0 Kč(0 ks)
Zpět

Rozkvetlá louka

Rozkvetlá louka

30. 07. 2018

Už jste četli článek o tom, proč bychom neměli udržovat naše zahrady ve stavu podobném anglickým trávníkům? Víte o tom, že jejich údržba je zbytečně časově náročná a plýtváme při ní velké množství vody? Kromě toho také včelám a jiným živočichům ubíráme prostor pro život, takže o ekologičnosti posekané trávy nemůže být právě řeč. Milan Pleva, zakladatel Rodinné firmy Pleva, v tomto článku sděluje svou osobní zkušenost s udržováním přirozeného prostoru pro život včel.

Nedostatek pastvy pro včely

Na jaře letošního roku 2018 je tomu již 48 let, co včelařím a během této doby pozoruji neustále se zhoršující podmínky včelí pastvy, což pro včelstva znamená zhoršení jejich zdravotního stavu. Včely se ale tomuto efektu nemohou nijak bránit, protože mizí jejich přirozené podmínky pro život. Žijí tak v mnohem větším stresu, a všichni víme, co dokáže stres udělat s lidským zdravím. Zvířata jsou na tom obdobně.

Proč tomu tak je? Včely měly dřív od jara do podzimu stálou pastvu. Celou sezónu kvetly rostliny, ovocné stromy, keře a květiny na mezích, loukách, polích nebo v lesích. Na pasekách rostla spousta malin a ostružin, v lesích si včely nasbíraly medovici a na podzim dokvétaly louky a meze. Dnes již včely stěží v přírodě najdou takovou rozmanitost. Ano, stále máme ovocné stromy, ale později, a to pouze, pokud počasí dovolí, následuje řepka. Pokud se v doletové vzdálenosti včelstva nachází les, občas najdou třeba nějaké ty maliny nebo medovici. Tím ale škála možností sběru pylu končí.

A tak se dějí škody, které ještě před pár lety nebyly myslitelné. Jakmile řepka odkvete, včelař vytočí většinu medu, který najde v úlu. Bohužel si totiž neuvědomí, že včelky nemají nový nektar pro to, aby se uživily a další nemají kde získat. Tím ale celá patálie nekončí. Pokud přijde deštivé počasí, včely nemohou vyletět z úlu, a jejich stresový stav se logicky zhoršuje. Nemají totiž potravu pro sebe ani pro krmení plodu. Po medobraní sice kolem plodového tělesa nějaký ten med zůstává, to ale není dostatek pro to, aby včelky přežily několik dní nebo týdnů špatného počasí. Včelstvo je totiž na konci jara nejpočetnější a má tak velkou spotřebu.

Pomoci může respekt k přirozenému chodu přírody

Já jsem prozřel nad současnou situací našeho životního prostředí po loňské zimě, kdy zimu nepřežila polovina našich včelstev. Nikdy tolik včelek neuhynulo, do té doby se jednalo maximálně o 5 %. Po zjištění této smutné skutečnosti jsem hledal informace o tom, jak současnému stavu přírody pomoci. Hledám různé články, diskutuji situaci s přáteli – včelaři i nevčelaři a různými nadšenci do přírody.

Při sdílení zkušeností a debatování o tom, jak to celé dělat jinak, jsme dospěli k závěru, že je třeba pomoci přírodě svým „hospodařením“. Nebo spíš nehospodařením.

Mnozí včelaři se již ohleduplně k přírodě a ke svým včelám chovají. Respektují přirozený chod přírody a snaží se, alespoň ve svém okolí, o vytvoření lepších podmínek pro život včelstva. Vysazují keře a zakládají louky plné rostlin, které kvetou po celý rok. Bylo ale potřeba se naučit správně, tedy v souladu s přírodou, obhospodařovat i tyto louky. Reálně to znamená sekat je pouze dvakrát do roka! Ideální měsíce jsou květen a říjen nebo listopad.

