0 Kč(0 ks)
Zpět

Velikonoce. Znáte čugar, šibalku, mrskačku nebo „ženské pomlázkové právo“?

Velikonoce. Znáte čugar, šibalku, mrskačku nebo „ženské pomlázkové právo“?

25. 03. 2018

Z etnologického hlediska navazují Velikonoce na tradici původně pohanského svátku jara. V České republice je to nejvýznamnější křesťanský svátek, který oslavuje vzkříšení Ježíše Krista. Vždy připadá na první neděli po jarním úplňku.

Velikonoční půst

Před velikonočním hodováním se dodržoval přísný půst. Bylo to zřejmě způsobeno i tím, že z období zabijaček před Vánocemi jim nezbylo mnoho masa ani sádla, tak se čekalo na veškerou zeleň, co ze země vyroste. Samozřejmostí na stole byly vejce - na Hod boží velikonoční se muselo sníst jedno rozdělené vejce, aby zůstala rodina pohromadě.

Vajíčka a jejich zdobení

Vejce samotné je nejstarší symbol plodnosti, úrody, nového a stále opakujícího se vzkříšení. Vejci se přisuzovaly magické vlastnosti, jejichž síla byla umocňována ornamenty a barvením.

Velikonoční tradice a zvyky, barvení vajec - Pleva
Velikonoční kraslice zdobené voskem

Nejvýznamnější byly barvy života:

Zelená – zeleň přírody

Žlutá – barevnost slunce

Hnědá a černá - barvy země

Červená – proudící krev a láska, červené barvě se přisuzuje i vznik jména kraslice, Slované ji nazývají „krasnaja“

Vejce na koledu se nevařila, protože by tak ztratila kouzelnou moc. Vajíčka se dávala i dobytku do maštale kvůli zdraví a plodnosti. Do osení se pokládala, aby zajistila zdárný růst plodin a příchod léta.

Náš tip

Víte, jak rozpoznáte vařené a syrové vejce? Roztočte vejce na stole, vařené vejce se bude dlouho točit, syrové se bude jen tak kolébat.

Velikonoční pomlázka

Pomlázka, mrskačka, kančák, čugar, švihačka, šibalka – to vše je název pro svazek živých a zapletených proutků, které mají omlazující, uzdravující a životadárnou sílu. Jak předávání této síly probíhá, asi nemusíme příliš vysvětlovat, zajímavé je ale „ženské pomlázkové právo“, na které se často zapomíná. Ženy totiž mohou oplácet zelenými pruty, upletenou pomlázkou nebo poléváním vodou.

Další symboly Velikonoc

Velikonoční zvyky a tradice, Jidáše - Pleva
Velikonoční jidáše

Mazanec (vajíčka smažená na másle a nastavovaná mlékem a krupicí, aby toho mazání na chleba bylo více) se z vykoledovaných vajec dělal na smrtnou neděli v okolí Brna. V Čechách se tomu říkal škvar a na Slovácku škvařinka.

Jidáše představují provaz, na kterém se oběsil apoštol Jidáš poté, co zradil Ježíše.

Křen je symbolem hřebíků, hořkosti a utrpení

Pučálka byl pokrm z hrachu, který se zalil teplou vodou a nechal se dva dny napučet. Voda se slila, třetí den z hrachu vyrašily klíčky a takto nachystaný hrách se zprudka opekl na másle a na talíři už jen osolil a opepřil.

Zlatá buchta, neboli dechánek, kukla - my ji známe pod pojmem sekaná - je dalším tradičním pokrmem. Připravovala se z pěti druhů masa, vajec a hodně zeleně. Pekla se ve zdobené formě s volným středem, kam se po upečení vyrovnala vařená vejce.

Velikonoční zvyky a tradice, beránek - Pleva
Velikonoční beránek

Beránek (jeden ze symbolů Ježíše Krista) se pekl, protože spousta rodin nebyla tak zámožná, aby mohla na Velikonoce obětovat beránka.

Mléko s medem – symbol dvojjedinosti Krista. Mléko jako zaslíbená zem a med (včely) jsou symbolem slz Amon-Re, ze kterých se zrodili lidé.

Kočičky jsou symbolem palmové ratolesti, kterou lidé vítali Ježíše Krista


Svatý týden

Týden před Velikonocemi se nazývá Pašijový, za své pojmenování vděčí pašijím – biblickým vyprávěním o umučení Krista. Každý den v tomto svatém týdnu má své vlastní pojmenování a význam.

