0 Kč(0 ks)
Zpět

Vše o pylu: jak se sbírá, zpracovává a proč je vlastně tak vzácný

Vše o pylu: jak se sbírá, zpracovává a proč je vlastně tak vzácný

02. 11. 2015

Pyl není jen nepříjemná součást jara, která vyhání alergiky z přírody – jde hlavně o drahocennou látku, bez které by včelky nemohly přežít. A kde není hmyz, tam dlouho nevydrží ani další život.

Kromě výživové hodnoty má pyl také spoustu dalších blahodárných účinků na lidský organismus. A to jeho složení stále ještě není přesně známé a výzkumy mohou ještě mnohé odhalit. Jak si v následujícím článku ukážeme, pyl lze rozdělit na mnoho druhů a složení závisí také na jeho věku a místu sběru. Je to bez nadsázky velká věda.

Mnoho druhů pylu

Náš tip

Jak poznáme druh?

Jednoduše – podle jeho barvy. Bělošedý je z maliníku a ostružníku, zelenožlutý z máku setého, šedozelený z vlčího máku, modrý ze svazenky. Druh a stáří pak určuje, jakou bude mít chuť.

Často se můžete setkat s označením pyl květový – tento pojem je však obecný. Pyl květový totiž rozdělujeme na dva hlavní druhy, a to pyl perga a pyl rouskovaný.

Perga je původně ruský pojem a značí plástový pyl. Od rouskovaného se liší tím, že je již včelkami zpracovaný, jednodušeji stravitelný a podle odborných studií také nevyvolává alergické reakce. I proto je perga dražší.

Včelky pyl zpracovávají tím způsobem, že již při sběru jednotlivá zrníčka zpracovávají do jednoho celku – rousků. Ty jste nejspíše už viděli na vlastní oči, jsou to podlouhlé tyčinky upevněné na zadních nožkách. Včely je sbírají do tzv. košíčků a shazují je pomocí trnu na druhém páru nohou.

A jak včela pyl sbírá? Létá z květu na květ, přičemž se na chloupcích jejího kožíšku, které jsou dokonce stromečkovitě větvené, zachytávají drobná zrnka pylu. Ten sčesává kartáčky na nohách, hněte v tzv. tlačítku na třetím páru noh, následně přidává obsah medného váčku a svých žláz a tvoří z něj rousky. Ty pak nosí do úlu.

Rousky po příletu do úlu dávají do buňky a nechávají zpracovat jinými včelkami ve stáří 4 až 6 dní. Ty pyl následně hlavičkami dusají, aby v nich nebyl vzduch, a přidávají výměšky ze svých žláz. V tomto stavu následně začíná mléčné kvašení, při kterém popraská ochranný obal pylového zrna.

Ve výsledku tedy vzniká z práškového pylu z květin pyl rouskovaný a následně pyl perga. Celý tento náročný řetězec dělají včelky proto, aby byl dobře zakonzervovaný a dlouho vydržel.

Pyl v tomto stavu je nazýván jako „včelí chléb“. Kdyby jej včely neměly, nedokázaly by bez něj vůbec přežít.

Náš tip

Trocha statistiky

Včelka vyletí 4-6× denně, pár rousků má nasbíraný za 20-80 minut. Oba rousky váží 8-25 mg a obsahují neuvěřitelné 3-4 miliony pylových zrn. Jedna buňka pylu stačí pro odchov dvou mladušek, během jara včelstvo spotřebuje okolo 5 až 6 kg pylu.

Včelky se rychle učí

Pyl rouskovaný se zpracovává následovně:

  • Pro odebírání rouskového pylu musí mít včelař speciálně uzpůsobené úly, ve kterých se nachází tzv. pylochyt. Ten se skládá z odběrové nádoby a mřížky ve tvaru hvězdice. Pylochyt umístí včelař za česno, tedy za vstup do úlu, aby skrz něj musela prolézt každá včelka. Při tom si odrhne rousek pylu, který spadne do sběrné nádoby. Nádoby se denně vyprazdňují a pyl se následně vzduchem o teplotě 40 °C suší a čistí. Protože je hydroskopický, tedy pohlcuje vzdušnou vlhkost, obsahuje hned po sběru přibližně 20 % vody.

