0 Kč(0 ks)
Zpět

Vlhké hojení ran: pochvalují si ho (nejen) sestřičky v nemocnicích. Znáte jeho výhody?

Vlhké hojení ran: pochvalují si ho (nejen) sestřičky v nemocnicích. Znáte jeho výhody?

15. 01. 2021

Metoda vlhkého hojení ran je stará jako lidstvo samo, doporučoval ho i sám Hippokratés, přesto na ni někteří zdravotníci docela pozapomněli. Přitom uleví ve všech směrech – zmírňuje bolest, zkracuje dobu hojení a prodlužuje interval mezi jednotlivými převazy. Do léčby akutních i chronických ran vnesla úplně jinou kvalitu.

Co je to metoda vlhkého hojení?

Mokré hojení, vlhké hojení nebo tzv. „vlhká terapie“ je častá metoda léčby akutních i chronických a obtížně hojitelných ran, která je založena na předpokladu, že rány se nejlépe hojí ve vlhkém prostředí. Rychlé a účinné hojení není jedinou výhodou této metody – vlhké hojení je pro pacienty méně bolestivé, zkracuje dobu hojení rány a umožňuje prodloužit intervaly mezi jednotlivými převazy rány, díky čemuž není nutné tak často cestovat k lékaři.

Při vlhkém hojení se v ráně navíc vytváří takové prostředí, které předchází vzniku strupů, takže pacient je při převazech ušetřen jejich strhávání. To má kromě snížení bolestivosti vliv také na kontinuitu hojení. Velkou výhodou metody vlhkého hojení je také snížení sekrece do okolí rány, účinné enzymatické čištění rány, zmírnění jejího zápachu a zvýšení komfortu pro pacienta. Nasazení této metody také vede i ke snížení finančních nákladů na léčbu.

Vlhké hojení se používalo už v Mezopotámii

Mokré hojení rozhodně není žádnou „moderní“ novinkou. Znali ho již naši předkové ve starověké Mezopotámii, kteří používali ke zvlhčení ran med a různé pryskyřice. Med se stal také základem vlhčících balzámů u starých Egypťanů, Řeků a Římanů. Ve starém Egyptě se kromě medu používala k vlhčení ran řada přírodních látek – cukr, mléko, rozmačkaná semena, ovoce, pryskyřice nebo trus zvířat.

Pravidla péče o ránu včetně vlhkého hojení zapsal „otec medicíny“ Hippokratés a od jeho dob tuto metodu používala řada národů. Za průkopníka tzv. vlhké terapie hojení ran je považován britský profesor George D. Winter, který v letech 1962–1963 prováděl řadu pokusů s obvazovou technikou a vlhkými ranami, jež se dnes považují za základ vývoje obvazových a krycích materiálů. Profesor Winter velmi pečlivě porovnával povrchové hojení ran v suchém a vlhkém prostředí a dospěl k závěru, že ve vlhkém prostředí se nová epidermis vytvoří až o 40 % rychleji než v suchém. Nové epidermální buňky totiž po vlhkém povrchu velmi snadno migrují, čímž se celý zánětlivý proces významně urychluje. První speciální materiály podporující vlhké hojení se v nemocnicích objevily v 70. letech minulého století.

Výhody vlhkého hojení

Mezi zásadní výhody vlhkého hojení patří:

● snížení bolestivosti,

● zkrácení doby hojení,

● prodloužení intervalu mezi převazy,

● snížení sekrece do okolí rány,

● účinné enzymatické čištění rány,

● stimulace fyziologické sekrece,

● podpora tvorby granulační tkáně,

● podpora migrace a epitelace buněk.

