopak negativa převládají nad pozitivy, názor si určitě musíte udělat sami.

Podle mého názoru je v poslední době včelaření „in“ a to mě samozřejmě těší. Se včelařením tak ale můžou začínat někdy možná zbrkle lidé, kteří vidí jen výsledek z marketingové kampaně, a ne samotnou péči, nepřistupují ke včelaření s láskou ke včelám, přírodě a prostě se nedozví co vše je potřeba. A věřte, že včelstvo s nezodpovědným včelařem pravděpodobně víc jak jednu zimu nepřežije v žádném úlu.

Jestli však jednodušší možnost stáčení medu přiláká zodpovědné včelaře se skutečným zájmem o včely a jejich prospěch a s chutí učit se, kteří rozšíří naše řady, budu moc rád! Před samotným rozhodnutím, jestli včelařit, by primárně měla přijít touha poznávat včelky a pomáhat jim, ne jen pouze lačnost po medu. Zda si Flow Hive úspěšně najde své místo ve včelařství ukáže čas. Ale určitě je špatné celý vynález odsoudit jen proto, že je to něco nového. Včelaři by se měli posuzovat podle přístupu, ne podle toho, jakou technologii používají. Přiznejme si, každý včelař byl jednou v začátcích, učil se a hledal možnosti.