Jarní péče o zahradu – kdy začít, do čeho se pustit a jak potěšit (nejen) hmyz?

Jarní péče o zahradu – kdy začít, do čeho se pustit a jak potěšit (nejen) hmyz?

Na jaře se příroda po dlouhé zimě probouzí. Ze země vylézají první kvítka a znovu ožívá i hmyz. A po dlouhé zimě tak přichází čas na péči o zahrádku. Abyste se v létě mohli radovat z bohaté úrody a krásných květů, vyplatí se začít s přípravou už v prvních jarních měsících. Jak na jaře pečovat o zahradu, aby se líbila nejen vám, ale i jejím drobným obyvatelům? Inspirujte se našimi tipy.

Jak na jarní úklid zahrady s ohledem na hmyz?

Jarní květiny

Mnoho druhů hmyzu a dalších živočichů využívá různé části vaší zahrady během zimy jako útočiště – od listí až po suché části rostlin. Než se tedy pustíte do práce, vzpomeňte si na ně. I malá chvíle trpělivosti nebo drobná změna vašich plánů může pro vaše drobné sousedy znamenat šanci na život. Možná není potřeba uklidit každý kout zahrady hned, necháte-li zahradě trochu prostoru, aby se probudila svým vlastním tempem, její obyvatelé se vám odmění svou pomocí při opylování a udržení přirozené rovnováhy.

Pokud jste četli náš článek Podzim v zahradě s ohledem na hmyz a další zvířata, tak už víte, že v zájmu drobných obyvatel našich zahrad je lepší nechávat úklid zahrady na jaro. Každý živočich má v přírodě a jejím koloběhu své nenahraditelné místo - a když ve své zahradě tuto rozmanitost podpoříte, bude zdravá, krásná, plná života a přinese vám spoustu radosti i úrody.

Kdy začít?

Načasování jarních prací na zahradě se může podle počasí v daném roce lišit, obecně je ideální začít mezi začátkem března a koncem dubna. Abyste nic neuspěchali, počkejte na dobu, až budou denní teploty trvale dosahovat 10 °C a noční neklesnou pod bod mrazu, aby měli drobní obyvatelé dostatek času své úkryty bezpečně opustit.

Tipy pro šetrný jarní úklid zahrady:

jarní úklid s ohledem na hmyz a další živočichy

  • Shrabání listí - pokud jste již na podzim ponechali část listí na zahradě, na jaře je odklízejte postupně. Hromady listí poskytují úkryt užitečnému hmyzu, jako jsou berušky nebo motýli, kteří se v nich probouzejí ze zimního spánku nebo dokončují svůj vývoj. Mohou v nich také zimovat další bezobratlí, nebo třeba ježci či žáby.

  • Prořez stromů a keřů – jaro je ideální doba pro prořezání většiny dřevin, a to ideálně od února do dubna, než začnou pučet, ale zároveň teploty neklesají pod nulu. Výjimkou jsou dřeviny, u kterých si počkejte až na dobu po odkvětu (např. zlatice či šeřík), protože pokud byste je prořezali brzy zjara, odstranili byste pupeny, a tím sebe i hmyz připravili o květy. Například švestky a třešně zase lépe snáší prořezání po sklizni. Obecná rada zní: než se pustíte do prořezu, vyplatí se si zjistit, kdy je vhodný čas pro konkrétní druh vaší dřeviny, aby řez opravdu podpořil její zdravý růst.

    Během prořezávání buďte pozorní a pokud větvích objevíte kukly nebo zámotky, nechte příslušnou část prozatím na místě, nebo opatrně odstřihněte a přemístěte na klidné místo v zahradě (třeba do divokého koutku, o kterém si povíme dále), kde se vývoj může bezpečně dokončit.

  • Zastřihávání trvalek a odstranění odumřelých částí rostlin – na jaře přichází čas pro zastřihávání trvalek, jako jsou traviny, růže, šalvěj nebo třeba levandule a odstranění suchých a odumřelých částí jednoletých či dvouletých rostlin. Ponechání rostlin bez zásahů přes zimu má své výhody – rostliny jsou lépe chráněné před mrazy a zároveň poskytují úkryt některým druhům hmyzu. Často zde přezimují například kukly či larvy motýlů, včely samotářky nebo užiteční predátoři, jako jsou například slunéčka a zlatoočka, která se živí mšicemi, čímž pomáhají chránit rostliny před jejich přemnožením. Kromě nich tu mohou přebývat také pavouci, škvoři, některé druhy ploštic nebo střevlíci, kteří také regulují populace škodlivého hmyzu.užitečný hmyz na zahradě

    Některé druhy rostlin (například měsíček, svazenka nebo koriandr, slunečnice, třapatky nebo máky, zejména jejich nešlechtěné odrůdy) tak navíc dostanou dostatek času pro přirozené vysemenění a mohou také posloužit jako přírodní krmítko pro některé druhy ptáků.