I když by dnes měla být metoda vlhkého hojení ran samozřejmostí a její výhody hovoří jednoznačně, nepoužívá se zcela automaticky. „Přesto, že její výhody jsou jednoznačně definované a prokázané, můžeme se stále ještě setkat s odmítavým přístupem k této léčbě, nejen ze strany zdravotníků, ale i ze strany pacientů samotných. Příčinami je řada nepravd a mýtů o dané metodě, které se zatím nepodařilo vyvrátit. Jedním z nejčastějších argumentů namířených proti této terapii je přesvědčení o ekonomické nákladnosti. Další překážkou je nutnost schvalování předpisu moderních krytí revizními lékaři, což je spojeno se zvýšenou administrativou. Velkou roli hraje i nedostatečná edukace pacientů o výhodách léčby vlhkou metodou. A nesmíme zapomínat ani na nedostatek znalostí zdravotníků o moderních způsobech léčby chronických ran nebo neochotu měnit zaběhnuté metody v péči o chronické rány.“ 1

Náš tip

Terapeutické obvazy pro vlhké krytí ran

V současné době je na trhu celá řada krycích materiálů od různých firem, které jsou určeny na nejrůznější typy ran a fáze hojení těchto ran. Volba krycího materiálu by měla respektovat charakter rány, intenzitu sekrece a fázi hojení. Pro volbu správného materiálu zdravotníci přihlížejí také ke stavu pacienta, citlivosti jeho kůže a alergiím. Vhodný obvaz pro vlhké krytí vytvoří účinnou bariéru vůči infekci, udrží v ráně konstantní teplotu, absorbuje toxické produkty z rány a zároveň snižuje ztrátu tekutin. Důležité je, aby obvaz chránil kůži v okolí rány, respektoval fázi hojení a také ho nebylo nutné vyměňovat zbytečně často. Materiál by měl být nepřilnavý, odolný vůči znečištění a nesmí uvolňovat do rány žádné částice.

Oblíbená metoda v řadě nemocnic a domovech pro seniory

Převazování ran a péče o rány jsou na denním programu každého zdravotníka v nemocnici, domově pro seniory nebo agentury pro domácí péči o pacienty. Vlhká metoda hojení ran je v současnosti poměrně hojně rozšířená a mezi zdravotními sestrami a bratry značně oblíbená.

Na trhu je ovšem přes 800 různých krycích materiálů, proto je třeba, aby se v nich zdravotníci vyznali, uměli je vhodně kombinovat tak, aby byla terapie co nejúčinnější. Na srovnání jednotlivých přístupů k léčbě ran se ve své bakalářské práci Vlhké hojení ran v konfrontaci s klasickou metodou převazů2 zaměřila Vendula Dvořáková. Podstatnou část její práce tvoří přímé hovory se sestrami, které mají s oběma typy hojení ran dlouholeté zkušenosti. Uvádějí následující:

„Metoda je pro pacienta komfortnější. A z pohledu pacienta je to hlavně bezbolestnost při sundávání materiálů z rány. Z pohledu sester je to, že se s materiály dobře pracuje a je s nimi jednoduchá manipulace.“

Sestra 1

„Díky vlhké metodě se rány rychleji hojí a jsou bez větších komplikací. Rána se díky materiálům vlhké metody poměrně dobře čistí a granuluje.“

Sestra 2

„Metodu vlhkého hojení ran si sestry velice oblíbily. I pro mě je to top. Pro mě to má všechna plus.“

Sestra 3

„Je to moje oblíbená metoda. Rány se díky ní rychleji hojí.“

Sestra 4

Výzkumníci pochvalná slova sestřiček jenom potvrzují

Výzkumný tým Johana P. E. Junkera zveřejnil v roce 2013 studii Clinical Impact Upon Wound Healing and Inflammation in Moist, Wet, and Dry Environments3, která praktické zkušenosti sestřiček zcela potvrzuje. Podle autorů závisí úspěšné hojení a ošetření ran na jejich precizní kontrole, ale také nepřetržitém sledování celého procesu, který se dá podle stávajících výsledků upravit. U vlhkého ošetření rány se jednoznačně prokázalo, že metoda podporuje reepitelizaci a vede ve srovnání s ošetřením v suchém prostředí k rychlejšímu zacelování ran a tvorbě jizev.

