0 Kč(0 ks)
Zpět

Vzpomínáte na perchty a klempery? Dávno zapomenuté postavy Vánoc

Vzpomínáte na perchty a klempery? Dávno zapomenuté postavy Vánoc

16. 12. 2014

Víte, co jsou barborky, perchty, lucky a klempery? Nebo kdo kdysi chodil v adventu na návštěvu? Dříve běžné postavy vánočních svátků se nám dnes už téměř vytratily – pojďme si je připomenout.

Vánoce dnes máme často spojené se spěchem a vnímáme je jinak než naši předci. Je to sice škoda, ale není na tom vyloženě nic špatného. Zkrátka si jen svátky děláme podle sebe a vytváříme si vlastní rituály, ke kterým máme větší vztah.

Nicméně je faktem, že Vánoce byly dříve rozmanitější a bohatší – nejen o mnoho zvyků, ale také o spoustu postav. Vedle Ježíška, Mikuláše nebo lednových Tří králů se to dějinami jen hemží jednou tajuplnou bytostí za druhou.

Postavy temné i veselé

Začátkem adventu do domácností zavítaly barborky. Chodily oblečené v bílém, s věncem na hlavě, s obličejem od mouky nebo zahaleným rouškou či schovaným za rozčesanými vlasy. Pátraly, zda jsou děti hodné a umí se modlit. Správně odříkanou modlitbičku ocenily dárky, většinou sušeným ovocem, jablíčky nebo oříšky. Při příchodu dělaly pořádný hluk – březovou metlou šlehaly do oken a tou také hrozily zlobivcům, že je odnese čert. 

 Maškary, husar, koník, žid na klapačce v průvodu Mikulášském ve Sloupnici před 70 lety. Kreslil Jan Doubrava ze Sloupnice Horní (rok 1910)

 Maškary, husar, koník, žid na klapačce v průvodu Mikulášském ve Sloupnici před 70 lety. Kreslil Jan Doubrava ze Sloupnice Horní (rok 1910)


Mikuláši nedělal doprovod jen anděl a čert, ale celá družina postav. Masky se podobaly masopustním, měly stanovené role i kostýmy. V průvodu nemohl chybět kominík, ras, žid, turek, vojáci, bába, bohatý pán s paní či smrt. Mezi postavy zobrazující povolání patřili třeba dráteníci, myslivci, hodináři, řezníci a další. Jejich příchod ohlašovali hospodářům laufři čili běžci.

Neodmyslitelná byla klibna – maska koně. O rozruch se staraly ale i další zvířecí a strašidelné postavy, byl to zkrátka pořádná rej. Mikuláška, někdy také matička, představující matku sv. Mikuláše, chodila buď s družinou, nebo 8. prosince samostatně.

Pouštění vánočních svíčekLodičky přetrvaly až dodnes

Jedním ze zvyků, který dodržujeme i dnes ve městech, je pouštění vánočních lodiček. Někdy však zapomínáme na symboliku a význam tohoto zvyku.

Jak si vykládat postavení loděk na vodě a co všechno nám věští můžete zjistit v článku Vánoční zvyk – pouštění plovoucích svíček

Lucky na svatou Lucii kontrolovaly peroutkou, zda je stavení čisté a bez prachu, a domácí pomazávaly sazemi. Většinou byly v bílém stejně jako barborky, se zahaleným obličejem. Pohybovaly se tiše světnicí. Pro výraznější magický efekt před sebou občas nesly talíř s hořícím ohněm. Na Valašsku neopomněly klepnout přes prsty přadleny, aby jim předení lépe šlo.

«Pastýři» na obchůzce tříkrálové v Kojetíně. Fotografoval O. Pisch. (rok 1910)

To ale není všechno. Vesnicí obcházely i další postavy – perchta, ometačka, klempera, toma, ambrož, klovcové báby nebo též vrtibáby – někdy samy, někdy s postavami z mikulášské družiny. Úkolem bylo strašit děti, rozdávat drobné dárky, kontrolovat pořádek v domácnostech, ale hlavně zpestřit a ukrátit nejdelší noci v roce. Obchůzky se pojily s lidovým divadlem, hrála se spousta obřadních her nebo se ukazoval betlém.

Škoda, že tyto magické, děsivé, ale i štědré bytosti, které mají kořeny jak v křesťanské, tak v pohanské tradici, už dnes potkáme jen v zápiskách historiků a etnografů. V mnoha vesnicích však dodnes najdeme vlastní zvyky a originální tradice, které starousedlíci poctivě dodržují.

 

Vlevo můžete vidět fotografii z roku 1910 od O. Pische. Zobrazuje pastýře na tříkrálové obchůzce, čehož se ve vsi vždy chopili mladí chlapci. Obrázek níže je z roku 1945 od Lenky Lyalikoff, který zachycuje tehdejší masopust s typickými a možná i trochu strašidelnými maskami. Autor: Lenka Lyalikoff, zdroj: wikimedia.org


Masopust po roce 1945, autor Lenka Lyalikoff

 

Ježíšek dnešních dnů

Vločka

I když jsme v poměrně nedávné době byli vystaveni Dědovi Mrázovi a dnes se na nás z výloh obchodů směje Santa Claus, náš český Ježíšek v drtivé většině domácností přežívá a vyhrává na plné čáře v každé anketě. Pomáhají k tomu také nejrůznější betlémy, které zobrazují zrození Ježíška a připomínají nám, proč vůbec tento svátek slavíme. Alespoň v tomto ohledu tedy zůstává naše vnímání adventu stejné jako před stovkami let a pozice Ježíška snad nebude nikdy oslabena.

Vánoční betlém

Pro děti je nejdůležitějším okamžikem Štědrý den, kdy se těší na vysněné dárky. Nekonečně se vlekoucí čas adventu jim zpestřuje začátkem prosince Mikuláš s čertem a andělem, kteří dětem dají alespoň sladkosti a velký pocit úlevy, že i tentokrát si jich čert nevšiml. Dodržujeme stále zpívání koled, návštěvy betlémů a vánočních trhů. Velmi populární jsou také půlnoční mše.

Bědování nad ztrátou tradic tak není na místě, stále si můžeme advent užívat pěkně postaru a bez okázalé komerce.

pečení s Plevuškou

Diskuse

SkypeFacebookTwitter

Mobil: 739 045 380
Po-Pá: 7:00 - 15:00
Email: obchod@pleva.cz