    Při odstraňování dutých stonků (např. maliníku, ostružiníku, máty, kopru či slunečnice) myslete na to, že mohou být zabydlené, například samotářskými včelami. Místo okamžitého odklizení je proto opatrně přesuňte na slunné místo a dopřejte tak případným hmyzím obyvatelům dostatek času k vylíhnutí. Ponechte stonky alespoň do konce května, kdy už většina hmyzu svůj vývoj dokončí.

  • Likvidace plevele – V záhonech je na jaře znát, že jste je pár měsíců nezbavovali plevele, který může bránit růstu žádoucích rostlin. Vyhněte se chemickým prostředkům a pusťte se do boje hezky postaru – ručně. Pokud si počkáte na vhodnou vlhkost půdy, půjde vám to většinou snadno od ruky.

    A jestli na odplevelení zrovna nespěcháte, zvažte ponechat kvetoucí plevel jako jarní bufet pro včelky a čmeláky a odstraňte jej až po odkvětu. Anebo si na něm pochutnejte sami :-) Inspirovat se můžete v knize Plevel na talíři, která možná váš pohled na „plevel“ změní. Najdete v ní více než 50 způsobů na využití divokých rostlin v kuchyni, a pokud byste jim přeci jen na chuť nepřišli, najdete v knize i užitečné rady, jak se jich nejlépe zbavit.

  • Sekání trávníku - trávník na jaře doslova ožívá – nejen svěží zelení a prvními kvítky, ale i drobnými obyvateli, pro které je domovem. Často je nám však smutno při pohledu na sekačky požírající toto jarní probouzení hned v počátku, na nakrátko posekaný trávník bez jediného kvítku. Pokud to tak ještě neděláte, zkuste tentokrát nechat trávník ožít. A vězte, že nemusíte mít obavy, že vaše zahrada přijde o svou dokonalost, možná právě naopak.sekání trávníku

    Sekejte trávník postupně a po etapách, nebo vyčleňte místo, kde necháte trávník přirozeně růst. Tato kvetoucí místa nejenže poslouží jako potrava a útočiště pro hmyz, ale stanou se i ozdobou vaší zahrady. Tématu (ne)sekání trávníku jsme se věnovali v tomto článku, dozvíte se v něm o dalších nevýhodách „anglických“ trávníků a také se můžete inspirovat zkušenostmi, tipy a nápady z fotogalerie našich zákazníků, kteří se rozhodli navrátit svým trávníkům život.

    Za zamyšlení stojí také způsob sekání. Napadlo vás někdy, jak vypadá sekání z pohledu hmyzu? Sekačky s mulčovací funkcí mu nedají příliš prostoru k úniku, a tak většinou hyne v rozsekané trávě. Proto také u nás v Potštejně sekáme lištou, která trávu jen pokosí a dává hmyzu mnohem větší šance k přežití.

  • Co s odpadem ze zahrady? Materiál, který při jarním úklidu zahrady shromáždíte, můžete využít a vrátit zpět do koloběhu přírody. Listí, odstraněný plevel, posekanou trávu i drobné ořezané větvičky se skvěle hodí na kompost, kde se promění v bohatý humus. Silnější větve z prořezu stromů a keřů můžete využít jako palivové dřevo, nebo je naštěpkujte, štěpkou můžete kompost proložit a nebo ji využít jako mulč. Na mulčování se hodí nejen zpracované větve, ale také lehce zavadlé listí nebo posekaná tráva. Mulčování se budeme ještě věnovat za chvíli.

    Nemáte-li možnost vlastního kompostování (nebo máte odpadu více, než váš kompost pojme), můžete zahradní odpad odvézt do kompostárny, mnohé obce také přistavují na sezónu velkoobjemový kontejner na bioodpad, popřípadě zapátrejte, jestli ve vašem okolí nevznikla komunitní kompostárna (a pokud ne, zkuste se domluvit se sousedy a zvažte její založení). Jaké jsou ve vaší obci možnosti, obvykle najdete na webových stránkách obce nebo kraje. Větší větve do kontejneru na bioodpad nepatří, pokud tedy nemáte vlastní štěpkovač, odvezte je do sběrného dvora - nebo kompostárny, pokud to umožňuje - kde je naštěpkují. Můžete je zde nechat, nebo štěpku následně sami využít.

    Kompostování je snadné, šetří čas i peníze za odvoz odpadu a poskytne vám kvalitní humus, který zlepší úrodnost půdy ve vaší zahradě. Pomáhá také uzavírat přirozený koloběh živin a poskytuje zázemí mnoha užitečným živočichům od žížal přes ptáky, kteří zde najdou potravu, až po ježky, kteří v kompostu mohou najít teplé útočiště pro přezimování.

