0 Kč(0 ks)
Zpět

Velikonoce. Znáte čugar, šibalku, mrskačku nebo „ženské pomlázkové právo“?

Velikonoce. Znáte čugar, šibalku, mrskačku nebo „ženské pomlázkové právo“?

25. 03. 2015

Z etnologického hlediska navazují Velikonoce na tradici původně pohanského svátku jara. V České republice je to nejvýznamnější křesťanský svátek, který oslavuje vzkříšení Ježíše Krista. Vždy připadá na první neděli po jarním úplňku.

Pomlázka, mrskačka, kančák, čugar, švihačka, šibalka – to vše je název pro svazek živých a zapletených proutků, které mají omlazující, uzdravující a životadárnou sílu.

Jak to probíhá, asi nemusíme příliš vysvětlovat, zajímavé je ale „ženské pomlázkové právo“, na které se často zapomíná. Ženy totiž mohou oplácet zelenými pruty, upletenou pomlázkou nebo polévat vodou.

Před velikonočním hodováním se dodržoval přísný půst. Bylo to zřejmě způsobeno i tím, že z období zabijaček před Vánocemi jim nezbylo mnoho masa ani sádla, tak se čekalo na veškerou zeleň, co ze země vyroste. Samozřejmostí na stole byly vejce (na Hod boží velikonoční se muselo sníst jedno rozdělené vejce, aby zůstala rodina pohromadě).

Vejce samotné je nejstarší symbol plodnosti, úrody, nového a stále opakujícího se vzkříšení. Vejci se přisuzovaly magické vlastnosti, jejichž síla byla umocňována ornamenty a barvením.

Nejvýznamnější byly barvy života:

Zelená – zeleň přírody
Červená – proudící krev a láska, červené barvě se přisuzuje i vznik jména kraslice, Slované ji nazývají „krasnaja“
Žlutá – barevnost slunce
Hnědá a černá – temná zemně

Vejce na koledu se nevařila, protože by tak ztratila kouzelnou moc. Vajíčka se dávala i dobytku do maštale kvůli zdraví a plodnosti. Do osení se pokládala, aby zajistila zdárný růst plodin a příchod léta.

Trik, jak rozpoznat vařené a syrové vejce: Roztočte vejce na stole – vařené vejce se bude dlouho točit, syrové se bude jen tak kolébat.

kočičky článek VelikonoceV okolí Brna se z vykoledovaných vajec na smrtnou neděli dělal mazanec (vajíčka smažená na másle a nastavovaná mlékem a krupicí, aby toho mazání na chleba bylo více). V Čechách se tomu říkal škvar a na Slovácku škvařinka.
Pučálka byl pokrm z hrachu, který se zalil teplou vodou a nechal se dva dny napučet. Voda se slila, třetí den z hrachu vyrašily klíčky a takto nachystaný hrách se zprudka opekl na másle a na talíři už jen osolil a opepřil.
Dalším tradičním pokrmem byla „zlatá buchta“, neboli dechánek a kukla – my ji známe pod pojmem sekaná. Tradičně se připravovala z pěti druhů masa, vajec a hodně zeleně. Pekla se ve zdobené formě s volným středem, kam se po upečení vyrovnala vařená vejce.
Jidáše představují provaz, na kterém se oběsil apoštol Jidáš poté, co zradil Ježíše.
Beránek (je jeden ze symbolů Ježíše Krista) se pekl, protože spousta rodin nebyla tak zámožná, aby mohla na Velikonoce obětovat beránka.
Kočičky jsou symbolem palmové ratolesti, kterou lidé vítali Ježíše Krista
Křen je symbolem hřebíků, hořkosti a utrpení
Mléko s medem – symbol dvojjedinosti Krista. Mléko jako zaslíbená zem a med (včely) jsou symbolem slz Amon-Re, ze kterých se zrodili lidé.

foto: publicdomainpictures, autor: Karen Arnold

Poslední týden před Velikonocemi se nazývá Pašijový

Modré pondělí a Žluté úterý – dny, kdy se v chalupách uklízelo
Škaredá středa – den, kdy se nikdo nesměl mračit, jinak by se mračil po celý rok
Zelený čtvrtek – název je podle zelené barvy Olivové hory, kde začalo Kristovo utrpení. V tento den, se musel připravit pokrm ze zelené zeleniny nebo bylin (špenát, kopřiva), aby byl člověk po celý rok zdravý

osení článek o velikonocích

Velký pátek - den ukřižování Krista. V tento den se nesmělo hýbat se zemí (orat, kopat, sázet), projevovala se tím úcta k matičce zemi. Chlapci se chodili koupat a potápět, přitom lovili oblázky ze dna a poté je zahazovali; mělo je to chránit před bolestmi zubů. Nesmělo se prát prádlo, protože by se nemáčelo do vody, ale do Kristovy krve.
Bílá sobota - v domácnostech uhasla všechna ohniště a světil se oheň před kostelem, z něhož si hospodyně přinesla domů žhnoucí polínko a doma z něho zažehla nový oheň.
Velikonoční neděle – Boží hod velikonoční
Den Zmrtvýchvstání Ježíše Krista, velikonoční svátky vrcholí, končí půst.

Dodržujete nějaké zvyky nebo tradice na Velikonoce? Pochlubte se nám dole v diskuzi.

foto: publicdomainpictures, autor: Linnaea Mallette
hlavní foto: commons.wikimedia, autor: L.Kenzel

Zdroj: kniha Lidové tradice, autor: Dagmar Šottnerová, wikipedia

Medobraní v Potštejně

Veronika Plevová včelařka, sociální sítě - o autorce článku

Pokud je potřeba vytáčet nebo kontrolovat včelky – vždy se toho Veronika účastní. Pokud máte v eshopu nebo na facebooku zapeklitý dotaz, vyřizuje ho většinou právě Veronika. Ve svém volném čase ráda chodí po horách, včelaří a hlavně vaří.

Podívejte se na články, které Veronika napsala:
Znáte tradiční velikonoční pečivo?

Diskuse

SkypeFacebookTwitter

Mobil: 739 045 380
Po-Pá: 7:00 - 15:00
Email: obchod@pleva.cz