0 Kč(0 ks)
Zpět

Rozhovor – Pavel Dostal: Co jsou to zelené střechy a jak pomáhají přírodě?

Rozhovor – Pavel Dostal: Co jsou to zelené střechy a jak pomáhají přírodě?

15. 03. 2020

S Pavlem Dostalem z rodinné firmy GreenVille jsme hovořili na téma zelených střech, které považujeme za perfektní možnost, jak navrátit nějaké to množství původní zeleně do přírody. Pavel nám řekl, co to zelené střechy jsou, jaké podmínky musí stavby splňovat, aby bylo možné na nich zelené střechy realizovat, a hlavně nám vysvětlil, jak mohou tyto krásné kousky zeleně nejen zpříjemnit prostředí nám, ale především jak dokážou pomoci přírodě ve městech i na vesnicích.

Vaše firma se zabývá realizací zelených střech – můžete krátce čtenářům našeho Magazínu říci, co to zelená střecha je a pro koho tyto střechy realizujete? Příp. jestli i oni mají možnost si takovou zelenou střechu na svém domku zřídit?

Zelená střecha, vegetační střecha nebo také střešní zahrada je soubor vrstev, které společně umožňují rostlinám dlouhodobě a udržitelně růst na stavební konstrukci. Není to žádná novinka, jednoduché zelené střechy s pomocí travního drnu si na svých příbytcích realizovali už Keltové, ale v naších podmínkách se zelené střechy začínají více rozšiřovat až v současné době v důsledku klimatických změn a rozšiřování měst. Také máme trochu jiné klimatické podmínky a snad i nároky na estetiku než Keltové, takže přistupujeme k zeleným střechám trochu více technologicky.

zelená střecha, kvetoucí len na střeše, greenville
Rozkvetlý len na střeše atria kancelářské budovy (Praha)

Jako firma zelené střechy realizujeme na mnoha druzích staveb: na rodinných a bytových domech, kancelářských budovách, halách, ale také na přístřešcích, altánech a menších stavbách. Důležité je hlavně, aby konstrukce měla dostatečnou nosnost (zatížení zelenou střechou je minimálně 90 kg/m², většinou kolem 120 kg/m²) a také, aby pod střechou byla hydroizolace odolná proti prorůstání kořínků. Pak také musíme zvážit, jakého vzhledu chceme dosáhnout a jestli, pokud vůbec, se o vegetaci budeme moci příležitostně starat.

K čemu takové zelené střechy slouží? Mají nějaký význam z hlediska izolace zastřešené stavby?

Ve městech pomáhají zelené střechy zadržovat srážkovou vodu v místě, kde spadne, a vracejí ji částečně zpět do ovzduší. Tím se nám města tolik nepřehřívají a zároveň v době přívalových dešťů nedochází k poškozování kanalizace a vyplavení odpadních složek náporem srážkové vody. Zelené střechy chrání hydroizolaci před opotřebením vlivem povětrnostních vlivů a dovedou stavbu dobře odizolovat proti horku. V zimě izolační účinky příliš nemají. Výhodou také je, že pomáhají vracet zeleň tam, kde ji člověk vzal a tím snižují dopady lidské činnosti na životní prostředí. Mohou například i sloužit hmyzu, ptákům i netopýrům jako zdroj potravy, místo pro hnízdění nebo jako plocha k odpočinku, a mohou tak být cenným stanovištěm z hlediska biodiverzity.

Na vašich webových stránkách jsou k dispozici různé varianty střech. Můžete stručně popsat, čím se liší?

extenzivní zelená střecha, greenville
Extenzivní zelená střecha na Domě v úžině (Praha)

Aby měli zákazníci představu o budoucím vzhledu střechy, uvádíme několik modelových variant. „Lehká střecha“ je takové udržitelné minimum – na menší vegetační vrstvě by rostliny dlouhodobě nevydržely a v této skladbě jsou tak jen odolné druhy rozchodníků. Je vhodná pro konstrukce, které se nedají příliš přitížit. „Úsporná střecha“ nabízí dobrý poměr cena-výkon – není příliš těžká a zároveň už má druhově pestřejší vegetaci.

intenzivní zelená střecha, greenville, pleva
Intenzivní rozkvetlá střecha na administrativní budově (Brno)

Na „luční střeše“ pak máme už vyšší vrstvu substrátu a tím pádem i vyšší byliny. Když luční střechu ještě více přizpůsobíme lokálním podmínkám a vytvoříme na ní mnoho různých stanovišť, dostaneme „biodiverzní střechu“, která dovede přilákat velké množství rostlin i živočichů a stát se tak skutečně hodnotnou součástí okolního životního prostředí. Potud jsem jmenoval střechy s nízkou údržbou, takzvané extenzivní. Pak jsou tu střechy intenzivní (i co do údržby), kdy na střeše umíme vytvořit i plnohodnotnou zahradu.