„Nepořádný“ koutek"

Pokud to prostor vaší zahrady dovolí, ponechte odlehlejší kout s přirozeným „nepořádkem“ jako útočiště pro hmyz a drobné živočichy.

útočiště pro hmyz a zvířata na zahradě

Využít na něj můžete odpadní materiál ze zahrady – nahrňte na hromadu listí, větve, starou kůru, pařez nebo štěpku. Pro malé živočichy je takové prostředí doslova rájem, poslouží jako úkryt pro ježky, čmeláky, samotářské včely, berušky a další užitečný hmyz, brouky, nebo larvy motýlů. Přidat můžete i hromádku kamenů, kterou ocení ještěrky, slepýši, nebo pavouci (víte, že přítomnost pavouků je známkou zdravé zahrady?). Nepořádný koutek nejspíše přiláká také ptáky, kteří zde najdou vždy něco k sezobnutí.

Na jaře tu nechte růst to, co si žádá příroda. Tedy kopřivy, bodláky, merlíky, maliník, jitrocel, planou mrkev a další tzv. plevel. Alespoň trošku. Díky těmto rostlinám budou mít obživu housenky motýlů (babočky, otakárci, modrásci, perleťovci a další) a přes léto se můžete kochat pohledem na motýly poletující po zahradě.

Tip: „Nepořádný“ koutek můžete snadno naaranžovat tak, že se z něho nakonec může stát neotřelý designový prvek vaší zahrady. Hromádky větví nebo kamenů třeba seskládejte do elegantně nedbalých tvarů, nebo vytvořte nízkou zídku či pyramidu. Do okolí vysaďte medonosné květiny, které přilákají opylovače a motýly a dodají místu přirozenou krásu. Osadit můžete také větší kusy dřeva nebo pařez: využijte větší přirozené dutiny a pukliny, vyplňte je zeminou s kompostem a můžete tento přírodní květináč osázet podle vlastní fantazie (a podmínek, které jeho umístění nabízí).

Takový koutek nejen že obohatí vaši zahradu o život, ale také výrazně přispěje k přirozené rovnováze ekosystému a zdraví vaší zahrady. Stačí nechat přírodu, aby si poradila sama. Nemáte-li pro nepořádný koutek prostor, zkuste najít místo alespoň pro hmyzí domeček. S naším návodem si ho snadno můžete vyrobit i sami.

Jak na jaře pečovat o půdu?

Základem pro dobrou úrodu i bohatou okrasnou zahradu je kvalitní půda. Na jaře proto půdě věnujte speciální péči, která ji připraví na výsadbu semínek a sazenic. Co vás při jarní péči o půdu čeká?

Kypření

Kypřením se k semínkům dostane více kyslíku a zamezí se nadměrnému odpařování vody. Dostatek vláhy je naprosto nezbytný v procesu klíčení semínek. Zároveň kypření přeruší klíčení plevele, který se dere na povrch rychleji než pěstované rostliny a vy ho můžete snadno odstranit.

hnízdo včely samotářky

Záleží-li vám na hmyzích obyvatelích vaší zahrádky, věnujte chvilku času prohlédnutí půdy, kterou se chystáte nakypřit a zkontrolujte, jestli nenarazíte na drobné otvory samotářských včel nebo čmeláčí hnízdo. Samotářky si vyhrabávají drobné otvory v suché, spíše písčité půdě, zatímco čmeláci mohou hnízdit v opuštěných norách malých hlodavců či pod drny. Pokud takové místo objevíte, označte si ho například kamínkem nebo zapíchnutím větvičky a při práci se mu pak vyhněte. Hmyz vám to pak vrátí opylováním a vaše zahrada bude jen vzkvétat.

Hnojení

Dodání živin do půdy je pro prospívání rostlin zásadní, ale při výběru hnojiva se vyplatí zohlednit jeho vliv na okolní přírodu a její obyvatele. Chemická hnojiva mohou být efektivní, ale mají negativní dopady na půdní organismy, opylovače a na vodní zdroje.

Vyměňte proto chemická hnojiva za organická, která naopak kvalitu půdy dlouhodobě zlepšují a podporují biologickou rozmanitost. Využijte kompost, odleželý koňský hnůj či slepičí trus, guáno nebo hnojivo na bázi mořských řas.

Dobrým řešením je také zelené hnojení – vysévání a následné zapracování rostlin, které obohacují půdu přirozenou cestou, prokypří ji kořenovým systémem, zlepšují její strukturu, navíc zabraňují její erozi a omezují růst plevelů, aniž by narušily rovnováhu zahradního ekosystému. Zelené hnojení také přispívá k pestřejšímu střídání plodin na záhonech, čímž brání vyčerpání půdy a omezuje šíření chorob. Na zelené hnojení je třeba myslet s předstihem, přizpůsobit jeho načasování plánované výsadbě, aby mělo dostatek času vyrůst a být zapracováno do půdy a také volit jiný druh rostlin, než jaký poté plánujete na daném místě pěstovat.

