Ženšen - druhy, pěstování, využití v receptech

Ženšen pravý (Panax ginseng) je rostlina z čeledi aralkovitých, které se někdy říká také všehoj ženšenový. Název této exotické léčivé bylinky bývá odvozován od čínského znaku „člověčí kořen“ nebo „síla země v podobě člověka“. Ženšen bývá také označován jako kořen života, šlechtic či božská tráva. Botanický název ženšenu Panax pochází z řeckého slova panacea – všehojící. Pro obyvatele míst jeho přirozeného výskytu, je odpradávna uznávanou bylinou, která napomáhá zachovávat rovnováhu mysli i těla.

Jak ženšen vypadá

Ženšen pravý dorůstá do výšky 30 až 60 cm, jedná se o vzpřímenou a vytrvalou bylinu. Podzemní část tvoří mohutná kořenová hlava typického nepravidelného tvaru, připomínajícího lidské tělo.

Z každé rostliny vyrůstají jeden až dva kořeny, které jsou jenom řídce rozvětvené. Dosahují délky až 20 cm a šířky přibližně 3 cm. Kořeny ženšenu jsou rozvětvené jen mírně a zpracovává se jak kořen hlavní, tak kořeny postranní.

Nadzemní část rostliny pak každoročně odumírá a na jaře vyrůstá z pupenů v kořeni nová. Nadzemní část ženšenu ovšem není jenom na ozdobu – z jeho listů se často připravuje výtečný čaj. Ženšen má také drobné zelenobílé květy asi 3 mm velké. Z nich pak vyrostou červené, šťavnaté plody.

Výskyt a druhy ženšenu

Asi nejběžnějším druhem je ženšen pravý, bývá nazýván též ženšenem asijským, protože roste divoce na zalesněných svazích severní Číny, v Koreji a na Sibiři. Podle konkrétnější oblasti původu pak bývá rozlišován na čínský či korejský ženšen. Přirozený výskyt ženšenu pravého je velmi omezený, neboť velice citlivě reaguje na měnící se přírodní podmínky a také vyžaduje určitá rostlinná společenstva.

Dalším druhem je americký ženšen, jehož kořen má odlišný - vřetenovitý tvar a roste volně v oblastech severní Ameriky. Pěstuje se také na farmách v Ontariu, Britské Kolumbii či Wisconsinu. Ve volné přírodě je pro svůj řídký výskyt chráněný zákonem. Setkat se můžete i se dvěma „nepravými ženšeny“ – sibiřským a indickým ženšenem. Nejedná se o pravé ženšeny, protože nepatří do čeledi Panax, ale jsou to vzdálenější příbuzní ženšenu, avšak mají velice podobné účinky jako klasický ženšen. Jejich výhodou je menší náročnost na pěstování.

Všechny odrůdy ženšenu vždy rostly převážně v zalesněných oblastech s mírným podnebím. Následkem obdělávání čím dál rozsáhlejších území a vyčerpáním přirozených zásob se dnes ženšen většinou pěstuje na farmách v Číně, Koreji, Rusku, Kanadě a Spojených státech. Planě roste jen na jihu Dálného východu, a to v severovýchodních provinciích Číny a v horské oblasti severní Koreje. V některých částech Asie byl už těžením zcela zlikvidován. Na území Ruska je rozšířen v Ussurijské a Přímořské oblasti v hlubokých horských lesích.

Historické využití ženšenu

Ženšen pravý hraje v lidové medicíně v Číně, Japonsku a Koreji odpradávna velmi významnou roli. Je popsán dokonce v čínské knize o bylinách pocházející z 1. století před naším letopočtem. V průběhu historie byl pak ženšen mnohokrát opěvován a představa o jeho účincích dosahovala občas až mýtických rozměrů. Ženšen se v Číně začal používat přibližně před 5 000 lety a prosadil se díky svým dnes již všeobecně známým účinkům.

Centrum pěstování i užívání ženšenu bylo v mandžuských horách. V Číně byl i proto dlouhá léta pěstován a sklízen pouze pro panovníka a jeho rodinu a oblasti, kde byl ženšen pěstován, byly běžným lidem zcela uzavřeny. Ženšen si aristokraté poměrně dlouho chránili pouze pro sebe, protože věřili, že je symbolem božské harmonie na zemi. Do Evropy se ženšen poprvé dostal ve 13. století, kdy jej dovezl Marco Polo, a podobně jako v Číně byl dlouhou dobu dostupný pouze pro šlechtice a panovníka.

Kořen ženšenu a jeho zpracování

Nejčastěji se využívá právě podzemní kořen ženšenu. Podle toho, jak vypadá další zpracování ženšenu, dělíme ženšen na červený a bílý:

Před samotným použitím se ženšen krájí nebo práškuje. V lékárnách ho dostanete v nejrůznějších formách - jako pilulky, sirup, ženšenový extrakt nebo samotnou kořenovou drogu. Často bývá kombinován i s jinými výživovými doplňky.