Musí mít střecha nějaká specifika, aby se na ní dala zelená střecha realizovat? Příp. jaká? (z hlediska sklonu, velikosti…)

Základní předpoklad je statika – konstrukce musí unést dodatečné zatížení vegetačním souvrstvím. Statiku není dobré podceňovat. Pak je třeba použít vhodnou hydroizolaci, která bude mít atest proti prorůstání kořínků. I šikmou střechu umíme ozelenit, do 45° to není problém. A na velikosti nezáleží, malá stříška před okny domu udělá mnohdy větší radost než tisíce m² na hale :-)

Jak dlouhá je výdrž takové zelené střechy? Nepřináší zelená střecha nějaká rizika pro zeleně zastřešenou stavbu?

POPISEK PRO SEO
Extenzivní zelená střecha na jaře (Tábor)

U životnosti střechy mluvíme zpravidla o životnosti hydroizolace, která se zdvojnásobí, pokud je zakrytá vegetačním souvrstvím. V závislosti na typu hydroizolace se pak z 15 - 20 let posouváme na 30 - 40 let. Životnost zeleně je kratší, pokud se o ni člověk vůbec nestará, a dlouhá, pokud na ni sem tam myslí. U zelených střech s rozchodníky a suchomilnými travinami a bylinami (extenzivní) stačí většinou údržba jednou ročně, pak střecha dovede fungovat opravdu dlouho. Rizika může zelená střecha přinášet, pokud není provedená nebo udržovaná správně. Těch případů je naštěstí relativně málo, jsou to hlavně přetížení konstrukce, zanesení odtoků, nedostatečná ochrana před větrnou erozí nebo zanedbaná údržba.

Roste o zelené střechy zájem? Máte nějaká konkrétní čísla?

Každým rokem. Někdy jsou zelené střechy už vyžadovány stavebním úřadem, ve většině případů jde ale iniciativa od zákazníků. Myslím, že je to tím, že si uvědomujeme, že pro své zdraví (tělesné i to duševní) potřebujeme mít kolem sebe zeleň. Roční přírůstky měříme v rámci odborné sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně a poslední údaj nám říká, že v roce 2018 přibylo v ČR cca 247 000 m² zelených střech. Oproti předchozímu roku to je 25% růst.

Náš tip

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí zahrnulo zelené střechy do programu Nová zelená úsporám! Část nákladů na realizaci zelené střechy tak bude možné krýt z veřejné dotace. Podpora se bude poskytovat na výstavbu extenzivních a polointenzivních zelených střech a za předpokladu zajištění závlahy z jiných zdrojů, než z veřejné vodovodní sítě, i na intenzivní zelené střechy. Podmínkou pro přidělení dotace na zelenou střechu je také splnění kvalitativních požadavků uvedených na stránkách programu. Řešení GreenVille plně vyhovuje požadavkům pro poskytnutí dotace z programu Nová zelená úsporám a rádi pro Vás zelenou střechu zrealizujeme tak, abyste na ni mohli čerpat veřejnou podporu.

Jak je na tom spotřeba vody pro údržbu zelené střechy? Je potřeba extra zalévat nebo stačí dešťovka? A co sucha, neustále se zvyšující teploty a zelené střechy? A co silné přívalové deště, „nestojí“ pak na střeše voda, neodplavuje se zemina?

Extenzivní střechy se zalévají jen chvíli po realizaci, dál už si rostliny vystačí s tím, co jim spadne z nebes. Na extenzivních střechách jsou suchomilné druhy, ty naopak nemají vlhké prostředí rády. Intenzivní zelené střechy musíme zalévat stejně jako běžnou zahradu – zpravidla se na střechu pak dává automatická závlaha. Pokud přijde přívalový déšť a na střeše je střešní substrát, všechno je ok, substrát se nasytí a přebytečná voda odteče přes filtrační vrstvu do drenáže. Pokud je na střeše zemina, pak hrozí to, co říkáte (Pleva: tedy odplavení zeminy). Zemina není tak propustná jako střešní substrát.