Osobně jsem také vyčlenil značnou část zahrady, kterou jsem už vloni posekal pouze dvakrát. Sekám lištou, nikoli sekačkou. Všiml jsem si totiž, že v trávě žije velké množství koníků – cvrčků, motýlů a jiného hmyzu. Ten nemá při použití sekaček čas utéct a hyne tak v rozsekané trávě. Tím, jak se neustále tráva seká, různí živočichové, třeba motýly, nemají čas se vyvinout a vylíhnout. A takové léto bez modrásků, žluťásků a pavích oček je léto o dost méně barevné. Ale my je tu dnes díky rozkvetlé zahradě máme!

Život v rozkvetlé zahradě

Když se vrátíte k přirozenému životnímu prostředí, tedy rozkvetlé zahradě, zjistíte, že se změní skladba rostlin, množství, velikostí a druhů hmyzu, půdních organismů, hub apod. Některé tyto bytosti zkrátka nejsou schopné žít samostatně. Je potřeba jim tak umožnit život v podmínkách, které si samy vytváří ve spolupráci s ostatními živočichy a rostlinami.

Loňský podzim nám tak na zahradě, zcela poprvé, vyrostly houby jako Bedla zardělá, Klouzek kravský, Hnojník obecný, Hnojník inkoustový a Pýchavka obrovská.

Je to paráda! Moc rád se procházím po louce plné bílých kopretin, fialových zvonků, růžových kohoutků a vysoké trávy. Bzučí to tu. Žije to tu. Naše louka je krásná a užitečná! Včelky, které na ní nachází neustále něco pro sebe, jsou také spokojené. Počínaje květnem se procházím každé ráno v této louce zcela bos. Ten pocit je krásný a naučil jsem se tak chodit všude bos. Jsem zdravý a otužilejší. A žiju s krásným pocitem, že jsem všem zvířátkům, nejen včelám, pomohl najít jejich domov. Těm, které vidíme, i těm, které běžně nevidíme, protože jsou příliš malinká. Máme tu také hodně ptáků různých druhů – sýkorky, dlasky, kosy, špačky, datly, sojky, někdy i poštolky. Samozřejmě přilétají za potravou, kterou je právě hmyz.

louka na zahradě, domov pro hmyz
Více fotek najdete pod článkem.

Manželka osázela plochy okolo cest různými květinami, které kvetou celoročně, od jara do podzimu. I na těch se „pase“ okolo žijící hmyz.

Louky jsou díky druhové skladbě schopné přizpůsobit se různým podmínkám. Snáší tak sucho, vlhko, slunce, polostín, stín a různé typy půd. "Anglický trávník" máme jen před provozem, kde chceme, aby se Vám to na první pohled líbilo :-)

Milan Pleva majitel rodinné firmy - o autorovi článku

Od mládí jsou jeho koníčkem včelky, z koníčka se později stalo podnikání. Zajišťuje chod firmy, aby vše fungovalo jak má. Každý nápad umí realizovat. Velmi ho baví vyrábět omezené série různých druhů medovin a zkoušet nové postupy při výrobě medoviny. Když má trochu času, hned je u včel.

Přečtěte si také:

Kvetoucí louka na vaší zahradě: domov pro živočichy a odpočinek pro unavené sekáče

Stovky let zdobily přirozené louky plné kopretin, chrp a vlčích máků každé vesnické stavení a lemovaly okrajové části měst. Kopretiny a divizny postupně vytlačil anglický trávník.

Co dělají včelky od července do konce roku?

Napadlo vás někdy, proč vlastně včelky přes léto tak pilně pracují? Není to pro potěchu nás včelařů, ale protože se připravují na zimu. A že to není vůbec primitivní proces, ale spíše velký boj o život, prozradí následující řádky.

Každý může pomoci: dva kroky, které zvrátí vymírání včel

Už více než tři desítky let čteme články, jak včelky neúspěšně bojují s nemocemi, ztrácejí kvůli pesticidům orientaci v krajině, nebo je chemie zabíjí přímo na polích. Profesorka Marla Spivak přináší v následujícím videu řešení, na kterém se může podílet každý z nás.

Všechny články z rubriky

SkypeFacebookTwitter

Mobil: 739 045 380
Po-Pá: 7:00 - 15:00
Email: obchod@pleva.cz