0 Kč(0 ks)
Zpět

Přírodní kvetoucí zahrada - oáza plná života

Přírodní kvetoucí zahrada - oáza plná života

23. 07. 2019

Před časem jsme vám psali o tom, jak jsme v Potštejně zaseli rozkvetlou louku, i proč vaší zahradě prospěje, když nebudete každý týden sekat trávník. Dnes vám ukážeme, jak se na vaši zahradu podívat očima jejího návštěvníka. Poradíme vám, jak ji osadit a zútulnit tak, aby v ní bylo dobře vám i všem jejím obyvatelům.

Kousek rozkvetlé louky si můžete užívat i v přírodní květnaté zahradě

Kvetoucí louka představuje místo, které necháváte volně růst – ať už ho zoráte a zasejete skutečnou louku, nebo si pár let počkáte, než se na něm přirozeně obnoví původní vegetace a budete se kochat zvonky a vlčími máky. Rozkvetlá louka rozhodně nepřipomíná zpustošenou oblast, kde nebyla ruka člověka vidět už hodně dlouho – naopak, můžete si v ní vysekat cestičku, posadit se na lavičku a relaxovat na dece. Při návratu k přirozenému prostředí možná zjistíte, že se v květnaté louce změní skladba rostlin, navštíví vás mnoho nových živočišných druhů a vaše louka začne žít. Možná ale nemáte možnost hned sít obrovskou louku, ale chcete něco podobného zažívat ve své zahradě. Samozřejmě si můžete vytvořit i přírodní kvetoucí zahradu.

Náš tip

Jak se seje louka?

Pořizovací náklady na přírodní louku mohou být o něco vyšší než na klasický anglický trávník. Půdu bude určitě nutné připravit, tedy poorat a nebo porýt a zasít. Semena rozhodíte ručně nařídko a zahrabete asi 0,5 cm zeminy. Určitě se vyplatí věnovat pozornost pořízení vhodného osiva. Zajímejte se především o semena květin, které obsahuje, a zamyslete se nad tím, zda jsou tyto rostliny ve vaší lokalitě původní a budou dobře prospívat. Sáhnout můžete například také po trvalkách lákajících včely, motýly a luční kobylky.

Zahradu děláte pro sebe, ne pro sousedy

V posledních letech pomalu odzvonila doba, kdy se na zahradách objevují anglické trávníky, nízké jehličnaté dřeviny jsou ze všech stran obsypány mulčem a každá rostlina obklopena metrem mulčovací textilie.

České zahrady začínají zase kvést, bujně růst a dělat radost svým majitelům. Velkou měrou k tomu přispěl svým pořadem Ferdinandovy zahrady i známý zahradní architekt Ferdinand Leffler, který si posvítil na rekonstrukce a obnovy řady menších i větších českých zahrad a spousta lidí u televizních obrazovek najednou viděla, že to jde. Architekt se zaměřuje na zahrady vytvořené pro člověka, pro jeho relaxaci nebo jenom pro příjemný výhled z okna.

A téměř v každé ze zahrad svého pořadu zasel či vytvořil květnatou loučku. Umisťuje ji prakticky spíše do zadní části pozemku, nikoli rovnou pod okna, protože pravdou je, že ne každý rok vykvete přesně podle představ svých majitelů a v prvních letech po osetí se bude takový prostor spíše hledat. Od jednoho místečka s květnatou loukou je už jenom krok k trošku jinému přemýšlení o zahradě – řada architektových klientů se ráda posadí uprostřed zahrady na příjemnou lavici, vysadí pořádné stromové patro, které přinese přírodě i člověku kýžený stín, nebojí se původních druhů keřů a hustých palouků trvalek. A každý z těchto detailů udělá pro tvory v trávě i člověka opravdu hodně.

Náš tip

Koncept kvetoucí zahrady nemusí nutně znamenat, že si do zahrady nepořídíte bazén, vířivku, trampolínu nebo dětskou prolézačku. Ba naopak. Tyto záležitosti se nijak nevylučují, naopak se harmonicky doplňují a obojí můžete ve své přírodní zahradě kombinovat přesně tak, jak vám to bude vyhovovat.

Jak sladit hranice pozemku s přírodní zahradou?