Je velmi vtipné sledovat, jak jsou včelky vynalézavé a postupně se učí pylochytem pronášet co nejvíce rousků. I na tom je vidět, jak si pylu váží.

Získávat pyl perga už je daleko náročnější a využívají se k tomu dva způsoby:

  • První je pomocí tzv. vypichovátka, což je trubička o průměru včelí buňky, uvnitř níž se nachází drátek. Vypichovátko se vloží do buňky s pylem až na její samotné dno, poté se vytáhne i s pylem a ten se následně pomocí drátku vystrčí do sběrné nádoby.
  • Druhá varianta je sice jednodušší, ovšem dá se využít pouze u plástů, ve kterých ještě není vylíhnutý plod. Takové plásty můžeme vložit do mrazáku – po zmrznutí se plást z vosku stává velmi křehkým, snadno se rozdrolí a pyl už stačí jen sebírat.

Jedno včelstvo dokáže za rok spotřebovat 25 až 40 kg pylu. Ten je do úlu dopravován mladými včelkami o stáří 15 až 17 dní. Vydrží jej sbírat jen několik týdnů, dokud se jim neopotřebují křídla a neuhynou vyčerpáním. Jedna včelka dokáže za den nasbírat pouhých 30 až 50 mg pylu, takže nasbírat přes 25 kg je opravdu náročný proces.

A ještě zajímavost: královna ani trubci nejsou schopni pyl trávit, a je jim proto dodáván mladuškami v mateří kašičce, resp. krmné šťávě.

Pyl jako koktejl látek

V květovém pylu najdeme obrovské množství bílkovin, železa, kalcia nebo třeba fosforu. V menším množství se v něm vyskytuje také draslík, hořčík, chlor, měď, kobalt, křemík a sodík.

Díky přítomnosti nenasycených mastných kyselin, aminokyselin a nepřebernému množství vitamínů dokáže udržet zdravou pokožku a sliznice, podporuje růst vlasů a výrazně se podílí také na tvorbě krvinek a udržuje propustnost cév. Své složení postupně mění během zrání.

Proto je pyl ideální na:

  • snížení tlaku
  • snížení hladiny cholesterolu v krvi
  • podporu tvorbu červených krvinek
  • stavbu kostí, zubů a nervů
  • úpravu činnosti střev
  • na prevenci a léčení onemocnění prostaty
  • záněty horních cest dýchacích
  • nervová onemocnění
  • poruchy trávení

A jak se používá?

Pyl lze konzumovat klasicky po lžičkách bez nutnosti jakékoliv úpravy. Doporučujeme jej konzumovat v množství 1 až 3 lžiček denně, přičemž dětem a při prevenci je doporučována poloviční dávka. Pokud trpíte nízkým tlakem, je ideální užívat jej na noc.

Pyl lze konzumovat i tak, že jej klasicky zapijete například vodou nebo studeným čajem, případně zamícháte do jogurtu nebo medu. Nesmíte jej však přimíchávat do žádných tepelně zpracovaných pokrmů, rychle se tím ztrácejí vitamíny. Používání je pak výslovně zakázáno při onemocnění ledvin, nádorových onemocněních a první 3 měsíce těhotenství.

Přečtěte si také:

Apisin

I bodnutí může léčit. Vše o apisinu alias včelím jedu

Že na tom včelím bodnutí něco je, si lidé brzy všimli díky (nám) včelařům. Protože často netrpěli dnou ani revmatem, začali lidoví léčitelé zkoumat vliv včelího bodnutí na lidský organismus. A nepřestává nás překvapovat dodnes.

Propolis

Testován už tisíce let: objevte blahodárné vlastnosti propolisu

Prověřili ho staří Egypťané, Řekové a Římané. Byl považován za všestranný lék, kterým lidé hojili rány na kůži i v ústech. Jak používáme propolis dnes?

Jarní detoxikační manuál - očista organismu

V prvním dílu jsme se věnovali úklidu a dnes se podíváme na detoxikaci jako takovou. Zaměříme se především na možnosti stravování a budování nových stravovacích návyků.

Všechny články z rubriky

SkypeFacebookTwitter

Mobil: 739 045 380
Po-Pá: 7:00 - 15:00
Email: obchod@pleva.cz