Kromě všech výše zmíněných výhod a pozitiv této metody vědecký kolektiv zmiňuje i další. Ošetřováním ran v kontrolovaném vlhkém prostředí se aktivují barviva antimikrobiálních látek, analgetika a další bioaktivní molekuly, které mají vliv na opětovné srůstání rány. Ve vlhkém prostředí se jim navíc výborně pohybuje. Vlhké prostředí poskytuje v mikroprostředí rány aktivní prostor pro regeneraci. Rána se tedy přirozeně zacelí a nevzniká nadměrné množství jizev, jako je tomu v případě suché metody. A právě tímto mikroprostředím a jeho možným vylepšením pro ještě účinnější regeneraci ran se chce vědecká skupina zabývat i do budoucna.

Péče o rány po operaci či úrazu v domácím prostředí

Rány po odřeninách, hojící se jizvy po úrazech nebo jizvy po operacích můžete po propuštění do domácí péče po konzultaci s lékařem ošetřovat pomocí vlhkého hojení i vy. Od sestřiček či lékárníka si nechte doporučit vhodný krycí materiál. Vzhledem k množství obvazových materiálů se nebojte vyzkoušet více druhů a pro léčbu zvolit ten, který vám vyhovuje nejlépe.

Budete potřebovat novou a neotevřenou sklenici medu, do kterého budete vždy sahat čistou lžičkou. Med nanesete na ránu nebo na připravený obvaz a obvážete ji. Pro zvýšení hojivých účinků můžete do medu nakapat několik kapek propolisu. Propolisová tinktura všechny účinky medu ještě více prohloubí. Na ráně by vždy měla být pořádná vrstva medu, protože musíte počítat s tím, že část se vsákne do obvazového materiálu a část by měla zůstat na ráně samotné. Na obvázání rány použijte speciální materiál určený pro vlhké hojení.

Přidání propolisové tinktury do medu doporučoval jako výborný tip pro zvýšení antibakteriální účinnosti medu např. také MVDr. Zdeněk Klíma na své přednášce v rámci Mezinárodní apiterapeutické konference.4

průběh hojení medem, vlhké hojení ran medem
Průběh hojení zranění během 6 dnů

Po zahojení samotné rány budete možná řešit krém nebo mast na jizvy – o hojení jizev a ran jsme pro vás připravili speciální článek. Dozvíte se v něm také základní informace o keloidních jizvách. V článku doporučujeme konkrétní hojivé krémy na rány, popisujeme tlakovou masáž a uvádíme další způsoby léčení.

Vlhké hojení ran s medem

Manukový med je v poslední době velkým hitem. Jeho účinky v žádném případě nechceme zpochybňovat, nicméně určitě se vyplatí dát si dobrý pozor na jeho původ a kvalitu. Vzhledem k jeho současné popularitě a až neuvěřitelné ceně se mnohdy za manukové medy vydávají i takové, které s manukou nemají nic společného. My se především dlouhodobě držíme názoru, že ať už žijete na Moravě, v Praze nebo v Potštejně, měli byste konzumovat především lokální potraviny místních zemědělců stejně jako naši předkové. Takový přístup je dle našeho názoru přínosný i při hojení medem. Kromě toho i klinické studie dokazují, že naše medy si v porovnání s manukovým medem nevedou vůbec špatně a jejich účinky jsou prakticky srovnatelné. Více se dozvíte v našem článku Manukový med – je svými účinky srovnatelný s našimi lokálními medy?

V souvislosti s vlhkým hojením ran vznikla ovšem velmi zajímavá studie. Gabriela Bellová publikovala studii Možnosti eliminácie biofilmu v chronických ranách manukovým medom5, která staví na její hluboké sedmileté zkušenosti. Ve své ambulantní dermatovenerologické praxi se každodenně setkává s řadou pacientů, kteří mají problémy s prostředky, které pomáhají s hojením ran, protože jim působí alergie. Z pohledu dermatologa je pro ni podstatné, aby se rány zbavily biofilmu, který se na nich vytváří.

Biofilm si můžete představit jako společenstvo mikroorganismů, kteří žijí na určitém místě organismu ve vzájemné symbióze. Taková tenká vrstva se může snadno vytvořit na akutních i chronických ranách. A klíčovou roli v narušení biofilmu a následném čištění rány hraje manukový med. Podle Gabriely Bellové má osmotický efekt, protizánětlivé, antibakteriální a imunostimulační účinky. Tento biologický obvaz rány má podle dermatoložky více bioaktivních složek, které synergicky působí během celého procesu hojení ran. Z klinické praxe plyne, že koncentrace medu nad 10 % v rámci vlhkého obvazu rány dokáže zabránit vytvoření biofilmu u všech testovaných organismů. Manukový med používá především při rezistenci bakterií a v případech, kdy neúčinkuje léčba antibiotiky. Tehdy hraje med při léčbě nezastupitelnou úlohu.