Při zpracování tzv. červeného ženšenu je třeba dodržovat tradiční výrobní postupy, aby bylo dosaženo co nejvyššího výskytu účinných látek.

Zpracovatel by měl zachovat správný poměr hlavního kořene a postranních vedlejších kořenů. Hlavního kořene by mělo zůstat 70 % a vedlejší kořeny by ho měly doplnit 30 %.

Jednotlivé účinné látky se totiž vyskytují v různých částech rostliny v různé koncentraci a správně zpracovaný ženšen má díky vhodnému tradičnímu poměru obou druhů kořene vysokou účinnost.

Chuť a užívání ženšenu

Kořen ženšenu má velmi příjemné specifické aroma s hlubokou chutí, která může být v závěru mírně nahořklá. Většina lidí je chutí ženšenu spíše příjemně překvapena, protože předpokládá, že zdravé věci nebývají chuťově příliš zajímavé.

Protože v naší nabídce najdete výborný Ženšen kořen v medu, nemůžeme s ohledem na problematiku zdravotních tvrzení o léčivých účincích ženšenu uvádět žádné informace. I když o ženšenu v tomto směru nemůžeme nic napsat, jeho účinky jsou tak známé a rozšířené, že si stačí zadat do vyhledávače „ženšen účinky“ a najdete celou řadu stránek, které se účinkům ženšenu věnují. Snadno si tak vyhledáte veškeré informace, které potřebujete.

Ženšen se obvykle užívá ve formě jednoduchých přípravků – sirupů, tablet, extraktů, tinktury, lihovin, léčivých medů či porcovaných čajů. Své místo našel i v kosmetickém průmyslu. Z čerstvého kořene ženšenu se připravují předkrmy nebo se používá jako přísada ho hlavních jídel. Konzumuje se též naložený do alkoholu nebo medu.

Ochutnejte náš Ženšen v medu

Do našeho chutného českého medu jsme přimíchali exotickou bylinku s pozoruhodnými vlastnostmi. Sklenice poctivého medu obsahuje 5 % ženšenu a ukrývá tak v sobě mimořádnou sílu.

Ženšen v medu můžete konzumovat k snídani nebo si každé ráno dát lžičku této lahodné směsi pro příjemnější start do nového dne. Ženšen v medu můžete samozřejmě použít při slazení kávy či čaje nebo při pečení. Výborným společníkem je i na delších výletech, výpravách nebo na cestách autem, kde vám dodá potřebné síly, abyste vydrželi za volantem svěží až do cíle.

Využití ženšenu v receptech

Při zpracování a přípravě ženšenu pamatujte, že není dobré, když přijde do styku s kovem, proto používejte skleněné a porcelánové nádoby.

Ženšenový čaj

Zatímco obvyklé bývají porcované čaje z listů ženšenu, je možné připravit si i velmi účinný čaj z kořene ženšenu.

Na jeden plátek ženšenu si podle jeho velikosti i požadované síly výsledného čaje připravte 3 až 5 dcl vody, ve které ho 10 minut povaříte. Plátek ženšenu můžete v převařené vodě i louhovat, a to cca 20 minut. V obou případech můžete k ženšenu přidat váš oblíbený porcovaný čaj.

Pěstování ženšenu

Pěstování ženšenu pravého je v našich podmínkách velmi obtížné. Staré čínské přísloví k tomu praví, že „Je snazší vycvičit starého tygra, než vypěstovat kořen ženšenu“. Ženšen vyžaduje specifické půdní a mikroklimatické podmínky, ve kterých roste přirozeně. V nepříznivých podmínkách může rostlina upadnout do vegetačního klidu i na několik desítek let nebo zcela uhynout.

V domácích podmínkách si však můžete celkem snadno vypěstovat ženšen pětilistý, neboli gynostemu pětilistou (Gynostemma pentaphyllum), nazývaný také jiaogulan, bylina dlouhověkosti či nesmrtelnosti. Z botanického hlediska sice nemá s ženšenem pravým nic společného, ale obě rostliny spojuje podobnost obsažených účinných látek. Ženšen pětilistý roste v horských oblastech na jihu Číny a jedná se o popínavou rostlinu z čeledi tykvovitých.

Listy ženšenu pětilistého lze používat celoročně, můžete je přidávat do zeleninových salátů, sušit, nebo si připravit čaj se specifickou nasládlou chutí a jemnou vůní. Stačí utrhnout několik lístků a přelít horkou (ne vroucí) vodou, nechat 5 minut louhovat a čaj je připraven. S množstvím to však nepřehánějte, dejte si maximálně čtyři šálky denně.