Jak probíhá údržba zelené střechy? Je nutné zelenou střechu sekat? Existují pak nějaká bezpečnostní opatření, aby třeba sekáč nesjel sekačkou ze střechy? :-)

extenzivní zelená střecha greenville, včela, rozchodníky
Včelami oblíbené rozchodníky na extenzivní zelené střeše na Domě v úžině (Praha)

Rozchodníky nesekáme :-) I když už jsem viděl i střechu, kde z rozchodníků chtěli mít trávník a sekali střechu sekačkou… Sečou se vyšší byliny a traviny, tak jako na louce jednou až dvakrát ročně. A pokud máme na střeše trávník, tak si na něj v kalendáři musíme vyhradit pár hodin (v lepším případě) měsíčně se vší péčí, co potřebuje. Šikmé střechy se zakládají jako extenzivní, takže tam je údržba jednou ročně a bez lana se určitě neobejde.

Jednou z vašich realizací je zelená střecha na pražské tramvajové zastávce Hradčanská. Podle fotek to vypadá, že si včela zrovna moc květů na této stříšce nenajde. Jedná se o záměr? Je vůbec možné vytvořit zelenou střechu, zejména ve vyprahlém městě, kterou není nutné neustále zalévat, na které by mohly růst nektarodárné rostliny?

Střechu jsme na zastávku dávali koncem září, kdy už většina druhů byla odkvetlá. Rozchodníky začnou kvést až opět v květnu, takže myslím, že včely na střeše určitě uvidíte. Pokud by náhodou střecha musela být v červnu přemístěna kvůli změnám ve správci městského mobiliáře, bylo by dobré mít přitom síťku přes obličej, jelikož se střecha včelami bude jen hemžit :-) Vždy to bude o správné volbě druhů. I v naší přírodě máme druhy, které snesou velké horko, a přesto budou hezky kvést a poskytovat nektar včelám, čmelákům a motýlům. Takovými rostlinami bychom se měli inspirovat, jelikož jsou to právě ony, které to na střeše dlouhodobě zvládnou.

Jsou zelené střechy určeny pouze pro místa ve městech, a na vesnicích se tedy běžně nerealizují?

Intenzivní zelená střecha, kvetoucí střecha, greenville, pleva
Intenzivní rozkvetlá střecha na administrativní budově (Brno)

To bych netvrdil, ve městech jsou akorát více žádoucí. Na vesnicích je méně zpevněných ploch a zeleň, nebo pohled do ní, tam není takovou vzácností. Ve městech se výstavba pořád zahušťuje a lidé čím dál víc zjišťují, že zeleň kolem sebe potřebují, a část z nich pak dospěje k názoru, že na vesnici se jim bude stejně žít lépe.

Realizovali jsme krásné střechy i na vesnici – když posadíte zelenou střechu na zahradní altán, tak to může být moc hezká podívaná.

Patří dle vašeho názoru do zdravých a zelených měst se zelenými střechami také včely a případně proč?

Bez včel a dalších opylovačů, by se nám žilo dost těžko. Ve městech je obecně méně hmyzu i ptáků, a pokud můžeme zelenou střechou s tímhle problémem pomoct, tak to děláme. Například naší biodiverzní střechou. Městské včelaření se v Praze stalo poměrně populární a je to dobře – i kdyby jen kvůli zvýšenému povědomí o tom, co pro nás včely dělají. Můj názor je, že aby byl člověk sám zdravý, potřebuje žít ve zdravém životním prostředí. K tomu patří funkční ekosystémy – hmyz, ptáci, drobní savci, půdní organismy…

Snažíte se o výsadbu nektarodárných květin na střechy? Máte zkušenosti, které rostliny z těch, které na střechách využíváte, včely a hmyz lákají?

Rozchodníky plné včel na extenzivní zelené střeše na Domě v úžině (Praha)

Máme zkušenosti spíš praktické, když vidíme určité druhy hmyzu na určitých rostlinách. Rozchodníky jsou třeba velmi vyhledávané včelami, také hvozdíky a řebříček, levandule zase voní motýlům. V současné době si v této oblasti hodně rozšiřujeme obzory a snažíme se identifikovat vhodné rostliny do podmínek zelené střechy a zároveň hodnotné pro hmyz. Ne všechny květy poslouží dobře všem druhům hmyzu, čmelák bude na některé květy příliš velký atd. Ale myslím, že vy, kteří se tím zabýváte dlouhodobě, byste o tomhle tématu uměli povídat velmi dlouho. V tom se rádi necháme poučit.