Podle našeho názoru vám ovšem stejně dobře jako manukový med poslouží český med prověřeného včelaře z vašeho okolí. Pokud ho zakápnete propolisovou tinkturou, můžete se těšit na skvělé výsledky hojení.

Náš tip

Na téma různých medů také hovořil na své přednášce výše zmiňovaný MVDr. Zdeněk Klíma. Často zmiňoval antibakteriální účinnost manukového medu, ale vzápětí doplnil, že není potřeba kupovat med z druhé strany světa. Antibakteriální látky ve vyšší míře než u manukového medu byly změřeny v celé řadě medů, třeba i v jednom slovenském. Problémem však je, že většinou se tyto látky v medech neměří, takže nikdo neví, že by byl med ze dvora včelaře, u kterého jej kupujete, z antibakteriálního hlediska horší nebo lepší. Podle Klímy princip hojení splňuje každý med, je jedno, jestli je lesní, květový nebo manukový. Podle doktora také platí pravidlo, kdy při vmíchání propolisové tinktury do medu několikanásobně znásobíte jeho antibakteriální vlastnosti oproti jakémukoliv jinému medu včetně manukového.6

Přečtěte si také:

Popáleniny, spáleniny a opařeniny, jejich ošetření a pomoc z přírody

Ať už si spálíte záda při opalování nebo nedočkavé prsty o troubu, ihned postižená místa začněte ochlazovat. Včasná a správně poskytnutá pomoc může následky popálení zmírnit a usnadnit jeho hojení. A co dál?

Manukový med - je svými účinky srovnatelný s našimi lokálními medy?

Ve své domovině na Novém Zélandu se stal díky svým antibakteriálním účinkům hitem, zvedl povědomí o medech, ale také jejich ceny. U nás dostanete 1 kg manukového medu zhruba za desetinásobek ceny lokálního medu. Přitom i klinické studie dokazují, že naše medy si v porovnání s manukovým medem nevedou vůbec špatně a jejich účinky jsou prakticky srovnatelné.

Propolisová tinktura - zkušenosti s použitím

Zajímá nás, jak vám naše produkty pomáhají, k čemu je využíváte a jestli splňují všechna vaše očekávání. Díky tomu můžeme vylepšovat jejich složení nebo je nabízet ve větším či praktičtějším balení. Dnes se s vámi podělíme o vaše hodnocení propolisové tinktury.

Všechny články z rubriky


1 Alexandra Dvořáková: Znalosti všeobecných sester o moderních způsobech léčby chronických ran. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství, Brno, 2011, str. 32. Zpět

2 Vendula Dvořáková: Vlhké hojení ran v konfrontaci s klasickou metodou převazu ran. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2017. Zpět

3 Johan P. E. Junker: Clinical Impact Upon Wound Healing and Inflammation in Moist, Wet, and Dry Environments. Advances in Wound Care, sv. 2, č. 7, str. 348. Zpět

4 MVDr. Zdeněk Klíma: Terapeutické využití potencovaného medu při léčbě ran [přednáška]. Kdyně: Mezinárodní apiterapeutická konference, 29. října 2017 Zpět

5 Gabriela Bellová: Možnosti eliminácie biofilmu v chronických ranách manukovým medom. In: Medicínske využitie včelích produktov. Ústav zoológie SAV, 2015, str. 56–60. Zpět

6 MVDr. Zdeněk Klíma: Terapeutické využití potencovaného medu při léčbě ran [přednáška]. Kdyně: Mezinárodní apiterapeutická konference, 29. října 2017 Zpět

SkypeFacebookTwitter

Mobil: 739 045 380
Po-Pá: 7:00 - 15:00
Email: obchod@pleva.cz