Mulčování

Ke zkvalitnění a zůrodnění půdy si můžete pomoci také mulčováním, které má i další přínosy. Mulčování vlastně vychází z přirozeného chování přírody – v přírodě holou půdu téměř nenajdete, protože rychleji vysychá a podléhá erozi, a proto každé holé místo bleskurychle zarůstá plevelem. Ten je však v našich zahrádkách nevítaným společníkem, a proto se využívá mulč, který půdu ochrání a přitom růstu plevele brání. Shrňme si jeho výhody:

mulčování a jeho výhody

  • Snížení spotřeby vody k zalévání – vrstva mulče zabraňuje vysychání půdy a pomáhá jí udržet více vláhy.
  • Zůrodňování půdy a zlepšení její struktury - pod mulčem se daří žížalám a půdním mikroorganismům, které pomáhají rozkládat organickou hmotu, zvyšují tak obsah humusu a dalších živin v půdě.
  • Potlačování plevele – mulč nepropouští světlo a potlačuje tak růst plevele a konkurenčních rostlin. Plevel sice může ochrannou vrstvu mulče místy prorůst, ale pouze v omezeném množství.
  • Úkryt pro hmyz – mulč také poskytuje úkryt různému hmyzu, jako jsou slunéčka, žížaly nebo draví brouci kteří přispívají k biologické rovnováze zahrady.
  • Ochrana rostlin před mrazíky – vrstva mulče funguje jako izolační vrstva, která chrání kořeny rostlin před výkyvy teplot.
  • Vliv na pH půdy – mulč může ovlivnit pH půdy podle toho, jaký materiál použijete. Listový humus, jehličí a rašelina například půdu mírně okyselují, zatímco hnůj nebo sláma, popř. přidání drcených vaječných skořápek zvyšuje její zásaditost.
  • Čistší úroda – mulč pomáhá udržet sklízené plody čisté, protože zabraňuje jejich přímému kontaktu s půdou. Díky tomu můžete nízko rostoucí plody, jako jsou jahody, salát nebo cukety sklízet bez vrstvy bláta.
  • Estetika zahrady – Záhonky s mulčem vypadají hezky upraveně.

mulčování a jeho výhody

Jaký materiál se hodí k mulčování? K mulčování můžete využít kůru, štěpku, zavadlé listí, slámu, kompost nebo posekanou trávu. U trávy dejte pozor, abyste nepoužili příliš velkou vrstvu, která se může zapařit a vytvořit nepropustnou vrstvu, která blokuje přístup kyslíku a také brání v pohybu hmyzu. Dřevní štěpka, kůra nebo sláma mohou dočasně snížit dostupnost dusíku v horní vrstvě půdy, použijte je proto raději vyzrálé – alespoň rok staré. Pro suchomilné rostliny můžete použít také kamenné a štěrkové mulče, které jsou sice trvanlivé, ale na rozdíl od organických materiálů půdu neobohatí o živiny, nezadrží v ní tolik vlhkosti a jejich izolační vlastnosti proti mrazům jsou omezené.

Zajímavou možností může být také tzv. živý mulč. Jedná se o půdopokryvné rostliny, které, podobně jako klasický mulč, stíní půdu, zadržují vláhu, potlačují růst plevele a brání erozi. Nevýhodou živého mulče může být sdílení živin s pěstovanými rostlinami, takže při nesprávně zvoleném výběru může hlavním plodinám konkurovat. Vhodné jsou proto druhy, které vážou dusík, například jetel nebo vikev, které se hodí pod stromy, keře nebo vyšší zeleninu. Mělce kořenící rostliny, například plazivý jetel, mateřídouška, kakost krvavý, violka vonná nebo sasanka hajní zase nezabírají živiny z hlubších vrstev půdy, takže neomezují hlubokokořenící plodiny jako mrkev, pastinák nebo rajčata, vhodné jsou také do trvalkových záhonů či pod stromy a keře. Výhodou oproti klasickému mulči pak je, že živý mulč nehnije, nemusí se doplňovat a navíc poskytuje cennou potravu pro hmyz.

    Co na jaře zasadit s ohledem na hmyz?

    Co zasadit (nejen) pro hmyz

    Aby vaše zahrada byla krásná a přívětivá nejen pro vás, ale také pro hmyz a přírodu, stačí vybrat ty správné rostliny. Na co je dobré myslet?