Chcete-li se vyhnout tradičnímu thujovému řešení živého plotu, ale zároveň si u pletí jahod nechcete povídat se sousedem, můžete živý plot vyřešit prostřednictvím habrů nebo ptačího zobu. Obě rostliny nádherně nahoustnou a jsou poměrně nepropustné. Pokud nepotřebujete takové soukromí, můžete vysadit i plot z planých šípků, přes ten se zlodějům určitě moc chtít nebude. Dobrou variantu lze okouknout i od našich rakouských sousedů. Ti hranice pozemku často neřeší tradičním plotem, ale nahrnou na ně vysokou navážku zeminy (ideálně skutečně do samotné výše běžného plotu) a tu osadí vrchním stromovo-keřovým patrem a nízkým trvalkovým patrem. Nemusejí se tak dívat do moderních betonových plotů, ale do krásného, zeleného a rozkvetlého.

Listnaté dřeviny – nutný základ každé kvetoucí zahrady

Možná vám bude připadat zvláštní, proč začínáme u listnáčů, když se květnatá zahrada už ze své podstaty týká především květů. Dřeviny ovšem tvoří nejvyšší patro zahrady, které je nutné pro základ každé kompozice – bez nich by celá zahrada působila smutně a neutěšeně a v zimě by byla poměrně prázdná.

Náš tip

Zahrada bez stromů nebo vyšších keřů bude vždy hodně otevřená pohledům sousedů a nenajdete v ní tolik potřebné soukromí. Podobnou úlohu jako stromy mohou hrát i porostlé altány nebo oblouky s popínavkami.

Listnáče navíc rostou poměrně pomalu, proto byste při obnově své zahrady měli začít právě jejich výsadbou. I když vás možná láká mít majestátní dub, buk nebo javor, vybrat si můžete i daleko skromněji. Například vícekmenné břízy nebo poměrně rychle rostoucí jasany představují skvělou variantu pro všechny, kteří právě postavili dům, ale nechtějí žít na rozpálené placce bez vegetace. Pro výběr dřevin obecně platí stejné pravidlo jako pro kombinování rostlin: Nedělejte si z vlastní zahrádky botanickou zahradu. Daleko lepší než dub, buk, lípa, javor a bříza vedle sebe je třeba skupinka pěti bříz nebo šesti dubů.

Trend bezúdržbových zahrad s sebou přinesl i velkou oblibu jehličnanů, ty jsou ovšem celoročně narozdíl od listnáčů poměrně fádní a nudné. Atraktivní zahrada by proto měla stavět na listnatých dřevinách (a to jak stromech, tak keřích), které budou také největším zdrojem proměny v čase. Při vysazování nové přírodní zahrady nebo revizi či revitalizaci staré byste měli poměr jehličnanů a listnáčů držet zhruba v rozsahu 1:3. Na jeden cypřiš připadají alespoň tři akáty.

Květiny kvetoucí zahrady

Rozkvetlá zahrada si může kvést a růst sama bez vašeho přičinění, nebo může být taky pořádně náročná na údržbu, anebo se pohybovat někde na škále uprostřed. Náročnost údržby květnaté zahrady se odvíjí především od typu rostlin, které na ni vysadíte. Některé nevyžadují téměř žádnou zálivku ani běžné hnojení.

Asi nejnáročnější variantu představují letničky, které nemůžete nechat přeschnout a zároveň vyžadují častější hnojení. U některých druhů letniček odstraňujete i květy a ošetřujete je pravidelně také proti škůdcům. U cibulovin, dvouletek a trvalek, které se vysazují už koncem září, se tolik nenaběháte. Konkrétní rostliny tedy volte především podle svého vztahu k zahradnickým pracím a reálným časovým možnostem. Při osazení konkrétních míst kvetoucí zahrady se inspirujte především přírodou a vnímejte to, jak sází v lese či na louce ona. Od každé rostliny zakupte více druhů a rozmístěte je na záhon blízko sebe. Opět to nepřehánějte s četností druhů, ale spíše pěkně a účelně zkombinujte záhony tak, aby na nich stále něco kvetlo.

Náš tip

Udělejte si na zahradě inventuru. Takový letní úklid, který předchází podzimnímu sázení. Sesaďte k sobě rostliny do větších stejnorodých skupin, které čítají minimálně tři až pět stejných kusů. Když tímto způsobem upravíte trvalky a nižší keře, najednou uvidíte podstatný rozdíl a velmi dobře se vám budou plánovat další kroky.

Co květnaté zahradě prospívá?

Květnatá zahrada ocení, když tentokrát necháte mulčovací textilii v zahradnictví a vyzkoušíte to bez ní. Pod její vrstvou se totiž trvalky dusí a nemohou se dobře rozmnožovat. Užiteční živočichové žijící v půdě pod textilií strádají a z živého kousku zahrady se pomalu stává vylidněný (totiž vyhmyzený) ostrov. Ani žížaly pod textilií nedovedou odvést svou práci dobře, rostliny tak začnou zahnívat, neodpaří se přebytečná voda a ve výsledku se nebude dařit ani těm trvalkám, které jste pracně zasadili. Přírodní zahrady tedy určitě mulč nepotřebují.

