0 Kč(0 ks)
Zpět

Potřebují včely inteligentní domácnost?

Potřebují včely inteligentní domácnost?

14. 05. 2020

Ve včelaření nejsem ani zastáncem moderních technologií s čidly a měřidly v úlu, ani člověk, který by do puntíku dělal všechno přesně tak, jak se před desítkami let naučil. Dbám především na včely, hledím si toho, aby byly spokojené, svobodné a chované v co nejpřirozenějších podmínkách. Zajímám se o novinky, rád i ledacos vyzkouším, ale řídím se především zdravým rozumem a láskou ke včelám.

Úl plný technologií není pro včely přirozená cesta

Setkávám se s řadou včelařů, kteří se zamýšlejí nad tím, jak včelám co nejlépe pomoci. Vnímají, že hmyzu během posledních několika let ubylo o 25 % a že se mu daří stále hůř. Mají velkou chuť s tím něco udělat a do hloubky přemýšlejí o tom, jak včelám pomoci. A často se obrátí k technologiím – do úlu instalují měřidla, váhy, kamery, mobily a další technologie. Myslí to určitě dobře a chtějí o včelách vědět co nejvíc, nicméně jsem přesvědčen o tom, že nevolí zrovna tu nejvhodnější cestu. Pro včely nic z toho není přirozené. Žádná z technologií totiž ve skutečnosti nepomáhá včelám, ale spíše poskytuje informace včelaři.

Chytrá domácnost pro člověka, přirozená domácnost pro včelu

I naše domácnosti prostupují technologie více a více. Řada z vás se možná počítá k zastáncům tzv. chytrých domácností vybavených internetem, kamerami, mikrofony, čidly teploty i vlhkosti vzduchu. V inteligentní domácnosti můžete z gauče sledovat, jak si kocour dává granule v dílně, mít dokonalý přehled o energetické spotřebě jednotlivých místností a nastavit si teplotu tak, že při vašem příchodu z práce bude dům krásně vyhřátý. Pokud technologie milujete a máte pocit, že naše životy jen a jen vylepšují, možná pro vás bude náročnější pochopit, že včely žijí úplně jinak než my.

A včelaření není o tom, že se na jejich činnost v úlu budete dívat na počítači z vlastní pracovny, ale o bytí se včelami, úctě k nim a jejich pozorování zblízka. Včelař by se měl naučit poslouchat jejich bzukot, vnímat jejich energii a dýchat stejný vzduch jako včely. K nejkrásnějším činnostem včelaře přece patří pozorování cvrkotu na česně a vjemy z přírody v okolí úlu jsou daleko důležitější než sledování včel různými přístroji nebo neustálé otevírání úlu.

Kromě zavádění nejrůznějších technologií do úlů se však najde i řada dalších včelařských omylů, na které bych rád upozornil. Některé z nich jsem dokonce léta dělával sám v domnění, že je to správná cesta. Není.

Včely potřebují svůj klid a prostor

Včelám je – ostatně stejně jako lidem – příjemně v prostředí, které dobře znají, orientují se v něm a přesně vědí, co se děje. I proto je pro ně nepříjemné, když jim včelaři často „lezou“ do úlu, ruší je a přehazují jim rámky. Když jsem se učil včelaření, tak se právě takovýto přístup prosazoval a já jsem dlouhá léta ke včelám nakukoval častěji, než bych musel. Dnes už jsem moudřejší a vím, že včely si potřebují žít vlastním tempem a já jim musím dopřát čas k odpočinku i k práci. Kdybych jim v úlu přeházel všechny rámky, musely by se znovu složitě zorientovat a ve svém úlu by se necítily jako doma.

Dřevo je dřevo, s plastem opatrně

Levný plast postupně nahradil sklo a dřevo v tolika oblastech, že mě ani nepřekvapilo, když došlo i na plastové úly. Ty včelám ale příliš nesvědčí. Plast má totiž úplně jiné resonanční vlastnosti než dřevo a včelky v plastových úlech ztrácejí přirozenou schopnost se domlouvat. I když se vám úly zdají na první pohled velmi pěkné a jsou za rozumný peníz, určitě bych vás od nich chtěl odradit. Narušují přirozenou schopnost komunikace včel a berou jim jejich volnost. Kromě plastových úlů existují i plastové rámky, ovšem ani ty bych vzhledem k nepřirozenosti materiálu pro včely nedoporučoval.

Krása přirozeného stárnutí dřeva

Pokud uvažujete o plastových úlech především z praktických účelů, protože se vám nechce věnovat dřevu dostatek péče, možná byste si měli přečíst něco o filozofii wabi-sabi. Tradiční japonská filozofie vyzdvihuje přirozené stárnutí přírody a odcházení oslavuje stejně jako zrození. Naší evropské mentalitě ne příliš blízká filozofie nevidí za úmrtím ztrátu a nevnímá proces stárnutí jako slabost.