    Ne všechny květy jsou pro hmyz přínosné

    Některé rostliny sice nádherně kvetou, ale pro včely a další opylovače jsou bezvýznamné, protože nemají žádný pyl a nektar, nebo ho poskytují žalostně málo. Patří sem mnohé hybridní odrůdy a šlechtěné plnokvěté kultivary, které i když nějaký nektar mají, svými plnými květy k němu znemožňují opylovačům přístup. Jako příklad můžeme uvést oblíbenou odrůdu kaliny obecné – roseum, jejíž sterilní květy neposkytují hmyzu pyl ani nektar a na podzim nenabídne potravu ani ptákům, protože nevytváří plody. Pozor si dejte i u některých hybridních a plnokvětých odrůd slunečnic, třapatek, sedmikrásek, chrp, šeříků a dalších druhů.

    Jedna naše kolegyně v této nevědomosti kdysi vysadila okrasnou třešeň – plnokvětou sakuru, o které říká: „Je nádherná, ale každý rok je mi líto těch krásných, ale zbytečných květů.“ A věděli jste, že v dnešní době se dokonce pěstují i šlechtěné odrůdy řepky, které už opylovačům téměř žádnou potravu neposkytují? Hrozí tak, že krajině nejen bude dominovat tato monokultura - která sice poskytovala potravu jen po omezenou dobu, ale zato ve velkém množství - ale navíc bude pro hmyz zcela bezcenná.

    Samozřejmě se nemusíte připravit o krásu plnokvětých rostlin, ale zkuste je nakombinovat s původními druhy bylin a nešlechtěných jednoduchých forem květin, které mají přirozenou produkci nektaru a pylu - a navíc na podzim často vytvářejí semena či plody, jež mohou posloužit jako potrava pro ptáky. Přidáte-li pár druhů, které jsou pro opylovače učiněnou hostinou, bude vaše zahrada pestrá, krásná a plná života, který bude radost sledovat.

    Inspiraci na rostliny, které budou pastvou nejen pro oko, ale také pro hmyz, najdete v našem článku Zahrada nejen pro včely: jaké rostliny a kam je vysadit, nebo v knize Zahrada pro včely.

    Rostliny pro jarní výsadbu/výsev, které potěší nejen hmyz

    Květiny pro hmyz i ptáky

    Mnoho rostlin, které jsou cenným zdrojem potravy pro opylovače, může mít přínos i pro ptáky, protože po odkvětu produkují semena nebo plody, které slouží jako přirozený zdroj potravy. Chcete-li, aby vaše zahrádka byla vstřícná nejen k hmyzu, ale přilákala k vám i ptačí obyvatele, můžete se inspirovat našimi tipy na rostliny určené k jarnímu výsevu či výsadbě, které budou prospěšné jak pro opylovače jako jsou včely, čmeláci a motýli, tak pro ptáky, kterým na podzim a v zimě nabídnou semena nebo plody.

    Skvělé jsou z tohoto pohledu slunečnice, vlčí mák, řebříček, třapatky, chrpa polní, dobromysl, mateřídouška, šalvěj, maliník, angrešt, rybíz, brutnák lékařský, ale také třeba některé druhy divokých trav (např. bezkolenec modrý či metlice trsnatá), které sice neposkytují nektar, ale slouží hmyzu jako úkryt a jsou důležité pro larvy některých motýlů a jejich semena jsou lákavou potravou pro některé drobné pěvce.

    Kouzlo kvetoucí louky

    Skvělou možností, jak do své zahrady dostat rostliny přínosné pro včely, motýly a další hmyz a navíc ji obohatit o romantický prvek hrající barvami, je založení kvetoucí louky. Možná si myslíte, že louka patří jen na rozlehlé plochy, ale ve skutečnosti se může stát krásnou součástí i menší zahrady- stačí i malý koutek, nevyužívaný záhon nebo dokonce květinový truhlík na balkoně. Loučka plná nektarodárných rostlin bude malým rájem pro včely a další opylovače a zároveň se stane krásným a živým doplňkem vaší zahrady. A právě jaro (nebo podzim :-)) je nejvhodnějším časem pro její založení, a to v období března až května.

    Kvetoucí louka jako součást zahrady

    A co víc – jakmile ji jednou založíte, odmění vás svou nenáročností na údržbu. Ano, na začátku je potřeba trochu času, práce a trpělivosti, ale pak už se o sebe květinová louka z velké části postará sama. Žádné časté sekání jako u klasického trávníku, žádné hnojení, neustálé zalévání ani časté pletí jako u běžných květinových záhonů. Prostě jen kvetoucí krása, která se s každou sezónou mění a přirozeně rozvíjí.

    Jak založit květnatou louku na zahradě?

    Začněte výběrem vhodného stanoviště - louka nejlépe poroste na slunném místě s chudší půdou. Příliš živná zemina podporuje růst agresivních trav, které mohou potlačit květnaté druhy. Z tohoto důvodu se také luční porosty nehnojí.

