0 Kč(0 ks)
Zpět

Včelka Mája není jediná. Existují i další druhy

Včelka Mája není jediná. Existují i další druhy

05. 04. 2016

Na našich stránkách často píšeme jen o včelách medonosných, díky kterým můžeme zpracovávat med, vyrábět medovinu či pleťové krémy. Na světě přitom existuje i mnoho dalších druhů, byť třeba pro člověka méně užitečných. Zato nádherných!

Je jasné, že včelkou Májou, tedy včelou medonosnou, se zabýváme nejčastěji, ani zdaleka to ale není jediný druh. V Asii je velmi rozšířená včela východní, jediný druh na světě, který dokáže bojovat s parazitem kleštíkem. Na indickém subkontinentu zase můžeme najít až 2 cm dlouhou a celkem agresivní včelu obrovskou, nebo naopak jen 9 mm velkou včelku květnou, které při sběru medu lidé nenávratně ničí úly.

Kromě celých společenství pak najdeme v přírodě i včely samotářky, oproti kterým vypadá včelka Mája jako robot v továrně. Žijí většinou samy, ve vyhrabaných chodbičkách v zemi, sběr medu vůbec neřeší a klidně byste se ji spletli s nějakým „podivným čmelákem“.

Na následujících řádcích se některým z nich podíváme na kusadlo. Obsáhnout včechny druhy a poddruhy by nebylo jednoduché, jsou jich tisíce a vědci se navíc u některých dohadují, jestli již nepatří do jiného druhu. Vybrali jsme proto jen ty nejzajímavější.

Včela východní

Kleštík
Kleštík zachycený na kožíšku včely

Zatímco každý jiný druh včely po napadení kleštíkem oslabuje a vyhyne, včela východní s ním dokáže bez problémů žít. Není to ale úplně symbióza, která by oběma stranám dokázala přinést užitek.

Včela východní totiž dokáže kleštíka sundat při čištění nožkami – fyzicky si jej dokáže stáhnout z oblasti mezi křídly a hlavičkou. To většina jiných druhů nesvede, a kleštíkovi se tak u nich velmi daří. Bohužel.

Včelky východní také dokážou kleštíky vyhledat přímo v zavíčkovaných buňkách a odstranit je. Jediným útočištěm kleštíků tak zůstávají buňky s malými trubci, kteří bývají zavíčkováni silnějším víčkem, takže se k nim včely nedostanou. Trubců se nicméně líhne výrazně méně a jen po menší část roku, takže nedochází k devastujícímu napadení včelstva.

U tohoto druhu včel se kleštíci nejspíše objevili úplně poprvé, a proto je zde obranný mechanismus tak dobře vyvinutý. Včelky jinde ve světě jsou na tom o poznání hůře – snad i u nich jednou zapracuje evoluce.

Včela obrovská

V jižní až jihovýchodní Asii zase najdeme včelku na steroidech, až 2 cm velkou včelu obrovskou. Je přibližně o 50 % větší než naše „česká včelka“ a staví si také výrazně větší obydlí – plást může mít na šířku i více než dva metry!

Protože tento druh včel potřebuje k orientaci výhled na oblohu, bývá plást přichycený přímo na stromě bez jakéhokoli dalšího obalu a ochrany. Aby pak např. zavíčkované plody přežily větší ochlazení při změně počasí, dokážou včelky svým vrtěním neustále udržovat vnitřní teplotu 31 °C. Je to vidět i na videu.

Při pohledu na takovou scénu se pak až tají dech.

Včela květná

Tímto druhem už budeme pomalu mířit ke včelám samotářkám – lidstvo z těchto včel nemá velký užitek.

Včely květné se vyskytují v oblasti od rudého moře až po indočínu, dorůstají velikosti okolo 9 mm a v závislosti na počasí často migrují, takže je nelze chovat jako naší včelu medonosnou. Jinak byste jednoho rána mohli koukat, jako by vám uletěly včely.

Když už přece jen dojde k zužitkování tohoto druhu pro blaho lidstva, zpravidla jsou jim plástve odebrány hodně nešetrným způsobem, čímž dojde k likvidaci celého včelstva. Naštěstí se tak děje jen v některých zemích a ne na celém území výskytu.

Pískorypky

Pískorypka popelavá
Pískorypka popelavá, autor: Tammy Sue, publicdomainpictures

Možná jste ji už někdy zahlédli na našich loukách a divili jste se, co to bylo za divného čmeláka. Tento poměrně rozšířený druh samotářských včel můžete vidět především časně na jaře, tedy v těchto dnech, a to dokonce i v Praze. Třeba v přírodním parku Šárka.

Jak druhové jméno napovídá, pískorypka si vyhrabává hnízda v písčité zemi, která zpevňuje slinami a výměšky ze zadečkových žláz. I když z ní nemáme med, patří k významným opylovačům stromů a květin, a tak je pro ekosystém velmi užitečná.

Celkem je známo více než 100 druhů pískorypek, z nichž část nežije samotářsky, ale v komunitě. Mohou mít šedivé zabarvení (velmi rozšířená pískorypka popelavá) nebo zlaté až zrzavé (pískorypka lesklá). Velikostně jsou velmi podobné včelkám a neměří více než 14 mm, čmeláci jsou přece jen mohutnější.

A co díky včelkám třeba získáváme? 

Med slunečnicový

Knížka o apiterapii

Medová mast

Diskuse

SkypeFacebookTwitter

Mobil: 739 045 380
Po-Pá: 7:00 - 15:00
Email: obchod@pleva.cz