Máte nějakou zkušenost s městskými včelaři, kteří mají úly na střechách v souvislosti se zelenými střechami? Spolupracují nějak střešní zahradníci se včelaři?

Na střeše budovy, kde máme v Praze kancelář, včelí úly jsou. Snažíme se tato odvětví propojovat. Zákazníci občas o včelím úlu na střeše přemýšlí, ale pak se dozví, co včelaření obnáší a zaleknou se. Myslím, že tak jako se ve městech rozvíjí komunitní zahradničení, mohlo by se rozvíjet i komunitní včelaření.

A my moc rádi naše znalosti předáme dál. Co vše najdeme na zelené střeše? Vysazují se zde pouze květiny, nebo se sem dají umístit i nějaké další prvky – například hmyzí hotel? A co vše lze na střechu vysadit, co takhle keře?

greenville, zelená střecha, hmyzí hotel
Hmyzí hotel na biodiverzní střeše na Olympijském parku (Londýn)

Rostliny jsou základ, díky rostlinám se na střechu dostanou i drobní živočichové. Pak můžeme pracovat s prvky jako kámen, písek, dřevo nebo voda a tvořit s pomocí nich daleko pestřejší a hodnotnější biotopy na zelených střechách. Hmyzí hotely jsou také dobrá volba na biodiverzní střechu.

Aby na střeše dovedl spolehlivě růst keř, měl by mít (v závislosti na druhu) alespoň 30 cm hloubku pro kořenění. Také musíme počítat se zálivkou. Obecně ale na střeše můžeme mít klidně ovocný sad nebo park – bude to technologicky složitější a nákladnější, ale jde to. Otázka je, jestli by ale nebylo lepší nějaký sad nebo park spíš zachránit před kácením místo toho, abychom ho pak daleko dráž dávali na střechu. Zelenou střechou přírodě něco vracíme zpátky – jednou víc, jednou míň – ale měli bychom si hlavně uvědomovat hodnotu té zeleně, kterou už máme, a chránit ji.

Pavlu Dostalovi tímto moc děkujeme za přínosný a zajímavý rozhovor. Doporučujeme se podívat na webové stránky GreenVille, kde najdete ukázky realizací zelených střech a konkrétní informace o tom, jak zelenou střechu pro svou stavbu vybrat.

Náš tip

GreenVille service s.r.o. je rodinná firma, jejíž motivací je vytvářet domy a města zelenější. Jejím posláním je realizovat zelené střechy a tvořit tak zdravá města, rozvíjet a chránit trh, zvyšovat povědomí o ekonomických, ekologických a sociálních výhodách zelených střech. Dlouhodobě se specializuje na návrhy, realizace, údržbu, rekonstrukce zelených střech a střešních zahrad od jednoduchých až po složité.

„Měníme a vytváříme plochy s vegetací, které tvoří zdravé a harmonické místo pro život s okolní přírodou. Dáváme prostor přírodě tam, kde ho člověk svou činností vzal.“ GreenVille

Přečtěte si také:

Zahrada nejen pro včely: jaké rostliny a kam je vysadit

Vaše zahrada může být plná života už od rozkvětu sněženek až po poslední spadlý list třešně. Poradíme vám, na jaké rostliny, keře a stromy za vámi budou včely létat. Doporučíme konkrétní druhy rostlin a vysvětlíme, na jaké stanoviště je vysadit.

Jak vyrobit hmyzí hotel

I méně bdělý pozorovatel přírody si všimne, že na loukách už to nešvitoří tolik, jako tomu bylo dřív. Abychom ubývání hmyzu pomohli zastavit, můžeme toho udělat spoustu. Mimo jiné postavit hmyzí hotel, ve kterém hmyz najde útočiště a naklade larvy.

Situace českého zemědělství, aneb proč a jak pomoci hmyzu

Na první pohled možná mezi zemědělstvím a hmyzem jen těžko hledáme nějaké pojítko. Jenže když skutečně vyrazíte do „přírody“, spatříte lesy po zásahu kůrovců (a člověka), lány monokulturních plodin a vzpomenete si na zvířata a hmyz, možná vás napadne – kde vlastně žijí? Co jedí? Je tu někde vůbec něco jiného?

Všechny články z rubriky

SkypeFacebookTwitter

Mobil: 739 045 380
Po-Pá: 7:00 - 15:00
Email: obchod@pleva.cz