    Vyberte si osivo, jehož nároky odpovídají podmínkám vaší zahrady i vašim představám. V naší nabídce najdete několik druhů lučních směsí určených pro včely, motýly a další hmyz. Již jsme zmiňovali, že založení louky vyžaduje trochu trpělivosti, protože svou plnou krásu vám obvykle předvede až ve druhém roce po výsevu. Pokud jste však netrpěliví, máme pro vás osivo, které kromě lučních trvalek, kterým vývoj chvilku trvá, obsahuje i jednoleté luční květiny, které dodají louce barevnost už v prvním roce.

    Louku je třeba založit do čisté odplevelené a nakypřené půdy (připravené jako pro trávník) - kvůli pomalému růstu nelze semena přírodních lučních rostlin přisévat do stávajícího trávníku, ani při výsevu míchat s běžnými travními osivy. Běžné traviny by luční květiny zcela určitě potlačily. Semena rovnoměrně rozhoďte na připravený povrch v doporučeném množství. Pro snadnější, rovnoměrnější a nepříliš husté setí si semínka můžete smíchat např. se suchým pískem zhruba v poměru 1:1. Poté je mělce zapracujte do půdy (například hráběmi) a jemně zalijte. V prvním roce je vhodné louku posekat 2-3x pro zahuštění porostu. Sekejte ideálně kosou nebo lištovou sekačkou cca 5 cm nad zemí. V dalších letech louku sekejte maximálně 2x ročně, nejlépe vždy, když začíná odkvétat. Posekanou hmotu je dobré odklidit až po pár dnech, aby se mohla vysemenit.

    Jarní hostina pro opylovače

    květiny časného jara pro hmyz

    Brzké jaro je pro hmyz náročným obdobím, kdy po zimě vylétají první včely, čmeláci a motýli, ale potravy bývá málo. Na to je dobré při výběru rostlin myslet a vysadit i rostliny, které kvetou již od časného jara a poskytují tolik potřebný nektar a pyl. Skvělé jsou krokusy, sněženky, ladoňky, puškinie, bledule, plicníky, modřence, prvosenky, ladoničky či talovín zimní.

    Nejlepší dobou pro výsadbu těchto časně kvetoucích rostlin je však podzim, aby na jaře včas vykvetly. Pokud byste ale přeci jen chtěli ještě letos hmyzu zjara trochu přilepšit a těšit se z jarních květů, poohlédněte se po předpěstovaných sazenicích, nebo rychlených cibulovinách. Nejvhodnějšími budou plicníky či prvosenky, popřípadě narašené nebo rychlené modřence.

    Kvetoucí podzim

    Při jarní výsadbě myslete také na rostliny, které pokvetou i v pozdním létě a na podzim, kdy většina běžných zahradních rostlin již odkvetla a pro hmyz je shánění potravy před zimou zase o něco náročnější. Mezi nejlepší podzimní zdroje nektaru, které vám poděkují za jarní výsev či výsadbu patří podzimní astry, rozchodníky (především rozchodník nádherný), brutnák lékařský, šalvěj luční nebo hvozdíky (zvláště pak kartouzek nebo kropenatý).

    Keře a stromy pro vstřícnou zahradu

    Čistí vzduch, poskytují úkryt hmyzu a ptákům, jejich květy jsou zdrojem potravy pro hmyz a jejich plody chutnají nejen ptákům, ale často i nám. Dodají zahradě hloubku, pestrost a proměnlivost – na jaře ji ozdobí květy, v létě nabídnou chladivý stín a na podzim potěší barevným listím.

    stromy a keře vhodné pro hmyz k jarní výsadbě

    Ačkoliv pro většinu dřevin se doporučuje spíše podzimní výsadba, na jaře lze úspěšně vysazovat prostokořenné i balové rostliny, pokud jim zajistíte dostatečnou zálivku. Jarní výsadba je dokonce vhodnější pro druhy citlivější na mráz, jako jsou broskvoně, nektarinky a meruňky. Někteří zahrádkáři nedají dopustit na jarní výsadbu také u třešní, višní a švestek.