Modré pondělí a Žluté úterý – dny, kdy se v chalupách uklízelo a vymetaly se pavučiny.

Škaredá středa – připomíná Jidášovu zradu, tedy škaredý skutek. Je to den, kdy se nikdo nesměl mračit, jinak by se mračil po celý rok.

Zelený čtvrtek – název je podle zelené barvy Olivové hory, kde začalo Kristovo utrpení, připomíná se také poslední večeře Páně. V tento den, se musel připravit pokrm ze zelené zeleniny nebo bylin (špenát, kopřiva), aby byl člověk po celý rok zdravý. Na Zelený čtvrtek utichaly zvony a znovu se rozeznívaly na Bílou sobotu. Místo zvonů se však ozývaly ve vsích dřevěné řehtačky, jejich zvuk měl vyhánět nečisté síly z domů a stavení.

Velký pátek - den ukřižování Krista. V tento den se nesmělo hýbat se zemí (orat, kopat, sázet), projevovala se tím úcta k matičce zemi. Chlapci se chodili koupat a potápět, přitom lovili oblázky ze dna a poté je zahazovali; mělo je to chránit před bolestmi zubů. Nesmělo se prát prádlo, protože by se nemáčelo do vody, ale do Kristovy krve. Také se tento den otevírala zem, aby ukázala své poklady.

Bílá sobota - v domácnostech uhasla všechna ohniště a světil se oheň před kostelem, z něhož si hospodyně přinesla domů žhnoucí polínko a doma z něho zažehla nový oheň. Pekly se mazance, beránci, jidáše. Vše se chystalo na Boží hod velikonoční. Chlapci pletli pomlázky a zdobila se vajíčka.

Velikonoční neděle – Boží hod velikonoční, ze soboty na neděli došlo ke Zmrtvýchvstání Ježíše Krista, tato noc se označovala jako "velká" a tak vznikl název Velikonoce. Velikonoční svátky vrcholí, končí půst.

Velikonoční pondělí - u nás je spojeno s nejrůznějšími zvyky a tradicemi, které souvisí s koncem zimy a začínajícím jarem. Tyto zvyky vystupují z křesťanského chápání Velikonoc. Brzy ráno vycházeli koledníci s pomlázkami šlehat děvčata, aby z nich vyhnali nemoci a lenost. Pomlázka byla pletena z mladých proutků, které dívkám předávaly mládí a krásu. Dívky pak koledníky podarovaly malovanými vajíčky.

Dodržujete nějaké zvyky nebo tradice na Velikonoce? Pochlubte se nám dole v diskuzi.

Zdroj: kniha Lidové tradice, autor: Dagmar Šottnerová, wikipedia

Veronika Plevová včelařka, sociální sítě - o autorce článku

Pokud je potřeba vytáčet nebo kontrolovat včelky – vždy se toho Veronika účastní. Pokud máte v eshopu nebo na facebooku zapeklitý dotaz, vyřizuje ho většinou právě Veronika. Ve svém volném čase ráda chodí po horách, včelaří a hlavně vaří.

Podívejte se na články, které Veronika napsala:
Znáte tradiční velikonoční pečivo?

Přečtěte si také:

Znáte tradiční velikonoční pečivo? Mám pro vás vyzkoušené recepty!

Velikonoce se nám kvapem blíží, a tak jsem se rozhodla, že pro vás vyhledám pár tradičních receptů. A abych se pod ně mohla i podepsat, rovnou jsem je vyzkoušela.

Zbavujeme se jarní únavy ve třech krocích

S příchodem jara na mnohé z nás padá fyzické i psychické vyčerpání po zimě a přichází tzv. jarní únava. Abychom se jí zbavili, stačí se jen trochu snažit a vnímat své tělo.

Co zrovna teď dělají včelky? Pokračování článku o životě v úlu

Nastal čas podívat se co dělají včely v období od ledna do června. Jak to vypadá v úlu zrovna teď a jak proběhne nejbouřlivější období roku – jaro?

Všechny články z rubriky

Diskuse

SkypeFacebookTwitter

Mobil: 739 045 380
Po-Pá: 7:00 - 15:00
Email: obchod@pleva.cz