Stárnutí je totiž nejpřirozenější vlastností věcí, proto bychom neměli nutně renovovat dřevo neustálými nátěry, ale nechat ho přirozeně stárnout a odcházet. Modřínový plot nádherně zešedne, kovová lavička přirozeně koroduje a nátěr úlu po dědovi se už vnukovi oprýská a ponese určitou patinu. Pokud přestanete vnímat stárnutí materiálu jako nepřijatelný nepořádek, možná si začnete uvědomovat celistvost, kterou uzavřený kruh života přináší, všimnete si i věcí, kolem kterých jste dříve jenom procházeli, a budete daleko bdělejší vůči změnám v zahradě, kolem úlu i včel. Sledování proměnlivosti a každodenních překvapení, které vám včely, příroda i vaše zahrada přichystají, může patřit k velmi cenným včelařským zážitkům, proto by byla škoda zabývat se neustále renovacemi dřevěných úlů nebo je z praktických důvodů měnit za plastové.

Nedoporučuji odebírat včelám velké množství medu

Včelař by měl mít rád především včely, nejen med. Pokud bude přemýšlet o jejich dlouhodobé prosperitě a vitalitě, neměl by jim odebírat velké množství medu a nahrazovat ho cukrem. Med má stejně skvělé vlastnosti pro nás i pro včely. Díky energii z medu budou v zimě lépe bojovat s nemocemi, získají vitalitu a včelstvo bude nádherně prosperovat. Nic takového jim cukerný roztok nezajistí. Sice přežijí, ale řada důležitých látek jim bude chybět. Správný včelař myslí nejen na své zdraví, ale také na dlouhodobou prosperitu a zdraví svého včelstva.

Existují dokonce i moderní úly, ve kterých může včelař včelkám přerušit možnost přístupu k medu, aby si jej mohl vytočit bez nutnosti setkání se včelami. Přerušení přístupu k vlastním zásobám potravy musí být pro včely opravdu velmi stresující.

Náš tip

Biomed neexistuje

Pokud vám nějaký včelař nabízí biomed, zvažte, jestli je to opravdu dobá volba. V našich podmínkách biomed vyrábět nelze. Včelky totiž nepoletují jenom na zahradě včelaře, jejich akční rádius čítá asi 5 kilometrů, ovšem u vitálního včelstva může být vzdálenost až dvojnásobná. Včelky tedy sbírají nektar na tisíci hektarech – takové území pravděpodobně nemá žádný včelař pod kontrolou. Navíc není možné, aby mohl včelař jistě říci, že sbíraný nektar není kontaminován znečišťujícími látkami z hospodářské činnosti místních obyvatel, ale i obyvatel ze vzdálenějších koutů planety.

Jedná se o zplodiny z výrobních provozů, hospodářské činnosti založené na chemickém hnojení a postřicích, dopravních prostředků a řady znečišťujících zdrojů. Bohužel, postřiky se používají i v lesích a na zahrádkách. V českých luzích a hájích tedy biomed nehledejte. V našem starším článku si můžete přečíst více o tom, proč biomed u nás není možné vyrobit. I přesto ale doporučujeme vyhledávat med od českého včelaře, obsahuje ten nejlepší koktejl látek složený z pylu a nektaru z místní přírody.

Respektujme zákony přírody

V přírodě vždy platil základní zákon přežití, podle kterého přežijí ti nejsilnější a nejzdravější jedinci. Podle mě je to tak správné a včelař by měl počítat s tím, že některé z jeho včelstev nemusí zimu přežít.

Bohužel se dnes snažíme včelstva chovat poněkud nepřirozenou cestou a neustále je léčit. Já se snažím chovat taková včelstva, která se bez přípravků na tlumení nemocí obejdou nebo na nich nejsou zcela existenčně závislá. Sice těmto přípravkům říkáme „léky“, ale ve skutečnosti jimi včely účinně neléčíme, ale nemoci jenom tlumíme. Nikdy tak nezjistíme, jak vitální je včelstvo doopravdy a jak se dokáže vypořádat s běžnými podmínkami bez naší pomoci.

Pokud se navíc podíváme zpět do světa lidí, zjistíme, že se často zbytečnými léčbami oslabují naše vlastní schopnosti se uzdravovat a nemocem odolávat. Například antibiotika byla před několika desítkami let úžasným vynálezem, díky jejich zneužívání se od nich dnes stále více upouští. Koneckonců nezapomínejme, že neustálým léčením zocelujeme také parazity, kteří se s lékem musí naučit poprat. Zákonitosti fungování přírody, jejíž jsme my lidé součástí, zkrátka platí všude.