    Pokud na své zahradě plánujete výsadbu vyššího patra, máme pro vás pár tipů na další dřeviny, které jsou pro jarní výsadbu vhodné, potěší vás svou krásou či úrodou plnou chuti a zdraví (mnohdy obojím :-)), zároveň jsou skvělým zdrojem nektaru a pylu pro hmyz a mnohé z nich nabízejí potravu a bezpečný úkryt také ptákům:

    • Muchovník v sobě spojuje krásu v době květu a podzimního zbarvení listů s užitkem v podobě lahodných plodů podobných borůvkám.
    • Dřín obecný žlutě rozzáří zahradu brzy na jaře a zajistí tak první potravu pro hmyz, na podzim pak potěší červenými plody trochu exotické chuti a krásně zbarveným listím.
    • Hloh jednosemenný se na jaře zahalí do záplavy bílých květů plných nektaru, na podzim nakrmí ptáky svými červenými plody, které můžete využít také pro přípravu čajů, sirupů či marmelád, a zároveň ozdobí zahradu krásně zbarveným listím.
    • Drmek je atraktivní keř, který kvete od léta do podzimu voňavými modrofialovými květy a poskytuje bohatý zdroj nektaru pro včely a motýly, jeho plody jsou dobře známé mezi bylinkáři a lze je také využít v kuchyni jako koření vzdáleně připomínající pepř, atraktivní jsou i pro některé ptáky.
    • Šeřík asi nemusíme zvlášť představovat, je známý nejen svými nepřehlédnutelnými květenstvími, která na jaře lákají včely a motýly, ale také nádhernou vůní. Méně známé je, že jeho semena mohou na podzim a během zimy přijít vhod některým druhům ptáků.
    • Bez černý možná nepatří mezi nejdekorativnější keře, ale zato patří mezi nejvýznamnější bylinky lidového léčitelství a skvěle zapadne třeba do výše zmíněného „nepořádného koutku“. Jeho voňavé květy jsou oblíbené u včel i motýlů a mají široké využití i pro nás, jsou například perfektní pro přípravu lahodného a zdravím nabitého domácího sirupu. Jeho tmavé plody jsou vítanou potravou pro ptáky i cennou surovinou pro výrobu domácích sirupů, vína nebo marmelád plných vitamínů.
    • Naopak nádhernými květy, lákavými pro opylovače a dlouhou dobou kvetení vynikají komule Davidova (motýlí keř), ořechokřídlec nebo ibišek syrský. U všech těchto tří krasavců s výsadbou počkejte na pozdnější jaro a chraňte je před jarními mrazíky.

    Přírodní kalendář pro vaši zahradu

    Znáte fenologii? Jde o vědní disciplínu, která se zabývá sledováním různých jevů v přírodě a jejich pravidelným opakováním v závislosti na podmínkách vnějšího prostředí, především klimatických. Může vám být nápomocná při rozhodování o tom, kdy co vysadit nebo zasít a k načasování dalších zahradních prací. Už v dávné minulosti lidé plánovali své zemědělské činnosti na základě těchto pozorování. Důkazem jsou lidové pranostiky, které se přenášely z generace na generaci.

    Ryje-li krtek v lednu,
    končí zima v květnu.
    Leží-li kočka v únoru na slunci, poleze v březnu za kamna.
    Hřmí-li v březnu, sněží v máji.
    Je-li se v srpnu deštivo,
    prší med a dobré víno.
    Divoké husy na odletu – konec babímu létu.

    I dnes, aniž bychom si to uvědomovali, provádí většina z nás fenologická pozorování – např. rašící stromy nebo přílet vlaštovek nám oznamují nástup jara, barvící se listí naopak nastávající podzim. Zkuste pozorovat svou zahradu a vnímat projevy přírody v souvislosti se zahradními pracemi. Svá pozorování si zapisujte, a pokud vydržíte alespoň 2 – 3 roky, můžete si sestavit vlastní fenologický kalendář, který bude odpovídat potřebám vaší zahrady. Zjistíte třeba, že jarní řez růží je nejlepší provést tehdy, když kvete zlatice. Pokud již nějaký ten pátek zahradničíte, nejspíš už jste si některé fenologické pomůcky sami vypozorovali a dávno se jimi řídíte.

    fenologie na zahrádce

    Práce na zahradě se tak nebudou řídit datem v kalendáři, ale projevy přírody v daném roce. Protože ačkoli se děje v přírodě každým rokem opakují, nemusí přicházet v úplně stejnou dobu. V závislosti na vývoji počasí v aktuálním roce se může nástup vegetační sezóny, a tedy i nejvhodnější čas pro některé zahradní práce, lišit i o celý měsíc.

    Také s ohledem na změny v klimatických podmínkách jsou fenologické projevy rostlin a živočichů oproti historickým údajům o několik dní nebo dokonce týdnů časnější, než tomu bylo v dobách našich praprapředků. Tyto přírodní signály vám umožní pracovat s přírodou, ne proti ní a přizpůsobit zahradní činnosti aktuálním podmínkám, což povede k lepším výsledkům a spokojené zahradě.