Najděte pro květiny v přírodní zahradě to správné místo

Každá zahrada potřebuje svůj čas a možná se vám nepovede všechna místa osadit na první dobrou. Stanoviště vždy volte tak, aby vyhovovalo tomu, co rostlina potřebuje – některá uvítá stinné stanoviště, jiná si ráda lebedí na slunci. Pozor si dávejte také na vlhkost a stín. Zatímco v zadní části zahrady určitě uvítáte košatou třešeň nebo smrk, přímo před kuchyňským oknem by vám naopak kradl světlo a teplo. Zkuste se na svou zahradu podívat čerstvýma očima návštěvníka a znovu a znovu ji objevovat. I zkušenému zahradníkovi se může stát, že některé rostliny „oběhnou“ zahradu hned několikrát, než pro ně najde to „správné“ místo.

Náš tip

Kompostujte

Když už máte krásnou a přírodní květnatou zahradu, využijte všech zbytků k její obnově a kompostujte. Spadané listí, ostříhané větve ze stromů, všechny rostlinné zbytky z kuchyně i odumřelé části zeleniny a trvalek – všechno tohle vytvoří skvělý vstupní materiál pro hnojení vaší přírodní zahrady. Moderní kompostér můžete navíc ze všech stran osadit keři, takže si ho nikdo ani nevšimne.

Posezení v srdci zahrady

Při tvorbě rozkvetlé zahrady určitě nemyslete na to, jak se bude líbit sousedkám či kolemjdoucím – tentokrát myslete jen a jen na sebe. Abyste mohli ve své zahradě žít a odpočívat, vytvořte si v ní své vlastní zašívárny. Ohniště s posezením. Houpací síť mezi stromy. Dřevěnou či kovovou lavici pod stromem. Na zahradu se přeci nemusíte jenom dívat přes francouzská okna, ale naopak se do ní posadit a prodýchávat její krásu přímo tam. Budujete si v ní přece nejen místo k práci, ale také místo k odpočinku. Kvetoucí zahrada vás z každého místa překvapí zcela jinými zátišími a dynamikou. Tak se nechte okouzlit tím, co máte doma.

Pssst, každá zahrada potřebuje tajemství

Ať už je to klukovská zahrada od Jiřího Trnky nebo ta moderní od Pavla Čecha, každá správná zahrada vždy potřebovala své tajemství. A k přírodní kvetoucí zahradě patří taky. Až se budete příště procházet lednicko-valtickým areálem, všimněte si toho, že jednotlivá místa od sebe nejsou vzdálená desítky kilometrů, ale přesto to tak vypadá. Kouzlo takové zahrady s tajemstvím spočívá v tom, že ji nikdy nevidíte celou. Abyste ji poznali, musíte do ní vstupovat hlouběji a hlouběji. Takového dojmu se dá docílit i na docela malé ploše – pomohou vám klikaté pěšiny nebo volné nesekané úseky, které si vyhradíte pro květnatou louku nebo bujnou vegetaci. Překvapivě opticky přírodní zahradu zvětší a přinesou do ní pocit tajemna a objevování.

Nákup a výběr rostlin

Vzpomínáte si na svůj poslední neplánovaný nákup? Místo kalhot jste si přinesli tři trička a sako nebo nový mobil? A překvapivě podobně to funguje i v zahradnictví, do kterého se jdete „jen tak kouknout“. Většinou si vyberete přesně ty rostliny, které jsou zrovna nakvetlé a vypadají nejlépe. Ovšem tímto způsobem zahradu osazujete bez systematického plánu a výsledek je značně nejistý.

Stačí zalistovat knihami, progooglit trvalky a keře a hned se můžete do téhož zahradnictví vypravit pro konkrétní druhy. Třeba nebudou zrovna v tak zářivém rozpuku, ale další desítky let udělají na zahradě přesně takovou parádu, jakou potřebujete.

Druhou otázkou spjatou s tvorbou rozkvetlé zahrady je pořizovací cena rostlin. Pokud se například chystáte kupovat vzrostlé stromy, může se jejich cena pohybovat v řádech tisíců i desetitisíců. Zkušení architekti a zahradníci radí, abyste neslevovali ze svých požadavků a nenahrazovali vybrané rostliny jinými a levnějšími. Velmi vhodnou variantu představuje pozvolné osazení zahrady. Každý rok si pořiďte přesně tolik rostlin, kolik váš rodinný rozpočet bez problémů unese, a za pár let budete mít vše, po čem jste toužili. Na některé dobré věci se zkrátka vyplatí počkat.