Ne každý trend je podle mě cool

Mezi hipstery a kavárenskými povaleči došlo už i na včelaření. I když mám obě skupiny docela rád, myslím si, že včelaření pro někoho, koho nebaví se o včelách učit, není to pravé ořechové. Nejdůležitějí je pomoci včelám tím, že vysadíme květiny, aby měly dostatek pastvy, nebo postavíme hmyzí hotel.

A dovolím si ještě jednu poznámku: Včelaření je nádherná, ale i náročná disciplína a zodpovědnost. Moc oceňuji všechny laiky, kteří se do něj chtějí pustit, a rozhodně je nechci odrazovat, ale vždy by bylo dobré najít si zkušeného včelaře, od kterého se můžete učit a který vám předá své zkušenosti.

Co tedy včely opravdu potřebují?

Kniha Zahrada pro včely, pleva

Včelám dlouhodobě chybí dostatek druhově bohaté pastvy, proto jim paradoxně nejvíce pomůže to, když vysadíte květiny a rostliny všude, kam jen můžete. Rády si zaletí na stromy, keře, jarní cibuloviny, trvalky i řadu podzimních kvetoucích rostlin. Začít můžete u květin v okenních truhlících a skončit u celé zahrady koncipované pro včely a motýly. K základní orientaci vám velmi dobře poslouží například kniha Zahrada pro včely.

Kromě výsadby květin včelkám pomůžete i tím, že přestanete používat pesticidy a chemii na zahrádkách. Bylo by samozřejmě daleko účinnější, kdyby se tímto způsobem chovaly i velké zemědělské firmy, ale ty se k ekologickým krokům přesvědčují jen velmi těžko. Kdyby ovšem přestali pesticidy používat všichni zahrádkáři, to by byla úžasná pastva pro včely.

Udělat toho můžete ovšem daleko více:

● místo anglického trávníku zasít květnatou louku,

● zahradu sekat dvakrát za sezonu,

● omezit zahradní osvětlení na minimum,

● postavit včelkám samotářkám hmyzí hotel,

● umístit na zahradu zdroj vody – pítko

● zamyslet se nad tím, koho podporujete svými penězi

● a především kupovat český med od místního včelaře – a podpořit tak někoho, kdo se včelkám věnuje s láskou a dlouhodobě.

Kamery a chytré technologie v úlech nebo nezničitelné plastové úly – všechno to sice vypadá velice prospěšně a hodnotně pro včely, ovšem bohužel jim to často nepomáhá tolik jako úplně obyčejné činnosti, například výsadba květin nebo zrušení anglického trávníku. Technologie jsou skvělé v tom, že usnadňují život lidem, umožňují nám spojení s blízkými, kteří jsou tisíce kilometrů vzdáleni, a jsou pro nás studnicí mnoha informací. Včely ovšem nic takového nepotřebují, chtějí klid, dostatek pastvy, pevné spojení s přírodou a včelaře, který je dovede trpělivě pozorovat, učí se jim porozumět a zachází s nimi s respektem.

Milan Pleva majitel rodinné firmy - o autorovi článku

Od mládí jsou jeho koníčkem včelky, z koníčka se později stalo podnikání. Zajišťuje chod firmy, aby vše fungovalo jak má. Každý nápad umí realizovat. Velmi ho baví vyrábět omezené série různých druhů medovin a zkoušet nové postupy při výrobě medoviny. Když má trochu času, hned je u včel.

Přečtěte si také:

Situace českého zemědělství, aneb proč a jak pomoci hmyzu

Na první pohled možná mezi zemědělstvím a hmyzem jen těžko hledáme nějaké pojítko. Jenže když skutečně vyrazíte do „přírody“, spatříte lesy po zásahu kůrovců (a člověka), lány monokulturních plodin a vzpomenete si na zvířata a hmyz, možná vás napadne – kde vlastně žijí? Co jedí? Je tu někde vůbec něco jiného?

Včelař o biomedu: „Nelžeme sami sobě, ani ostatním“

„Nenalhávejme si, že lze v našich pod­mínkách vyrábět biomed,“ říká včelař. Důvody jsou prosté...

Přírodní kvetoucí zahrada - oáza plná života

Před časem jsme vám psali o tom, jak jsme v Potštejně zaseli rozkvetlou louku, i proč vaší zahradě prospěje, když nebudete každý týden sekat trávník. Dnes vám poradíme, jak ji osadit a zútulnit tak, aby v ní bylo dobře vám i všem jejím obyvatelům.

Všechny články z rubriky

SkypeFacebookTwitter

Mobil: 739 045 380
Po-Pá: 7:00 - 15:00
Email: obchod@pleva.cz