    Příklady fenologických signálů pro jarní práce na zahradě:
    • Předjaří, a tedy začátek zahrádkařovy sezóny, ohlašuje kvetení lísek a sněženek.
    • Když se na šeříku objeví první lístky a zároveň kvetou pampelišky, vyséváme červenou řepu, košťáloviny, salát a špenát.
    • Brambory sadíme, když rozkvetou první pampelišky.
    • Když je šeřík v plném květu, nastal čas na výsev dýně, jakmile odkvétá je čas pro fazole a okurky.
    • Hrášek sejeme, když kvetou narcisy a zlatice, je to také čas na jarní řez růží.
    • Lilek se přesazuje ven, když kvetou kosatce a denivky, stejně tak mohou ven melouny a papriky.
    • Čas pro setí kukuřice nastává, když začnou odkvétat jabloně a dubové lístky mají velikost veverčího ouška.
    • Odolné listové plodiny chladného klimatu můžeme vysévat, když kvetou broskve a švestky.
    • V době podzimního dozrávání bezu a hrušek nastává čas pro výsadbu hlíznatých a cibulnatých rostlin.

    Co ještě na jaře na zahradě udělat?

    pítko pro včely a hmyz

    Pítko
    Hmyzí i ptačí obyvatele své zahrady potěšíte pítkem. Na jaře ho vždy vyndejte a pravidelně doplňujte vodou, ideálně dešťovkou. Pokud pítko umístíte do stínu, voda se nebude tak rychle odpařovat a nebudou se v něm tak rychle množit řasy. Pítko krásně zpestří vaši zahradu, terasu či skalku a nejenže v horkých dnech pomůže žíznivému hmyzu a ptákům, ale stane se koutkem plným ruchu, který vám nabídne krásnou podívanou. Jak pítko vyrobit, jak zajistit, aby bylo pro hmyz bezpečné, kam ho umístit a jak se o něj starat se dozvíte v článku Jak vyrobit pítko pro včely a hmyz.

    Ptačí budka
    Pokud ještě nemáte ptačí budku/budky, je časné jaro ideální čas pro její instalaci. Jestli ji již máte, před začátkem hnízdní sezóny (do začátku března) ji vyčistěte, případně opravte, pokud jste to neudělali již na podzim. Odstraňte starou vystýlku, ve které se nejspíše ukrývají hnízdní parazité. Je-li potřeba, budku vymyjte, ale vyhněte se použití chemických čisticích prostředků, stačí mýdlový roztok a kartáč. V případě většího znečištění nebo výskytu plísní, ji můžete vystříkat octem. Po mytí nechte budku pokud možno dobře vyschnout.

    hmyzí hotel

    Hmyzí hotel
    Zkontrolujte hmyzí domeček, jestli není potřeba v něm doplnit výplň (hlavně měkké náplně jako je mech, seno či listí časem sesychá a rozpadá se). Pokud se chystáte domeček upravovat, učiňte tak po jarním vylíhnutí a před novým zahnízděním (březen-duben). Pokud hmyzí domek ještě nemáte (a nemáte na zahradě ani „nepořádný koutek“), zvažte jeho pořízení, můžete si ho snadno vyrobit. Hmyzí domeček je také krásnou dekorací, díky které můžete sledovat fascinující hmyzí život. Jeho nájemníci na oplátku zajistí opylení vaší zahrady a pomohou v boji se škůdci.

    Krmítko
    Pokud jste na podzim nezprovoznili ptačí krmítko, vzpomeňte si na hladové zobáčky v časném jaře. Po zimě, zvláště vládnou-li dlouhou dobu mrazy, mohou být vyčerpaní, a přitom je to doba, kdy potřebují načerpat sílu pro hnízdění.

    Opravy a údržba
    Jaro je také ideální čas na opravy a údržby zahradních cest, altánů, laviček, opěrných konstrukcí pro rostliny a dalších prvků v zahradě, které mohou být po zimě poškozené. Máte-li na zahradě automatický zavlažovací systém, zkontrolujte, zda zimu přečkal bez úhony.

    Spoustu dalších tipů a inspirace pro ohleduplné zahradničení najdete v knize Divočina v zahradě, která je úžasným pomocníkem pro všechny zahradníky, kterým není lhostejná příroda kolem nás.

    Užijte si jaro na zahradě i svou odměnu za pilnou práci – barevně kvetoucí zahradu nebo bohatou úrodu. Kromě péče o půdu a rostliny nezapomínejte ani na nejmenší obyvatele zahrady – včely, motýly a další hmyz, který nenápadně vykonává svou nenahraditelnou práci. S trochou ohleduplnosti se vaše zahrada může stát nejen místem odpočinku a radosti pro vás, ale i oázou pro všechen ten drobný život, který je pro zdraví naší přírody tak důležitý.

    Hmyzí hotel pro samotářské včely - šestiúhelník

    Osivo Včelí zahrádka u Plevů

    Keramické kulaté pítko pro hmyz a ptáky

    Sdílejte produkt s přáteli

    Další články, které by se vám mohly také líbit