Náš tip

Pokud chcete na své přírodní zahradě ubytovat vzácné hmyzí hosty, inspirujte se našimi hmyzími hotely v potštejnské louce.

Součástí rozkvetlé zahrady může být i řada jedlých pochutin. Rybíz, josta, kustovnice, maliny, ostružiny, jahody. Takové keře bez problémů zapracujete do jakékoli výsadby a jejich údržba vás nebude stát mnoho práce. A třeba přijdete zahradničení na chuť a časem z vás bude zahradník s plnými košíky plodů.

Rozkvetlou zahradu zaléváte šetrně a rozumně

Nakrátko střižený anglický trávník představuje pro naši krajinu i uvažování velkou pohromu. Pro naše klimatické podmínky je zcela nevhodný, protože na 1 m2 spotřebuje za rok neuvěřitelných 300 až 400 litrů vody. Oproti tomu přírodní zahrady v sobě díky stínu stromového a keřového patra udrží spoustu vláhy a zalévat budete jenom konkrétní stromy, keře nebo užitkovou zahradu. Květnatá zahrada vás nezklame, ani když odjedete na týden na dovolenou – po návratu vás nebude čekat zežloutlá a suchá tráva, ale spousta živého a bujnějšího porostu.

S anglickým trávníkem je kromě zalévání celá kupa starostí – pravidelné sekání, vysoká spotřeba vody, elektřiny a benzínu, ale především vašeho času, který můžete věnovat posezení v kvetoucí zahradě u kávy. I rozkvetlou zahradu však můžete s anglickým trávníkem kombinovat. My v Potštejně máme kousek pečlivě sekaného trávníku přímo před firmou a s nadsázkou vždycky říkáme, že ne každý k nám jezdí v holínkách, aby se hned při příchodu do firmy brodil kopřivami. Rozhodně je to praktičtější, stejně jako kolem dětského pískoviště, houpaček nebo ohniště. Zbytek zahrady už ovšem nakrátko střižený být nemusí.

Náš tip

Zhasnout, prosím!

Živočichové, kteří vaši zahradu poctili svou návštěvou, určitě nepřivítají celonoční svícení. Země fungovala miliony let na principu střídání dne a noci a tento přirozený koloběh bývá nyní narušen uměle přidávaným světlem, které má negativní vliv na přírodu i člověka. Odborníci hovoří o tzv. světelném znečištění, při němž jsou můry a noční hmyz lákáni na světla lamp. Létání kolem světel zabere spoustu času, během kterého si nemohou shánět potravu, pářit se a migrovat. Celonočně zapnutá světla ruší také ptáky, kteří v noci migrují, a matou taky mozek člověka, který se dostane do hlubších fází spánku zbytečně pozdě a ráno se probudí celý rozlámaný. Věc je tedy zřejmá: přírodní kvetoucí zahrada v noci spí a má zhasnuto.

Budeme moc rádi, když vás alespoň něco málo inspiruje ke změnám či úpravám vlastní zahrady. A za včelky vám vzkazujeme: každý květ se počítá.

 

Přečtěte si také:

Jak vyrobit hmyzí hotel

I méně bdělý pozorovatel přírody si všimne, že na loukách už to nešvitoří tolik, jako tomu bylo dřív. Abychom ubývání hmyzu pomohli zastavit, můžeme toho udělat spoustu. Mimo jiné postavit hmyzí hotel, ve kterém hmyz najde útočiště a naklade larvy.

Rozkvetlá louka

Už jste četli článek o tom, proč bychom neměli udržovat naše zahrady ve stavu podobném anglickým trávníkům? Milan Pleva, zakladatel Rodinné firmy Pleva, v tomto článku sděluje svou osobní zkušenost s udržováním přirozeného prostoru pro život včel.

VIDEO: Včelek stále ubývá, hlavně kvůli nám

Tedy, ne kvůli nám v Potštejně, ale kvůli nám jako lidstvu. Kromě toho, že včeličky řeší spoustu vlastních starostí, jim ještě navíc práškujeme potravu a omezujeme její rozmanitost. Jak to všechno dopadne?

Všechny články z rubriky

SkypeFacebookTwitter

Mobil: 739 045 380
Po-Pá: 7:00 - 15:00
Email: obchod@pleva.cz